§ 56 Vyhláška federálního ministerstva financí o účetnictví – Účetní knihy vedené na volných listech a tištěných sestavách
Vyhláška federálního ministerstva financí o účetnictví · 23/1990 Sb. · § 56 · Daňové právo
Stručně: Paragraf 56 vyhlášky 23/1990 stanoví pravidla pro ukládání účetních knih a dokladů v podnikovém archivu, zejména jak je uspořádat a označit, a to s ohledem na jejich formu a uschovací lhůty.
§ 56
Účetní knihy vedené na volných listech a tištěných sestavách, účetní doklady a ostatní účetní písemnosti na volných listech se ukládají do podnikového archivu v souborech (například hlavní kniha v uspořádání podle účtového rozvrhu, účetní doklady v pořadí jejich čísel, inventarizační zápisy s inventurními soupisy) označených podle jejich obsahu. Při tvoření souborů se přihlíží také k předpisům o utajování a k tomu, aby písemnosti téhož souboru měly stejnou uschovací lhůtu. Písemnosti ve vázaných knihách se ukládají do podnikového archivu zpravidla samostatně.
Paragraf 56 vyhlášky 23/1990 stanoví pravidla pro ukládání účetních knih a dokladů v podnikovém archivu, zejména jak je uspořádat a označit, a to s ohledem na jejich formu a uschovací lhůty.
Co to znamená v praxi
Účetní písemnosti na volných listech (např. hlavní kniha, účetní doklady) se ukládají do podnikového archivu v souborech, které jsou logicky uspořádány a označeny podle obsahu.
Při vytváření těchto souborů je nutné zohlednit předpisy o utajování a zajistit, aby písemnosti v jednom souboru měly stejnou uschovací lhůtu.
Písemnosti ve vázaných knihách se obvykle ukládají do archivu samostatně.
Na co si dát pozor
Je třeba dbát na správné uspořádání a označení souborů, aby bylo možné písemnosti snadno dohledat a identifikovat.
Při sestavování souborů je nutné mít na paměti uschovací lhůty, aby se předešlo předčasné skartaci nebo naopak zbytečnému uchovávání dokumentů.
Hlídat změny § 56 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.