Zákon, kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů

(1) Identitu podatele podnětu, který poskytne Úřadu podklady a informace, může Úřad utajit, jestliže je dáno důvodné podezření, že by bez utajení identity mohly být ohroženy nebo poškozeny oprávněné zájmy podatele podnětu a ten o utajení identity sám požádá nejpozději současně s poskytnutím těchto podkladů a informací.

(2) Úřad postupuje při své činnosti tak, aby nezmařil účel utajení identity podatele podnětu.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí na orgán veřejné moci, stát, územní samosprávný celek a právnickou osobu veřejného práva.“.

29. V § 21c odst. 1 a 3 se za slova „chráněné tajemství“ vkládají slova „ , záznamy telekomunikačního provozu, údaje o telekomunikačním provozu nebo záznamy pořízené při sledování osob a věcí“.

30. V § 21c odst. 4 se slova „upuštění od uložení pokuty a žádost o snížení pokuty podle § 22ba odst. 5“ nahrazují slovy „shovívavost, žádost o snížení pokuty narovnáním, protokoly narovnání“ a slovo „Úřadu“ se zrušuje.

31. V § 21c odst. 5 se slova „upuštění od uložení pokuty nebo žádost o snížení pokuty podle § 22ba odst. 5 anebo žádost o snížení pokuty podle § 22ba odst. 6 (dále jen „žádost o neuložení nebo snížení pokuty“)“ nahrazují slovy „shovívavost nebo žádost o snížení pokuty narovnáním“, slovo „Úřadu“ se zrušuje a číslo „1“ se nahrazuje číslem „3“.

32. V § 21c se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Z nahlížení do spisu jsou do vydání sdělení výhrad vyloučeny žádost o utajení identity podatele podnětu, podklady a informace, které poskytl podatel podnětu, jehož identitu Úřad utajil, jakož i výzvy a sdělení, které Úřad v souvislosti s žádostí o utajení identity podatele podnětu zaslal. Úřad umožní po vydání sdělení výhrad osobám oprávněným k nahlížení do spisu seznámit se s dokumenty, které jsou vyloučeny z nahlížení do spisu pouze v podobě, která nezmaří utajení identity podatele podnětu.“.

33. V § 21ca odst. 1 se slova „Žádosti o neuložení nebo snížení pokuty“ nahrazují slovy „Žádost o shovívavost nebo žádost o snížení pokuty narovnáním“ a slova „podle § 22ba odst. 6“ se nahrazují slovem „narovnáním“.

34. V § 21ca odst. 2 se za slovo „zpřístupnit“ vkládají slova „orgánům činným v trestním řízení po sdělení výhrad a ostatním“, slovo „až“ se zrušuje a za slova „šetření nebo“ se vkládá slovo „nabytí“.

35. V § 21ca odst. 3 se slova „neuložení nebo snížení pokuty“ nahrazují slovy „shovívavost a žádosti o snížení pokuty narovnáním“.

36. V § 21d se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

37. V § 21d odst. 2 se slova „podle § 7 odst. 2 nebo § 11 odst. 3 anebo § 17 odst. 4“ zrušují.

38. V § 21f odst. 5 se slova „obchodních prostor soutěžitele, v nichž“ nahrazují slovy „soutěžitele, v jehož obchodních prostorách“.

39. V § 21g odst. 2 se slova „a odst. 8“ zrušují.

40. Za § 21g se vkládá nový § 21ga, který včetně nadpisu zní:

Úřad je oprávněn při výkonu dozoru ve věci uzavření utajované horizontální dohody nebo jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže, užít jako důkaz záznam telekomunikačního provozu, údaje o telekomunikačním provozu nebo záznam pořízený při sledování osob a věcí opatřené v trestním řízení

a) pro trestný čin podle § 248 odst. 2 trestního zákoníku a předané Úřadu orgánem činným v trestním řízení po skončení přípravného řízení, nebo

b) pro některý z trestných činů podle části druhé hlavy VI dílu 3 trestního zákoníku a předané Úřadu při odevzdání nebo postoupení věci podle trestního řádu.“.

41. V § 21h odst. 4 se slovo „úřad“ nahrazuje slovem „orgán“ a slovo „úřadu“ se nahrazuje slovem „orgánu“.

42. V § 22 odst. 1 a v § 22a odst. 1 se na konci písmene f) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno g) se zrušuje.

Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h).

43. V § 22 odst. 1 písm. g) a v § 22a odst. 1 písm. g) se za slova „než obchodních prostorách“ vkládají slova „nebo poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách“.

44. V § 22 odst. 1 a v § 22a odst. 1 se na konci písmene g) slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno h) se zrušuje.

45. V § 22 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) neposkytne Úřadu úplné, správné nebo pravdivé obchodní záznamy podle § 21e odst. 1, nebo

b) poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 4.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

46. V § 22 odst. 3 se slova „ , g), h) nebo i)“ nahrazují slovy „nebo g) anebo podle odstavce 2“.

47. V § 22a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) neposkytne Úřadu úplné, správné nebo pravdivé obchodní záznamy podle § 21e odst. 1, nebo

b) poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 4.“.

Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7.

48. V § 22a odst. 3 se slova „ , g), h) nebo i)“ nahrazují slovy „nebo g)“, za slova „1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období“ se vkládají slova „ , za přestupek podle odstavce 2 se uloží pokuta do 300 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého touto osobou za poslední ukončené účetní období“, za slova „nebo f)“ se vkládají slova „se uloží“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Sazba pokuty se nestanoví z obratu soutěžitele, pokud by tak nebylo dosaženo účelu uložení pokuty.“.

49. V § 22a odstavec 4 zní:

„(4) Dopustí-li se téhož přestupku více osob, které tvoří jednoho soutěžitele, odpovídají za uhrazení uložené pokuty společně a nerozdílně.“.

50. V § 22a se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Je-li pokuta podle odstavce 3 ukládána sdružení soutěžitelů, může být uložena až do výše 10 % z úhrnu čistých obratů dosažených za poslední ukončené účetní období jeho členy. Není-li pokuta zaplacena v plné výši, každý člen sdružení, který byl zastoupen v rozhodovacím orgánu sdružení, ručí za zaplacení uložené pokuty do výše 10 % ze svého čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období. Není-li přesto pokuta zaplacena v plné výši, ručí následně za zaplacení pokuty každý, kdo byl členem sdružení, do výše 10 % ze svého čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období. Za pokutu neručí člen sdružení, který nebyl jeho členem v době páchání přestupku nebo který prokáže, že rozhodnutí sdružení vedoucí k narušení hospodářské soutěže neprovedl, a před zahájením správního řízení o tomto rozhodnutí nevěděl nebo ho odmítl.“.

Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8.

51. V § 22a odstavec 6 zní:

„(6) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný v souvislosti se zadáváním nebo zadáním veřejné zakázky nebo v souvislosti s uzavíráním smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících může Úřad spolu s pokutou podle odstavce 3 uložit zákaz plnění veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících. Soutěžiteli, kterému byla snížena pokuta podle § 22bb, lze uložit zákaz plnění veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících na dobu nejdéle 1 roku. Tento zákaz nelze uložit soutěžiteli, u kterého bylo upuštěno od uložení pokuty podle § 22ba odst. 1 písm. a) nebo kterému byla pokuta snížena podle § 22ba odst. 1 písm. b).“.

52. V § 22a odstavec 7 zní:

„(7) Trest zákazu plnění veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících spočívá v tom, že se právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek a uzavírat smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících. Tento zákaz se neuplatní v případech použití jednacího řízení bez uveřejnění, pokud je zadání veřejné zakázky nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil, a nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním. Běh doby, na kterou se zákaz plnění veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících ukládá, začíná dnem, kdy rozhodnutí, kterým byl tento zákaz uložen, nabylo právní moci.“.

53. V § 22a odst. 8 se za slovo „zakázek“ vkládají slova „a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících“.

54. V § 22aa odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

„c) nesplní závazek podle § 19a odst. 4,“.

Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g).

55. V § 22aa odst. 1 písm. f) se za slovo „místě“ vkládají slova „nebo poruší povinnost strpět šetření na místě“.

56. V § 22aa odst. 2 se slova „d), e) nebo f)“ nahrazují slovy „e), f) nebo g)“ a slova „nebo c)“ se nahrazují slovy „ , c) nebo d)“.

57. V § 22b odst. 8 se za slovo „třetí“ vkládá text „ , § 78 odst. 3“.

58. V § 22b se doplňuje odstavec 10, který zní:

„(10) Osoba dotčená jednáním podezřelého se o odložení věci nevyrozumí.“.

59. § 22ba včetně nadpisu zní:

(1) Jestliže Úřad uzná soutěžitele vinným z přestupku podle § 22 odst. 1 písm. b) nebo podle § 22a odst. 1 písm. b),

a) upustí od uložení pokuty, pokud soutěžitel

1. jako první ze všech soutěžitelů předloží Úřadu informace a podklady o utajované dohodě nebo utajovaném jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže (dále jen „utajovaná dohoda“), které Úřad dosud nezískal a které odůvodňují provedení cíleného šetření na místě anebo prokazují existenci takové utajované dohody,

2. přizná účast na utajované dohodě,

3. nečinil nátlak na ostatní soutěžitele, aby se utajované dohody účastnili, a

4. poskytne Úřadu všechny jemu dostupné podklady a informace o utajované dohodě, nebo

b) sníží pokutu, o jejíž výši informoval účastníky řízení ve sdělení výhrad, až o 50 %, pokud soutěžitel předloží Úřadu informace a podklady o utajované dohodě, které mají významnou přidanou důkazní hodnotu ve vztahu k důkazní hodnotě podkladů a informací Úřadem dosud získaných, a splní podmínky podle písmene a) bodů 2 a 4; přihlédne při tom k pořadí soutěžitelů, k době, kdy předloží Úřadu informace a podklady o utajované dohodě, a k míře, v jaké informace a podklady posilují svou povahou nebo podrobností možnost Úřadu prokázat utajovanou dohodu.

(2) Úřad může upustit od uložení pokuty nebo snížit pokutu jen na základě žádosti o shovívavost podané soutěžitelem, který

a) ukončil účast v utajované dohodě,

b) aktivně napomáhá objasnění případu,

c) neničí, nepadělá nebo nezatajuje důkazy nebo důležité informace, a to ani v době, kdy zvažoval podání žádosti o shovívavost,

d) bez svolení Úřadu nesdělí nebo neposkytne žádné informace o podání žádosti o shovívavost nebo o jejím obsahu dříve, než Úřad vydá v této věci sdělení výhrad, ledaže tak učiní u jiných orgánů pro ochranu hospodářské soutěže, a

e) poskytne informace o veškerých minulých či možných budoucích žádostech o shovívavost podaných v souvislosti s údajnou utajovanou dohodou u jakéhokoli soutěžního orgánu jiného členského státu nebo Komise.

(3) Úřad může soutěžiteli zachovat pořadí za účelem shromáždění informací a podkladů nezbytných pro podání žádosti o upuštění od uložení pokuty stanovením lhůty pro její podání. Informace a podklady podané ve stanovené lhůtě budou považovány za podané k okamžiku podání žádosti o zachování pořadí.

(4) Soutěžiteli je na základě souhrnné žádosti zachováno pořadí pro podání žádosti o shovívavost. Souhrnnou žádost lze podat, pokud soutěžitel podal v téže věci žádost o shovívavost nebo žádost o zachování pořadí u Komise a v žádosti popsaným jednáním jsou dotčena území více než 3 členských států. Jestliže souhrnná žádost obsahuje náležitosti podle odstavce 8 a Úřad neeviduje v téže věci žádnou jinou žádost, informuje o tom žadatele. Úřad je oprávněn vyzvat soutěžitele k doplnění skutečností obsažených v souhrnné žádosti.

(5) Hodlá-li Úřad zahájit ve věci podle odstavce 4 řízení o přestupku, vyzve soutěžitele k podání žádosti o shovívavost a stanoví mu k tomu lhůtu. Tato žádost bude považována za podanou k okamžiku podání žádosti o zachování pořadí souhrnnou žádostí, pokud je podána ve lhůtě stanovené Úřadem a v téže věci jako žádost podaná u Komise.

(6) Žádost o upuštění od uložení pokuty musí být podána nejpozději do dne, kdy bylo soutěžiteli doručeno sdělení výhrad. Žádost o snížení pokuty musí být podána nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy bylo soutěžiteli doručeno sdělení výhrad. Žádost o shovívavost, která byla podána později, se projedná jen v případech hodných zvláštního zřetele.

(7) Žádost o shovívavost lze vzít zpět do 15 dnů ode dne uplynutí lhůty pro její podání. K žádosti o shovívavost, která byla vzata zpět, a k podkladům a informacím k ní přiloženým se v řízení o přestupku nepřihlíží.

(8) Žádost o shovívavost, žádost o zachování pořadí a souhrnná žádost obsahují vedle obecných náležitostí stanovených správním řádem identifikační údaje soutěžitelů a popis skutku. Rozsah identifikačních údajů soutěžitelů a popis skutku stanoví prováděcí právní předpis.“.

60. Za § 22ba se vkládá nový § 22bb, který včetně nadpisu zní:

(1) Po zahájení řízení o narušení hospodářské soutěže může Úřad za účelem dosažení procesních úspor zahájit narovnání, jestliže účastník řízení ve lhůtě stanovené Úřadem písemně sdělí, že vstoupí do narovnání; ke sdělení učiněnému po stanovené lhůtě Úřad nemusí přihlédnout.

(2) V rámci narovnání může účastník řízení podat žádost o snížení pokuty narovnáním, ve které přizná narušení hospodářské soutěže, o němž byl informován ve sdělení výhrad. Žádost musí být podána nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy bylo účastníku řízení doručeno sdělení výhrad. K žádosti, která byla podána později, Úřad přihlédne jen v případech hodných zvláštního zřetele.

(3) Ústní jednání v rámci narovnání je vedeno s každým účastníkem řízení samostatně.

(4) Úřad může kdykoliv narovnání ukončit zcela nebo ve vztahu k jednomu či více účastníkům řízení s ohledem na povahu a závažnost narušení hospodářské soutěže nebo má-li za to, že dosažení procesních úspor nelze očekávat. Nepodá-li účastník řízení žádost podle odstavce 2, je narovnání s tímto účastníkem řízení skončeno.

(5) Jestliže Úřad uzná účastníka řízení vinným z narušení hospodářské soutěže, sníží na základě žádosti podle odstavce 2 pokutu, o jejíž výši informoval účastníka řízení ve sdělení výhrad, o 10 až 20 %. Přihlédne přitom k míře dosažených procesních úspor, zejména ke složitosti řízení, délce jeho vedení a spolupráci účastníka řízení v rámci narovnání.“.

61. V § 22c odstavec 1 zní:

„(1) Pořádkovou pokutu lze uložit tomu, kdo ztěžuje postup Úřadu tím, že

a) neposkytne na písemnou výzvu ve stanovené lhůtě obchodní záznamy, nebo

b) se bez náležité omluvy nedostaví na předvolání.“.

62. V § 22c se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Vyžaduje-li to zajištění průběhu a účelu řízení, lze pořádkovou pokutu uložit soutěžiteli, který poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 3.

(3) Pořádkovou pokutu lze uložit až do výše 300 000 Kč nebo 10 % z průměrného denního čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období za každý den nesplnění povinnosti. Sazba pokuty se nestanoví z obratu soutěžitele, pokud by tak nebylo dosaženo účelu uložení pokuty.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.

63. V § 22c odst. 4 se částka „1 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 000 Kč“.

64. Za § 22c se vkládá nový § 22d, který včetně nadpisu zní:

(1) Při provádění exekuce na nepeněžitá plnění ukládáním donucovacích pokut lze uložit donucovací pokutu do výše 300 000 Kč nebo 10 % z průměrného denního čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období za každý den nesplnění povinnosti. Sazba pokuty se nestanoví z obratu soutěžitele, pokud by tak nebylo dosaženo účelu uložení pokuty.

(2) Donucovací pokutu lze uložit i opakovaně. Celková výše opakovaně ukládaných donucovacích pokut nesmí přesáhnout 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.“.

65. V § 23 odst. 2 se za slova „při šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách“ vkládají slova „a za porušení povinnosti strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách“.

66. V § 23 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a doba řízení vedeného pro stejné jednání před Komisí nebo před soutěžním orgánem jiného členského státu“.

67. V § 23 odst. 4 písm. d) se slova „orgánem pro hospodářskou soutěž členského státu“ nahrazují slovy „soutěžním orgánem jiného členského státu“.

68. V části první se za hlavu VIII vkládá nová hlava IX, která včetně nadpisu zní:

„HLAVA IX

(1) Úřad zajišťuje provádění mezinárodní spolupráce při uplatňování článků 101 a 102 Smlouvy podle tohoto zákona.

(2) Na základě žádosti o mezinárodní spolupráci předané Úřadem vymáhá nedoplatky na pokutě uložené v žádajícím členském státě Celní úřad pro Jihomoravský kraj, který je správcem placení nedoplatku na pokutě.

(1) Úřad a orgány Celní správy České republiky navzájem spolupracují a vyměňují si bezodkladně informace potřebné k provádění mezinárodní spolupráce.

(2) Poskytnutí údajů souvisejících s poskytováním mezinárodní spolupráce orgány Celní správy České republiky Úřadu nebo soutěžnímu orgánu jiného členského státu není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.

(1) Mezinárodní spolupráce se poskytuje na základě žádosti o mezinárodní spolupráci, a to formou žádosti o doručení písemnosti nebo žádosti o vymáhání nedoplatku na pokutě.

(2) Žádost o mezinárodní spolupráci obsahuje identifikační údaje soutěžitelů a informace potřebné k zajištění doručování písemnosti nebo vymáhání nedoplatku na pokutě. Rozsah identifikačních údajů těchto soutěžitelů a informací stanoví prováděcí právní předpis.

(3) K žádosti o mezinárodní spolupráci se přiloží písemnost, která má být doručena, nebo rozhodnutí, na základě kterého má být vymáháno.

(1) Úřad zašle žádost o mezinárodní spolupráci v úředním jazyce dožádaného členského státu nebo v jazyce, který byl mezi Úřadem a soutěžním orgánem dožádaného členského státu dohodnut jako jazyk komunikace.

(2) Vyplývá-li z právního řádu dožádaného členského státu požadavek na překlad písemnosti, která má být doručena, nebo rozhodnutí, na základě kterého má být vymáháno, a pokud se Úřad nedohodne se soutěžním orgánem tohoto členského státu jinak, přiloží Úřad k žádosti o mezinárodní spolupráci také překlad této písemnosti nebo tohoto rozhodnutí do úředního jazyka tohoto členského státu.

(3) Úřad se může dohodnout se soutěžním orgánem žádajícího členského státu, že žádost o mezinárodní spolupráci, písemnost, která má být doručena, nebo rozhodnutí, na základě kterého má být vymáháno, mohou být Úřadu předány v jiném než českém jazyce.

(1) Úřad může odmítnout žádost o mezinárodní spolupráci, pokud

a) nemá náležitosti podle § 24c odst. 2 nebo 3,

b) jde o žádost o mezinárodní spolupráci při vymáhání nedoplatku na pokutě a rozhodnutí přiložené k žádosti o mezinárodní spolupráci není konečné, nebo

c) poskytnutí mezinárodní spolupráce by mohlo zjevně ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky.

(2) Úřad může dále odmítnout žádost o mezinárodní spolupráci, pokud

a) jde o žádost o mezinárodní spolupráci při vymáhání nedoplatku na pokutě a

1. soutěžitel, od něhož lze nedoplatek na pokutě vymáhat, disponuje v žádajícím členském státě dostatečným majetkem, který by mohl postačovat k uhrazení tohoto nedoplatku, nebo

2. soutěžní orgán žádajícího členského státu nevynaložil přiměřené úsilí ke zjištění údajů podle bodu 1, nebo

b) jde o žádost o mezinárodní spolupráci při doručování písemnosti a nejedná se o rozhodnutí nebo jiné písemnosti týkající se uplatňování článků 101 nebo 102 Smlouvy.

(3) Zjistí-li orgán veřejné moci provádějící úkon při mezinárodní spolupráci, že jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti o mezinárodní spolupráci podle odstavce 1, oznámí tuto skutečnost Úřadu spolu s podklady, které jej k tomuto závěru vedly, a odloží provádění těchto úkonů do dne, kdy mu Úřad oznámí, že žádost o mezinárodní spolupráci podle odstavce 1 neodmítne.

(4) V případě, že Úřad shledá, že existují důvody pro odmítnutí žádosti o mezinárodní spolupráci, může požádat soutěžní orgán žádajícího členského státu o doplňující informace.

(5) Odmítne-li Úřad žádost o mezinárodní spolupráci, sdělí tuto skutečnost soutěžnímu orgánu žádajícího členského státu. Jde-li o odmítnutí podle odstavce 1 písm. c), doloží Úřad tomuto orgánu skutečnosti, které ho k odmítnutí žádosti o mezinárodní spolupráci vedou, a to v rozsahu, který není způsobilý ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky.

Orgánu veřejné moci nepřísluší posouzení zákonnosti

a) žádosti o mezinárodní spolupráci zaslané soutěžním orgánem jiného členského státu,

b) doručení písemnosti v jiném členském státě na základě žádosti o doručení písemnosti,

c) vymáhání v dožádaném členském státě na základě žádosti o vymáhání nedoplatku na pokutě,

d) písemnosti vydané orgánem žádajícího členského státu, která má být doručena v České republice, nebo

e) rozhodnutí vydaného soutěžním orgánem jiného členského státu, které má být vymáháno v České republice.

Nedoplatkem na pokutě se pro účely tohoto zákona rozumí nedoplatek na pokutě, pořádkové pokutě nebo donucovací pokutě uložených podle tohoto zákona nebo nedoplatek na obdobné pokutě uložené podle právního řádu jiného členského státu.

Úřad může dožádat soutěžní orgán jiného členského státu o doručení rozhodnutí nebo jiné písemnosti týkajících se uplatňování článků 101 nebo 102 Smlouvy.

Na základě žádosti o doručení písemnosti zaslané soutěžním orgánem jiného členského státu zajistí Úřad její doručení v souladu se správním řádem.

(1) Na žádost soutěžního orgánu dožádaného členského státu uhradí Úřad přiměřené náklady vzniklé v souvislosti s doručováním písemnosti v tomto členském státě.

(2) Úřad může požádat soutěžní orgán žádajícího členského státu o úhradu nákladů spojených s doručováním písemnosti.

Úřad může dožádat soutěžní orgán jiného členského státu o vymožení nedoplatku na pokutě, která byla uložena při uplatňování článků 101 nebo 102 Smlouvy.

(1) Při přepočtu částky v české měně na částku v cizí měně se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou platný pro den právní moci rozhodnutí uvedeného v žádosti o mezinárodní spolupráci.

(2) Pokud není nedoplatek na pokutě plně uhrazen pouze v důsledku rozdílu kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou platného pro den, kdy byla částka převedená orgánem jiného členského státu připsána na účet správce placení nedoplatku na pokutě, a kurzu platného pro den právní moci rozhodnutí uvedeného v žádosti o mezinárodní spolupráci, považuje se nedoplatek na pokutě za uhrazený a zbývající neuhrazená část nedoplatku na pokutě zaniká. Pokud vznikne v důsledku kurzového rozdílu podle věty první přeplatek, stává se příjmem státního rozpočtu.

(1) Na žádost soutěžního orgánu dožádaného členského státu uhradí Úřad exekuční náklady vzniklé při vymáhání nedoplatku na pokutě. Ustanovení daňového řádu o exekučních nákladech nejsou dotčena.

(2) Náklady podle odstavce 1 jsou také exekučními náklady podle daňového řádu.

(3) Je-li zajištěna vzájemnost, může Úřad uhradit exekuční náklady podle odstavce 1 v paušální výši podle právního řádu dožádaného členského státu.

(1) Při správě placení nedoplatku na pokutě z jiného členského státu se postupuje podle daňového řádu v rámci dělené správy. Okamžik počátku, běh a délka lhůty pro placení nedoplatku na pokutě se řídí právním řádem žádajícího členského státu.

(2) Na vymoženou částku nedoplatku na pokutě z jiného členského státu se pro účely tohoto zákona hledí jako na příjem veřejného rozpočtu.

Žádost o mezinárodní spolupráci je jediným titulem pro vymáhání pohledávky na pokutě v České republice na základě dožádání jiného členského státu.

Výše nedoplatku na pokutě v cizí měně se pro účely tohoto zákona přepočte na českou měnu podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou platného pro den právní moci rozhodnutí uvedeného v žádosti o mezinárodní spolupráci.

(1) Nejsou-li z výtěžku exekuce uhrazeny exekuční náklady, může Úřad požádat soutěžní orgán žádajícího členského státu o uhrazení těchto exekučních nákladů.

(2) Exekuční náklady uhrazené podle odstavce 1 se použijí na úhradu exekučních nákladů stanovených dlužníkovi podle daňového řádu.

Vymoženou částku nedoplatku na pokutě, popřípadě jeho vymoženou část, sníženou o exekuční náklady, převede správce placení nedoplatku na pokutě na účet určený soutěžním orgánem žádajícího členského státu.“.

69. Pod označení § 26 se vkládá nadpis, který zní: „Zmocňovací ustanovení“.

70. V § 26 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 22ba odst. 8 a § 24c odst. 2.“.

Čl. II

1. Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 143/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. V řízení zahájeném po nabytí účinnosti tohoto zákona lze použít podle § 21ga záznam telekomunikačního provozu, údaje o telekomunikačním provozu nebo záznam pořízený při sledování osob a věcí opatřené v trestním řízení po nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ

Čl. III

Zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 187/1999 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 417/2009 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto:

1. V § 1 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Úřad při výkonu své působnosti postupuje nezávisle a nestranně, nepřijímá pokyny od orgánů veřejné moci a dalších osob.“.

2. V § 1 odstavec 4 zní:

„(4) S výkonem funkce předsedy Úřadu je neslučitelná funkce prezidenta republiky, člena vlády, prezidenta, viceprezidenta nebo člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, poslance, senátora, poslance Evropského parlamentu, soudce, státního zástupce, jakákoli jiná funkce ve veřejné správě nebo členství v politické straně nebo v politickém hnutí.“.

3. V § 1 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 7, které znějí:

„(5) Předseda Úřadu nesmí zastávat jinou placenou funkci a vykonávat jakoukoli výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost Úřadu nebo neohrožuje důvěru v jeho nezávislost a nestrannost.

(6) Předsedou Úřadu může být jmenována osoba, jejíž znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která

a) je státním občanem České republiky,

b) je plně svéprávná,

c) je bezúhonná,

d) má ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu,

e) má nejméně 10 let právní praxe nebo praxe v oblasti ekonomie a

f) dosáhla věku 40 let.

(7) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, která byla pravomocně odsouzena pro

a) trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

b) trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem veřejné správy.“.

Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 8 až 14.

4. V § 1 se odstavec 9 zrušuje.

Dosavadní odstavce 10 až 14 se označují jako odstavce 9 až 13.

5. V § 1 odst. 9 úvodní části ustanovení se slova „Výkon funkce“ nahrazují slovem „Funkce“ a slovo „končí“ se nahrazuje slovem „zaniká“.

6. V § 1 odst. 9 písmena c) a d) znějí:

„c) smrtí nebo prohlášením za mrtvého,

d) dnem, kdy přestal splňovat některou z podmínek pro jmenování podle odstavce 6 písm. a) až d), nebo“.

7. V § 1 odst. 9 se doplňuje písmeno e), které zní:

„e) dnem, kdy se ujal funkce neslučitelné s výkonem funkce předsedy Úřadu.“.

8. V § 1 odst. 11 se za slovem „Předseda“ slovo „úřadu“ nahrazuje slovem „Úřadu“.

9. V § 1 se odstavec 12 zrušuje.

Dosavadní odstavec 13 se označuje jako odstavec 12.

10. V § 1 odst. 12 se slova „a místopředseda jsou oprávněni“ nahrazují slovy „je oprávněn“.

11. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který zní:

(1) Předsedu Úřadu zastupují 3 místopředsedové, které jmenuje a odvolává předseda Úřadu, přičemž určí pořadí svého zastupování. Místopředseda plní úkoly podle rozhodnutí předsedy Úřadu.

(2) Místopředseda má nárok na plat, náhradu výdajů, naturální plnění, a nezůstane-li zaměstnancem Úřadu, i na odchodné jako viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu.

(3) Pro neslučitelnost výkonu funkce místopředsedy se použije obdobně § 1 odst. 4 a 5.

(4) Místopředsedou může být jmenována osoba, která splňuje podmínky podle § 1 odst. 6 písm. a) až d) a která

a) má nejméně 7 let právní praxe nebo praxe v oblasti ekonomie a

b) dosáhla věku 35 let.

(5) Funkční období místopředsedy je 6 let.

(6) Pro zánik funkce místopředsedy se použijí ustanovení tohoto zákona o zániku funkce předsedy Úřadu obdobně.

(7) Místopředsedu lze odvolat z funkce, pokud

a) narušuje závažným způsobem důstojnost své funkce anebo narušuje nezávislost a nestrannost Úřadu, nebo

b) porušil povinnost vyplývající z jeho funkce zvlášť hrubým způsobem.

(8) Místopředseda je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.“.

12. V § 2 písm. b) se slovo „dohled“ nahrazuje slovem „dozor“.

13. V § 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ ; je vnitrostátním orgánem pro hospodářskou soutěž podle přímo použitelných předpisů Evropské unie“.

Čl. IV

1. Předseda Úřadu jmenovaný do funkce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je předsedou Úřadu podle zákona č. 273/1996 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Místopředseda jmenovaný do funkce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je místopředsedou podle zákona č. 273/1996 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Podmínky pro jmenování a výkon funkce předsedy Úřadu podle § 1 odst. 6 zákona č. 273/1996 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a místopředsedy podle § 1a odst. 4 zákona č. 273/1996 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužijí u osob jmenovaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Skončení funkce předsedy jmenovaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí podle § 1 odst. 7 zákona č. 273/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Místopředsedovi jmenovanému podle zákona č. 273/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, začíná funkční období účinností tohoto zákona.

ČÁST TŘETÍ

Čl. V

Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.

Pekarová Adamová v. r.

Pavel v. r.

Fiala v. r.