§ 8 nařízení vlády o stanovení povinného podílu počtu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele – Způsob stanovení počtu zaměstnanců zaměstnavatele

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předseda vlády:

Ing. Zeman v. r.

Ministr práce a sociálních věcí:

PhDr. Špidla v. r.

Příloha k nařízení vlády č. 228/2000 Sb.

I. Stanovení počtu zaměstnanců zaměstnavatele podle § 3 tohoto nařízení:

a) v případech odebírání výrobků podle vzorce:

PZ=CP1neboP2,kde

PZ je počet zaměstnanců, které si zaměstnavatel započítá do povinného podílu,

C je cena výrobků odebraných zaměstnavatelem ve sledovaném roce od zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností,

P1 je produktivita práce zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností, za předchozí kalendářní rok,

P2 je produktivita práce zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností, za sledovaný kalendářní rok;

b) v případech zadávání výrobních programů podle vzorce:

PZ=DP3,kde

PZ je počet zaměstnanců, které si zaměstnavatel započítá do povinného podílu,

D jsou celkové tržby zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností, ze zadaného výrobního programu ve sledovaném kalendářním roce,

P3 je produktivita práce zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností, za sledovaný kalendářní rok.

Pokud má zaměstnavatel zaměstnávající více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností zřízenu chráněnou dílnu nebo pracoviště, které se podílí na výrobě odebraných výrobků nebo na zadaných výrobních programech, násobí se hodnota produktivity práce P1, P2 a P3 koeficientem 0,5.

II. Produktivita práce zaměstnavatele pro účely výpočtu podle bodu I. se vypočítá:

a) u zaměstnavatele, který vykonával svůj předmět činnosti v kalendářním roce předcházejícím kalendářnímu roku, za který se plnění povinného podílu sleduje, podle vzorce:

P1=T1A1,kde

P1 je produktivita práce za předchozí kalendářní rok,

T1 jsou celkové tržby za vlastní výrobky a služby za předchozí kalendářní rok,

A1 je průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců za předchozí kalendářní rok, zjištěný podle § 4 tohoto nařízení;

b) u zaměstnavatele, který zahájil výkon svého předmětu činnosti ve sledovaném kalendářním roce, za který se plnění povinného podílu sleduje, podle vzorce:

P2 = T2A2 , kde

P2 je produktivita práce za sledovaný kalendářní rok,

T2 jsou celkové tržby za vlastní výrobky a služby za sledovaný kalendářní rok,

A2 je průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců za sledovaný kalendářní rok, zjištěný podle § 4 tohoto nařízení;

c) u zaměstnavatele, kterému byl zadán výrobní program, podle vzorce:

P3 = T3A3 , kde

P3 je produktivita práce za sledovaný kalendářní rok,

T3 jsou celkové tržby za vlastní výrobky a služby za sledovaný kalendářní rok,

A3 je průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců za sledovaný kalendářní rok, zjištěný podle § 4 tohoto nařízení.

1) § 21 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.

2) § 21 odst. 3 a 4 zákona č. 1/1991 Sb.

3) § 83 zákoníku práce.

Vyhláška č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem.

Vyhláška č. 121/1982 Sb., o některých úpravách pracovní doby.

4) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb. a zákona č. 71/2000 Sb.