§ 64 vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se vydává Řád výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech České republiky – Právo odsouzeného podat stížnost
Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se vydává Řád výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech České republiky · 247/1992 Sb. · Školství a vzdělávání · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 64 vyhlášky 247/1992 stanoví právo odsouzeného podat stížnost proti uloženému kázeňskému trestu a určuje, kdo o této stížnosti rozhoduje. Odsouzený má právo podat stížnost proti uložení kázeňského trestu, a to do tří dnů od oznámení rozhodnutí. (§ 64 zákona č. 247/1992 Sb., vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se vydává Řád výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech České republiky, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: odsouzený
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Proti uložení kázeňského trestu má odsouzený právo podat stížnost (§ 22 zákona) do tří dnů od oznámení rozhodnutí, a to písemně nebo ústně“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 247/1992 Sb.
(1) Proti uložení kázeňského trestu má odsouzený právo podat stížnost (§ 22 zákona) do tří dnů od oznámení rozhodnutí, a to písemně nebo ústně. Byla-li stížnost podána písemně, vyznačí se na ní datum jejího podání. O stížnosti podané ústně se učiní zápis do „Hlášení ke kázeňskému řízení“, v němž se uvedou podstatné důvody stížnosti a datum jejího podání. Stížnost může směřovat jak proti uložení kázeňského trestu, tak i proti jeho druhu a výši. Odkladný účinek má jen stížnost proti uložení propadnutí věci podle § 20 odst. 3 zákona.
(2) O stížnosti proti kázeňskému trestu rozhoduje vždy nejbližší nadřízený příslušník Sboru toho, kdo kázeňský trest uložil.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Odsouzený má právo podat stížnost proti uložení kázeňského trestu, a to do tří dnů od oznámení rozhodnutí.
- Stížnost lze podat písemně nebo ústně a může se týkat samotného uložení trestu, jeho druhu nebo výše.
- Odkladný účinek má pouze stížnost proti propadnutí věci podle § 20 odst. 3 zákona.
- O stížnosti rozhoduje vždy nejbližší nadřízený příslušník Sboru toho, kdo kázeňský trest uložil.
Na co si dát pozor
- Stížnost musí být podána do tří dnů od oznámení rozhodnutí; jinak může být zamítnuta jako opožděná.
- Většina stížností nemá odkladný účinek, což znamená, že kázeňský trest se začne vykonávat i před rozhodnutím o stížnosti.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 350m Promlčení výkonu trestu (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 346 Zajištění výkonu trestu propadnutí majetku (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 35a Rozhodnutí o výši nákladů výkonu trestu ve zv (Zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o)§ 21a Prominutí kázeňského trestu a upuštění od výk (Zákon o výkonu trestu odnětí svobody)§ 21a Prominutí kázeňského trestu a upuštění od výk (Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č)