§ 9 zákon o veřejných dražbách – Dražební jistota
Zákon o veřejných dražbách · 250/2023 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 9 zákona o veřejných dražbách upravuje dražební jistotu, kterou může dražebník požadovat od zájemců o účast v dražbě k zajištění úhrady ceny vydražení, nákladů a odměny, stanovuje její formu, lhůtu pro poskytnutí a maximální výši, a také pravidla pro její vrácení. (§ 9 zákona č. 250/2023 Sb., zákon o veřejných dražbách, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Dražební jistota
- Lhůta nebo doba (odst. 5): „…předmět veřejné dražby nevydražila, vrátí dražebník poskytnutou dražební jistotu bez zbytečného odkladu po ukončení veřejné dražby nebo po upuštění od veřejné dražby“
- Částka nebo sazba (odst. 4): „Dražební jistota může činit nejvýše 30 % z vyvolávací ceny, nesmí však překročit 3 000 000 Kč.“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 250/2023 Sb.
(1) Dražebník může po zájemci o účast ve veřejné dražbě žádat poskytnutí dražební jistoty k zajištění zaplacení ceny dosažené vydražením, nákladů veřejné dražby a odměny dražebníka.
(2) Dražební jistota se poskytuje v penězích. Dražebník může připustit poskytnutí dražební jistoty i ve formě bankovní záruky za podmínek stanovených dražební vyhláškou.
(3) Lhůta pro poskytnutí dražební jistoty začíná běžet dnem uveřejnění dražební vyhlášky. Mezi posledním dnem lhůty pro poskytnutí dražební jistoty a dnem konání veřejné dražby nesmí být více než 2 pracovní dny. Je-li dražební jistota poskytnuta ve formě bankovní záruky, musí být její poskytnutí dražebníkovi doloženo ve lhůtě pro poskytnutí dražební jistoty.
(4) Dražební jistota může činit nejvýše 30 % z vyvolávací ceny, nesmí však překročit 3 000 000 Kč.
(5) Osobě, která předmět veřejné dražby nevydražila, vrátí dražebník poskytnutou dražební jistotu bez zbytečného odkladu po ukončení veřejné dražby nebo po upuštění od veřejné dražby; to platí i v případě, že dražebník veřejnou dražbu neprovede.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Dražebník může požadovat po zájemci o dražbu složení peněžní jistoty, která slouží jako záruka, že vydražitel zaplatí cenu dosaženou vydražením, náklady dražby a odměnu dražebníka.
- Tato jistota může být složena v penězích, nebo dražebník může povolit i bankovní záruku, pokud to uvede v dražební vyhlášce.
- Výše dražební jistoty je omezena – nesmí přesáhnout 30 % vyvolávací ceny předmětu dražby a zároveň nesmí být vyšší než 3 000 000 Kč.
- Pokud zájemce předmět dražby nevydraží, dražebník mu musí jistotu bez zbytečného odkladu vrátit po skončení dražby, nebo i v případě, že se dražba neuskuteční.
Na co si dát pozor
- Lhůta pro poskytnutí dražební jistoty začíná dnem uveřejnění dražební vyhlášky a musí být dodržena tak, aby mezi posledním dnem lhůty a dnem dražby nebyly více než 2 pracovní dny.
- Pokud je jistota ve formě bankovní záruky, je nutné její poskytnutí doložit dražebníkovi ve stanovené lhůtě.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 227 Rozvrhové řízení (Zákon daňový řád)§ 5 (Zákon o převodech vlastnictví státu k ně)§ 14 Dražební jistota (Zákon o veřejných dražbách)§ 16 Vrácení dražební jistoty a listin (Zákon o veřejných dražbách)§ 51 Výtěžek dražby a vypořádání nákladů dražby (Zákon o veřejných dražbách)