§ 14 zákon o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb. – Základní práva a povinnosti auditorů…
Zákon o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb. · 254/2000 Sb. · Obchodní a korporátní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 14 zákona č. 254/2000 Sb. stanovuje základní práva a povinnosti auditorů a auditorských společností při poskytování auditorských služeb, zejména pak povinnost jednat čestně, dodržovat profesní předpisy a ověřovat věrný a poctivý obraz účetní závěrky, přičemž specifikuje obsah zprávy auditora. (§ 14 zákona č. 254/2000 Sb., zákon o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, obec
- Lhůta nebo doba (odst. 8): „Spis se archivuje 10 let ode dne splnění smlouvy.“
- Judikatura: na § 14 odkazuje 5 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 254/2000 Sb.
(1) Auditor je povinen při poskytování auditorských služeb jednat čestně a svědomitě, dodržovat auditorské směrnice a profesní předpisy, zejména etický kodex.
(2) Auditor není oprávněn nařizovat změny a opravy údajů vykázaných účetní jednotkou.
(3) Při provádění auditu je auditor povinen ověřit, zda
a) účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky a je v souladu s právními předpisy nebo Mezinárodními účetními standardy1a) a
b) výroční zpráva je v souladu s účetní závěrkou nebo konsolidovaná výroční zpráva je v souladu s konsolidovanou účetní závěrkou.
(4) Zpráva auditora musí obsahovat
a) úvod, ve kterém auditor uvádí
1. jméno a příjmení, adresu místa trvalého pobytu a místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu u účetních jednotek, které jsou fyzickou osobou nebo obchodní firmu nebo název, sídlo u účetních jednotek, které jsou právnickou osobou, identifikační číslo, je-li účetní jednotce přiděleno, právní formu účetní jednotky a předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena, a
2. identifikaci účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky účetních jednotek uvedených v bodu 1, včetně uvedení rozvahového dne nebo jiného okamžiku, k němuž je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavena, a identifikaci účetního období, za které je sestavena,
b) popis rozsahu provedeného auditu, ve kterém auditor uvádí
1. v souladu s kterými auditorskými směrnicemi Komory nebo Mezinárodními auditorskými standardy1a) je audit proveden,
2. jakým způsobem je provedeno ověření úplnosti a průkaznosti informací uvedených v účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce a zhodnocení účetních metod, které účetní jednotka použila, a
3. zhodnocení vypovídací schopnosti účetní závěrky a výroční zprávy nebo konsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávy,
c) výrok auditora, ve kterém auditor vyjadřuje názor, zda účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka v souladu s právními předpisy nebo Mezinárodními účetními standardy1a) podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situaci účetní jednotky; auditor uvádí
1. výrok bez výhrad, pokud podle auditora účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka v souladu s právními předpisy nebo Mezinárodními účetními standardy1a) ve všech významných ohledech podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky a pokud všechny významné skutečnosti, včetně případných změn účetních metod, byly odpovídajícím způsobem popsány v příloze účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky,
2. výrok s výhradou, pokud podle auditora došlo k omezení rozsahu auditu nebo existují pochybnosti o správnosti nebo vhodnosti použitých účetních metod nebo o přiměřenosti údajů vykázaných v účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce nebo o přiměřenosti údajů popsaných ve výroční zprávě nebo konsolidované výroční zprávě a dochází tak k významnému ovlivnění skutečností posuzovaných podle bodu 1, avšak nejsou dány důvody pro odmítnutí výroku nebo záporný výrok,
3. odmítnutí výroku, pokud podle auditora došlo k omezení rozsahu auditu tak zásadním způsobem, že auditor není schopen vydat výrok k účetní závěrce, protože není schopen získat informace nezbytné pro posouzení skutečností podle bodu 1, nebo
4. záporný výrok, pokud podle auditora existují pochybnosti o správnosti nebo vhodnosti použitých účetních metod nebo o přiměřenosti údajů vykázaných v účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce nebo o přiměřenosti údajů popsaných ve výroční zprávě nebo konsolidované výroční zprávě, a to tak zásadního charakteru, že výrok s výhradou by byl, vzhledem k závažnosti zjištění, nepřiměřeně zavádějící ve vztahu ke skutečnostem posuzovaným podle bodu 1,
d) popis všech významných skutečností u výroku podle písmene c) bodů 2 až 4, včetně vyčíslení jejich možných dopadů na výsledek hospodaření a vlastní kapitál účetní jednotky, je-li možné toto vyčíslení provést,
e) popis všech skutečností, které nejsou obsaženy ve výroku podle písmene c) a auditor je považuje za vhodné uvést, zejména významné nejistoty a skutečnosti s významným vlivem na předpoklad časově neomezeného trvání účetní jednotky z důvodu finanční situace účetní jednotky,
f) výrok o souladu výroční zprávy s účetní závěrkou nebo konsolidované výroční zprávy s konsolidovanou účetní závěrkou.
(5) Zprávu auditora je auditor povinen zpracovat písemně a uvést v ní své jméno, příjmení a číslo osvědčení o zápisu do seznamu auditorů nebo o registraci v seznamu auditorů, datum vypracování a podpis. Auditorská společnost ve zprávě auditora uvede obchodní firmu, sídlo, číslo osvědčení o zápisu do seznamu auditorských společností a jména a příjmení auditorů, kteří jménem auditorské společnosti vypracovali zprávu, čísla jejich osvědčení o zápisu do seznamu auditorů nebo o registraci v seznamu auditorů, jejich podpisy a datum vypracování.
(6) Zprávu auditora projedná auditor nebo auditorská společnost se statutárním orgánem i dozorčím orgánem účetní jednotky; jde-li o obec nebo městskou část hlavního města Prahy se starostou, u statutárních měst a hlavního města Prahy s primátorem, u kraje s hejtmanem, dále s finančním výborem zastupitelstva.
(7) O průběhu auditu vede auditor nebo auditorská společnost spis, který obsahuje
a) kopie písemností zachycujících všechny významné skutečnosti zjištěné při této činnosti, včetně významných skutečností, které nastaly mezi rozvahovým dnem a datem zpracování zprávy auditora,
b) smlouvu o provedení auditu, plán a program auditu, zprávu auditora, účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu a další doklady dokumentující průběh auditu. Právo nahlížet do spisu mají pouze osoby oprávněné vykonávat ze zákona nebo z pověření Komory dohled nad řádným výkonem auditorských služeb, soud a dále orgány činné v trestním řízení, týká-li se trestní řízení auditora.
(8) Spis se archivuje 10 let ode dne splnění smlouvy.
(9) Pro ostatní auditorské služby se ustanovení odstavce 6 použije přiměřeně.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Auditor musí při své práci dodržovat etické zásady a auditorské směrnice, aby zajistil objektivitu a kvalitu svých služeb.
- Auditor nemůže účetní jednotce nařizovat, jak má opravit nebo změnit své účetní údaje, jeho role je pouze ověřovací.
- Hlavním úkolem auditora je posoudit, zda účetní závěrka věrně a poctivě zobrazuje finanční situaci podniku a zda je v souladu s právními předpisy.
- Zpráva auditora musí být strukturovaná a obsahovat jasné informace o auditované jednotce, rozsahu auditu a závěrečný výrok auditora o účetní závěrce.
Na co si dát pozor
- Auditor musí pečlivě ověřit soulad výroční zprávy s účetní závěrkou.
- Zpráva auditora musí být komplexní a obsahovat všechny předepsané náležitosti, aby byla platná a srozumitelná pro uživatele.
- Auditor musí jasně formulovat svůj výrok, zda účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz, a to buď bez výhrad, nebo s výhradami, pokud zjistí významné nedostatky.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 14
Jak soudy aplikují § 14
Podle dovolatelky odvolací soud nesprávně aplikoval § 14 odst. 1 zákona č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, a § 14 odst. 3 zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech, když uzavřel, že žalovaná neporušila svou zákonnou povinnost podle těchto ustanovení, jestliže neupozornila žalobkyni, se kterou měla uzavřené smlouvy o provedení auditu (za rok 1999 a 2000), na existenci zákonné povinnosti připočítat v daňovém přiznání k základu daně z příjmu právnických osob tzv. připočitatelné položky, …
Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a současně potvrzeno rozhodnutí Kárné komise Komory auditorů České republiky ze dne 21.10.2010, č.j. 1773/EP09/2010/No, kterým bylo žalovanému za zaviněné závažné porušení ust. § 14 odst. 4 písm. c) zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech (resp. ust. § 20 odst. 1 písm. c) zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech) vydáním nesprávného výroku při auditu účetní závěrky subjektu veřejného zájmu České národní zdravotní pojišťovny za rok 2008, uloženo podle …
Podle ustanovení § 14 odst. 4 písm. c) zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech totiž „zpráva auditora musí obsahovat výrok auditora, ve kterém auditor vyjadřuje názor, zda účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka v souladu s právními předpisy nebo Mezinárodními účetními standardy podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situaci účetní jednotky; auditor uvádí 1. výrok …
Související
§ 14c Řídicí a kontrolní systém auditora (Zákon o auditorech a o změně některých z)§ 49 Spolupráce s příslušnými orgány třetích zemí (Zákon o auditorech a o změně některých z)§ 38 Činnost Rady (Zákon o auditorech a o změně některých z)