§ 6 zákon o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze – Povinnosti vojáka ohledně účasti na vojenském zaměstnání
Zákon o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze · 220/1999 Sb. · Správní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 6 zákona č. 220/1999 Sb. stanovuje povinnosti vojáka ohledně účasti na vojenském zaměstnání, které zahrnuje výcvik a plnění služebních úkolů, a upravuje rozvržení této doby, nároky vojáka na přestávky, odpočinek a délku služby ve směně. Voják je povinen účastnit se vojenského výcviku a plnit služební úkoly, které jsou definovány právními a vojenskými předpisy a rozkazy. (§ 6 zákona č. 220/1999 Sb., zákon o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…zaměstnání, na osobní volno po ukončení zaměstnání a na nepřetržitý spánek v trvání 8 hodin.“
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „Délka služby ve směně nesmí přesáhnout 24 hodin“
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „…tak, aby mezi koncem směny a počátkem následujícího zaměstnání bylo nejméně 12 hodin“
- Judikatura: na § 6 odkazují 2 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 220/1999 Sb.
(1) Voják je povinen zúčastňovat se vojenského zaměstnání (dále jen „zaměstnání“), jehož obsahem je vojenský výcvik5) a plnění služebních úkolů. Plněním služebních úkolů vojáci zabezpečují úkoly ozbrojených sil na základě právních a vojenských předpisů a rozkazů.
(2) Rovnoměrné rozvržení doby zaměstnání určuje služební orgán tak, aby dny nepřetržitého odpočinku v týdnu připadaly podle možností na sobotu a neděli. Vyžaduje-li to povaha zaměstnání, může služební orgán dobu zaměstnání rozvrhnout nerovnoměrně.
(3) Voják má nárok na přestávku na jídlo a oddech po každých 6 hodinách zaměstnání, na osobní volno po ukončení zaměstnání a na nepřetržitý spánek v trvání 8 hodin.
(4) Do doby zaměstnání se započítává výkon služby ve směně. Délka služby ve směně nesmí přesáhnout 24 hodin. Voják má nejdéle po každých 6 hodinách výkonu služby ve směně nárok na přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Přestávky na jídlo a oddech se započítávají do doby směny. Mezi dvěma směnami má voják nárok na nepřetržitý odpočinek tak, aby mezi koncem směny a počátkem následujícího zaměstnání bylo nejméně 12 hodin. Služební orgán může výjimečně, zejména při výcviku mimo útvar, nebo hrozí-li nebezpečí ohrožení zdraví, života nebo majetku, nepřetržitý odpočinek zkrátit až na 6 hodin.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Voják je povinen účastnit se vojenského výcviku a plnit služební úkoly, které jsou definovány právními a vojenskými předpisy a rozkazy.
- Služební orgán určuje rozvržení doby zaměstnání, přičemž se snaží, aby dny nepřetržitého odpočinku připadaly na víkend, ale může rozvrhnout dobu zaměstnání i nerovnoměrně, pokud to povaha zaměstnání vyžaduje.
- Voják má nárok na přestávku na jídlo a oddech po každých 6 hodinách zaměstnání, na osobní volno po ukončení zaměstnání a na nepřetržitý spánek v délce 8 hodin.
- Délka služby ve směně nesmí přesáhnout 24 hodin a voják má nárok na přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut po každých 6 hodinách služby ve směně, přičemž tyto přestávky se započítávají do doby směny.
Na co si dát pozor
- Služební orgán může výjimečně zkrátit nepřetržitý odpočinek mezi směnami až na 6 hodin, zejména při výcviku mimo útvar nebo v případě ohrožení zdraví, života či majetku.
- Přestože se přestávky na jídlo a oddech započítávají do doby směny, je důležité si uvědomit, že se jedná o nárok, který musí být dodržen.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 6
Jak soudy aplikují § 6
… povoláni žalobci. 7 K absenci přiměřené kompenzace (služného) za výkon základní služby, i pokud by nedocházelo k selektivnímu povolávání, žalobci namítli, že z hlediska materiálního považují výkon základní vojenské služby za výkon práce (zaměstnání), konkrétně za výkon práce pro stát, čemuž ostatně nasvědčuje i ust. § 6 odst. 1 zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o službě vojáků v záloze“), které definuje pojem …
Služba vojáka, konajícího základní vojenskou službu, nebyla ani v přeneseném slova smyslu neomezenou, neboť ustanovení § 6 a 7 zákona č. 220/1999 Sb. stanovovala zcela jasná pravidla pro dobu výkonu služby.