Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 22

§ 22 zákon o pohřebnictví a o změně některých zákonů – Ukládání lidských pozůstatků a jejich exhumace

Zákon o pohřebnictví a o změně některých zákonů · 256/2001 Sb. · Ostatní právní předpisy

Stručně: Paragraf 22 zákona o pohřebnictví stanovuje pravidla pro ukládání lidských pozůstatků do hrobů a hrobek, včetně jejich hloubky, tlecí doby a podmínek pro exhumaci. Hloubka hrobů: Hroby pro dospělé a děti od 10 let musí být hluboké minimálně 1,5 metru, pro mladší děti pak 1,2 metru. (§ 22 zákona č. 256/2001 Sb., zákon o pohřebnictví a o změně některých zákonů, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Ukládání lidských pozůstatků a jejich exhumace
  • Týká se: provozovatel, nájemce, státní zástupce, dítě
  • Lhůta nebo doba (odst. 1): „jejich hloubka musí být u dospělých osob a dětí od 10 let nejméně 1,5 m, u dětí mladších 10 let nejméně 1,2 m“
  • Lhůta nebo doba (odst. 1): „…hloubka musí být u dospělých osob a dětí od 10 let nejméně 1,5 m, u dětí mladších 10 let nejméně 1,2 m“
  • Lhůta nebo doba (odst. 3): „…v hrobě po tlecí dobu, která se zřetelem ke složení půdy musí trvat minimálně 10 let“
  • Judikatura: na § 22 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 256/2001 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Hroby pro ukládání lidských pozůstatků musí splňovat následující požadavky:

a) jejich hloubka musí být u dospělých osob a dětí od 10 let nejméně 1,5 m, u dětí mladších 10 let nejméně 1,2 m,

b) dno hrobu nebo hrobky musí ležet nad úrovní kolísání hladiny podzemní vody,

c) boční vzdálenosti mezi jednotlivými hroby musí činit nejméně 0,3 m.

(2) Provozovatel pohřebiště je oprávněn převzít tělo zemřelého k pohřbení do hrobu nebo hrobky nebo lidské ostatky k uložení jen tehdy, je-li skutečnost úmrtí doložena úmrtním listem, průvodním listem k přepravě těla zemřelého (umrlčí pas), zprávou oprávněného orgánu cizího státu nebo listem o prohlídce zemřelého; v případě podezření ze spáchání trestného činu v souvislosti s úmrtím je kromě toho nutný i písemný souhlas státního zástupce nebo jiného orgánu činného v trestním řízení, který je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu10). Pro převzetí jiných lidských pozůstatků k pohřbení do hrobu nebo hrobky se postupuje obdobně, přičemž postačí doložení identifikace jiných lidských pozůstatků.

(3) Nezpopelněné lidské ostatky musí být uloženy v hrobě po tlecí dobu, která se zřetelem ke složení půdy musí trvat minimálně 10 let. Konkrétní délku tlecí doby pro veřejné pohřebiště stanoví jeho provozovatel v řádu veřejného pohřebiště na základě výsledků hydrogeologického průzkumu, vyžádaného stanoviska krajské hygienické stanice a místních zvyklostí.

(4) Před uplynutím tlecí doby mohou být do téhož hrobu uloženy další lidské pozůstatky, pokud je možné je umístit nad úroveň naposledy pohřbených lidských pozůstatků a vrstva ulehlé zeminy nad rakví bude činit nejméně 1 m.

(5) Před uplynutím tlecí doby mohou být lidské ostatky exhumovány na žádost nájemce hrobového místa jen se souhlasem krajské hygienické stanice, nebo nařídí-li exhumaci v trestním řízení předseda senátu nebo státní zástupce. Bez ohledu na uplynutí tlecí doby doloží nájemce hrobového místa k žádosti o exhumaci vždy skutečnost úmrtí podle odstavce 2 a písemný souhlas osoby uvedené v § 114 odst. 1 občanského zákoníku. Náklady na exhumaci hradí ten, kdo o ni požádal; provozovatel pohřebiště zajistí při exhumaci provoz na pohřebišti tak, aby nebyl narušen veřejný pořádek a aby byl vyloučen přenos možné nákazy.

(6) Pokud jsou lidské ostatky uloženy v hrobu nebo hrobce, není třeba k jejich přemístění v rámci hrobu nebo hrobky, nemá-li být rakev otevřena, souhlasu krajské hygienické stanice.

(7) Lidské ostatky je možné uložit na veřejném pohřebišti, popřípadě exhumovat, vždy jen se souhlasem provozovatele pohřebiště a způsobem, který odpovídá podmínkám pohřbívání a exhumace na daném veřejném pohřebišti.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Hloubka hrobů: Hroby pro dospělé a děti od 10 let musí být hluboké minimálně 1,5 metru, pro mladší děti pak 1,2 metru. Dno hrobu musí být nad úrovní kolísání podzemní vody.
  • Doklady pro pohřbení: Provozovatel pohřebiště smí převzít tělo zemřelého k pohřbení pouze po předložení úmrtního listu, průvodního listu k přepravě těla, zprávy cizího orgánu nebo listu o prohlídce zemřelého. V případě podezření na trestný čin je navíc nutný souhlas státního zástupce nebo jiného oprávněného orgánu.
  • Tlecí doba: Nezpopelněné lidské ostatky musí zůstat v hrobě po tlecí dobu, která je minimálně 10 let. Konkrétní délku tlecí doby stanoví provozovatel pohřebiště v řádu na základě hydrogeologického průzkumu a stanoviska hygienické stanice.
  • Exhumace: Exhumace před uplynutím tlecí doby je možná jen se souhlasem krajské hygienické stanice nebo na nařízení soudu či státního zástupce v trestním řízení. Náklady hradí žadatel.

Na co si dát pozor

  • Před exhumací je vždy nutné doložit skutečnost úmrtí a písemný souhlas osoby uvedené v § 114 odst. 1 občanského zákoníku.
  • Přemístění lidských ostatků v rámci hrobu nebo hrobky bez otevření rakve nevyžaduje souhlas krajské hygienické stanice.
  • Provozovatel pohřebiště musí při exhumaci zajistit, aby nebyl narušen veřejný pořádek a vyloučen přenos nákazy.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 22

4
NS
Nejvyšší soud
21. 11. 2018
NS
Nejvyšší soud
15. 12. 2005
NSS
Nejvyšší správní soud
11. 2. 2010
NSS
Nejvyšší správní soud
20. 10. 2006

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 22 zákona 256/2001 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 22

Z ustanovení § 22 odst. 5 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých dalších zákonů, vyplývá, že lidské ostatky mohou být exhumovány pouze na žádost nájemce hrobového místa nebo nařídí-li exhumaci v trestním řízení předseda senátu nebo státní zástupce.

30 Cdo 1882/2018 · Nejvyšší soud · 21. 11. 2018

Obě tyto normy - § 23 vyhl. 19/1988 Sb. a § 22 zákona č. 256/2001 Sb. - upravují případ, kdy o exhumaci žádají osoby blízké před uplynutím tlecí doby.

22 Cdo 2773/2004 · Nejvyšší soud · 15. 12. 2005

Jednotlivé zákony, jež užívají pojmu „veřejný pořádek“ (druhý senát zmiňuje např. § 5 zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, § 10 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, § 49 odst. 2 s. ř. s. či § 4 a § 22 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví), se podle rozšířeného senátu nevztahují k jednomu pojmu a neodkazují na jediný „veřejný pořádek“ českého právního řádu, resp. nějaký faktický stav společnosti, jak tento pojem také popisuje druhý senát.

3 As 4/2010 · Nejvyšší správní soud · 11. 2. 2010

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Související

§ 3 Provozování krematoria (Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj,)§ 6 Seznam prací, při jejichž výkonu ve ztížených (Nařízení vlády České republiky o podmínk)