Zákon o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb.

(1) Auditor je povinen při poskytování auditorských služeb jednat čestně a svědomitě, dodržovat auditorské směrnice a profesní předpisy, zejména etický kodex.

(2) Auditor není oprávněn nařizovat změny a opravy údajů vykázaných účetní jednotkou.

(3) Při provádění auditu je auditor povinen ověřit, zda

a) účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky a je v souladu s právními předpisy nebo Mezinárodními účetními standardy1a) a

b) výroční zpráva je v souladu s účetní závěrkou nebo konsolidovaná výroční zpráva je v souladu s konsolidovanou účetní závěrkou.

(4) Zpráva auditora musí obsahovat

a) úvod, ve kterém auditor uvádí

1. jméno a příjmení, adresu místa trvalého pobytu a místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu u účetních jednotek, které jsou fyzickou osobou nebo obchodní firmu nebo název, sídlo u účetních jednotek, které jsou právnickou osobou, identifikační číslo, je-li účetní jednotce přiděleno, právní formu účetní jednotky a předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena, a

2. identifikaci účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky účetních jednotek uvedených v bodu 1, včetně uvedení rozvahového dne nebo jiného okamžiku, k němuž je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavena, a identifikaci účetního období, za které je sestavena,

b) popis rozsahu provedeného auditu, ve kterém auditor uvádí

1. v souladu s kterými auditorskými směrnicemi Komory nebo Mezinárodními auditorskými standardy1a) je audit proveden,

2. jakým způsobem je provedeno ověření úplnosti a průkaznosti informací uvedených v účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce a zhodnocení účetních metod, které účetní jednotka použila, a

3. zhodnocení vypovídací schopnosti účetní závěrky a výroční zprávy nebo konsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávy,

c) výrok auditora, ve kterém auditor vyjadřuje názor, zda účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka v souladu s právními předpisy nebo Mezinárodními účetními standardy1a) podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situaci účetní jednotky; auditor uvádí

1. výrok bez výhrad, pokud podle auditora účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka v souladu s právními předpisy nebo Mezinárodními účetními standardy1a) ve všech významných ohledech podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky a pokud všechny významné skutečnosti, včetně případných změn účetních metod, byly odpovídajícím způsobem popsány v příloze účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky,

2. výrok s výhradou, pokud podle auditora došlo k omezení rozsahu auditu nebo existují pochybnosti o správnosti nebo vhodnosti použitých účetních metod nebo o přiměřenosti údajů vykázaných v účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce nebo o přiměřenosti údajů popsaných ve výroční zprávě nebo konsolidované výroční zprávě a dochází tak k významnému ovlivnění skutečností posuzovaných podle bodu 1, avšak nejsou dány důvody pro odmítnutí výroku nebo záporný výrok,

3. odmítnutí výroku, pokud podle auditora došlo k omezení rozsahu auditu tak zásadním způsobem, že auditor není schopen vydat výrok k účetní závěrce, protože není schopen získat informace nezbytné pro posouzení skutečností podle bodu 1, nebo

4. záporný výrok, pokud podle auditora existují pochybnosti o správnosti nebo vhodnosti použitých účetních metod nebo o přiměřenosti údajů vykázaných v účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce nebo o přiměřenosti údajů popsaných ve výroční zprávě nebo konsolidované výroční zprávě, a to tak zásadního charakteru, že výrok s výhradou by byl, vzhledem k závažnosti zjištění, nepřiměřeně zavádějící ve vztahu ke skutečnostem posuzovaným podle bodu 1,

d) popis všech významných skutečností u výroku podle písmene c) bodů 2 až 4, včetně vyčíslení jejich možných dopadů na výsledek hospodaření a vlastní kapitál účetní jednotky, je-li možné toto vyčíslení provést,

e) popis všech skutečností, které nejsou obsaženy ve výroku podle písmene c) a auditor je považuje za vhodné uvést, zejména významné nejistoty a skutečnosti s významným vlivem na předpoklad časově neomezeného trvání účetní jednotky z důvodu finanční situace účetní jednotky,

f) výrok o souladu výroční zprávy s účetní závěrkou nebo konsolidované výroční zprávy s konsolidovanou účetní závěrkou.

(5) Zprávu auditora je auditor povinen zpracovat písemně a uvést v ní své jméno, příjmení a číslo osvědčení o zápisu do seznamu auditorů nebo o registraci v seznamu auditorů, datum vypracování a podpis. Auditorská společnost ve zprávě auditora uvede obchodní firmu, sídlo, číslo osvědčení o zápisu do seznamu auditorských společností a jména a příjmení auditorů, kteří jménem auditorské společnosti vypracovali zprávu, čísla jejich osvědčení o zápisu do seznamu auditorů nebo o registraci v seznamu auditorů, jejich podpisy a datum vypracování.

(6) Zprávu auditora projedná auditor nebo auditorská společnost se statutárním orgánem i dozorčím orgánem účetní jednotky; jde-li o obec nebo městskou část hlavního města Prahy se starostou, u statutárních měst a hlavního města Prahy s primátorem, u kraje s hejtmanem, dále s finančním výborem zastupitelstva.

(7) O průběhu auditu vede auditor nebo auditorská společnost spis, který obsahuje

a) kopie písemností zachycujících všechny významné skutečnosti zjištěné při této činnosti, včetně významných skutečností, které nastaly mezi rozvahovým dnem a datem zpracování zprávy auditora,

b) smlouvu o provedení auditu, plán a program auditu, zprávu auditora, účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu a další doklady dokumentující průběh auditu. Právo nahlížet do spisu mají pouze osoby oprávněné vykonávat ze zákona nebo z pověření Komory dohled nad řádným výkonem auditorských služeb, soud a dále orgány činné v trestním řízení, týká-li se trestní řízení auditora.

(8) Spis se archivuje 10 let ode dne splnění smlouvy.

(9) Pro ostatní auditorské služby se ustanovení odstavce 6 použije přiměřeně.

(1) Auditor je povinen, pokud tento zákon nestanoví jinak, zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se účetní jednotky, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním auditorských služeb; tato povinnost se vztahuje i na osoby pověřené Komorou výkonem dohledu, zaměstnance, společníky, akcionáře i členy orgánů auditorské společnosti nebo auditora. Dotčené osoby může zprostit mlčenlivosti pouze účetní jednotka. Tím není dotčena povinnost zachovávat mlčenlivost stanovená zvláštními právními předpisy.7) Povinnost zachovat mlčenlivost trvá i po vyškrtnutí ze seznamu auditorů nebo ze seznamu auditorských společností. Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušnému orgánu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a zákona o provádění mezinárodních sankcí. Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušnému orgánu podle zvláštního právního předpisu o dohledu v oblasti kapitálového trhu.

(2) Auditor má právo, aby mu účetní jednotka poskytla veškeré jím požadované doklady a jiné písemnosti, dále informace a vysvětlení potřebná k řádnému poskytnutí auditorských služeb. Auditor je oprávněn být přítomen při inventarizaci majetku a závazků účetní jednotky, popřípadě si vyžádat provedení inventarizace v oblasti, ve které zjistil nedostatky. Je oprávněn si vyžádat písemné pověření o přístupu k informacím vedeným o účetní jednotce u bank. Účetní jednotka je povinna požadavkům auditora vyhovět.

(3) Zjistí-li auditor nebo auditorská společnost při poskytování auditorských služeb podle § 2 odst. 1 písm. a) a b) v účetní jednotce, jejíž činnost podléhá podle zvláštních právních předpisů státnímu dozoru nebo dohledu nad finančním trhem, skutečnosti, které

a) nasvědčují tomu, že došlo k porušení zvláštních právních předpisů upravujících podmínky její činnosti,

b) mají zásadní negativní vliv na její hospodaření,

c) mohou ohrozit její časově neomezené trvání, nebo

d) mohou vést k odmítnutí výroku, zápornému výroku nebo vyslovení výhrad,

jsou povinni neprodleně písemně informovat orgán, který je pro tuto účetní jednotku podle zvláštních právních předpisů orgánem státního dozoru nebo dohledu nad finančním trhem.

(4) Obdobnou povinnost má auditor nebo auditorská společnost, zjistí-li skutečnosti uvedené v odstavci 3 v účetní jednotce, ve vztahu k níž účetní jednotka uvedená v odstavci 3 disponuje 20 % nebo více hlasovacích práv nebo má podílovou účast větší než 20 % základního kapitálu nebo pokud s ní tvoří podnikatelské seskupení.8)

(5) Zjistí-li auditor nebo auditorská společnost při poskytování auditorských služeb v účetní jednotce skutečnosti uvedené v odstavci 3 nebo skutečnosti, o kterých se lze domnívat, že mohou naplnit skutkovou podstatu hospodářského trestného činu, trestného činu úplatkářství nebo trestného činu proti majetku, jsou povinni neprodleně písemně informovat statutární i dozorčí orgán účetní jednotky nebo zastupitelstvo územního samosprávného celku v případě, kdy účetní jednotkou je územní samosprávný celek.

Auditor a auditorská společnost povinně přispívají na činnost Komory; výši příspěvku a způsob jeho úhrady stanoví profesní předpis Komory.

(1) Auditor a auditorská společnost odpovídají za škodu, která byla způsobena v souvislosti s poskytováním auditorských služeb.

(2) Vznikne-li škoda při poskytování auditorských služeb auditorskou společností, ve vztahu k poškozenému odpovídají auditorská společnost a auditor, který jejím jménem auditorské služby poskytl, solidárně. Obdobně to platí při poskytování auditorských služeb auditorem jménem a na účet jiného auditora.

(3) Auditor a auditorská společnost se odpovědnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáží-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které na nich lze požadovat.

(4) Auditor a auditorská společnost musejí být pojištěni pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním auditorských služeb tak, aby výše pojistných částek byla úměrná možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat.

(1) Auditor nebo auditorská společnost nesmějí vykonávat podnikatelskou činnost, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Překážkou poskytování auditorských služeb auditorem nebo auditorskou společností nejsou tyto činnosti:

a) správa vlastního majetku,

b) členství v dozorčím orgánu účetní jednotky,

c) vědecká, pedagogická, publicistická, literární nebo umělecká činnost,

d) vedení účetnictví nebo provozování ekonomické, poradenské a organizační činnosti podle zvláštního právního předpisu,

e) daňové poradenství podle zvláštního právního předpisu,

f) insolvenční správce, likvidátor nebo nucený správce podle zvláštních právních předpisů,

g) znalec pro ekonomické obory podle zvláštního právního předpisu.

(3) Auditor nesmí poskytovat auditorské služby účetní jednotce, jestliže

a) je jejím společníkem, členem, statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo dozorčího orgánu nebo je-li osobou blízkou osobě, která je ve vztahu k účetní jednotce jejím společníkem, členem, statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo dozorčího orgánu, popřípadě má v této účetní jednotce postavení, jež by mohlo ovlivnit nezávislost auditora,

b) je u této účetní jednotky insolvenčním správcem, likvidátorem, nuceným správcem nebo správcem majetku,

c) vede sám nebo osoba jemu blízká účetnictví této účetní jednotky, sestavuje její účetní závěrku nebo zpracovává její daňové přiznání,

d) má u ní za posledních 5 let příjem za poskytování auditorských služeb vyšší než jednu polovinu svého celkového příjmu za těchto 5 let.

(4) Auditorská společnost nesmí poskytovat auditorské služby účetní jednotce, jestliže

a) je jejím společníkem,

b) vede účetnictví této účetní jednotky, sestavuje její účetní závěrku nebo zpracovává její daňové přiznání,

c) má u ní za posledních 5 let příjem za poskytování auditorských služeb vyšší než jednu polovinu svého celkového příjmu za těchto 5 let,

d) je ve vztahu k účetní jednotce osobou ovládající podle zvláštního právního předpisu,

e) je u této účetní jednotky insolvenčním správcem nebo likvidátorem.

Auditorská společnost je povinna zpřístupnit veřejnosti údaje uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) až d).

Auditor nebo auditorská společnost, kteří zaměstnávají asistenta auditora, jsou povinni vytvářet takové pracovní podmínky, které asistentovi auditora umožní řádnou přípravu na povolání auditora; asistentovi auditora musí být zejména umožněna účast na odborných školeních, řádná příprava na auditorskou zkoušku, jakož i účast u auditorské zkoušky.

(1) Za závažné nebo opětovné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem, profesním předpisem, auditorskou směrnicí nebo zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu může být auditorovi uloženo některé z těchto kárných opatření:

a) napomenutí,

b) veřejné napomenutí,

c) pokuta do výše 500 000 Kč,

d) pozastavení oprávnění k poskytování auditorských služeb nejdéle na 1 rok,

e) vyškrtnutí ze seznamu auditorů.

(2) Z důvodů uvedených v odstavci 1 může být asistentovi auditora uloženo některé z těchto kárných opatření:

a) napomenutí,

b) veřejné napomenutí,

c) pokuta do výše 50 000 Kč,

d) vyškrtnutí ze seznamu asistentů auditora.

(3) Za závažné nebo opětovné porušení povinností stanovených tímto zákonem, profesními předpisy, auditorskými směrnicemi nebo zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu může být auditorské společnosti uloženo některé z těchto opatření:

a) pokuta do výše 1 000 000 Kč,

b) pozastavení oprávnění k poskytování auditorských služeb nejdéle na 1 rok,

c) vyškrtnutí ze seznamu auditorských společností.

(4) Uložené pokuty jsou příjmem Komory.

(1) Kárná komise rozhodne o vyškrtnutí ze seznamu auditorů nebo o vyškrtnutí auditorské společnosti ze seznamu auditorských společností, pokud

a) ve stanovené lhůtě neodstranili nedostatky, pro které jim bylo pozastaveno oprávnění k poskytování auditorských služeb podle § 21 odst. 1 písm. d) nebo § 21 odst. 3 písm. b),

b) poskytovali auditorské služby v době pozastavení oprávnění k poskytování auditorských služeb podle tohoto zákona,

c) auditor nesplňuje podmínky stanovené v § 3 nebo nesplnil oznamovací povinnost stanovenou v § 6 odst. 2,

d) auditorská společnost nesplňuje podmínky stanovené v § 4 nebo nesplnila oznamovací povinnost stanovenou v § 7 odst. 2.

(2) Auditora nebo auditorskou společnost lze znovu zapsat do seznamu auditorů nebo do seznamu auditorských společností na základě písemné žádosti a po splnění podmínek stanovených tímto zákonem, nejdříve však po uplynutí 3 let ode dne vyškrtnutí auditora nebo auditorské společnosti z příslušného seznamu.

(1) O uložení kárného a jiného opatření podle § 21 rozhoduje na návrh ministra financí nebo bez návrhu kárná komise Komory.

(2) Řízení lze zahájit nejpozději do 5 let ode dne, kdy důvody pro zahájení řízení vznikly.

(3) Ti, vůči nimž bylo kárné řízení zahájeno, mají právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou jim kladeny za vinu; mají právo se hájit a navrhovat důkazy, které by měly být v kárném řízení provedeny.

(4) Podrobnosti týkající se postupu při ukládání kárných a jiných opatření stanovených v § 21 upravuje kárný řád, který vydává Komora.

(5) Rozhodnutí kárné komise musí být písemné a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku; pro doručování jeho písemného vyhotovení se použijí přiměřeně ustanovení zvláštních právních předpisů o doručování rozhodnutí vydaných ve správním řízení.

(1) Proti rozhodnutí kárné komise může auditor, auditorská společnost, asistent auditora nebo ministr financí podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání; odvolání má odkladný účinek.

(2) O odvolání rozhoduje tříčlenná komise ustavená radou Komory ze členů rady. Tato komise v odvolacím řízení rozhodnutí zruší nebo odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí.

Na auditora, asistenta auditora nebo na auditorskou společnost se hledí, jako by jim nebylo uloženo kárné nebo jiné opatření,

a) dnem, kdy rozhodnutí o napomenutí nebo veřejném napomenutí bylo vykonáno,

b) uplynula-li ode dne, kdy rozhodnutí o uložení kárného nebo jiného opatření bylo vykonáno, doba 1 roku, byla-li uložena pokuta nebo pozastavení oprávnění k poskytování auditorských služeb,

c) uplynula-li ode dne vyškrtnutí ze seznamu auditorů nebo ze seznamu auditorských společností doba 3 let, bylo-li uloženo opatření spočívající ve vyškrtnutí ze seznamu auditorů nebo ze seznamu auditorských společností,

d) uplynula-li ode dne vyškrtnutí doba 3 let, bylo-li asistentu auditora uloženo opatření spočívající ve vyškrtnutí ze seznamu asistentů auditora.

(1) Komora zapíše na písemnou žádost do seznamu asistentů auditora toho, kdo

a) je plně způsobilý k právním úkonům,

b) je bezúhonný,

c) získal vysokoškolské vzdělání uvedené v § 3 odst. 1 písm. a) a předloží o tom doklady,

d) je v pracovním poměru u auditora nebo v auditorské společnosti, jeho pracovní úvazek činí nejméně 35 hodin týdně a pod vedením a dohledem auditora vykonává práce spojené s poskytováním auditorských služeb, a předloží o tom doklady.

(2) Při posuzování bezúhonnosti se postupuje podle § 3 odst. 4 a 5.

(3) Pro účely stanovené v § 3 odst. 1 písm. d) se doba výkonu práce podle odstavce 1 písm. d) počítá ode dne zápisu do seznamu asistentů auditora; do této doby se nezahrnuje doba výkonu vojenské základní, civilní nebo náhradní služby, doba mateřské dovolené a další mateřské dovolené, pracovní volno bez náhrady mzdy poskytnuté zaměstnavatelem9) a doba pracovní neschopnosti přesahující 1 měsíc.

(4) Jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 1, provede Komora do 1 měsíce od doručení písemné žádosti zápis do seznamu asistentů auditora, a to ke dni vzniku pracovního poměru podle odstavce 1 písm. d).

(5) Cílem práce asistenta auditora pod vedením a dohledem auditora je získat dostatečné teoretické a praktické znalosti potřebné ke složení auditorské zkoušky a osvojit si zkušenosti potřebné k poskytování auditorských služeb.

(6) Asistent auditora má právo účasti na sněmu Komory bez hlasovacího a volebního práva.

(7) Při výkonu práce je asistent auditora povinen postupovat v souladu s tímto zákonem, profesními předpisy a auditorskými směrnicemi.

(8) Seznam asistentů auditora obsahuje tyto údaje o osobě asistenta auditora:

a) jméno, příjmení, rodné číslo, nebylo-li přiděleno, datum narození a adresu místa trvalého pobytu asistenta auditora,

b) jméno, obchodní firmu, sídlo, adresu místa trvalého pobytu, místo podnikání a identifikační číslo zaměstnavatele asistenta auditora,

c) datum zápisu do seznamu asistentů auditora, doba, která se nepovažuje za výkon práce podle odstavce 2, datum vyškrtnutí ze seznamu asistentů auditora.

(9) Do seznamu asistentů auditora se zapíše bez zbytečného odkladu také změna nebo zánik zapisovaných skutečností, které je asistent auditora povinen bez zbytečného odkladu oznámit a doložit Komoře.

Komora vyškrtne asistenta auditora ze seznamu asistentů auditora

a) zjistí-li, že asistent auditora nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 26 odst. 1 písm. a) až d),

b) na základě písemné žádosti asistenta auditora,

c) jestliže asistent auditora zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého,

d) ke dni zápisu do seznamu auditorů,

e) byl-li asistent auditora zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo byla-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, a to ke dni právní moci rozhodnutí soudu.

(1) Zřizuje se Komora se sídlem v Praze.

(2) Komora je samosprávnou profesní organizací všech auditorů.

(3) Komora je právnickou osobou.

Komora zejména

a) dohlíží na řádné poskytování auditorských služeb,

b) vydává profesní předpisy a auditorské směrnice,

c) vede seznamy auditorů, asistentů auditora a auditorských společností,

d) pečuje o odbornou úroveň auditorů a asistentů auditora,

e) vykonává další činnosti stanovené ve statutu Komory.

(1) Orgány Komory jsou

a) sněm,

b) rada,

c) dozorčí komise,

d) kárná komise.

(2) Do orgánu Komory může být zvolen auditor, který nemá v době konání sněmu pozastaveno oprávnění k poskytování auditorských služeb. Funkční období člena orgánu nesmí přesáhnout dobu 3 let. Opětovná volba je možná, přičemž člen orgánu může setrvat v jedné a téže funkci nejdéle dvě po sobě jdoucí funkční období. Funkce v orgánech jsou čestné. Při jejich výkonu přísluší auditorovi náhrada věcných výdajů a náhrada za ztrátu času.

(1) Nejvyšším orgánem Komory je sněm. Právo účastnit se sněmu mají všichni auditoři zapsaní v seznamu auditorů. Sněm svolává nejméně jednou ročně rada Komory, a to způsobem a ve lhůtách určených statutem. Rada Komory však svolá sněm kdykoliv, požádá-li o to písemně v průběhu 2 kalendářních měsíců alespoň třetina auditorů nebo požádá-li o to dozorčí komise; rada je povinna svolat v těchto případech sněm nejpozději do 2 měsíců.

(2) Sněm je usnášeníschopný, byl-li řádně svolán a je-li přítomna alespoň třetina všech auditorů. Není-li sněm usnášeníschopný, svolá rada Komory do 2 měsíců sněm nový; takto svolaný sněm je schopný usnášení, pokud je přítomna alespoň desetina všech auditorů.

(3) Sněmu přísluší

a) volit z auditorů přímou a tajnou volbou na dobu 3 let členy a náhradníky orgánů Komory; členy těchto orgánů Komory sněm také tajným hlasováním odvolává,

b) schvalovat statut Komory, etický kodex, kárný řád, volební řád, jednací řád a další profesní předpisy, včetně jejich změn,

c) rozhodovat o výši povinného příspěvku auditorů a auditorských společností na činnost Komory, jakož i o výši poplatku za zápis do seznamu auditorů a do seznamu auditorských společností,

d) projednávat a schvalovat zprávu o činnosti ostatních orgánů Komory a schvalovat výsledky hospodaření Komory,

e) usnášet se o dalších věcech, které si vyhradí, s výjimkou rozhodování o kárných a jiných opatřeních stanovených v § 21.

(1) Rada Komory je výkonným orgánem Komory.

(2) Rada má 17 členů a 5 náhradníků; klesne-li počet členů rady pod počet stanovený tímto zákonem, je rada oprávněna doplnit z řad náhradníků členy nové.

(3) Radě přísluší

a) rozhodovat o vyškrtnutí ze seznamu auditorů nebo ze seznamu auditorských společností podle § 11 a ze seznamu asistentů auditora podle § 27,

b) rozhodovat o pozastavení oprávnění k poskytování auditorských služeb podle § 12,

c) volit ze svých členů a odvolávat prezidenta a viceprezidenta Komory,

d) svolávat sněm a připravovat podklady pro jeho jednání,

e) spravovat majetek Komory,

f) ustavit ze svých členů tříčlennou komisi rozhodující o odvolání podle § 24,

g) schvalovat a vydávat auditorské směrnice,

h) odpovědnost za vedení seznamu auditorů, seznamu auditorských společností a seznamu asistentů auditora; ze seznamu auditorů a ze seznamu auditorských společností nejméně jednou ročně zveřejňuje údaje v rozsahu jména a příjmení, čísla osvědčení o zápisu do příslušného seznamu nebo čísla registrace v seznamu auditorů a místa podnikání,

i) odpovědnost za organizaci a provádění auditorských zkoušek, auditorských rozdílových zkoušek a profesního slibu,

j) předkládat ministru financí návrhy na jmenování nebo na odvolání členů zkušebních komisí pro auditorské zkoušky a pro auditorské rozdílové zkoušky,

k) činit veškerá opatření nezbytná k zajištění řádné činnosti Komory, jakož i provádět další činnosti podle tohoto zákona, pokud nepřísluší jiným orgánům,

l) odpovědnost za publikační, dokumentační a studijní činnost v rámci profese,

m) poskytovat pravidelné informace o činnosti orgánů Komory,

n) ustavit ze svých členů tříčlennou komisi, která bude posuzovat kvalifikační předpoklady podle § 8 odst. 6, § 13d a 13f.

(4) Rada se schází zpravidla jednou za 2 měsíce; svolává ji prezident Komory.

(5) Prezident Komory jedná jménem Komory ve všech věcech.

(1) Dozorčí komise je kontrolním orgánem Komory.

(2) Počet členů a náhradníků dozorčí komise stanoví statut Komory; klesne-li počet členů dozorčí komise pod počet takto stanovený, je dozorčí komise oprávněna doplnit z řad náhradníků členy nové.

(3) Dozorčí komisi přísluší dohlížet na plnění usnesení sněmu a na dodržování tohoto zákona, profesních předpisů, auditorských směrnic nebo zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu auditory, auditorskými společnostmi a asistenty auditora, jakož i orgány Komory.

(4) Dozorčí komise volí a odvolává ze svých členů předsedu a místopředsedy; předseda dozorčí komise řídí její činnost.

(1) Kárná komise je orgán, který vykonává působnost stanovenou tímto zákonem a kárným řádem v řízení o uložení kárného nebo jiného opatření; rozhoduje o způsobu jejich zveřejnění.

(2) Kárná komise volí a odvolává ze svých členů předsedu kárné komise, který řídí její činnost; stanoví-li tak statut Komory, volí a odvolává i místopředsedy kárné komise.

(3) Počet členů kárné komise je stanoven ve statutu Komory.

Podrobnosti o organizaci Komory a jejich orgánů stanoví statut Komory a další profesní předpisy.

(1) Komora je povinna předložit ministerstvu všechny profesní předpisy do 30 dnů od jejich schválení sněmem.

(2) Má-li ministr financí za to, že některé ustanovení profesního předpisu Komory je v rozporu se zákonem, je oprávněn podat ve lhůtě 2 měsíců od jeho přijetí návrh na jeho zrušení soudem.

(3) Ministerstvo vydá vyhláškou, po projednání s Komorou, zkušební řád.

(4) Ministr financí jmenuje členy a předsedy zkušebních komisí podle § 9 odst. 3.

(1) Komora vydává profesní předpisy; za den vyhlášení se považuje den jejich schválení sněmem.

(2) Profesní předpis přijatý v souladu s tímto zákonem, který byl vyhlášen způsobem uvedeným v odstavci 1, nabývá účinnosti šedesátým dnem po vyhlášení, nestanoví-li sněm termín dřívější.

(1) Auditorské směrnice stanoví podrobnosti, postupy, metody a techniky pro poskytování auditorských služeb. Při jejich zpracování se vychází z mezinárodních standardů a z tohoto zákona.

(2) Za den vyhlášení se považuje schválení auditorských směrnic radou; termín a způsob jejich publikace stanoví statut Komory.

(3) Auditorské směrnice přijaté a publikované v souladu s tímto zákonem a statutem Komory nabývají účinnosti v termínu stanoveném radou Komory.

V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Ten,

a) kdo nebyl ve lhůtách stanovených tímto zákonem zapsán do seznamu auditorů, seznamu auditorských společností nebo do seznamu asistentů auditora,

b) komu nebylo vydáno osvědčení o zápisu do příslušného seznamu,

c) komu ve lhůtě stanovené tímto zákonem nebylo umožněno vykonat auditorskou nebo rozdílovou auditorskou zkoušku,

d) komu nebylo ve lhůtě stanovené tímto zákonem umožněno složení slibu, nebo

e) kdo byl v rozporu s tímto zákonem vyškrtnut z příslušného seznamu nebo mu bylo v rozporu s tímto zákonem pozastaveno oprávnění k poskytování auditorských služeb,

může se obrátit na soud, aby o jeho právu rozhodl.

(1) Auditoři zapsaní v seznamu auditorů vedeném podle dosavadních právních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají auditory podle tohoto zákona; Komora je zapíše do seznamu auditorů bez žádosti a vydá jim o tom osvědčení.

(2) Asistenti auditora podle dosavadního právního předpisu se považují za asistenty auditora podle tohoto zákona; Komora je zapíše do seznamu asistentů auditora bez žádosti. Doba jejich zapsání v seznamu asistentů auditora podle dosavadního právního předpisu se jim započítává v plné výši. Asistenty auditora s úplným středním vzděláním ekonomického směru, kteří do 10 let od účinnosti tohoto zákona nedokončí vysokoškolské vzdělání podle § 3 odst. 1 písm. a), Komora ze seznamu asistentů vyškrtne.

(3) Právnická osoba zapsaná v seznamu auditorů podle dosavadního právního předpisu může poskytovat auditorské služby podle tohoto zákona nejdéle do 31. prosince 2001; během této lhůty Komora auditorskou společnost bezplatně zapíše do seznamu auditorských společností, jestliže prokáže splnění podmínek stanovených v § 4 tohoto zákona, jinak oprávnění poskytovat auditorské služby dnem 1. ledna 2002 zanikne.

(4) Ustanovení § 3 odst. 1 písm. d) a § 8 odst. 5 se při zápisu do seznamu auditorů nepoužijí u toho, komu Komora vydala oprávnění vykonat odbornou zkoušku podle zákona č. 524/1992 Sb. a kdo složí auditorskou zkoušku nejpozději do 31. 12. 2003.

V řízení o disciplinárním opatření vůči auditorovi nebo asistentu auditora nebo o uložení sankce právnické osobě vykonávající auditorskou činnost zahájených podle dosavadního právního předpisu se postupuje podle tohoto zákona; při stanovení disciplinárního opatření nebo sankce se použije dosavadní právní předpis.

Zrušují se:

1. Zákon č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.

2. Zákon č. 63/1996 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.

Dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí práva a povinnosti Komory auditorů České republiky zřízené zákonem č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, na Komoru.

V zákoně č. 165/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se článek V zrušuje.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou § 3 odst. 1 písm. e), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Klaus v. r.

Havel v. r.

v z. Rychetský v. r.

1) Směrnice Rady 89/48/EHS ze dne 21. prosince 1988 o obecném systému pro uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy.

Směrnice Rady (EHS) 92/51 ze dne 18. června 1992 o druhém obecném systému uznávání odborného vzdělávání, která doplňuje směrnici 89/48/EHS (92/51/EHS).

Smlouva o založení Evropského společenství ze dne 25. března 1957, ve znění Jednotného evropského aktu, Maastrichtské smlouvy, Amsterodamské smlouvy a Niceské smlouvy.

Směrnice Rady 78/660/EEC, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES ze dne 18. června 2003.

Směrnice Rady 84/253/EHS o schvalování osob odpovědných za provedení statutárních auditů účetních dokumentů.

1a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

3) Například § 60, 60a a 70 trestního zákona.

3a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

4) Například zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb.

5) § 250l až 250s občanského soudního řádu.

5a) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.

6) § 69 a násl. obchodního zákoníku.

7) § 24 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

8) § 66a obchodního zákoníku.

9) § 127 zákoníku práce.

10) § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb.