Zákon o podnikání na kapitálovém trhu

(1) Trhem malých a středních podniků je mnohostranný obchodní systém zapsaný v seznamu trhů malých a středních podniků vedeném Českou národní bankou nebo orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie. Trhy malých a středních podniků jsou zapsány rovněž v seznamu trhů malých a středních podniků vedeném Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy. Označení „trh malých a středních podniků“ anebo srovnatelné nebo zaměnitelné označení smí být použito jen ve vztahu k trhu malých a středních podniků.

(2) Česká národní banka zapíše mnohostranný obchodní systém do seznamu trhů malých a středních podniků na žádost provozovatele tohoto systému, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

a) tento provozovatel systému má sídlo nebo skutečné sídlo v České republice,

b) alespoň polovina emitentů, jimiž vydávané investiční nástroje jsou přijaty k obchodování v tomto systému, jsou malé a střední podniky,

c) jsou stanovena vhodná kritéria pro počáteční a průběžné přijetí investičních nástrojů vydávaných emitenty podle písmene b) k obchodování v tomto systému,

d) při počátečním přijetí investičních nástrojů k obchodování v tomto systému je k dispozici dostatek uveřejněných informací, které investorům umožní učinit si informovaný úsudek o tom, zda do těchto investičních nástrojů investovat, a to v podobě buď

1. prospektu, je-li nutno jej vyhotovit pro veřejnou nabídku činěnou v souvislosti s počátečním přijetím investičního nástroje k obchodování v tomto systému, nebo

2. řádného přijímacího dokumentu,

e) emitenti podle písmene b), nebo osoby jednající jejich jménem, pravidelně hlásí přiměřené finanční údaje, zejména auditorem ověřené výroční zprávy a konsolidované výroční zprávy,

f) emitenti podle čl. 3 odst. 1 bodu 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 uvedení v písmeni b), osoby s řídící pravomocí těchto emitentů podle čl. 3 odst. 1 bodu 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 a osoby úzce propojené s těmito emitenty podle čl. 3 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 dodržují požadavky podle tohoto nařízení,

g) informace týkající se emitentů podle písmene b), které mají být povinně uveřejňovány, jsou ukládány a veřejně šířeny, a

h) provozovatel tohoto systému má zavedeny, udržovány a uplatňovány účinné systémy a kontroly za účelem zabránění a odhalení zneužívání trhu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 596/2014.

(3) Provozovatel mnohostranného obchodního systému, který je zapsaný v seznamu trhů malých a středních podniků vedeném Českou národní bankou, trvale dodržuje podmínky podle odstavce 2.

(4) Malým a středním podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí takový emitent, který má na základě kotací na konci roku za předchozí 3 kalendářní roky průměrnou tržní kapitalizaci nižší než 200 000 000 EUR.

(5) Upřesnění podmínek podle odstavce 2 upravují čl. 78 a 79 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).

(6) Informace uveřejňované podle odstavce 2 písm. d), e) a g) provozovatel mnohostranného obchodního systému nebo emitent zároveň s uveřejněním předají České národní bance ve formátu, ze kterého lze získat údaje, podle čl. 2 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859, není-li tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie stanoven jiný formát, přičemž je opatří těmito metadaty:

a) identifikačními údaji provozovatele mnohostranného obchodního systému a emitenta,

b) identifikačním kódem právnické osoby podle odstavce 7 patřícím provozovateli mnohostranného obchodního systému a emitentovi,

c) velikostí provozovatele mnohostranného obchodního systému a emitenta podle kategorií podle přímo použitelného předpisu Evropské unie vydaného podle čl. 7 odst. 4 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859,

d) druhem informací klasifikovaným podle přímo použitelného předpisu Evropské unie vydaného podle čl. 7 odst. 4 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 a

e) poznámkou, zda informace obsahují osobní údaje.

(7) Provozovatel mnohostranného obchodního systému a emitent, který je právnickou osobou, si opatří identifikační kód právnické osoby podle čl. 7 odst. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859.

(8) Podrobnosti týkající se formy a způsobu předávání informací podle odstavce 6 České národní bance stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Součástí řídicího a kontrolního systému provozovatele mnohostranného obchodního systému, který je zapsaný v seznamu trhů malých a středních podniků, jsou i účinné předpisy, systémy a postupy, které zajišťují splnění předpokladů podle § 73b odst. 2 s tím, že podmínka podle § 73b odst. 2 písm. b) musí být splněna v každém kalendářním roce.

(2) Je-li investiční nástroj emitenta přijat k obchodování na jednom trhu malých a středních podniků, může být obchodován na jiném trhu malých a středních podniků pouze tehdy, byl-li o tom emitent informován a nevyslovil-li s tím nesouhlas. V takovém případě se na emitenta nevztahují požadavky tohoto jiného trhu malých a středních podniků, které se na něj nevztahují na původním trhu malých a středních podniků.

(3) Česká národní banka vymaže mnohostranný obchodní systém ze seznamu trhů malých a středních podniků, který vede, jestliže

a) o to provozovatel tohoto systému požádá, nebo

b) nejsou splněny požadavky podle § 73b odst. 2 nebo 3 nebo odstavce 1.

(1) Organizovaným obchodním systémem je trh s investičními nástroji,

a) který není evropským regulovaným trhem ani mnohostranným obchodním systémem,

b) na kterém se obchoduje pouze s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty, povolenkami na emise skleníkových plynů a deriváty, a

c) který je provozován v souladu s tímto zákonem nebo s obdobnými ustanoveními práva jiného členského státu Evropské unie.

(2) Provozovat organizovaný obchodní systém může jen osoba, která má povolení České národní banky nebo orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k provozování organizovaného obchodního systému.

(3) Provozovatel organizovaného obchodního systému nesmí provádět pokyny zákazníků v organizovaném obchodním systému na vlastní účet nebo na účet osob, které jsou součástí téže skupiny nebo právnické osoby jako tento provozovatel.

(4) Pokud k tomu dal zákazník souhlas, provozovatel organizovaného obchodního systému může být zapojen do obchodování párováním pokynů na vlastní účet s

a) dluhopisy,

b) strukturovanými finančními produkty,

c) povolenkami na emise skleníkových plynů nebo

d) deriváty, s výjimkou derivátů, u nichž byla stanovena povinnost clearingu podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012.

(5) Provozovatel organizovaného obchodního systému přijme opatření, která zajistí, aby při obchodování párováním pokynů na vlastní účet podle odstavce 4 dodržoval požadavky stanovené v § 2 odst. 1 písm. w).

(6) Provozovatel organizovaného obchodního systému může obchodovat na vlastní účet jinak než obchodováním párováním pokynů na vlastní účet podle odstavce 4 pouze při obchodování s veřejnoprávními dluhovými nástroji, u nichž neexistuje likvidní trh.

(7) V tomto zákoně se rozumí

a) likvidním trhem trh pro investiční nástroj nebo pro druh investičního nástroje, na kterém jsou průběžně připravení a ochotní kupující a prodávající s přihlédnutím ke specifické struktuře trhu konkrétního investičního nástroje nebo konkrétního druhu investičního nástroje podle těchto kritérií:

1. průměrná frekvence a objem obchodů v rozmezí tržních podmínek, s ohledem na povahu a životní cyklus produktů v rámci daného druhu investičního nástroje,

2. počet a typ účastníků trhu, včetně poměru účastníků trhu k obchodovaným nástrojům v rámci daného produktu,

3. průměrná velikost rozpětí mezi nákupní a prodejní cenou, je-li k dispozici,

b) veřejnoprávním dluhovým nástrojem dluhový nástroj, jehož emitentem je

1. Evropská unie,

2. členský stát Evropské unie, včetně ministerstva, vládní organizace nebo účelově založené společnosti tohoto členského státu,

3. v případě federativního nebo spolkového členského státu Evropské unie člen federace nebo spolkového státu,

4. účelově založená společnost pro několik členských států Evropské unie,

5. mezinárodní finanční instituce zřízená 2 nebo více členskými státy Evropské unie, jejímž účelem je získávat finanční prostředky a poskytovat finanční pomoc ve prospěch svých členů, kteří jsou postiženi nebo ohroženi vážnými finančními problémy, například Evropský stabilizační mechanismus, nebo

6. Evropská investiční banka.

(1) Tvůrcem trhu v organizovaném obchodním systému může být evropský obchodník s cennými papíry, který

a) je odlišný od tohoto provozovatele organizovaného obchodního systému a

b) nemá úzké propojení s tímto provozovatelem organizovaného obchodního systému.

(2) Provozovatel organizovaného obchodního systému nesmí provádět systematickou internalizaci investičního nástroje, který je v tomto systému obchodován.

(3) Provozovatel organizovaného obchodního systému zajistí, aby organizovaný obchodní systém nebyl propojen

a) se systematickým internalizátorem takovým způsobem, který by umožňoval vzájemné působení pokynů v tomto systému a pokynů nebo kotací v takovém internalizátorovi, a

b) s jiným organizovaným obchodním systémem takovým způsobem, který by umožňoval vzájemné působení pokynů v těchto systémech.

(4) Provozovatel organizovaného obchodního systému poskytne České národní bance na žádost

a) popis fungování tohoto organizovaného obchodního systému,

b) popis veškerých vazeb na obchodní systémy nebo systematické internalizátory ve vlastnictví tohoto provozovatele, včetně popisu přímého nebo nepřímého podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech, a

c) seznam účastníků tohoto organizovaného obchodního systému.

(5) Provozovatel organizovaného obchodního systému se sídlem v České republice oznámí České národní bance, ve kterém členském státě Evropské unie má v úmyslu zavést technická a organizační opatření, která umožní osobám se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie přístup do tohoto organizovaného obchodního systému. Česká národní banka oznámí na žádost orgánu dohledu tohoto členského státu Evropské unie údaje o účastnících tohoto organizovaného obchodního systému se sídlem nebo bydlištěm v tomto členském státě Evropské unie.

(6) Provozovatel organizovaného obchodního systému se sídlem v jiném členském státě Evropské unie může v České republice zavést technická a organizační opatření, která umožní osobám se sídlem nebo bydlištěm v České republice přístup do tohoto organizovaného obchodního systému. Česká národní banka může požádat orgán dohledu nad provozovatelem organizovaného obchodního systému o údaje o účastnících tohoto organizovaného obchodního systému se sídlem nebo bydlištěm v České republice.

(7) Určení obsahu a formátu popisu podle odstavce 4 upravují čl. 1, 2 a čl. 6 až 9 prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/82499).

(8) Upřesnění informací, jež mají být oznamovány podle odstavce 5, upravuje čl. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/101888).

(9) Standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací podle odstavce 5 upravují čl. 2 a čl. 8 až 11 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/238289).

(1) Provozovatel organizovaného obchodního systému zavede, udržuje a uplatňuje

a) transparentní pravidla obchodování v organizovaném obchodním systému, která zajišťují spravedlivé a řádné obchodování a stanoví objektivní kritéria pro provádění pokynů,

b) technická a organizační opatření zajišťující provozování organizovaného obchodního systému, včetně opatření pro případ narušení tohoto systému,

c) transparentní pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování v organizovaném obchodním systému, která

1. stanoví objektivní kritéria pro určení, zda investiční nástroj může být obchodován v tomto systému, a

2. mohou stanovit také informační povinnosti emitentů investičních nástrojů přijatých k obchodování v tomto systému nebo osob, které požádaly o přijetí investičního nástroje k obchodování v tomto systému bez souhlasu emitenta,

d) transparentní pravidla přístupu do organizovaného obchodního systému, která stanoví objektivní a nediskriminační kritéria pro tento přístup, a tato pravidla uveřejňuje na svých internetových stránkách; pro přístup do organizovaného obchodního systému se § 63 odst. 4 a 6 použijí obdobně, a

e) organizační opatření, která zajistí plnění požadavků na kvalitu údajů podle čl. 22b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/201453).

(2) Provozovatel organizovaného obchodního systému zajistí, aby jím provozovaný organizovaný obchodní systém měl alespoň 3 aktivní účastníky, kteří vstupují do smluvních vztahů s ostatními účastníky a podílejí se tak na tvorbě cen v tomto systému.

(3) Provozovatel organizovaného obchodního systému je povinen zajistit účastníkům jím provozovaného organizovaného obchodního systému přístup k veřejně dostupným údajům o investičních nástrojích přijatých k obchodování v tomto systému.

(4) Provozovatel organizovaného obchodního systému zavede, udržuje a uplatňuje

a) opatření pro soustavné sledování, zda

1. účastníci jím provozovaného organizovaného obchodního systému dodržují pravidla obchodování v organizovaném obchodním systému upravená v odstavci 1 písm. a) a

2. nedochází k jednání, které může být považováno za jednání zakázané přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zneužívání trhu52),

b) opatření pro soustavné sledování, zda investiční nástroje přijaté k obchodování v jím provozovaném organizovaném obchodním systému splňují pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování v organizovaném obchodním systému upravená v odstavci 1 písm. c), a

c) technická a organizační opatření k odhalování a řešení případných negativních dopadů na činnost jím provozovaného organizovaného obchodního systému nebo na účastníky tohoto systému, které by mohly vzniknout ze střetu mezi zájmy organizovaného obchodního systému, provozovatele organizovaného obchodního systému nebo jeho společníků a řádným fungováním organizovaného obchodního systému.

(5) Provozovatel organizovaného obchodního systému neprodleně oznámí České národní bance

a) významné porušení pravidel obchodování v jím provozovaném organizovaném obchodním systému nebo mimořádnou situaci na trhu,

b) důvodné podezření na jednání, které může být považováno za jednání zakázané přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zneužívání trhu52),

c) důvodné podezření na porušení tohoto zákona nebo právních předpisů jej provádějících osobou oprávněnou uzavírat obchody v jím provozovaném organizovaném obchodním systému,

d) narušení systémů obchodování v souvislosti s určitým investičním nástrojem.

(6) Provozovatel organizovaného obchodního systému zasílá České národní bance rovněž další informace o účastnících, podmínkách, průběhu a výsledcích obchodování na jím organizovaném trhu, investičních nástrojích přijatých k obchodování na jím organizovaném trhu a jejich emitentech a o poskytnutých službách, které jsou potřebné pro výkon dohledu. Provozovatel organizovaného obchodního systému informuje Českou národní banku o obsahu smluv podle § 50g odst. 1.

(7) Lhůty, podrobnosti, formu a způsob zasílání informací podle odstavce 6 stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Pokyny se v organizovaném obchodním systému provádí podle vlastní úvahy jeho provozovatele.

(2) Vlastní úvahou se provozovatel organizovaného obchodního systému řídí pouze při rozhodování o

a) umístění nebo zpětvzetí pokynu v tomto systému, nebo

b) tom, že nespáruje konkrétní pokyn zákazníka s jiným pokynem dostupným v jeho systémech pro obchodování v určitém okamžiku, je-li to v souladu s konkrétními příkazy obdrženými od zákazníka a s povinnostmi provozovatele podle § 15l až 15n a 15r.

(3) V systému pro obchodování, v němž se vzájemně setkávají pokyny zákazníků, může provozovatel organizovaného obchodního systému rozhodnout, zda a kdy spáruje 2 nebo více pokynů v daném systému a v jakém objemu je chce spárovat.

(4) Provozovatel organizovaného obchodního systému v souladu s § 73d odst. 2 až 5 a s § 73e odst. 1 až 3 může usnadnit jednání mezi účastníky jím provozovaného obchodního systému s cílem sloučit 2 nebo více potenciálně slučitelné obchodní zájmy do jednoho obchodu; tím není dotčeno ustanovení § 73d odst. 6.

(5) Odstavci 1 až 4 nejsou dotčeny § 15l až 15n, § 15r, 17b, 69, 70, 73f, § 73g odst. 6 a § 73i.

(6) Investiční nástroj může být přijat k obchodování v organizovaném obchodním systému bez souhlasu emitenta. Emitent takového investičního nástroje není povinen plnit vůči tomuto organizovanému obchodnímu systému informační povinnosti.

(1) Pro pozastavení obchodování s investičním nástrojem, obnovení obchodování s investičním nástrojem a vyloučení investičního nástroje z obchodování v organizovaném obchodním systému se § 61 použije obdobně.

(2) Pro provozovatele organizovaného obchodního systému se § 50a až 50e, § 50f odst. 1 a 2 a § 50g použijí obdobně.

(3) Provozovatel organizovaného obchodního systému kontroluje a vynucuje dodržování závazků ze smluv podle § 50g odst. 1 obchodníky s cennými papíry.

Provozovatel organizovaného obchodního systému

a) přijme nezbytná opatření umožňující efektivní vypořádání obchodů uzavřených v jím provozovaném organizovaném obchodním systému a

b) informuje účastníky jím provozovaného organizovaného obchodního systému o svých a o jejich právech a povinnostech při zajištění vypořádání obchodů uzavřených v tomto systému.

Účastník obchodního systému alespoň jednou denně podává zprávu provozovateli tohoto obchodního systému s podrobnými údaji o svých pozicích podle § 134a odst. 1 držených prostřednictvím smluv obchodovaných v tomto obchodním systému, jakož i o pozicích svých zákazníků a jejich zákazníků, a to až po koncového zákazníka.

Účastníci obchodního systému mají povinnost provádět náležité testování algoritmů s cílem zajistit, aby algoritmické systémy obchodování nemohly vytvořit podmínky obchodování narušující řádné fungování trhu nebo přispět k vytvoření takových podmínek.

Poskytovatel služeb hlášení údajů zavede, udržuje a uplatňuje mechanismus k hlášení obdobně podle § 12i odst. 1. Poskytovatelem služeb hlášení údajů se v tomto ustanovení rozumí osoba podle § 135 odst. 1 písm. i).

(1) Vypořádacím systémem s neodvolatelností vypořádání je systém,

a) který má alespoň 3 účastníky uvedené v § 84 odst. 1 písm. a) až g),

b) který provádí vypořádání [§ 83 písm. a)] na základě stanovených pravidel,

c) jehož účastníci, z nichž alespoň jeden má sídlo nebo skutečné sídlo v České republice, se dohodli, že právní vztahy mezi nimi se při provádění vypořádání řídí českým právem, a

d) jehož existenci Česká národní banka oznámila Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy podle § 90g odst. 1 nebo 2.

(2) Zahraničním vypořádacím systémem s neodvolatelností vypořádání je vypořádací systém, jehož existenci oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy příslušný orgán jiného členského státu podle předpisu Evropské unie upravujícího neodvolatelnost zúčtování v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry30).

(3) Vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání a účast v tomto systému se zakládají smlouvou.

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) vypořádáním

1. započtení vzájemných pohledávek z obchodů s investičními nástroji, nebo

2. splnění vzájemných dluhů z obchodů s investičními nástroji převodem investičních nástrojů nebo peněžních prostředků,

b) příkazem k vypořádání pokyn účastníka vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo účastníka či provozovatele systému propojeného podle § 89, na jehož základě má být v souladu s pravidly vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání (dále jen „pravidla systému“) provedeno vypořádání,

c) ústřední protistranou ústřední protistrana podle čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012,

d) zúčtovatelem osoba, která vede pro účastníky vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání uvedené v § 84 odst. 1 písm. a) až g), i) nebo n) účet, na němž se provádí vypořádání,

e) clearingovou institucí osoba, která provádí vypořádání započtením vzájemných pohledávek účastníků vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání uvedených v § 84 odst. 1 písm. a) až g), i), j) nebo n),

f) provozním dnem pravidly systému stanovená, pravidelně se opakující doba, během níž vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání přijímá a provádí příkazy k vypořádání a další úkony s tímto vypořádáním související.

(1) Účastníkem vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání může být pouze

a) banka,

b) spořitelní a úvěrní družstvo,

c) obchodník s cennými papíry,

d) zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v písmenech a) až c),

e) právnická osoba veřejného práva nebo právnická osoba, za jejíž veškeré dluhy ručí osoba veřejného práva,

f) Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská centrální banka,

g) právnická osoba se zvláštním postavením, která je vyňata z působnosti předpisu Evropské unie upravujícího přístup k činnosti úvěrových institucí a její výkon31),

h) provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání (§ 90),

i) ústřední protistrana,

j) zúčtovatel,

k) clearingová instituce,

l) člen ústřední protistrany, která získala povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012,

m) osoba, která vykonává obdobnou činnost jako některá z osob uvedených v písmenech h) až k) v platebním systému s neodvolatelností zúčtování, v zahraničním vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání nebo v zahraničním platebním systému s neodvolatelností zúčtování, nebo

n) osoba neuvedená v písmenech a) až m), u které je to vhodné s ohledem na míru systémového rizika vyplývajícího z rozsahu její činnosti.

(2) Činnost ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové instituce může být vykonávána i několika účastníky vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání.

(1) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání stanoví pravidla systému.

(2) Pravidla systému upravují alespoň

a) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,

b) podmínky účasti ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání, které musí být transparentní a musí obsahovat objektivní kritéria pro přístup k vypořádacímu systému s neodvolatelností vypořádání; osoby se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nesmí být znevýhodňovány z jiných než ekonomických důvodů,

c) práva a povinnosti účastníků vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání vyplývající z jejich účasti v tomto systému,

d) způsob a podmínky zajištění dluhů vyplývajících z účasti ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání,

e) způsob a podmínky vypořádání, včetně stanovení postupu při opravě chyb vzniklých během vypořádání,

f) náležitosti příkazu k vypořádání, způsob a podmínky jeho zadávání do vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,

g) údaje, které účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání poskytuje provozovateli vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání k plnění jeho povinností, a způsob jejich poskytování,

h) opatření, která může provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání uplatnit vůči účastníkovi vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, a postup při jejich uplatňování,

i) časový harmonogram provádění vypořádání, včetně rozvrhu jednotlivých fází, v nichž vypořádání probíhá,

j) vymezení provozního dne,

k) okamžik, ke kterému se příkaz k vypořádání považuje za přijatý vypořádacím systémem s neodvolatelností vypořádání,

l) okamžik, ke kterému se příkaz k vypořádání zadaný do vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání považuje za jednostranně neodvolatelný, a technické podmínky pro zabezpečení jeho neodvolatelnosti,

m) investiční nástroje a měnu, v nichž se vypořádání provádí, a

n) pravidla přístupu k rizikům, která zahrnují alespoň

1. rizika, kterým vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání je nebo může být vystaven, včetně systémového rizika, operačního rizika, rizika likvidity a úvěrového rizika,

2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a

3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik, včetně stanovení vhodných podmínek pro účast ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání.

(1) Provozovatel a ostatní účastníci vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání dodržují pravidla systému.

(2) Pravidla systému v aktuálním znění musí být uveřejněna na internetových stránkách provozovatele a musí být k nahlédnutí veřejnosti v sídle provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání v jeho úředních hodinách. Pokud provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání zřídí provozovnu, musí být pravidla systému k nahlédnutí veřejnosti též v této provozovně.

(1) Změna pravidel systému nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění, nestanoví-li provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání pozdější okamžik účinnosti. Změnu pravidel systému nelze uveřejnit, dokud Česká národní banka k této změně neudělí souhlas.

(2) Účastníkem řízení o udělení souhlasu ke změně pravidel systému je pouze provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání. Nevydá-li Česká národní banka rozhodnutí o žádosti o udělení souhlasu ke změně pravidel systému do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, platí, že souhlas byl udělen.

(1) Od okamžiku stanoveného v pravidlech systému nelze příkaz k vypořádání jednostranně odvolat.

(2) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiný zásah orgánu veřejné moci směřující k zastavení nebo omezení vypořádání, k vyloučení nebo omezení použití investičních nástrojů nebo peněžních prostředků na účtu, na němž se provádí vypořádání, nebo k vyloučení nebo omezení uplatnění práva na uspokojení ze zajištění nemají vliv na

a) platnost, účinnost či vymahatelnost příkazu k vypořádání, jestliže byl tento příkaz přijat vypořádacím systémem s neodvolatelností vypořádání před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu,

b) možnost použít investiční nástroje nebo peněžní prostředky na účtu účastníka vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, na němž se provádí vypořádání, ke splnění dluhů, které mu vznikly ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání nebo v systému propojeném podle § 89, jestliže investiční nástroje nebo peněžní prostředky jsou takto použity během provozního dne, v jehož průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a

c) platnost, účinnost či vymahatelnost práva na uspokojení ze zajištění poskytnuté účastníkovi nebo provozovateli vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo systému propojeného podle § 89.

(3) K vyloučení účinků rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiného zásahu orgánu veřejné moci podle odstavce 2 písm. a) dojde i v případě, že byl příkaz k vypořádání přijat vypořádacím systémem s neodvolatelností vypořádání po vydání tohoto rozhodnutí nebo po provedení tohoto zásahu, jestliže

a) vypořádání je provedeno během provozního dne, v jehož průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a

b) provozovateli vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebylo k okamžiku, kdy se příkaz k vypořádání stal neodvolatelným podle odstavce 1, vydání tohoto rozhodnutí nebo provedení tohoto zásahu oznámeno ani mu nebylo ani nemělo být jinak známo; skutečnost, že rozhodnutí o úpadku bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku, sama o sobě neznamená, že toto rozhodnutí bylo provozovateli vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání známo nebo mu mělo být známo.

(4) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiný zásah orgánu veřejné moci podle odstavce 2 nemá zpětné účinky na práva a povinnosti, které vznikly ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání nebo v systému propojeném podle § 89 před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu.

(1) Uzavře-li provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání smlouvu o propojení systémů s jiným provozovatelem vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, platebního systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování umožňující vzájemné provádění příkazů k vypořádání, nezakládá se tím nový vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání.

(2) Jestliže je to možné, provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání zajistí, aby pravidla systému a pravidla systému propojeného podle odstavce 1 byla koordinována, pokud jde o okamžik, ke kterému se příkaz k vypořádání považuje za jednostranně neodvolatelný, a okamžik, ke kterému se takový příkaz považuje za přijatý systémem. Nedohodnou-li se strany ve smlouvě podle odstavce 1 jinak, platí pravidla propojených systémů, pokud jde o tyto okamžiky, nezávisle na sobě.

(3) Poskytne-li provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání provozovateli systému propojeného podle odstavce 1 zajištění, nejsou rozhodnutím o úpadku nebo rozhodnutím či jiným zásahem orgánu veřejné moci podle § 88 odst. 2 vůči příjemci zajištění dotčena práva poskytovatele zajištění k předmětu tohoto zajištění.

(1) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání je právnická osoba, která je oprávněna provozovat vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání na základě povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, které jí udělila Česká národní banka.

(2) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání může též, pokud to má uvedeno v povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, zajišťovat pro své účastníky investiční službu uvedenou v § 4 odst. 3 písm. a).

(3) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání je povinen provozovat vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání s odbornou péčí. Provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání s odbornou péčí zejména znamená, že provozovatel tohoto systému jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu účastníků jím provozovaného vypořádacího systému, zejména plní povinnosti stanovené pro provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání tímto zákonem a postupuje v souladu s pravidly systému.

(4) Peněžní prostředky nebo investiční nástroje, které byly provozovateli vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání svěřeny do správy nebo jako zajištění dluhu plynoucího z vypořádávaného obchodu s investičními nástroji, nejsou součástí majetku provozovatele vypořádacího systému. Provozovatel vypořádacího systému účtuje o majetku třetích osob, který má ve své moci, odděleně od svého majetku.

(1) Česká národní banka udělí povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání žadateli,

a) který je akciovou společností nebo společností s ručením omezeným,

b) který má sídlo a skutečné sídlo na území České republiky,

c) který je důvěryhodný,

d) který má počáteční kapitál alespoň ve výši odpovídající částce 730 000 EUR,

e) jehož počáteční kapitál má průhledný a nezávadný původ,

f) který předloží plán obchodní činnosti podložený reálnými ekonomickými propočty,

g) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,

h) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,

i) na němž mají kvalifikovanou účast osoby vhodné z hlediska řádného a obezřetného vedení provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,

j) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,

k) pokud jsou členové jeho vedoucího orgánu důvěryhodní,

l) pokud jsou členové jeho vedoucího orgánu, kteří skutečně řídí činnost v oblasti provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, odborně způsobilí a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání a

m) který předložil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a obezřetného provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání a z hlediska systémového rizika.

(2) Česká národní banka udělí povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání i žadateli, který

a) je právnickou osobou,

b) má sídlo a skutečné sídlo v jiném členském státě Evropské unie,

c) je důvěryhodný,

d) je oprávněn provozovat systém obdobný vypořádacímu systému s neodvolatelností vypořádání, v němž se právní vztahy mezi účastníky systému při provádění vypořádání řídí právem jiného členského státu Evropské unie, a

e) předložil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a obezřetného provozování vypořádacího sytému s neodvolatelností vypořádání a z hlediska systémového rizika.

(3) Žádost o udělení povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání lze podat pouze elektronicky.

(4) Žádost podle odstavce 3 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje a doklady prokazující splnění podmínek podle odstavce 1 nebo 2.

(5) Podrobnosti náležitostí žádosti prokazující splnění podmínek podle odstavce 1 nebo 2, její formát a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

(1) O žádosti o povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání rozhodne Česká národní banka do 6 měsíců ode dne jejího doručení.

(2) V rozhodnutí o udělení povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání Česká národní banka schválí pravidla systému.

(3) V rozhodnutí o udělení povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání Česká národní banka může stanovit podmínky, které musí provozovatel vypořádacího systému splnit před zahájením činnosti, popřípadě dodržovat při výkonu své činnosti.

(4) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k provozování uděleno.

(1) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o

a) obchodní firmě nebo názvu anebo jménu a příjmení účastníků vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, o jejich sídle nebo bydlišti, o jejich identifikačním čísle, bylo-li přiděleno, a v případě fyzických osob o datu jejich narození a rodném čísle, bylo-li přiděleno, a o změně těchto údajů a

b) návrhu rozhodnutí o jeho zrušení s likvidací nebo bez likvidace anebo o změně jeho předmětu podnikání; stejně informuje o přijetí takového rozhodnutí příslušným orgánem provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání.

(2) Účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání bez zbytečného odkladu informuje provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání o údajích v rozsahu odstavce 1 písm. a).

(3) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání neprodleně informuje účastníky vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání a provozovatele systému propojeného podle § 89 o oznámení podle § 90g odst. 4.

(4) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání zasílá České národní bance informace a podklady potřebné pro výkon dohledu o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření a o plnění podmínek výkonu své činnosti. Lhůty pro zasílání informací a podkladů, podrobnosti o jejich obsahu, formě a způsobu zasílání stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se sídlem v jiném členském státě Evropské unie je povinen pro účely posouzení plnění podmínek výkonu jeho činnosti poskytnout České národní bance požadované informace a potřebná vysvětlení.

Účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání, jehož se účastní, a o jeho pravidlech.

Účastník zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, který má sídlo na území České republiky,

a) na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o tomto systému a o jeho pravidlech a

b) bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku o své účasti v tomto systému, o členském státě Evropské unie, který existenci tohoto systému oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, o adrese svého sídla a o změně těchto skutečností.

Dozví-li se provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo účastník zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, který má sídlo v České republice, o rozhodnutí nebo jiném zásahu orgánu veřejné moci podle § 88 odst. 2, vyrozumí o této skutečnosti bez zbytečného odkladu Českou národní banku; to neplatí, je-li rozhodnutí vydáno nebo zásah proveden v rámci insolvenčního řízení.

(1) Česká národní banka oznámí bez zbytečného odkladu Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy existenci vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, jehož provozovateli udělila povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání. V oznámení Česká národní banka uvede provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání. Dojde-li ke změnám uvedeným v tomto oznámení, informuje o tom Česká národní banka bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. Jestliže bylo povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání odňato, Česká národní banka oznámí Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy zánik tohoto vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání bez zbytečného odkladu poté, co bylo dokončeno vypořádání na základě příkazů přijatých přede dnem odnětí povolení.

(2) Česká národní banka může oznámit Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy existenci systému vypořádání obchodů s cennými papíry, který provozuje podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky, jestliže tento systém splňuje podmínky uvedené v § 82 odst. 1 písm. a) až c). V oznámení Česká národní banka uvede, že je provozovatelem tohoto systému. Pro tento systém a pro Českou národní banku při výkonu činnosti jeho provozovatele se § 87 odst. 1 věta druhá a odst. 2, § 90a, 90b, § 90c odst. 1 a odstavec 4 nepoužijí. Česká národní banka oznámení podle věty první bez zbytečného odkladu odvolá, jestliže systém přestane splňovat podmínky uvedené v § 82 odst. 1 písm. a), b) nebo c).

(3) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení o rozhodnutí nebo jiném zásahu orgánu veřejné moci podle § 88 odst. 2, které se týká účastníka zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, který má sídlo na území České republiky, oznámí to neprodleně Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, Evropské radě pro systémová rizika36) a příslušnému orgánu členského státu Evropské unie, který existenci tohoto systému oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy.

(4) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení o rozhodnutí nebo jiném zásahu orgánu veřejné moci podle § 88 odst. 2 nebo obdobné oznámení od orgánu členského státu Evropské unie, které se týká účastníka vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, oznámí to neprodleně provozovateli tohoto vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání.

Podmínky poskytování činnosti poskytovatele služeb skupinového financování upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující evropské poskytovatele služeb skupinového financování pro podniky75).

Vlastník projektu zajistí, že informace uvedené v dokumentu s klíčovými informacemi pro investory podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/150375) nejsou zavádějící, nepřesné nebo neopomíjí klíčové informace, které jsou nezbytnou pomocí pro investory při jejich zvažování, zda financovat projekt skupinového financování.

Poskytovatel služeb skupinového financování zajistí, že informace uvedené v dokumentu s klíčovými informacemi pro investory na úrovni platformy podle čl. 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/150375) nejsou zavádějící, nepřesné nebo neopomíjí klíčové informace, které jsou nezbytnou pomocí pro investory při jejich zvažování, zda investovat prostřednictvím individuální správy portfolia úvěrů.

Poskytovatel služeb skupinového financování nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období předloží České národní bance účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku ověřenou auditorem.

Zaknihované cenné papíry, s výjimkou zaknihovaných cenných papírů kolektivního investování vedených v samostatné evidenci investičních nástrojů a zaknihovaných státních dluhopisů podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla, lze evidovat podle českého práva pouze v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů a v evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů.

(1) Centrální evidencí zaknihovaných cenných papírů je evidence zaknihovaných cenných papírů, kterou vede podle českého práva centrální depozitář nebo zahraniční centrální depozitář.

(2) Evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů může vést

a) obchodník s cennými papíry, který má v povolení uvedenou investiční službu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb,

b) ten, kdo je oprávněn podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy vykonávat úschovu cenných papírů nebo vedení evidence zaknihovaných cenných papírů investičního fondu, jde-li o evidenci podílových listů nebo zakladatelských nebo investičních akcií vydávaných investičním fondem,

c) Česká národní banka,

d) zahraniční osoba, jejíž činnost odpovídá činnosti osob uvedených v písmenu a), b) nebo f),

e) centrální depozitář, zahraniční centrální depozitář nebo zahraniční centrální depozitář, který získal povolení k činnosti nebo byl uznán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů51) nebo zahraniční osoba oprávněná vést evidenci investičních nástrojů,

f) banka, která má v bankovní licenci uvedenou investiční službu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb.

(3) Centrální evidencí zaknihovaných cenných papírů je též evidence zaknihovaných cenných papírů vedená Českou národní bankou podle zákona upravujícího činnost České národní banky. Pravidla pro vedení této evidence a jejich změny uveřejňuje Česká národní banka na svých internetových stránkách.

(4) Centrální evidencí zaknihovaných cenných papírů je také evidence cenných papírů imobilizovaných podle § 93a, jestliže tuto evidenci vede podle českého práva centrální depozitář, zahraniční centrální depozitář nebo Česká národní banka.

(1) V samostatné evidenci investičních nástrojů mohou být evidovány

a) zaknihované cenné papíry kolektivního investování,

b) listinné investiční nástroje v úschově nebo imobilizované cenné papíry,

c) zahraniční investiční nástroje, které má ve své moci obchodník s cennými papíry za účelem poskytnutí investiční služby,

d) investiční nástroje, které nejsou uvedeny v písmenech a) až c) a jejichž povaha to umožňuje.

(2) Samostatnou evidenci investičních nástrojů může vést

a) obchodník s cennými papíry, který má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb,

b) ten, kdo je oprávněn podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy vykonávat úschovu cenných papírů nebo vedení evidence zaknihovaných cenných papírů investičního fondu, jde-li o evidenci podílových listů nebo zakladatelských nebo investičních akcií vydávaných investičním fondem,

c) provozovatel vypořádacího systému, pokud vede tuto evidenci pro investiční nástroje uvedené v odstavci 1 písm. b) až d), u kterých je oprávněn vypořádávat pohledávky a dluhy z obchodů,

d) banka, která má v bankovní licenci uvedenou investiční službu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb,

e) zahraniční osoba, jejíž činnost odpovídá činnosti některé z osob uvedených v písmenech a), b) a d) a která je oprávněna poskytovat investiční služby v České republice.

(3) Evidenci navazující na samostatnou evidenci může vést

a) obchodník s cennými papíry, který má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb,

b) ten, kdo je oprávněn podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy vykonávat úschovu cenných papírů nebo vedení evidence zaknihovaných cenných papírů investičního fondu, jde-li o evidenci podílových listů nebo zakladatelských nebo investičních akcií vydávaných investičním fondem,

c) provozovatel vypořádacího systému, pokud vede tuto evidenci pro investiční nástroje uvedené v odstavci 1 písm. b) až d), u kterých je oprávněn vypořádávat pohledávky a závazky z obchodů,

d) banka, která má v bankovní licenci uvedenou investiční službu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb,

e) zahraniční osoba, jejíž činnost odpovídá činnosti některé z osob uvedených v písmenech a), b) a d),

f) centrální depozitář,

g) zahraniční centrální depozitář, zahraniční centrální depozitář, který získal povolení k činnosti nebo byl uznán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů51) nebo zahraniční osoba oprávněná vést evidenci investičních nástrojů.

(4) Osoba uvedená v odstavci 2 nebo odstavci 3 písm. a) až f) vede samostatnou evidenci investičních nástrojů nebo evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis dále stanoví požadavky na organizační a technické zabezpečení vedení takové evidence a náležitosti výpisu z evidence.

(1) Pokud emitent rozhodne o imobilizaci podle občanského zákoníku nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů51) již vydaných cenných papírů, postupuje přiměřeně podle právních předpisů upravujících přeměnu listinných cenných papírů na zaknihované cenné papíry. Při uložení cenných papírů do hromadné úschovy může emitent též rozhodnout o nahrazení všech listinných cenných papírů, které mu byly vráceny nebo které byly prohlášeny za neplatné, hromadnou listinou nebo několika hromadnými listinami.

(2) Připouští-li to emisní podmínky nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů51), může emitent imobilizovaného cenného papíru rozhodnout o vynětí všech imobilizovaných cenných papírů z úschovy. Nerozhodne-li současně o jejich svěření do úschovy jinému schovateli podle odstavce 3 nebo o změně jejich podoby, postupuje se přiměřeně podle právních předpisů upravujících přeměnu zaknihovaného cenného papíru na listinný. Schovatel vydá imobilizované cenné papíry emitentovi.

(3) Rozhodne-li emitent podle odstavce 2 o vynětí všech imobilizovaných cenných papírů z úschovy a o jejich svěření do úschovy jinému schovateli, je původní schovatel povinen předat novému schovateli veškeré podklady a údaje nezbytné pro vedení samostatné evidence imobilizovaných cenných papírů, a to do 3 měsíců ode dne, kdy mu bylo takové rozhodnutí písemně oznámeno, nebo k jinému pozdějšímu dni stanovenému v rozhodnutí emitenta, nikoli však dříve, než bude uzavřena smlouva o úschově s novým schovatelem.

(4) Na nového schovatele přecházejí ke dni podle odstavce 3 veškerá práva a povinnosti ze smluv souvisejících s úschovou těchto imobilizovaných cenných papírů uzavřených mezi dosavadním schovatelem a jejich vlastníky a dále ze smluv s osobami vedoucími tyto imobilizované cenné papíry v evidenci navazující na samostatnou evidenci, a to v rozsahu týkajícím se evidence těchto imobilizovaných cenných papírů.

(5) Akciová společnost, jejíž stanovy to umožňují, může uzavřít smlouvu o úschově jí vydaných imobilizovaných akcií pouze s osobou, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, nebo zahraničním centrálním depozitářem, který získal povolení k činnosti nebo byl uznán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů51), obchodníkem s cennými papíry oprávněným poskytovat investiční službu úschova a správa investičních nástrojů nebo se zahraniční osobou s obdobným předmětem činnosti, která je oprávněna poskytovat služby v České republice. Akciová společnost, jejíž akcie jsou přijaté k obchodování na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, může uzavřít smlouvu o úschově jí vydaných imobilizovaných akcií pouze s osobou, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, nebo zahraničním centrálním depozitářem, který získal povolení k činnosti nebo byl uznán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů51).

(6) Akcionáři nemohou požadovat vydání imobilizovaných akcií na majitele z hromadné úschovy. Vynětí imobilizovaných akcií na majitele z hromadné úschovy je přípustné pouze tehdy, dojde-li současně ke změně jejich formy nebo podoby anebo budou-li současně svěřeny do úschovy jinému schovateli postupem podle tohoto ustanovení.

(7) Na evidenci imobilizovaných cenných papírů se přiměřeně použijí též ustanovení upravující evidenci emisí zaknihovaných cenných papírů.

(1) Majetkový účet musí obsahovat údaje o osobě, pro kterou je veden, a u fyzické osoby též rodné číslo. Na majetkovém účtu se evidují alespoň investiční nástroje, samostatně převoditelná práva spojená s investičními nástroji, zástavní právo k investičním nástrojům a pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat se zaknihovanými investičními nástroji. Dále se evidují údaje o osobě oprávněné tato práva vykonávat a údaje o osobě, která je zástavním věřitelem. U fyzické osoby oprávněné vykonávat tato práva a u fyzické osoby, která je zástavním věřitelem, se eviduje též rodné číslo. Pokud fyzické osobě nebylo přiděleno rodné číslo, eviduje se datum jejího narození. U cenných papírů se dále eviduje omezení převoditelnosti cenného papíru stanovené emitentem. Osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, u centrální evidence a prováděcí právní předpis (§ 93 odst. 4) u samostatné evidence blíže stanoví, jaké údaje se evidují na jednotlivých druzích majetkových účtů. Majetkový účet se zřizuje smlouvou mezi osobou, pro kterou je tento účet veden, a osobou oprávněnou tento účet zřídit.

(2) Osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, vede tuto evidenci na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků. Vede-li osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, účet vlastníka, nesmí bez souhlasu zástavního věřitele převést v jeho prospěch zastavený cenný papír evidovaný na tomto účtu na nového vlastníka.

(3) Osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, vede tuto evidenci na účtech vlastníků. Tato osoba nesmí bez souhlasu zástavního věřitele převést v jeho prospěch zastavený cenný papír evidovaný na tomto účtu na nového vlastníka.

(4) Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, vede tuto evidenci na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků. Vede-li tato osoba účet vlastníka, nesmí bez souhlasu zástavního věřitele převést v jeho prospěch zastavený cenný papír evidovaný na tomto účtu na nového vlastníka.

(5) Osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, vede tuto evidenci na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků. Vést účet zákazníků může pouze pro osobu uvedenou v § 93 odst. 3 písm. e) nebo g), která vede navazující evidenci v zahraničí podle zahraničního právního řádu. Vede-li osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, účet vlastníka, nesmí bez souhlasu zástavního věřitele převést v jeho prospěch zastavený cenný papír evidovaný na tomto účtu na nového vlastníka.

(6) Centrální evidence zaknihovaných cenných papírů a samostatná evidence zaknihovaných cenných papírů kolektivního investování se vedou též v evidenci emise. Do evidence emise se zapisují údaje o osobě emitenta a údaje o jednotlivých cenných papírech podle odstavce 1. Evidence emise se vede na základě smlouvy s emitentem. Česká národní banka stanoví způsob vedení evidence emise ve svých pravidlech uveřejňovaných podle § 92 odst. 3.

(7) Pro osobu, která vede samostatnou evidenci zaknihovaných cenných papírů kolektivního investování, a osobu, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci zaknihovaných cenných papírů kolektivního investování, se § 94a odst. 2 a 3 použije přiměřeně; rozsah sdělovaných údajů stanoví prováděcí právní předpis podle § 93 odst. 4.

(1) Osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, vede evidenci emisí zaknihovaných cenných papírů na základě smlouvy s emitentem.

(2) Osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, předá emitentovi výpis z evidence emise při vydání nebo zrušení emise zaknihovaného cenného papíru nebo na žádost emitenta; výpis z evidence emise obsahuje údaje o majiteli účtu, na kterém je zaknihovaný cenný papír evidován, počet kusů cenného papíru, údaje o správci nebo jiné osobě oprávněné vykonávat práva spojená s těmito cennými papíry a další údaje stanovené osobou, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů. Osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, zahrne do výpisu též informace, které obdržela od majitele účtu zákazníků podle odstavce 4.

(3) Centrální depozitář nebo zahraniční centrální depozitář poskytne České národní bance na její žádost výpis z evidence emise akcií banky. Centrální depozitář nebo zahraniční centrální depozitář na základě této žádosti vyzve prostřednictvím svých účastníků všechny majitele účtu zákazníků, aby mu poskytli údaje o vlastnících akcií, které jsou na účtu zákazníků evidovány, a tyto údaje zahrne do výpisu z evidence emise.

(4) Pro účely výpisu z evidence emise je majitel účtu zákazníků povinen sdělit osobě, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů, údaje o majiteli účtu vlastníka a další údaje stanovené osobou, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů.

(1) Rozhodující údaje pro uplatnění práv spojených se zaknihovaným investičním nástrojem jsou údaje zapsané na účtu vlastníka k závěrce dne určené centrálním depozitářem nebo zahraničním centrálním depozitářem, prováděcím právním předpisem u samostatné evidence (§ 93 odst. 4) nebo v pravidlech pro vedení evidence cenných papírů Českou národní bankou (§ 92 odst. 3). Tím není dotčeno ustanovení § 99 odst. 4.

(2) Zápis do evidence investičních nástrojů se provede na základě příkazu oprávněné osoby. Zápis se provede neprodleně po přijetí příkazu, pokud oprávněná osoba nestanoví pozdější okamžik zápisu.

(3) Jestliže osoba dává příkaz k zápisu do evidence investičních nástrojů prostřednictvím účastníka, účastník osoby, která vede evidenci investičních nástrojů, ověří oprávněnost této osoby k podání příkazu. V ostatních případech ověřuje oprávněnost osoby k podání příkazu k zápisu do evidence investičních nástrojů osoba, která tuto evidenci vede.

(1) Účastník osoby, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, podává této osobě příkaz k

a) založení nebo zrušení majetkového účtu,

b) provedení změny na majetkovém účtu,

c) provedení služby.

(2) Bez příkazu účastníka provede osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, zápis do evidence zaknihovaných cenných papírů pouze na příkaz

a) emitenta, který má uzavřenou smlouvu s osobou, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, podle § 94a odst. 1, souvisí-li se zápisem do evidence emise, nebo

b) osoby podle § 115 odst. 1, je-li k tomu oprávněna podle jiného právního předpisu.

(1) Převádí-li se zaknihovaný investiční nástroj na nového vlastníka, dochází k převodu vlastnictví v okamžiku zápisu na účet zákazníků. Majitel účtu zákazníků je povinen neprodleně zapsat tuto změnu na účtu vlastníka, nejpozději však do závěrky dne; změna se zapíše k okamžiku zápisu na účet zákazníků.

(2) Převádí-li se zaknihovaný investiční nástroj a změna se nezapisuje na účtu zákazníků, dochází k převodu vlastnictví k okamžiku zápisu na účet vlastníka; změna se zapíše neprodleně, nejpozději však do závěrky dne.

(3) Pokud jiný právní předpis nestanoví jinak, stává se ten, na koho je zaknihovaný cenný papír převáděn, vlastníkem tohoto cenného papíru i tehdy, jestliže převodce neměl právo zaknihovaný cenný papír převést; to neplatí, jestliže ten, na koho je zaknihovaný cenný papír převáděn, věděl nebo musel vědět, že převodce toto právo v době převodu neměl. V pochybnostech se dobrá víra předpokládá.

(4) Obchodník s cennými papíry, který obstaral převod investičního nástroje, dá neprodleně příkaz k zápisu změny vyplývající z převodu do příslušné evidence.

(5) Pokud se uskuteční převod investičního nástroje na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, dává příkaz k zápisu změny vyplývající z převodu do příslušné evidence organizátor regulovaného trhu, provozovatel mnohostranného obchodního systému nebo provozovatel vypořádacího systému.