Zákon ČNR na ochranu zvířat proti týrání

(1) Zákaz činnosti lze právnické osobě uložit nejdéle na 5 let.

(2) Přestupky podle tohoto zákona projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností, s výjimkou přestupků podle § 27 odst. 1 písm. r) a podle § 27a odst. 1 písm. o), které projednává obecní úřad.

(3) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.

(4) Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o uložení správního trestu za přestupek spáchaný protiprávním jednáním uvedeným v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti37), dopravci provozujícímu silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby podle zákona o silniční dopravě38) nebo jeho odpovědnému zástupci, zašle kopii pravomocného rozhodnutí dopravnímu úřadu podle zákona o silniční dopravě38), v jehož správním obvodu

a) je sídlo dopravce, jde-li o dopravce, který je usazen v České republice, nebo

b) má tento obecní úřad obce s rozšířenou působností sídlo, jde-li o dopravce, který není usazen v České republice.

(1) Na návrh krajské veterinární správy může obecní úřad obce s rozšířenou působností správním rozhodnutím

a) nařídit a zajistit umístění týraného zvířete do náhradní péče,

b) nařídit chovateli zajistit opatření ke snížení počtu zvířat včetně jejich usmrcení v souladu s tímto zákonem, dochází-li k jejich týrání,

c) nařídit chovateli pozastavení činnosti, při které dochází k týrání zvířat, a to do doby odstranění závad. Pozastavení činnosti není zákazem činnosti. Pozastavení činnosti nezahrnuje povinnost chovatele zajistit náhradní péči o zvířata. Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhoduje o ukončení pozastavení činnosti na základě odborného vyjádření krajské veterinární správy, která posuzuje, zda došlo k odstranění závad,

d) nařídit vlastníkovi zvířete zajistit utracení zvířete odborně způsobilou osobou podle veterinárního zákona, pokud je dán důvod k usmrcení zvířete podle § 5 odst. 2 písm. b),

e) nařídit chovateli umožnit provádění péče o zvíře jinou osobou na pozemku, ve stájích nebo v jiných objektech chovatele, kde se zvíře nachází.

(2) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a), c) a e) nemá odkladný účinek.

(3) Náklady spojené s umístěním týraného zvířete do náhradní péče a s následnou péčí o něj hradí osoba, jíž bylo zvíře odebráno. Náklady spojené s prováděním péče podle odstavce 1 písm. e) hradí chovatel.

(4) Náklady na léčení zvířete, které bylo týráno a poškozeno tak na jeho zdraví, ponese osoba, jež tento stav způsobila, i když přesahují hodnotu zvířete.

(5) Náklady spojené se snížením počtu zvířat nebo s utracením zvířat hradí chovatel.

(6) O nákladech podle odstavců 3 a 4 rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností ve správním řízení. Pokud osoba, jejíž zvíře bylo umístěno do náhradní péče, neuhradí náklady podle věty první do 3 měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o nákladech, a zvíře je vlastnictvím této osoby, může obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodnout, že se zvíře stává vlastnictvím státu. Na tuto skutečnost musí být vlastník v rozhodnutí o nákladech výslovně upozorněn. Stát zabezpečí péči o takové zvíře. Pokud osoba, jíž chované zvíře bylo umístěno do náhradní péče, neuhradí náklady podle věty první do 3 měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o nákladech, a zvíře není vlastnictvím této osoby, může obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodnout o zabrání týraného zvířete postupem podle § 27c odst. 3 až 5.

(7) Pokud je zahájeno správní řízení o zvláštním opatření, zahájí obecní úřad obce s rozšířenou působností vždy také řízení o přestupku; to neplatí, jestliže bylo zahájeno v dané věci trestní řízení. Rozhodnutí o zvláštním opatření nelze vydat, pokud je závažnost přestupku tak nízká, že je pokuta, která by měla být nebo byla zároveň uložena, na dolní hranici sazby stanovené za daný přestupek.

(1) Rozhodnutí podle § 28a odst. 1 písm. a) musí kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahovat také stanovení podmínek k zabezpečení ochrany zvířete, po jejichž splnění bude zvíře vráceno vlastníkovi zvířete. Obecní úřad obce s rozšířenou působností může na základě podnětu vlastníka rozhodnout o ukončení provádění zvláštního opatření a o navrácení zvířete vlastníkovi. Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o navrácení zvířete vlastníkovi na základě odborného vyjádření krajské veterinární správy, která posuzuje splnění podmínek uvedených ve větě první.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud po posouzení všech okolností případu nelze předpokládat, že dojde k nápravě pachatele, a zároveň je nepochybné, že nebude v budoucnosti zabezpečena řádná péče o zvíře.

(3) Vlastník zvířete, kterému bylo oznámeno rozhodnutí o umístění zvířete do náhradní péče, je povinen zvíře obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností vydat. Není-li zvíře v určené lhůtě správnímu orgánu vydáno, může být tomu, kdo ho má u sebe, odňato. Za účelem odnětí týraného zvířete, je osoba, která odnětí provádí, oprávněna vstupovat do všech prostor, kde je zvíře chováno. O vydání nebo odnětí zvířete se sepíše protokol, v němž se uvede též popis zvířete.

(4) Náhradní péči zajišťuje osoba, která má zkušenosti s chovem daného druhu zvířat (dále jen „pečovatel“), na základě smlouvy uzavřené s obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Součástí smlouvy je rovněž povinnost pečovatele poskytnout obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklady o nákladech spojených se zajištěním náhradní péče. Pečovatel je povinen starat se o zvíře s péčí řádného hospodáře.

(5) Pokud se v době náhradní péče narodí mláďata, vztahuje se na ně také rozhodnutí o zvláštním opatření. Jiné produkty a užitky zvířete vzniklé v době náhradní péče jsou vlastnictvím pečovatele.

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může rozhodnutím nařídit předběžnou náhradní péči o týrané zvíře, jestliže lze ve správním řízení očekávat uložení propadnutí týraného zvířete, rozhodnutí o jeho zabrání nebo rozhodnutí o umístění týraného zvířete do náhradní péče. Prvním úkonem v řízení o předběžném opatření může být vydání rozhodnutí o předběžném opatření. Toto rozhodnutí je ihned po jeho vyhlášení vykonatelné. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Zvíře může být odebráno a umístěno do předběžné náhradní péče, i když není při vyhlášení rozhodnutí a odebírání zvířete přítomen chovatel zvířete. Ustanovení § 28b odst. 3 platí pro předběžnou náhradní péči obdobně.

(2) Není-li propadnutí týraného zvířete uloženo, nebo není-li rozhodnuto o jeho zabrání nebo umístění do náhradní péče, obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o vydání zvířete z předběžné náhradní péče na žádost chovatele. Před skončením řízení uvedeného ve větě první obecní úřad obce s rozšířenou působností zvíře z předběžné náhradní péče obviněnému nevydá.

(3) Za účelem zajištění předběžné náhradní péče o týrané zvíře může obecní úřad obce s rozšířenou působností uzavřít smlouvu o provádění předběžné náhradní péče s pečovatelem. Ustanovení § 28b odst. 4 a 5 platí pro předběžnou náhradní péči obdobně.

(4) Do doby, než je zvíře odvedeno do předběžné náhradní péče z prostor, v nichž je chováno, je uživatel těchto prostor povinen strpět v nich provádění činnosti, která je při péči o zvíře obvyklá. To platí i v případě, má-li být odvedeno zvíře již propadlé nebo zabrané.

(5) Obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který předběžnou náhradní péči o zvíře zajišťuje, náleží náhrada nákladů, které účelně vynaložil na zajištění předběžné náhradní péče a na veterinární péči za účelem odstranění nebo zmírnění újmy na zdraví způsobené zvířeti týráním. O nákladech podle věty první rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností ve správním řízení. Náhradu uvedených nákladů je povinen uhradit pachatel přestupku, bylo-li uloženo propadnutí týraného zvířete nebo rozhodnuto o umístění týraného zvířete do náhradní péče, nebo osoba, kterou nelze za přestupek stíhat, bylo-li rozhodnuto o zabrání týraného zvířete. Osoba uvedená ve větě třetí je povinna uhradit také náklady, které se vztahují ke zvířatům, která se narodila v době předběžné náhradní péče, nebo která v této době uhynula anebo musela být utracena, a to včetně nákladů spojených s utracením zvířat.

(6) Rozhodnutí o předběžné náhradní péči lze vydat před zahájením řízení o přestupku. Při postupu podle věty první obecní úřad obce s rozšířenou působností zahájí řízení o přestupku do 20 dnů ode dne vydání rozhodnutí o předběžné náhradní péči.

(7) Pro předběžnou náhradní péči platí ustanovení správního řádu o předběžném opatření obdobně.

(1) Účelně vynaložené náklady spojené se zajištěním předběžné náhradní péče podle § 28c hradí na základě žádosti podané obecním úřadem obce s rozšířenou působností ministerstvo, pokud vynaložené náklady přesahují ve vztahu k jednomu chovateli částku 200 000 Kč. Obecní úřad obce s rozšířenou působností může požádat o zálohu na úhradu účelně vynaložených nákladů za uplynulé období. Ministerstvo může poskytnout přiměřenou zálohu na doložené účelně vynaložené náklady. Žádost se podává ministerstvu vždy nejpozději do 3 měsíců od doby, kdy obecním úřadem obce s rozšířenou působností účelně vynaložené a uhrazené náklady přesáhly částku 200 000 Kč.

(2) Účelně vynaložené náklady spojené se zajištěním zvláštního opatření podle § 28a odst. 1 písm. a) a e) hradí na základě žádosti podané obecním úřadem obce s rozšířenou působností ministerstvo, pokud zvláštní opatření probíhá déle než 3 měsíce, vynaložené náklady ve vztahu k jednomu chovateli přesahují částku 200 000 Kč a chovatel neuhradil náklady spojené se zvláštním opatřením ve lhůtě stanovené v § 28a odst. 6 ani v rámci exekuce. Žádost se podává ministerstvu vždy nejpozději do 3 měsíců od doby, kdy obecní úřad obce s rozšířenou působností obdržel informaci exekutora o důvodech neúspěšnosti exekuce, nejpozději však do 2 let od zahájení neúspěšné exekuce.

(3) Osoba, která byla pravomocně uznána vinnou z přestupku podle § 27 nebo 27a, je povinna nahradit ministerstvu náklady, které ministerstvo uhradilo podle odstavce 1 nebo 2.

(4) Účelně vynaloženými náklady se rozumí náklady na přepravu zvířete, na umístění zvířete, na krmivo, na veterinární péči, na léky a zdravotnický materiál, ostatní náklady podle zdravotního stavu zvířete a mzdové a obdobné náklady na zabezpečení předběžné náhradní péče nebo zvláštního opatření. Za účelně vynaložené náklady se nepovažují náklady vzniklé v době, kdy došlo k průtahům ve správním řízení o uložení správního trestu anebo umístění týraného zvířete do předběžné náhradní péče nebo při zajišťování zvláštního opatření způsobeným obecním úřadem obce s rozšířenou působností.

(5) Žádost o úhradu účelně vynaložených nákladů podle odstavců 1 a 2 podává obecní úřad obce s rozšířenou působností na formuláři, jehož závazný vzor uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.

(6) Žádost o úhradu účelně vynaložených nákladů podle odstavců 1 a 2 obsahuje kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem také

a) celkovou výši účelně vynaložených nákladů,

b) osobní údaje a adresu bydliště nebo identifikační údaje vlastníka zvířete, popřípadě též osobní údaje a adresu bydliště nebo identifikační údaje chovatele zvířete, pokud zvíře chová osoba odlišná od vlastníka zvířete, a

c) osobní údaje a adresu bydliště nebo identifikační údaje osoby zajišťující péči o zvíře.

(7) Přílohou žádosti podle odstavce 6 musí být

a) doklad o oprávnění jednat jménem žadatele,

b) doklad o zřízení bankovního účtu žadatele, zejména bankovní výpis nebo smlouva o zřízení bankovního účtu,

c) identifikace zvířete nebo zvířat, na které je požadována úhrada účelně vynaložených nákladů,

d) odůvodnění žádosti, včetně uvedení skutečnosti, který orgán a z jakého důvodu zajistil péči o zvíře,

e) protokol o předání zvířete do péče,

f) smlouva o zajištění péče o zvíře, byla-li uzavřena,

g) doklady o uhrazených účelně vynaložených nákladech, a jejich soupis,

h) návrh příslušné krajské veterinární správy na nařízení zvláštního opatření, rozhodnutí o nařízení zvláštního opatření, rozhodnutí o úhradě nákladů spojených s nařízením zvláštního opatření, exekuční výzva nebo exekuční příkaz ve vztahu k nákladům spojeným s nařízením zvláštního opatření, a informace o důvodech neúspěšnosti exekuce, nebo rozhodnutí o nařízení předběžné náhradní péče a oznámení o zahájení řízení o přestupku, pokud nebylo řízení dosud ukončeno, rozhodnutí o úhradě nákladů účelně vynaložených na zajištění předběžné náhradní péče, pokud již byla předběžná náhradní péče ukončena, a

i) rozhodnutí o uložení správního trestu na úseku ochrany zvířat, nebo informace, proč dosud nebylo vydáno.

(1) Zvíře, na které se vztahuje zákon upravující obchodování s ohroženými druhy28), se v případě náhradní péče podle § 25 odst. 7, propadnutí zvířete podle § 27b odst. 2 nebo 3, zabrání týraného zvířete podle § 27c, zabrání zvířete podle § 27d, nařízení náhradní péče podle § 28a odst. 1 písm. a) a § 28b, rozhodnutí, že se zvíře stává vlastnictvím státu podle § 28a odst. 6, nebo nařízení předběžné náhradní péče podle § 28c umisťuje v záchranném centru provozovaném podle zákona upravujícího obchodování s ohroženými druhy33).

(2) Výše náhrady nákladů spojených se zajištěním péče o zvíře uvedené v odstavci 1 se stanoví podle zákona upravujícího obchodování s ohroženými druhy34) na základě jejich vyúčtování provozovatelem záchranného centra, do něhož bylo zvíře umístěno.

(3) Náklady spojené s péčí o zvíře uvedené v odstavci 1 se hradí postupem podle tohoto zákona v případě náhradní péče podle § 25 odst. 7, nařízení náhradní péče podle § 28a odst. 1 písm. a) a § 28b, nebo nařízení předběžné náhradní péče podle § 28c. V ostatních případech uvedených v odstavci 1 hradí náklady spojené s péčí o zvíře uvedené v odstavci 1 Ministerstvo životního prostředí podle zákona upravujícího obchodování s ohroženými druhy35).

(1) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 5a odst. 7, § 5c odst. 7, § 5g, § 5i odst. 6, § 7a odst. 9, § 8b odst. 4 a 7, § 8e odst. 3, § 12a odst. 5, § 12c odst. 2, § 12d odst. 8, § 12f odst. 5, § 12g odst. 2, § 13 odst. 11, § 14a odst. 3, § 14b odst. 4, § 14c odst. 4, § 14d odst. 5, § 15c odst. 7, § 15d odst. 9, § 15e odst. 3, § 15g odst. 7, § 17 odst. 3, § 17a odst. 5, § 18c odst. 5, § 18g odst. 9 a § 26 odst. 2.

(2) Ministerstvo může vydat vyhlášku k provedení § 13a odst. 6.

(1) Osoba, která je k 1. březnu 2004 již zaregistrována podle zvláštních právních předpisů,9) je povinna předložit ústřední komisi ke schválení řády ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat a řády ochrany zvířat při chovu [§ 21 odst. 3 písm. g)] nejpozději do 1. července 2004.

(2) Chová-li chovatel v podniku uvedeném v prováděcím právním předpisu nosnice za použití již instalované technologie, která má minimální výšku 36 cm na více než 65 % plochy klece a jinde minimálně 33 cm, a není starší než 16 let, nepovažuje se jeho jednání do 31. prosince 2009 za týrání zvířat podle § 4 odst. 1 písm. v).

(3) Akreditace udělené uživatelským zařízením podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do doby stanovené v rozhodnutí o jejím vydání.

(4) Osvědčení udělená chovným zařízením a dodavatelským zařízením podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do doby stanovené v rozhodnutí o jejich vydání.

(5) Řády pro chov a zkoušky zvířat, řády ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat schválené ústřední komisí podle dosavadních právních předpisů uvedou jejich předkladatelé do souladu s tímto zákonem nejdéle do 2 let od nabytí jeho účinnosti.

(6) Osvědčení udělená podle dosavadních právních předpisů k řízení a kontrole pokusů na zvířatech a k výkonu dozoru zůstávají nadále v platnosti.

Působnosti stanovené obecnímu úřadu v § 25 odst. 7 a § 28 odst. 2 a působnosti stanovené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností v § 28 odst. 2 a § 28a až § 28c jsou výkonem přenesené působnosti.

(1) Provozuje-li chovatel ke dni nabytí účinnosti § 5 odst. 7 tohoto zákona s vědomím krajské veterinární správy chov zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin (dále jen „chov zvířat pro kožešiny“), ukončí jej v souladu s dosavadními předpisy do 31. ledna 2019.

(2) Ministerstvo poskytne za podmínek dále uvedených ze státního rozpočtu jednorázový finanční příspěvek ke zmírnění dopadů chovatelům, kteří v rámci podnikatelské činnosti provozují chov zvířat pro kožešiny a svou činnost ukončí v přechodném období podle odstavce 1 (dále jen „kompenzační příspěvek“).

(3) Žádost o poskytnutí kompenzačního příspěvku chovateli, který v rámci podnikatelské činnosti provozoval chov zvířat pro kožešiny a svou činnost ukončil do 31. ledna 2019, (dále jen „žádost“) se podává ministerstvu na formuláři, jehož závazný vzor uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje

a) adresu místa nebo míst, kde žadatel provozoval chov zvířat pro kožešiny,

b) druhy zvířat chovaných žadatelem výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin,

c) počet chovaných zvířat v letech 2014, 2015, 2016, 2017 a 2018,

d) datum ukončení chovu zvířat pro kožešiny žadatelem,

e) celkovou výši kompenzačního příspěvku požadovanou žadatelem,

f) bankovní spojení žadatele.

(4) Ministerstvo si od krajské veterinární správy vyžádá

a) vyjádření vydané krajskou veterinární správou potvrzující, že byl u žadatele proveden výkon dozoru podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona, při kterém bylo ověřeno nebo zjištěno, že žadatel provozuje chov zvířat pro kožešiny,

b) doklad potvrzující, že žadatel podal oznámení o ukončení podnikatelské činnosti podle § 5 odst. 4 písm. a) veterinárního zákona2) s uvedením data ukončení podnikatelské činnosti v oblasti chovu zvířat pro kožešiny, potvrzený krajskou veterinární správou, nebo kopii tohoto oznámení,

c) doklad vydaný krajskou veterinární správou potvrzující počet chovaných zvířat zjištěný u žadatele při kontrolách krajské veterinární správy provedených v letech 2014, 2015, 2016, 2017 a 2018.

(5) O kompenzační příspěvek může žádat pouze chovatel, který zahájil chov zvířat pro kožešiny nejpozději 30. června 2016 a nejpozději tohoto dne o jeho provozu uvědomil krajskou veterinární správu. V případech hodných zvláštního zřetele může ministerstvo přijmout i žádost chovatele, který zahájil chov zvířat pro kožešiny nebo o jeho provozu uvědomil krajskou veterinární správu po 30. červnu 2016, avšak přede dnem nabytí účinnosti § 5 odst. 7 tohoto zákona. Žádost je oprávněn podat i právní nástupce chovatele, který splnil podmínky uvedené v tomto odstavci.

(6) Žadatel může podat žádost až poté, co oznámil krajské veterinární správě ukončení podnikatelské činnosti podle § 5 odst. 4 písm. a) veterinárního zákona2) s uvedením konkrétního data. Žadatel může podat žádost nejpozději do 30 měsíců ode dne ukončení chovu zvířat pro kožešiny.

(7) Výše kompenzačního příspěvku, který je určen k úhradě skutečné škody, činí 3 000 Kč za každého chovaného norka a 3 900 Kč za každou chovanou lišku. Kompenzační příspěvek za náhradu ušlého zisku se neposkytuje.

(8) Počet chovaných zvířat pro výpočet podle odstavce 7 se stanoví jako nejvyšší počet zvířat zjištěný u chovatele při kontrolách krajské veterinární správy provedených v letech 2014, 2015, 2016, 2017 a 2018. V případě právního nástupce podle odstavce 5 věty třetí se započítávají počty zvířat zjištěných u původního chovatele podle věty první.

(9) Kompenzační příspěvek se vyplácí bezhotovostním převodem na bankovní účet žadatele.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Burešová v. r.

Pithart v. r.

Příloha k zákonu č. 246/1992 Sb.

Za šelmy podle § 14a odst. 4 se považují:

1. z čeledi kočkovitých z podčeledi

a) velké kočky (Pantherinae) všechny druhy,

b) malé kočky (Felinae) rod puma (Puma) druh puma americká (Puma concolor) a rod rys (Lynx),

c) gepardi (Acinonychinae) rod gepard (Acinonyx),

2. z čeledi medvědovití (Ursidae) všechny druhy,

3. z čeledi hyenovití (Hyaenidae) všechny druhy a

4. z čeledi psovití (Canidae) druh vlk obecný (Canis lupus) a pes hyenový (Lycaon pictus).

1) Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely, ve znění nařízení Rady (ES) č. 806/2003 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.

Směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic, ve znění nařízení Rady (ES) č. 806/2003, směrnice Rady 2013/64/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.

Směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.

Směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.

Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely.

1a) Nařízení Rady (ES) č. 1255/97 ze dne 25. června 1997 o kritériích Společenství pro místa zastávek a o změně plánu cesty uvedeného v příloze směrnice 91/628/EHS.

Nařízení Rady (ES) č. 1040/2003 ze dne 11. června 2003, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1255/97, pokud jde o použití míst zastávek.

Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení Rady (ES) č. 1255/97.

Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010 ze dne 5. června 2019 o sladění povinností podávání zpráv v oblasti právních předpisů souvisejících s politikou životního prostředí a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a (EU) č. 995/2010, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, 2004/35/ES, 2007/2/ES, 2009/147/ES a 2010/63/EU, nařízení Rady (ES) č. 338/97 a (ES) č. 2173/2005 a směrnice Rady 86/278/EHS.

1b) Zákon č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách a o změně některých dalších zákonů (zákon o zoologických zahradách).

1c) § 3 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).

1d) Například vyhláška č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), o zdraví zvířat a jeho ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu, ve znění vyhlášky č. 399/2001 Sb., vyhláška č. 287/1999 Sb., o veterinárních požadavcích na živočišné produkty, ve znění pozdějších předpisů.

1e) § 44 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti.

1f) § 59 a 59a zákona č. 166/1999 Sb.

1g) Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

1h) Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem.

1j) Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

1k) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.

2) Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2a) Zákon č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 99/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2b) § 54 zákona č. 166/1999 Sb.

2c) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2d) § 10 a násl. zákona č. 166/1999 Sb.

2e) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb.

2f) Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 324/2016 Sb., o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o biocidech), ve znění zákona č. 183/2017 Sb.

2g) § 22 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb.

§ 53 zákona č. 166/1999 Sb.

2i) Například zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2j) § 21 odst. 2 a 3 zákona č. 166/1999 Sb.

2k) Například čl. 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.

2l) Čl. 2 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1/2005.

2n) Čl. 6 odst. 4, čl. 9 odst. 2 písm. a), čl. 17 odst. 1 a přílohy I a II nařízení Rady (ES) č. 1/2005.

2o) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2p) Čl. 2 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 1/2005.

2q) Čl. 6 odst. 5, čl. 17 odst. 2, příloha III kapitola III a příloha IV nařízení Rady (ES) č. 1/2005.

3) Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, ve znění pozdějších předpisů.

3a) Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů.

3b) § 23c zákona č. 154/2000 Sb., ve znění zákona č. 282/2003 Sb. a zákona č. 130/2006 Sb.

3c) Oddíl III přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění.

3d) Písmena b) až e) přílohy IV nařízení Komise (EHS) č. 1538/91 ze dne 5. června 1991, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1906/90 o některých obchodních normách pro drůbeží maso, v platném znění.

3e) Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin, v platném znění.

4) Zákon č. 99/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

4a) § 45 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb.

4b) Zákon č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

4c) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 100/2004 Sb., ve znění zákona č. 444/2005 Sb.

4d) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.

5) Například zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), obchodní zákoník, zákoník práce, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

5a) Čl. 26 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 1/2005.

5b) Čl. 18 a 19 nařízení Rady (ES) č. 1/2005.

5c) Čl. 10 a 11 nařízení Rady (ES) č. 1/2005.

5d) Čl. 14 nařízení Rady (ES) č. 1/2005.

5e) Čl. 2 písm. h) nařízení Rady (ES) č. 1/2005.

5f) § 4c zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 291/2009 Sb.

5g) Čl. 48 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k podmíněnosti, odlišení a integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému uvedených v nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, v platném znění.

5h) Čl. 13 odst. 3, čl. 18 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1/2005.

5i) Čl. 26 odst. 6 nařízení Rady (ES) č. 1/2005.

6) § 35 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb.

6a) Například nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat.

6b) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

9) Například zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.

10) § 21 a 22 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

11) Čl. 2 písm. n) nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.

12) Čl. 2 písm. l) nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.

13) Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.

14) Čl. 21 nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.

15) Čl. 21 odst. 5 a 6 nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.

16) Příloha I nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.

17) Čl. 20 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.

18) § 1b vyhlášky č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů.

§ 50 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů.

19) Čl. 2 písm. g) nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.

20) § 3 písm. a) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a o postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů.

21) Čl. 10 odst. 1 čtvrtý pododstavec směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU.

22) Čl. 55 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU.

23) Čl. 21 odst. 2 nařízení Rady (ES) 1099/2009.

24) § 55 a násl. zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

25) § 64a zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

26) Čl. 6 směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic.

27) § 22 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

28) Zákon č. 100/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

29) Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů.

30) Článek 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010 ze dne 5. června 2019 o sladění povinností podávání zpráv v oblasti právních předpisů souvisejících s politikou životního prostředí a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a (EU) č. 995/2010, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, 2004/35/ES, 2007/2/ES, 2009/147/ES a 2010/63/EU, nařízení Rady (ES) č. 338/97 a (ES) č. 2173/2005 a směrnice Rady 86/278/EHS.

31) Například čl. 4 a 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/625.

32) Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely, ve znění nařízení Rady (ES) č. 806/2003 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.

Směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic, ve znění nařízení Rady (ES) č. 806/2003, směrnice Rady 2013/64/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.

Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97, v platném znění.

Směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.

Směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.

Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.

33) § 29a až 29d zákona č. 100/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

34) § 29c odst. 2 zákona č. 100/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

35) § 34a odst. 7 zákona č. 100/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů.

37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, v platném znění.

Nařízení Komise (EU) 2016/403 ze dne 18. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009, pokud jde o klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě, a kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES.

38) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.

39) Příloha III, oddíl I, kapitola VIa nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění.

40) Čl. 2 písm. o) nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.

41) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

§ 316 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

42) Čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.

43) Například příloha I, kapitola I, tabulka 2, kapitola II body 4 až 6 nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.