§ 61 zákon o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze – Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
Zákon o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze · 220/1999 Sb. · Správní právo
Stručně: Paragraf 61 zákona č. 220/1999 Sb. stanoví, jak se vypočítá a poskytuje náhrada za ztrátu na výdělku vojákovi, který byl propuštěn z vojenské činné služby a je v pracovní neschopnosti kvůli služebnímu úrazu nebo nemoci z povolání. (§ 61 zákona č. 220/1999 Sb., zákon o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
- Týká se: zaměstnanec
- Odkazuje na: § 62
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 220/1999 Sb.
(1) Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti vojáka propuštěného z vojenské činné služby činí rozdíl mezi průměrným výdělkem16) před vznikem škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání a výší nemocenského. U vojáka, který byl před nástupem vojenské činné služby samostatně výdělečně činný, se za průměrný výdělek považuje základ daně z příjmů17) za poslední zdaňovací období. Náhrada za ztrátu na výdělku náleží však nejvýše ve výši dvacetinásobku minimální mzdy.13)
(2) Náhrada podle odstavce 1 náleží i při další pracovní neschopnosti z důvodu téhož služebního úrazu nebo nemoci z povolání; přitom se vychází z průměrného výdělku16) před vznikem této další škody. Odstavec 1 věta druhá platí obdobně. Jestliže voják neměl před vznikem škody žádný příjem, považuje se za výdělek pravděpodobný plat, kterého dosahují zaměstnanci se srovnatelným vzděláním a praxí. Jestliže však vojákovi před vznikem této další škody náležela náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, poskytne se mu náhrada podle předchozího odstavce do výše částky, do které by mu náležela náhrada podle § 62, kdyby nebyl práce neschopen; přitom se za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání považuje nemocenské.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud voják utrpí služební úraz nebo onemocní nemocí z povolání a je kvůli tomu v pracovní neschopnosti po propuštění z vojenské činné služby, má nárok na náhradu ušlého výdělku.
- Výše této náhrady se vypočítá jako rozdíl mezi průměrným výdělkem vojáka před úrazem/nemocí a výší nemocenského, které pobírá.
- U samostatně výdělečně činných vojáků se průměrný výdělek určí z jejich základu daně z příjmů za poslední zdaňovací období.
- Náhrada je omezena maximální výší, která činí dvacetinásobek minimální mzdy.
- Nárok na náhradu trvá i při opakované pracovní neschopnosti z téhož důvodu, přičemž se vychází z průměrného výdělku před vznikem této další škody.
Na co si dát pozor
- Náhrada se týká pouze pracovní neschopnosti způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání, nikoli jinými zdravotními problémy.
- Existuje horní limit pro výši náhrady, který je stanoven jako dvacetinásobek minimální mzdy.
- Pokud voják před vznikem škody neměl žádný příjem, jeho výdělek se posuzuje podle pravděpodobného platu zaměstnanců se srovnatelným vzděláním a praxí.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 271a Druhy náhrad (Zákon zákoník práce)§ 271b Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení prac (Zákon zákoník práce)§ 4 Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní (Vyhláška Ústřední rady odborů, kterou se)§ 1 ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČE (Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrát)§ 1 ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČE (Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrát)