§ 11 nařízení vlády České republiky o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací – Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
Nařízení vlády České republiky o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací · 251/1992 Sb. · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 11 nařízení vlády 251/1992 upravuje možnosti zaměstnavatele při určování platových tarifů a zařazování zaměstnanců do platových tříd, zejména s ohledem na specifické profese a podmínky. Zaměstnavatel může u zaměstnanců v prvních třech platových třídách určit platový tarif v rámci rozpětí nejnižšího a nejvyššího platového stupně, pokud to sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví ve vnitřním předpisu. (§ 11 zákona č. 251/1992 Sb., nařízení vlády České republiky o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Zaměstnanci zařazenému do první až třetí platové třídy (§ 4) může zaměstnavatel určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy, pokud okruh zaměstnanců, jichž se tento způsob určení platového tarifu týká, a pravidla pro určení platového tarifu v rámci rozpětí nejnižšího až nejvyššího platového stupně příslušné platové třídy sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví ve vnitřním předpisu.
(2) Zaměstnance vykonávajícího umělecké nebo umělecko-pedagogické práce nebo činnost sportovce a trenéra, může zaměstnavatel zařadit i do platové třídy, pro kterou nesplňuje kvalifikační předpoklad nebo požadavek (§ 3).
(3) Zaměstnavatel může zaměstnanci vykonávajícímu umělecké nebo umělecko-pedagogické práce nebo činnost sportovce a trenéra, určit v závislosti na rozsahu jeho pracovních povinností platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy, pokud okruh zaměstnanců, jichž se tento způsob určení platového tarifu týká, a pravidla pro určení platového tarifu v rámci rozpětí nejnižšího až nejvyššího platového stupně příslušné platové třídy sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví ve vnitřním předpisu.
(4) Zaměstnavatel může vnitřním předpisem stanovit okruh zaměstnanců vykonávajících umělecko-technické práce, kterým určí platový tarif obdobně podle odstavce 3.
(5) Zaměstnavatel, který je zdravotnickým zařízením a poskytuje zdravotní péči hrazenou ze zdravotního pojištění,10) může s předchozím souhlasem zřizovatele sjednat v kolektivní smlouvě způsob určení platového tarifu zaměstnancům zařazeným do čtvrté až dvanácté platové třídy v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň v příslušné platové třídě.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnavatel může u zaměstnanců v prvních třech platových třídách určit platový tarif v rámci rozpětí nejnižšího a nejvyššího platového stupně, pokud to sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví ve vnitřním předpisu.
- U umělců, uměleckých pedagogů, sportovců a trenérů může zaměstnavatel zařadit zaměstnance do platové třídy, i když nesplňuje kvalifikační předpoklady.
- U těchto specifických profesí (umělci, umělečtí pedagogové, sportovci, trenéři) může zaměstnavatel určit platový tarif v rámci rozpětí platových stupňů, pokud to sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví ve vnitřním předpisu.
- Zdravotnická zařízení hradící péči ze zdravotního pojištění mohou s předchozím souhlasem zřizovatele sjednat v kolektivní smlouvě způsob určení platového tarifu pro zaměstnance ve čtvrté až dvanácté platové třídě v rámci rozpětí platových stupňů.
Na co si dát pozor
- Možnost určení platového tarifu v rámci rozpětí platových stupňů je podmíněna sjednáním v kolektivní smlouvě nebo stanovením ve vnitřním předpisu.
- U zdravotnických zařízení je pro sjednání způsobu určení platového tarifu v kolektivní smlouvě vyžadován předchozí souhlas zřizovatele.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.