§ 4 Vyhláška Ústřední rady odborů, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání – Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
Vyhláška Ústřední rady odborů, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání · 31/1965 Sb. · § 4 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 4 vyhlášky 31/1965 stanovuje, že náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti se vypočítá jako rozdíl mezi původním výdělkem postiženého a plnou výší nemocenského, které by mu náleželo při ambulantním ošetřování.
§ 4 Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
Při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti postiženého se vychází z rozdílu mezi původním výdělkem a plnou výší nemocenského, která by mu podle předpisů o nemocenském pojištění náležela při mimoústavním ošetřování.
Paragraf 4 vyhlášky 31/1965 stanovuje, že náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti se vypočítá jako rozdíl mezi původním výdělkem postiženého a plnou výší nemocenského, které by mu náleželo při ambulantním ošetřování.
Co to znamená v praxi
Pokud jste utrpěli pracovní úraz a jste v pracovní neschopnosti, máte nárok na dorovnání vašeho původního výdělku.
Toto dorovnání se vypočítá tak, že se od vašeho původního výdělku odečte nemocenské, které dostáváte.
Pro výpočet se bere v úvahu plná výše nemocenského, jako byste byli ošetřováni doma (mimoústavně).
Cílem je zajistit, abyste po dobu pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem nepřišli o část svého příjmu.