§ 14 zákon o veřejných dražbách – Dražební jistota
Zákon o veřejných dražbách · 26/2000 Sb. · Nemovitosti a stavební právo
Stručně: Paragraf 14 zákona o veřejných dražbách upravuje dražební jistotu, což je peněžní částka nebo bankovní záruka, kterou může dražebník požadovat po účastníkovi dražby jako záruku jeho vážného zájmu o dražený předmět. Dražebník má právo požadovat po účastníkovi dražby složení dražební jistoty. (§ 14 zákona č. 26/2000 Sb., zákon o veřejných dražbách, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Dražební jistota
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…záruky stanovena minimální doba její platnosti, ne však v délce přesahující 160 dní ode dne konání dražby, na niž se bankovní záruka vztahuje.“
- Částka nebo sazba (odst. 4): „Dražební jistota nesmí přesáhnout 30 % z nejnižšího podání“
- Částka nebo sazba (odst. 4): „nesmí však přesáhnout částku 1 500 000 Kč zvýšenou o 10 % z částky přesahující 5 000 000 Kč.“
- Judikatura: na § 14 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 26/2000 Sb.
(1) Dražebník je oprávněn po účastníkovi dražby žádat složení dražební jistoty.
(2) Účastník dražby je povinen složit dražebníkovi ve lhůtě uvedené v dražební vyhlášce dražební jistotu v penězích nebo ve formě bankovní záruky; dražebník je povinen umožnit oba uvedené způsoby, hotovostní platbu však pouze do limitu stanoveného v zákoně o omezení plateb v hotovosti10b). Stanoví-li tak dražební vyhláška, musí být záruční listina vystavena bankou se sídlem na území České republiky nebo zahraniční bankou oprávněnou působit v souladu se zvláštním právním předpisem10a) na území České republiky. V dražební vyhlášce též může být jako podmínka přijatelnosti bankovní záruky stanovena minimální doba její platnosti, ne však v délce přesahující 160 dní ode dne konání dražby, na niž se bankovní záruka vztahuje.
(3) Pro složení dražební jistoty musí být účastníkovi dražby poskytnuta přiměřená lhůta, která nesmí být kratší než polovina lhůty stanovené pro uveřejnění dražební vyhlášky. V dražební vyhlášce může být konec lhůty pro složení dražební jistoty v hotovosti k rukám dražebníka nebo ve formě bankovní záruky stanoven na určený okamžik předcházející zahájení dražby, ne však na okamžik dřívější, než je šestnáctá hodina pracovního dne bezprostředně předcházejícího dni konání dražby. Není-li v dražební vyhlášce stanoveno něco jiného, končí lhůta pro složení dražební jistoty zahájením dražby.
(4) Dražební jistota nesmí přesáhnout 30 % z nejnižšího podání; nesmí však přesáhnout částku 1 500 000 Kč zvýšenou o 10 % z částky přesahující 5 000 000 Kč.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Dražebník má právo požadovat po účastníkovi dražby složení dražební jistoty.
- Účastník dražby může dražební jistotu složit v penězích nebo formou bankovní záruky; dražebník musí umožnit oba způsoby, hotovostní platbu však jen do zákonného limitu.
- Lhůta pro složení dražební jistoty musí být přiměřená a nesmí být kratší než polovina lhůty pro uveřejnění dražební vyhlášky.
- Výše dražební jistoty je omezena: nesmí přesáhnout 30 % z nejnižšího podání a zároveň nesmí překročit 1 500 000 Kč zvýšených o 10 % z částky přesahující 5 000 000 Kč.
Na co si dát pozor
- Dražební vyhláška může stanovit, že bankovní záruka musí být vystavena bankou se sídlem v ČR nebo zahraniční bankou oprávněnou působit v ČR.
- Dražební vyhláška může u bankovní záruky stanovit minimální dobu platnosti, ne však delší než 160 dní od data dražby.
- Konec lhůty pro složení dražební jistoty v hotovosti nebo formou bankovní záruky může být stanoven na určený okamžik před zahájením dražby, ne však dříve než v 16:00 hod. pracovního dne předcházejícího dni dražby.
- Pokud dražební vyhláška nestanoví jinak, končí lhůta pro složení dražební jistoty zahájením dražby.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 14
Jak soudy aplikují § 14
… žalobkyni povinnost zaplatit na náhradě nákladů odvolacího řízení žalované 1) 8 228 Kč k rukám jejího zástupce (výrok II.), žalované 2) 16 456 Kč k rukám jejího zástupce (výrok III.) a žalované 3) 8 228 Kč k rukám jejího zástupce (výrok IV.). Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně ohledně výkladu ustanovení § 14 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.
Z ustanovení § 14 odst.2 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění účinném ke dni konání dražby) soud prvního stupně dovodil, že účastník dražby může dražebníkovi ve lhůtě uvedené v dražební vyhlášce složit jistotu v penězích vždy "i hotově" a že teprve podle novely tohoto zákona, provedené zákonem č. 315/2006 Sb., může být v dražební vyhlášce složení jistoty "v hotovosti do rukou dražebníka" vyloučena, přesahuje-li dražební jistota částku odpovídající 15.000,- EUR.
Této žalobě Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 15. 11. 2006 ve věci sp. zn. 30 C 203/2004 vyhověl, neboť mj. dospěl k závěru, že jednatel stěžovatelky se dostavil k předmětné dražbě před jejím zahájením, dražební jistotu ve smyslu ustanovení § 14 odst. 2 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, "chtěl a mohl včas složit" v hotovosti k rukám dražebníka, pročež mu mělo být umožněno dražit, neboť se stal účastníkem dražby.
Související
§ 227 Rozvrhové řízení (Zákon daňový řád)§ 9 Dražební jistota (Zákon o veřejných dražbách)§ 5 (Zákon o převodech vlastnictví státu k ně)§ 26 Úhrada ceny dosažené vydražením (Zákon o veřejných dražbách)§ 11 (Zákon České národní rady o působnosti or)