§ 86 zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů – Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav
Zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů · 258/2000 Sb. · Zdravotnické a farmaceutické právo
Stručně: Paragraf 86 zákona č. 258/2000 Sb. vymezuje účel a činnosti zdravotních ústavů v Ústí nad Labem a Ostravě a Státního zdravotního ústavu v Praze, které slouží k podpoře státního zdravotního dozoru, monitorování zdraví obyvatelstva a dalším souvisejícím aktivitám v oblasti ochrany veřejného zdraví. (§ 86 zákona č. 258/2000 Sb., zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav
- Týká se: ministerstvo
- Judikatura: na § 86 odkazuje 9 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 258/2000 Sb.
(1) K vyšetřování a měření složek životních a pracovních podmínek, výrobků, k vyšetřování biologického materiálu a k provádění biologických expozičních testů pro účely výkonu státního zdravotního dozoru a dále ke sledování ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva, monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek, přípravě podkladů pro hodnocení a řízení zdravotních rizik a pro činnost orgánu ochrany veřejného zdraví jako složky integrovaného záchranného systému, k podílení se na provádění místních programů ochrany a podpory zdraví, na vzdělávání lékařů a ostatních zdravotnických pracovníků a výuce studentů v akreditovaném studijním programu v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství a Zdravotnické obory, jakož i k výchově k podpoře a ochraně veřejného zdraví a k poskytování poradenských služeb a dalších služeb na úseku ochrany veřejného zdraví se zřizují zdravotní ústavy se sídlem v Ústí nad Labem a v Ostravě. Zdravotní ústavy jsou příspěvkovými organizacemi; funkcí jejich zřizovatele plní Ministerstvo zdravotnictví. Zdravotní ústavy mohou v hlavní činnosti dále poskytovat pracovnělékařské služby, specializovanou diagnostickou a ambulantní péči v oblastech mikrobiologie, imunologie, alergologie a parazitologie, provádět genotoxikologická a cytogenetická laboratorní vyšetření, vyšetření anti-HIV protilátek, referenční činnost, klinické hodnocení účinků léčiv, očkovacích látek a zdravotnických prostředků a ohniskovou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci. Zdravotní ústavy též provádějí činnosti podle jiných právních předpisů.
(2) K přípravě podkladů pro národní zdravotní politiku, pro ochranu a podporu zdraví, k zajištění metodické a referenční činnosti na úseku ochrany veřejného zdraví, k monitorování a výzkumu vztahů životních podmínek a zdraví, k mezinárodní spolupráci, ke kontrole kvality poskytovaných služeb v ochraně veřejného zdraví, k podílení se na vzdělávání lékařů a ostatních zdravotnických pracovníků a výuce studentů v akreditovaném studijním programu v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství a Zdravotnické obory a pro zdravotní výchovu obyvatelstva se zřizuje Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze. Státní zdravotní ústav je příspěvkovou organizací; funkci jejího zřizovatele plní Ministerstvo zdravotnictví. Státní zdravotní ústav může v hlavní činnosti dále provádět vědeckou a výzkumnou činnost v ochraně a podpoře zdraví, notifikační činnost, činnost uvedenou v odstavci 1 a dále činnost, pro jejíž výkon tento zákon jinak stanoví podmínku autorizace nebo akreditace.
(3) Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav jsou poskytovateli zdravotních služeb. Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav jsou oprávněny zpracovávat za účelem přípravy podkladu pro tvorbu státní zdravotní politiky a sledování dlouhodobých trendů výskytu infekčních a jiných hromadně se vyskytujících onemocnění údaje o zdraví fyzických osob v souvislosti s předcházením vzniku a šíření infekčních onemocnění, ohrožení nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce, o expozici fyzických osob škodlivinám v pracovním a životním prostředí a o epidemiologii drogových závislostí a předávat je orgánům ochrany veřejného zdraví.
(4) Statutárním orgánem zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává na návrh hlavního hygienika České republiky ministr zdravotnictví. Další úkoly zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu stanoví Ministerstvo zdravotnictví statutem.
(5) Zdravotní ústavy, uvedené v odstavci 1, mohou vykonávat činnosti, pro jejichž výkon tento zákon stanoví podmínku autorizace nebo akreditace, jen pokud tuto podmínku splňují.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zdravotní ústavy (Ústí nad Labem a Ostrava) provádějí laboratorní vyšetření a měření pro státní zdravotní dozor, sledují zdraví obyvatelstva a faktory životního prostředí, podílejí se na vzdělávání a poskytují poradenské služby.
- Státní zdravotní ústav (Praha) se zaměřuje na přípravu podkladů pro národní zdravotní politiku, metodickou a referenční činnost, výzkum vztahů mezi životními podmínkami a zdravím a mezinárodní spolupráci.
- Oba typy ústavů jsou příspěvkovými organizacemi zřizovanými Ministerstvem zdravotnictví.
- Kromě svých hlavních úkolů mohou zdravotní ústavy poskytovat i pracovnělékařské služby, specializovanou diagnostiku (např. mikrobiologie, imunologie) a provádět dezinfekci, dezinsekci a deratizaci. Státní zdravotní ústav může provádět vědeckou a výzkumnou činnost.
Na co si dát pozor
- Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav mají specifické, ale částečně se překrývající role v systému ochrany veřejného zdraví.
- Jejich činnosti jsou široké a zahrnují jak laboratorní analýzy, tak i vzdělávání, výzkum a poradenské služby.
- Jako příspěvkové organizace jsou závislé na Ministerstvu zdravotnictví, které je jejich zřizovatelem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 86
Jak soudy aplikují § 86
Pokud tedy žalobce u jednání zdůrazňoval úkoly, které má SZÚ podle § 86 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“), není nadále patrné, z jakého důvodu žalobce na toto ustanovení odkazuje a jaký by tento odkaz mohl mít vliv na postavení SÚKL v řízení o poskytnutí informací, když žalobce sám jako povinnou osobu označil SÚKL, ke kterému podal i žádost o informace a kterého jako povinnou osobu označuje i v podané žalobě.
… ze dne 14. 3. 2018, č. j. ZUUL 3188/2018-I, žádost žalobce v části týkající se informací o délce, šířce a hloubce řeziva vyrobeného v průběhu měření a informace o tom, jak dlouho měření trvalo, odložil podle § 14 odst. 5 písm. c) InfZ s odůvodněním, že se požadované informace nevztahují k jeho působnosti vymezené v § 86 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o ochraně veřejného zdraví“).
Žalobkyně poukázala na to, že podle § 86 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“) spadá do působnosti povinného subjektu mj. měření složek životních podmínek pro účely výkonu státního zdravotního dozoru.
Související
§ 86 (Zákon o změně a zrušení některých zákonů)§ 16 Léčebně preventivní péče (Zákon o péči o zdraví lidu)§ 43 (Vyhláška ministerstva zdravotnictví Česk)§ 70 Orgány státní zdravotní správy (Zákon o péči o zdraví lidu)§ 10 Péče v odborných léčebných ústavech (Vyhláška ministerstev národní obrany, vn)