Zákon, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

(1) Výplata dávky důchodového pojištění může být zastavena, pokud oprávněný nebo jiný příjemce dávky nesplnil povinnost podle § 50 odst. 3. Rozhodnutí o zastavení výplaty dávky podle věty první se doručuje veřejnou vyhláškou; v řízení o zastavení výplaty dávky se opatrovník neustanovuje.

(2) Vyplácí-li se dávka důchodového pojištění v hotovosti, může být výplata dávky zastavena, pokud oprávněný nebo jiný příjemce dávky nepřevezme 3 po sobě následující splátky dávky; o tomto zastavení výplaty dávky se příjemce dávky bez prodlení vyrozumí písemným oznámením, které obsahuje též informaci o podmínkách uvolnění výplaty dávky.

(3) Výplata dávky důchodového pojištění, která byla zastavena podle odstavce 1 nebo 2, se uvolní na základě písemné žádosti oprávněného nebo jiného příjemce dávky, odpadl-li důvod pro zastavení výplaty dávky; ustanovení § 55 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění tím není dotčeno. Byla-li výplata dávky uvolněna, písemné rozhodnutí se nevydává; o uvolnění výplaty dávky obdrží oprávněný nebo jiný příjemce dávky písemné oznámení.“.

54. V § 118 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Byl-li dítěti, které má nárok na sirotčí důchod, přiznán invalidní důchod, přestává být občan uvedený v odstavci 1 písm. b) zvláštním příjemcem dnem, který předchází dni, od něhož náleží dítěti první pravidelná měsíční splátka invalidního důchodu.“.

55. V § 118a se na konci odstavce 2 doplňují věty „Plátce důchodu má dále nárok na vrácení těch vyplacených částek vdovského nebo vdoveckého důchodu, které nenáležely z důvodu zpětného přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně dítěti, o které vdova nebo vdovec pečovali a které se z důvodu tohoto zpětného přiznání tohoto důchodu nepovažuje za nezaopatřené dítě. Plátce důchodu má dále nárok na vrácení těch částek vdovského nebo vdoveckého důchodu nebo sirotčího důchodu, které byly vyplaceny po zániku nároku na tyto důchody podle § 50 odst. 6 a 7 nebo § 52 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění.“.

56. V § 118a odstavec 3 zní:

„(3) Nárok na vrácení, popřípadě náhradu částek vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely, zaniká, pokud rozhodnutí o vrácení, popřípadě náhradě částek vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely, nebylo vydáno do 5 let ode dne výplaty dávky.“.

Čl. IV

1. Návrh na zahájení řízení o prokázání doby péče uvedené v § 6 odst. 4 písm. a) bodech 11 a 12 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která skončila přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se podává podle zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Podle § 115a odst. 3 věty poslední zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nelze postupovat v případě, kdy přeplatek na nemocenském vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘETÍ

Čl. V

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb. a zákona č. 203/2017 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 2 větě první se slova „zletilosti,2) pokud se dále nestanoví jinak“ nahrazují slovy „zletilosti, přiznáním svéprávnosti nebo uzavřením manželství2)“.

2. V § 3 odst. 2 větě druhé se slovo „způsobilost“ nahrazuje slovy „plná svéprávnost“.

3. V § 5 odst. 2 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena c) až g).

4. V § 6 odst. 1 písm. b) se za slovo „střední“ vkládají slova „nebo vyšší odborné škole (dále jen „střední škola“)“.

5. V § 6 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „a doba pojištění těchto osob podle § 11 odst. 1 písm. a) a § 13 odst. 1 získaná přede dnem podání této přihlášky trvala aspoň 1 rok“.

6. Poznámka pod čarou č. 11 zní:

„11) § 95 a 118 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).“.

7. V § 9 odst. 3 písm. e) větě první se slova „mandatáře konané na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku13a)“ nahrazují slovy „příkazníka konané na základě příkazní smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku48)“ a slova „mandatáře, též to, že mandátní“ se nahrazují slovy „příkazníka, též to, že příkazní“.

Poznámka pod čarou č. 48 zní:

„48) § 2430 až 2444 občanského zákoníku.“.

Poznámka pod čarou č. 13a se zrušuje.

8. Poznámka pod čarou č. 14 zní:

„14) § 7 odst. 2 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

9. V § 9 odst. 6 se na konci písmene c) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno d) se zrušuje.

Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d).

10. V § 10 odst. 5 se slova „v jehož průběhu se z vedlejší samostatné výdělečné činnosti, která nezakládá účast na pojištění, stala hlavní samostatná výdělečná činnost“ nahrazují slovy „od něhož se samostatná výdělečná činnost považuje za hlavní samostatnou výdělečnou činnost, pokud tento měsíc následuje po kalendářním měsíci, v němž byla naposledy vykonávána samostatná výdělečná činnost považovaná podle § 9 odst. 7 za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, která nezakládá účast na pojištění“.

11. V § 10 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „v jehož průběhu se z hlavní samostatné výdělečné činnosti stala vedlejší samostatná výdělečná činnost“ nahrazují slovy „který předchází kalendářnímu měsíci, od něhož se samostatná výdělečná činnost považuje podle § 9 odst. 7 za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost“.

12. V § 11 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pro účely splnění podmínky zaplacení pojistného uvedené v odstavci 1 písm. a) se příjem započitatelný do vyměřovacího základu pojištěnce, který náleží zpětně na základě pravomocného rozhodnutí soudu nebo mimosoudní dohody uzavřené po podání návrhu na zaplacení tohoto příjmu, započte v těch kalendářních měsících, za které náleží.“.

13. V § 12 odst. 1 větě první se text „písm. h)“ nahrazuje textem „písm. g)“ a ve větě třetí se text „písm. e)“ nahrazuje textem „písm. d)“.

14. V § 14 odst. 2 větě první se text „písm. d)“ nahrazuje textem „písm. c)“ a ve větě druhé se text „písm. e)“ nahrazuje textem „písm. d)“.

15. V § 16 odst. 1 větě druhé se text „až 6“ nahrazuje textem „a 5“.

16. V § 16 odst. 3 se věta třetí nahrazuje větou „Do vyměřovacího základu pojištěnce se zahrnuje, pokud došlo k pravomocnému rozhodnutí soudu nebo mimosoudní dohodě uzavřené po podání návrhu na zaplacení, náhrada mzdy, platu nebo jiného příjmu náležející v případě uvedeném v § 11 odst. 2 větě třetí (dále jen „náhrada“) a příjem, který byl předmětem návrhu na zaplacení; náhrada a příjem se zahrnují, jen pokud jsou započitatelné do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona17) nebo do hrubého výdělku, a to v kalendářních měsících, za které náležely, a pokud nebyla jejich výše v jednotlivých kalendářních měsících stanovena, rozpočtou se úměrně na celé období, jehož se rozhodnutí nebo dohoda týkají.“.

17. V § 16 odst. 4 písm. d) se za slovo „republiky“ vkládají slova „před 1. červencem 2016“ a na konci textu písmene d) se doplňují slova „před 1. lednem 2005“.

18. V § 16 odst. 4 písm. e) se text „písm. d) a e)“ nahrazuje textem „písm. c) a d)“.

19. V § 16 odst. 4 písm. g) se text „a h)“ nahrazuje textem „a g)“.

20. V § 16 se odstavec 6 zrušuje.

Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 6 až 8.

21. V § 16 odst. 7 větě první se za text „písm. e),“ vkládají slova „s dobou účasti na pojištění podle § 6,“.

22. V § 16 odst. 7 se na konci textu věty druhé doplňují slova „; u osob účastných pojištění podle § 6 se jejich příjmem dosaženým v období, které se kryje s vyloučenými dobami, rozumí vyměřovací základ pro pojistné za kalendářní měsíc nebo poměrnou část tohoto měsíce, v němž je vyloučená doba podle věty první“.

23. V § 18 odst. 4 větě druhé se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“.

24. V § 19 odst. 1 větě poslední se číslo „9“ nahrazuje číslem „8“.

25. V § 19a odst. 1 se text „písm. e)“ nahrazuje textem „písm. d)“.

26. V § 21 odst. 1 písm. a) se slova „po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil“ nahrazují slovy „za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů nebo vojáků z povolání“.

27. V § 22 odst. 2 písm. c) se slova „po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo“ zrušují.

28. V § 25 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Za pracovní úraz se považuje též úraz, který pojištěnec utrpěl při přípravě k obraně České republiky.“.

29. V § 29 odst. 5 a v § 34 odst. 1 větě druhé se text „písm. c), d) a e)“ nahrazuje textem „písm. c) a d) a v § 102 odst. 5“.

30. V § 50 odst. 6 se slovo „dnem“ nahrazuje slovy „ode dne jeho přiznání, pokud nabylo“.

31. V § 56 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

„d) důchod byl neprávem přiznán nebo vyplácen od dřívějšího data, než od jakého důchod nebo jeho výplata náleží, důchod se přizná ode dne, od něhož náleží, nebo se nárok na výplatu stanoví ode dne, od něhož výplata náleží,“.

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).

32. V § 56 odstavce 2 a 3 znějí:

„(2) Byla-li výplata invalidního důchodu zastavena pro nedostavení se pojištěnce ke kontrolní lékařské prohlídce nebo nepodrobení se vyšetření zdravotního stavu anebo nepředložení nálezů ošetřujících lékařů nebo nesdělení údajů o dosaženém vzdělání, zkušenostech a znalostech a o předchozích výdělečných činnostech a zjistí-li se, že

a) pojištěnec přestal být invalidním před zastavením výplaty invalidního důchodu, důchod nenáleží ode dne zastavení jeho výplaty,

b) u pojištěnce došlo ke snížení stupně invalidity před zastavením výplaty invalidního důchodu, důchod náleží ve výši odpovídající novému stupni invalidity ode dne zastavení jeho výplaty,

c) pojištěnec přestal být invalidním po zastavení výplaty invalidního důchodu, důchod nenáleží ode dne, od kterého pojištěnec přestal být invalidním,

d) u pojištěnce došlo ke snížení stupně invalidity po zastavení výplaty invalidního důchodu, důchod náleží ve výši odpovídající novému stupni invalidity ode dne, od kterého došlo ke snížení stupně invalidity.

(3) Pominou-li důvody uvedené v odstavci 2, pro které byla výplata invalidního důchodu zastavena, výplata invalidního důchodu se uvolní v rozsahu, v jakém je nárok na invalidní důchod.“.

33. V § 56 odst. 5 se za slovo „činnosti“ vkládají slova „podle § 11 odst. 3“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje.

34. V § 64 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Příjemcem důchodu je dále osoba, která oprávněného zastupuje podle § 49 a 50 občanského zákoníku.“.

35. V § 64 odst. 2 se v části věty druhé před středníkem za slova „družstva v České republice“ vkládají slova „(dále jen „banka“)“.

36. V § 64 odst. 2 v části věty druhé za středníkem a v § 64 odst. 3 větě druhé se slova „v České republice nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice“ zrušují.

37. V § 64 odst. 2 větě druhé se slova „na předepsaném tiskopise“ a ve větě poslední se část věty za středníkem včetně středníku zrušují.

38. V § 64 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Má-li právo disponovat s peněžními prostředky na účtu oprávněného jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo osoba uvedená v odstavci 1 větě třetí, poukazuje se důchod oprávněného na základě jejich žádosti na tento účet.“.

Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.

39. V § 64 odst. 4 větě první se za slova „dávky o změnu způsobu výplaty důchodu“ vkládají slova „nebo o změnu účtu, na který má být důchod poukazován“ a slova „žádost o změnu způsobu výplaty důchodu“ se nahrazují slovy „žádost o takovou změnu; to platí obdobně i v případě žádosti o vyplácení důchodu jinému než dosavadnímu příjemci“.

40. V § 64 odst. 6 se věta první nahrazuje větou „Má-li právo disponovat s peněžními prostředky na účtu oprávněného, na který je důchod vyplácen, jiná osoba než oprávněný nebo je-li důchod oprávněného vyplácen na účet jeho manžela (manželky), jsou tato jiná osoba nebo manžel (manželka) povinni vrátit plátci důchodu ty splátky důchodu oprávněného, které nenáležely proto, že oprávněný zemřel přede dnem jejich splatnosti, pokud nedošlo k vrácení těchto splátek plátci důchodu bankou, u níž je tento účet veden.“ a ve větě druhé se slovo „takové“ nahrazuje slovy „této jiné“.

41. V § 64 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:

„(7) Je-li důchod vyplácen v hotovosti, je osoba, která převzala splátky důchodu oprávněného, povinna vrátit plátci důchodu ty splátky důchodu oprávněného, které nenáležely proto, že oprávněný zemřel přede dnem jejich splatnosti.

(8) Žádosti o poukazování důchodu na účet podle odstavce 2 nebo 3 se podávají plátci důchodu na tiskopise předepsaném plátcem důchodu.“.

42. V § 102 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Do 30. června 2016 jsou účastny pojištění osoby konající vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, které nejsou vojáky z povolání. Doba účasti na pojištění podle věty první se považuje za náhradní dobu pojištění.“.

43. V § 104 odst. 1 se text „písm. d)“ nahrazuje textem „písm. c)“.

44. V § 105b se text „písm. g)“ nahrazuje textem „písm. f)“.

Čl. VI

1. Důchody přiznané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se na žádost přepočtou podle § 11 odst. 2 věty poslední a § 16 odst. 3 věty třetí zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud při přiznání těchto důchodů nebylo postupováno způsobem uvedeným v těchto ustanoveních; důchod se zvýší nejdříve ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Podmínka trvání doby důchodového pojištění v rozsahu aspoň jednoho roku stanovená v § 6 odst. 2 větě první zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za splněnou, pokud účast na důchodovém pojištění podle § 6 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. vznikla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a bez přerušení trvá i po tomto dni a přihláška k této účasti byla podána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Byla-li doba účasti na důchodovém pojištění osob samostatně výdělečně činných považována za vyloučenou dobu podle § 16 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, přepočte se výše důchodu a vyplacené částky důchodu se zúčtují podle § 56 odst. 5 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, jde-li o studium přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se hodnotí podle zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Úraz, který utrpěl před 1. červencem 2016 pojištěnec, který není vojákem z povolání ani vojákem v další službě, při výkonu služby v ozbrojených silách České republiky nebo před 1. lednem 2005 pojištěnec při výkonu činnosti prováděné v rámci civilní služby podle pokynů osoby, u níž se koná civilní služba, nebo v přímé souvislosti s takovým výkonem, se považuje za pracovní úraz podle zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; to platí obdobně pro onemocnění vzniklé při výkonu těchto služeb.

ČÁST ČTVRTÁ

Čl. VII

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb. a zákona č. 195/2017 Sb., se mění takto:

1. V § 10 odst. 2 se za slovo „poměru“ vkládají slova „a státního zaměstnance podle zákona o státní službě“.

2. V § 10 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:

„j) svědka v soudním a správním řízení a v přípravném trestním řízení dnem, za který mu náleží náhrada ušlého výdělku z důvodu podání svědecké výpovědi, a zaniká dnem, který předchází dni, za který tato náhrada již nenáleží; to platí obdobně pro osobu, která podala vysvětlení na výzvu policejního orgánu nebo správního orgánu a má nárok na náhradu ušlého výdělku.“.

3. V § 10 odst. 6 se na konci textu věty druhé doplňují slova „a pro obě zaměstnání platí stejné podmínky účasti na pojištění“ a ve větě poslední se slova „alespoň jedním ze“ nahrazují slovem „jedno“.

4. V § 15 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:

„g) z výkonu vojenské činné služby vojáka v záloze,

h) z výkonu činnosti související s brannou povinností, pokud je v souvislosti s touto činností poskytována podle zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu.“.

5. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který zní:

Nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství náleží též, jestliže za trvání zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce vznikne dočasná pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa nebo dojde k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec není účasten pojištění, avšak byl účasten pojištění při výkonu zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání na základě dohody o provedení práce aspoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně před kalendářním měsícem, v němž vznikla tato sociální událost.“.

6. V § 18 odstavec 5 zní:

„(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v tomto kalendářním měsíci.“.

7. V § 18 odst. 6 větě první se číslo „7“ nahrazuje číslem „30“.

8. V § 19 odstavec 6 zní:

„(6) Jestliže v rozhodném období stanoveném podle § 18 odst. 4 nemá zaměstnanec vyměřovací základ nebo není-li v tomto rozhodném období alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost. Pokud zaměstnání netrvalo a ani nemělo trvat alespoň 30 kalendářních dnů, je pravděpodobným příjmem započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec dosáhl za trvání zaměstnání. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost, jestliže v rozhodném období stanoveném podle § 18 odst. 4 nebo 6 není alespoň 30 kalendářních dnů.“.

9. V § 19 odst. 7 větě poslední se slovo „druhé“ nahrazuje slovem „třetí“.

10. § 29 zní:

Výše nemocenského za kalendářní den činí

a) 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,

b) 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,

c) 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.“.

11. V § 56 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Režim dočasně práce neschopného pojištěnce se nestanoví v případě dočasné pracovní neschopnosti podle § 57 odst. 1 písm. c) a f).“.

12. V § 56 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Příslušný orgán nemocenského pojištění sděluje ošetřujícímu lékaři souhlas podle věty třetí v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému pojištění, byla-li žádost o tento souhlas podána v elektronické podobě, a pokud to technické řešení daného informačního systému pojištění umožní.“.

13. V § 56 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Příslušný orgán nemocenského pojištění sděluje ošetřujícímu lékaři souhlas podle věty třetí v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému pojištění, byla-li žádost o tento souhlas podána v elektronické podobě, a pokud to technické řešení daného informačního systému pojištění umožní.“.

14. V § 57 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Příslušný orgán nemocenského pojištění sděluje ošetřujícímu lékaři souhlas podle věty první v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému pojištění, byla-li žádost o tento souhlas podána v elektronické podobě, a pokud to technické řešení daného informačního systému pojištění umožní.“.

15. V § 57 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Příslušný orgán nemocenského pojištění sděluje ošetřujícímu lékaři souhlas podle věty první v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému pojištění, byla-li žádost o tento souhlas podána v elektronické podobě, a pokud to technické řešení daného informačního systému pojištění umožní.“.

16. V § 59 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo invalidním ve vyšším stupni invalidity nebo v němž byl pojištěnec posudkem České správy sociálního zabezpečení uznán invalidním nebo invalidním ve vyšším stupni invalidity na základě výsledku řízení o námitkách82)“.

Poznámka pod čarou č. 82 zní:

„82) § 88 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“.

18. V § 61 písm. b) se za slovo „záznam“ vkládají slova „nebo záznam v elektronické podobě“ a za slovo „číslo“ se vkládají slova „nebo identifikátor“.

19. V § 61 písm. d) se slova „spolu s příslušnými hlášeními pro zaměstnavatele,“ zrušují.

20. V § 61 písm. i) se slovo „prokazatelně“ zrušuje a na konci písmene i) se doplňují slova „na předepsaném tiskopisu“.

21. V § 61 písmeno j) zní:

„j) potvrdit pojištěnci v průkazu dočasně práce neschopného pojištěnce a oznámit příslušnému orgánu nemocenského pojištění na předepsaném tiskopisu nejméně jednou měsíčně trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to ke dni vydání tohoto potvrzení nebo nejvýše 3 kalendářní dny dopředu; trvá-li dočasná pracovní neschopnost déle než 14 kalendářních dnů, je povinen potvrdit pojištěnci v průkazu dočasně práce neschopného pojištěnce a oznámit příslušnému orgánu nemocenského pojištění na předepsaném tiskopisu její trvání vždy k 14. kalendářnímu dni ode dne jejího vzniku,“.

22. V § 61 písm. n) se slova „pojištěnci na předepsaném tiskopisu změnu diagnózy nemoci, která odůvodňuje dočasnou pracovní neschopnost, a to nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy o této změně rozhodl, a“ zrušují.

23. V § 61 písm. o) se slova „a zaměstnavateli“ zrušují.

24. V § 61 písm. q) se za slova „na předepsaném tiskopisu“ vkládají slova „nástup k poskytování lůžkové péče, ukončení poskytování lůžkové péče dočasně práce neschopnému pojištěnci,“.

26. V § 61 písm. v) se za slova „sdělit písemně nebo v elektronické podobě“ vkládá slovo „neprodleně“.

27. V § 61 písm. y) se text „písm. q)“ nahrazuje textem „písm. p)“.

28. V § 61 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Ošetřující lékař může plnit povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. e), g), i), j), n), o) a q) v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem nemocenského pojištění.

(3) Zaslání v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou orgánem nemocenského pojištění podle odstavce 2 provede ošetřující lékař nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy nastala skutečnost zakládající povinnost uvedenou v odstavci 1 písm. e), g), i), j), n), o) a q).“.

29. V § 62 odst. 1, § 64 odst. 1 písm. g), § 67 písm. c), § 69 písm. b) a h), § 84 odst. 2 písm. n) a § 167b se text „§ 61“ nahrazuje textem „§ 61 odst. 1“.

30. V § 64 odst. 1 se písmeno l) zrušuje.

Dosavadní písmena m) až q) se označují jako písmena l) až p).

31. V § 64 odst. 1 se na konci textu písmene m) doplňují slova „a v případě, že u téhož zaměstnavatele vykonává více zaměstnání, sděluje všechna zaměstnání u téhož zaměstnavatele“.

32. V § 64 odst. 1 písmeno o) zní:

„o) informovat neprodleně zaměstnavatele o rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) včetně čísla nebo identifikátoru rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, o rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény), o době jejího trvání a v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti i o změně místa pobytu nebo doby a rozsahu povolených vycházek, a popřípadě, náleží-li pojištěnci po uplynutí tohoto období v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem [§ 16 písm. b)], též v období, po které mu v době dočasné pracovní neschopnosti náleží tento příjem,“.

33. V § 75 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Ukončení dočasné pracovní neschopnosti podle odstavce 1 zaznamená orgán nemocenského pojištění do registru pojištěnců nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy o tomto ukončení rozhodl.“.

34. V § 84 odst. 2 písm. m) se slovo „osmého“ nahrazuje slovem „patnáctého“.

41. V § 86 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí:

„f) přijímají rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, doklady potvrzující trvání dočasné pracovní neschopnosti, rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, potvrzení o nařízení karantény, doklady potvrzující trvání karantény, potvrzení o ukončení karantény a další hlášení ve věcech dočasné pracovní neschopnosti, která je povinen podávat ošetřující lékař,

g) informují neprodleně příslušný služební útvar o skutečnostech potřebných pro stanovení nároku na nemocenské a pro výplatu nemocenského.“.

42. V § 94 odst. 1 větě třetí se za slova „účast na pojištění“ vkládají slova „, a vznikla-li tomuto zaměstnanci účast na pojištění na základě postupu podle § 7 odst. 3 a § 7a odst. 2 části věty za středníkem v kalendářním měsíci, v němž doba zaměstnání skončila, do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl zúčtován příjem, který založil účast na pojištění“.

43. V § 94 odst. 2 se slova „tato změna nastala“ nahrazují slovy „se o této změně dozvěděl“.

44. V § 95 odst. 1 písm. d) se slova „, dobu karantény“ nahrazují slovy „a dobu karantény, které spadají do doby zaměstnání“.

47. V § 101 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, pokud je nepřijímají služební orgány [§ 86 odst. 2 písm. f)]“.

48. V § 104 odst. 3 se za slovo „sdělit“ vkládají slova „na předepsaném tiskopise“.

50. V § 109 odstavce 1 a 2 znějí:

„(1) Dávka se vyplácí,

a) jde-li o nemocenské, na základě žádosti pojištěnce, za kterou se považuje rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo potvrzení o nařízení karantény, vydané ošetřujícím lékařem nebo orgánem ochrany veřejného zdraví na předepsaném tiskopise, a to u

1. pojištěnců, s výjimkou příslušníků, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa déle než 14 kalendářních dnů,

2. příslušníků, s výjimkou vojáků z povolání a vojáků v záloze ve výkonu vojenské činné služby, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa déle než doba, po kterou se při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě poskytuje příslušníkovi služební příjem,

3. vojáků z povolání, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa déle než doba, po kterou při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě náleží vojáku z povolání služební plat,

4. vojáků v záloze ve výkonu vojenské činné služby, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa déle než doba, po kterou při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě náleží vojáku v záloze služné;

podpis osoby, která uplatňuje nárok na nemocenské, se nevyžaduje; odesláním rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícím lékařem nebo potvrzení o nařízení karantény orgánem ochrany veřejného zdraví nebo ošetřujícím lékařem se má za to, že pojištěnec o výplatu nemocenského požádal,

b) jde-li o dávku podle § 4, s výjimkou nemocenského, na základě písemné žádosti podepsané fyzickou osobou, která uplatňuje nárok na dávku a její výplatu; žádost o ošetřovné v případě převzetí ošetřování (péče) musí být podepsána též zaměstnancem, od něhož se ošetřování (péče) přebírá. Je-li předepsán pro žádost tiskopis, musí být žádost podána na tomto tiskopisu.

(2) Žádost o výplatu dávky se podává,

a) jde-li o nemocenské, u orgánu nemocenského pojištění,

b) jde-li o dávky podle § 4, s výjimkou nemocenského,

1. u zaměstnavatele, jde-li o zaměstnané osoby, s výjimkou zahraničních zaměstnanců,

2. u okresní správy sociálního zabezpečení, jde-li o osoby samostatně výdělečně činné, o osoby, které byly zaměstnanými osobami, pokud jim vznikl nárok na dávku v ochranné lhůtě a jejich bývalý zaměstnavatel zanikl, a o zahraniční zaměstnance,

3. u služebního útvaru, jde-li o příslušníky,

4. u věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, jde-li o odsouzené osoby,

5. podle bodů 1 až 4, vznikl-li nárok na dávku v ochranné lhůtě nebo uplatňují-li nárok na výplatu dávky v případě úmrtí pojištěnce osoby uvedené v § 51 odst. 1.“.

52. Za § 109 se vkládá nový § 109a, který zní:

Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti a potvrzení o trvání potřeby ošetřování za dobu po skončení zaměstnání a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování, pokud dočasná pracovní neschopnost nebo potřeba ošetřování skončily po skončení doby zaměstnání, může pojištěnec podat též u okresní správy sociálního zabezpečení, která je místně příslušná podle § 83 odst. 1 písm. a) nebo § 83 odst. 5 nebo 6.“.

53. § 109a zní:

Potvrzení o trvání potřeby ošetřování za dobu po skončení zaměstnání a rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování, pokud potřeba ošetřování skončila po skončení doby zaměstnání, může pojištěnec podat též u okresní správy sociálního zabezpečení, která je místně příslušná podle § 83 odst. 1 písm. a) nebo § 83 odst. 5 nebo 6.“.

54. V § 110 se na konci odstavce 5 doplňují věty „Nemocenské se zaměstnanci vyplácí stejným způsobem, jakým je zaměstnanci vyplácena mzda, plat nebo odměna, pokud zaměstnanec nepožádá o jiný způsob výplaty nemocenského; má-li se nemocenské vyplácet zaměstnanci v hotovosti, vyplácí se prostřednictvím držitele poštovní licence na adresu zaměstnance uvedenou v registru pojištěnců, pokud zaměstnanec neuvedl jinou adresu pro účely výplaty nemocenského. Nemocenské se osobě samostatně výdělečně činné a zahraničnímu zaměstnanci vyplácí stejným způsobem, jakým osoba samostatně výdělečně činná nebo zahraniční zaměstnanec platí pojistné na pojištění, a to na účet nebo prostřednictvím držitele poštovní licence na adresu uvedenou v registru pojištěnců, neurčí-li osoba samostatně výdělečně činná nebo zahraniční zaměstnanec jiný způsob výplaty nemocenského.“.

55. Za § 110 se vkládá nový § 110a, který včetně nadpisu zní:

V případě podezření, že si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost z některého z důvodů uvedených v § 31, se nemocenské vyplácí ve výši stanovené podle § 31 do doby, než bude zjištěno, že dočasná pracovní neschopnost z tohoto důvodu nenastala; pokud dočasná pracovní neschopnost z tohoto důvodu nenastala, nemocenské se doplatí. Lhůta uvedená v § 46 odst. 2 větě první plyne ode dne zjištění, že dočasná pracovní neschopnost nenastala z žádného z důvodů uvedených v § 31.“.

56. V § 114 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Subjekty uvedené v § 81 odst. 3 písm. a), b), e), f) a g) mohou sdělit údaje podle odstavce 1, pokud nebudou ohroženy úkoly, které plní; odmítnout sdělit údaje mohou i bez udání důvodu.“.

57. V § 116 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:

„(7) Orgány nemocenského pojištění sdělují zaměstnavatelům na jejich žádost, že obdržely rozhodnutí o tom, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným k zaměstnání u zaměstnavatele, rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti tohoto zaměstnance, potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance nebo potvrzení o nařízení, trvání nebo ukončení karantény.“.

Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9.

60. V § 117 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí:

„(6) Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky je povinen sdělit na žádost orgánům nemocenského pojištění údaje z Národního registru zdravotnických pracovníků a údaje z Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb potřebné pro provádění pojištění.

(7) Ministerstvo zdravotnictví je povinno sdělit na žádost orgánům nemocenského pojištění údaje o orgánech ochrany veřejného zdraví potřebné pro provádění pojištění.“.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 8.

62. V § 121 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Ostatní subjekty mají přístup do informačního systému pojištění, jen stanoví-li tak zákon.“.

64. V § 122 odst. 3 písmeno m) zní:

„m) údaje o dávkách,“.

66. Za § 122 se vkládá nový § 122a, který zní:

(1) Přístup do registru pojištěnců, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup, má též

a) poskytovatel zdravotních služeb, jde-li o údaje uvedené v § 122 odst. 3 písm. a) až j), s), t) a u) a údaje uvedené v § 122 odst. 3 písm. n) včetně statistické značky diagnózy, které se týkají pojištěnce,

1. jehož dočasnou pracovní neschopnost posuzuje, nebo

2. o jehož předchozích dočasných pracovních neschopnostech rozhodoval, nebo jejichž trvání potvrzoval, v období 1 roku přede dnem, v němž příslušný údaj z registru pojištěnců zjišťuje,

b) orgán ochrany veřejného zdraví, jde-li o údaje uvedené v § 122 odst. 3 písm. a) až j), s), t) a u) a údaje o karanténě uvedené v § 122 odst. 3 písm. n), s výjimkou statistické značky diagnózy, které se týkají pojištěnce,

1. o jehož karanténě rozhoduje, nebo

2. o jehož předchozích karanténách rozhodoval nebo jejichž trvání potvrzoval, v období 1 roku přede dnem, v němž příslušný údaj z registru pojištěnců zjišťuje,

c) zaměstnavatel, jde-li o údaje uvedené v § 122 odst. 3 písm. n), s výjimkou statistické značky diagnózy, které se týkají pojištěnce, pokud orgánu nemocenského pojištění oznámil nástup tohoto zaměstnance do zaměstnání zakládajícího účast na pojištění, a to v době trvání takového zaměstnání a dále v době 1 měsíce ode dne skončení ochranné lhůty pro nemocenské z tohoto zaměstnání, v době 1 měsíce ode dne skončení zaměstnání, z něhož neplyne ochranná lhůta, nebo do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž skončila dočasná pracovní neschopnost tohoto zaměstnance, pokud trvala i po skončení zaměstnání zakládajícího účast na pojištění,

d) pojištěnec, jde-li o údaje, které se týkají jeho osoby a pojištění.

(2) Subjekty uvedené v § 81 odst. 3 písm. a), b), e), f) a g) mohou odmítnout, a to i bez udání důvodu, sdělit ze svého informačního systému údaje o probíhajících nebo předchozích dočasných pracovních neschopnostech jimi určeným ošetřujícím lékařům nebo o jimi určených pojištěncích; § 114 odst. 3 věta druhá a třetí platí zde obdobně.“.

70. V § 124 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pojištěnec je povinen uhradit plátci dávky přeplatek na nemocenském dále v případě, kdy mu nemocenské bylo vypláceno v plné výši, i když výše nemocenského náležela ve výši stanovené podle § 31.“.

71. V § 126 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Ustanovení § 124 odst. 4 věty druhé zde platí obdobně.“.

73. V § 128 odst. 2 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d).

74. V § 129 odst. 1 písmeno d) zní:

„d) v rozporu s § 64 odst. 1 písm. o) neinformuje zaměstnavatele o rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény), o rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény), o době jejího trvání nebo o změně místa pobytu v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti.“.

77. V § 138 odst. 1 písm. a) až h) a m) až o) se text „§ 61“ nahrazuje textem „§ 61 odst. 1“.

78. V § 138 odst. 1 písm. d) se za slovo „pojištění“ vkládají slova „nástup k poskytování lůžkové péče, ukončení poskytování lůžkové péče,“.

79. V § 138 odst. 1 písm. g) se slova „a zaměstnavateli“ zrušují.

80. V § 138 odst. 1 písm. n) se slovo „prokazatelně“ nahrazuje slovy „na předepsaném tiskopisu“.

81. V § 138a odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „zdravotnických“ nahrazuje slovem „zdravotních“.

82. V § 138a odst. 1 písm. a), b), d) až n) a r) se text „§ 61“ nahrazuje textem „§ 61 odst. 1“.

83. V § 138a odst. 1 písm. i) se slova „pro účely výplaty dávek nebo poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny v době dočasné pracovní neschopnosti“ zrušují a na konci písmene i) se doplňují slova „, nebo nepotvrdí orgánu nemocenského pojištění na předepsaném tiskopisu trvání dočasné pracovní neschopnosti“.

84. V § 138a odst. 1 písm. m) se za slovo „pojištění“ vkládají slova „, nesdělí orgánu nemocenského pojištění ztrátu, zničení nebo poškození tiskopisů používaných pro účely provádění pojištění“.

91. § 166 včetně nadpisu zní:

Okresní správa sociálního zabezpečení a služební orgány mohou k zajištění vykonatelné pohledávky na přeplatku na dávce, regresní náhradě nebo pokutě zřídit rozhodnutím zástavní právo k majetku povinného, který má dluh na přeplatku na dávce, regresní náhradě nebo pokutě; ustanovení § 104i zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení o zřízení zástavního práva k majetku plátce pojistného, který má dluh na pojistném nebo penále, zde platí obdobně.“.

92. V § 167d se slova „do 20. dne“ nahrazují slovy „do konce“.

93. Za § 167d se vkládají nové § 167e a 167f, které včetně nadpisu znějí:

(1) Pro účely utajení činnosti zpravodajských služeb České republiky, Policie České republiky, Celní správy České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků lze použít zvláštní postupy při plnění úkolů stanovených tímto zákonem.

(2) Zvláštní postupy podle odstavce 1 mohou použít

a) příslušníci

1. zpravodajské služby České republiky,

2. Policie České republiky,

3. Celní správy České republiky,

4. Generální inspekce bezpečnostních sborů,

5. Hasičského záchranného sboru České republiky,

b) zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Celní správy České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Hasičský záchranný sbor České republiky,

c) orgány nemocenského pojištění.

(3) Zvláštní postupy podle odstavce 1 stanoví vláda.

Správce informačního systému pojištění poskytuje zpravodajským službám a Ministerstvu vnitra údaje z informačních systémů pojištění v rozsahu potřebném pro plnění konkrétních úkolů v jejich působnosti nebo pro provádění opatření k evidenční ochraně údajů vedených v informačních systémech pojištění, a to, s přihlédnutím k technickým možnostem, též v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

Čl. VIII

1. Účast na nemocenském pojištění za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzuje podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Vznikl-li nárok na výplatu nemocenského před 1. lednem 2018 a tento nárok trvá alespoň dne 1. ledna 2018, stanoví se od 1. ledna 2018 nemocenské podle § 29 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2018.

3. Při posuzování dočasné pracovní neschopnosti, vystavování příslušných dokladů, uplatňování nároku na nemocenské a výplatě nemocenského se u dočasné pracovní neschopnosti uznané přede dnem 1. ledna 2020 postupuje podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2020; to platí obdobně, pokud jde o karanténu, uplatňování nároku na nemocenské a výplatě nemocenského při karanténě.

ČÁST PÁTÁ

Čl. IX

Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb. a zákona č. 134/2016 Sb., se mění takto:

2. V § 4a odstavec 2 zní:

„(2) Údaje z Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí mohou být poskytovány subjektu, jehož se týkají. Údaje vedené v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí mohou být ministerstvem z tohoto systému poskytovány dále jen v případech a za podmínek uvedených v zákoně.“.

3. V § 4a se doplňují odstavce 6 a 7, které včetně poznámky pod čarou č. 13 znějí:

„(6) Ministerstvo zřídí na žádost České správy sociálního zabezpečení zaměstnanci České správy sociálního zabezpečení a zaměstnanci okresní správy sociálního zabezpečení oprávnění k přístupu k údajům vedeným v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí v rozsahu potřebném pro výkon jeho činností podle zákona a tento přístup eviduje.

(7) V rámci Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí se zpracovávají rovněž anonymizované údaje pro účely statistik, vykazování a publikace otevřených dat. Takto zpracované údaje a z nich pocházející statistiky může ministerstvo předávat jiným orgánům veřejné moci a publikovat je jako otevřená data podle zvláštního právního předpisu13).

13) § 4b zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.“.

4. § 4b včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 14 až 16 zní:

(1) Ministerstvo je správcem a provozovatelem Resortního portálu práce a sociálních věcí (dále jen „portál“). Portál je veřejným informačním systémem podle zvláštního právního předpisu14) a je informačním systémem veřejné správy. Portál je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí.

(2) Portál zejména

a) poskytuje služby Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí uživatelům tohoto informačního systému v rozsahu stanoveném ministerstvem,

b) poskytuje klientské elektronické služby autorizovaným subjektům,

c) poskytuje informace o úředních postupech a životních situacích, povinně zveřejňované dle zvláštního právního předpisu15),

d) poskytuje elektronické formuláře pro související agendy a podání,

e) poskytuje služby elektronického podání,

f) poskytuje služby pro asistované podání,

g) poskytuje veřejnosti informace o otázkách sociální péče a o oblastech sociální politiky,

h) slouží jako resortní katalog otevřených dat a poskytuje publikovaná otevřená data dle zvláštního předpisu13).

(3) Portál může poskytovat služby také prostřednictvím Portálu veřejné správy spravovaného Ministerstvem vnitra podle zvláštního předpisu16). Na takové služby se hledí jako na služby poskytované portálem.

14) § 2 písm. s) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů.

15) § 5 a násl. zákona č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

16) § 6f zákona č. 365/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

ČÁST ŠESTÁ

Čl. X

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou

a) ustanovení čl. I bodů 2 až 9, 12 až 36, 38, 39, 43, 44, 48 a 50 a čl. II, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, v němž uplynulo 6 měsíců ode dne jeho vyhlášení,

b) ustanovení čl. I bodů 10 a 51, čl. III bodu 15 a čl. VII bodu 93, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení,

c) ustanovení čl. VII bodu 10 a čl. VIII bodu 2, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2018,

d) ustanovení čl. VII bodů 44, 56, 60 a 62 a čl. IX bodů 3 a 4, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2019,

e) ustanovení čl. VII bodů 12 až 15, 18 až 24, 26 až 30, 32, 33, 41, 47, 50, 53, 54, 64, 66, 73, 74, 77 až 80 a 82 až 84 a čl. VIII bodu 3, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020,

f) ustanovení čl. IX bodu 2, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022.

v z. Vondráček v. r.

Zeman v. r.

Sobotka v. r.