§ 103 Zákon o vojácích z povolání – Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody
Zákon o vojácích z povolání · 221/1999 Sb. · § 103 · Správní právo
Stručně: Paragraf 103 zákona o vojácích z povolání stanoví, že nadřízený může po vojákovi požadovat podíl na náhradě škody způsobené státu, pokud voják vědomě nezakročil proti hrozící škodě nebo ji neohlásil, a nelze-li škodu nahradit jinak.
§ 103 Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody
Na vojákovi, který vědomě nezakročil proti hrozící škodě nebo neohlásil hrozící škodu, může nadřízený požadovat, aby se podílel na náhradě škody, která byla způsobena státu, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, nelze-li škodu nahradit jinak. Přitom se přihlédne zejména k tomu, co bránilo splnění povinnosti, k výši a povaze škody.
Paragraf 103 zákona o vojácích z povolání stanoví, že nadřízený může po vojákovi požadovat podíl na náhradě škody způsobené státu, pokud voják vědomě nezakročil proti hrozící škodě nebo ji neohlásil, a nelze-li škodu nahradit jinak.
Co to znamená v praxi
Pokud voják ví o hrozící škodě pro stát (např. poškození majetku, ztráta prostředků) a nic s tím neudělá (nezakročí, neohlásí), může být pohnán k odpovědnosti.
Nadřízený může požadovat, aby se voják podílel na náhradě takto vzniklé škody, ale jen v rozsahu, který je přiměřený okolnostem případu.
Tato možnost přichází v úvahu pouze tehdy, když škodu nelze nahradit jiným způsobem.
Při rozhodování o výši podílu na náhradě škody se zohledňuje, co vojákovi bránilo splnit jeho povinnost, a také výše a povaha způsobené škody.
Na co si dát pozor
Odpovědnost vzniká pouze v případě, že voják jednal "vědomě", tedy si byl hrozící škody vědom.
Nejde o plnou náhradu škody, ale o "podíl na náhradě škody" v rozsahu přiměřeném okolnostem.
Tato odpovědnost je subsidiární, uplatní se jen tehdy, nelze-li škodu nahradit jinak.