§ 15 Ústavní zákon, kterým se doplňují a mění dosavadní ustanovení o nabývání a pozbývání státního občanství a práva domovského v republice Československé. – Ustanovení obecná.
Ústavní zákon, kterým se doplňují a mění dosavadní ustanovení o nabývání a pozbývání státního občanství a práva domovského v republice Československé. · 236/1920 Sb. · § 15 · Cizinecké a azylové právo
Stručně: Paragraf 15 stanoví, že osoby s trvalým úředním či služebním sídlem v určité obci získávají v této obci domovské právo; pokud je toto sídlo mimo Československou republiku, získávají domovské právo v Praze.
§ 15 Ustanovení obecná.
Osoby, uvedené v § 1, odst. 4., mají právo domovské v obci, ve které jest jim vykázáno trvalé sídlo úřední či služební. Je-li toto sídlo mimo území republiky Československé, nabývá osoba dotčená domovského práva v Praze.
Paragraf 15 stanoví, že osoby s trvalým úředním či služebním sídlem v určité obci získávají v této obci domovské právo; pokud je toto sídlo mimo Československou republiku, získávají domovské právo v Praze.
Co to znamená v praxi
Osoby, které mají trvalé úřední nebo služební sídlo v konkrétní obci na území Československé republiky, automaticky získávají domovské právo v této obci.
Pokud je trvalé úřední nebo služební sídlo dané osoby umístěno mimo území Československé republiky, je jí přiděleno domovské právo v Praze.
Tento paragraf se týká specifické skupiny osob, které jsou uvedeny v § 1, odst. 4 (ačkoliv tento odstavec není součástí dodaného textu, je to důležitý kontext pro pochopení rozsahu § 15).
Na co si dát pozor
Ustanovení § 15 se nevztahuje na manželky a děti do 18 let, které by jinak sledovaly své muže a rodiče podle § 16, což znamená, že pro tyto osoby platí specifická pravidla pro nabývání domovského práva.