26/1989 Sb. · 179 paragrafů
(1) Při výchozí a pravidelné revizi trolejového vedení důlních drah45) se kontroluje měřením a výpočtem úbytek napětí, který nesmí při jmenovitém zatížení přesáhnout 20 % napětí naprázdno.
(2) U zpětného vedení důlních drah musí být zamezeno nežádoucímu účinku a působení stejnosměrného proudu na ochranné vodiče střídavých sítí nízkého a vysokého napětí.
(1) U velkostroje kolesového nakladače nebo lopatového rypadla napájeného vlečným kabelem s napětím nad 1 kV musí být zajištěna možnost jeho vypnutí včetně vlečného kabelu.
(2) Velkostroj, kolesový nakladač nebo lopatové rypadlo pracující v dosahu trolejového vedení musí být vodivě spojeno se zpětným trakčním vedením měděným vodičem o průřezu minimálně 35 mm2.
(3) Spojování ocelových konstrukcí strojů s kolejnicemi zpětného trakčního vedení musí být prováděno podle pracovního postupu.
(4) U strojů, u nichž je zajištěno konstrukčním uspořádáním nebo jejich polohou, že se při obvyklém používání nemohou dotknout trolejového vedení pod napětím, není nutno provádět ochranu podle odstavce 2.
(5) Povrch elektrického zařízení na strojích pracujících při těžbě uhlí musí být nejméně jedenkrát měsíčně čištěn od uhelného prachu.
Práce na trolejových a kabelových vedeních vysokého napětí pro napájení velkostrojů, kolesových nakladačů a lopatových rypadel, dálkové pásové dopravy, pásových vozů, zakladačů a drtičů pod napětím lze provádět na pracovištích venku za deště, mlhy, tmy a sněžení jen v nezbytných případech. O nutnosti takové práce pod napětím rozhodne pracovník, který tyto práce vede. V ostatním je nutno dodržet příslušné zvláštní předpisy.
(1) Pro elektrická zařízení při dobývání a těžbě z vody může být použito jen měděných kabelů s ochranným vodičem.
(2) V dokumentaci podle § 69 musí být řešeno též uložení kabelů a provedení kabelových tras mezi zařízením na vodě a břehem.
(3) Kabelové rozvody při dobývání a těžbě z vody s odtěžením pásovou dopravou s dehydrátorem nebo při použití pontonových lávek musí být vybaveny proudovým chráničem nebo přístrojem pro kontrolu izolačního stavu, zajišťujícím odpojení těchto kabelových vedení při nebezpečném poklesu izolačního stavu.
(4) Přívodní kabel plovoucího stroje s těžebním zařízením uložený ve vodě nebo nad vodou nesmí být spojován spojovacími armaturami.
(5) Na plovácích kabelové trasy nesmí být umisťovány rozvaděčové skříně.
(1) Prostory, ve kterých jsou elektrická zařízení umístěna ve vodě nebo na vodě, se zařazují do prostorů zvlášť nebezpečných z hlediska ochrany neživých částí elektrických zařízení před nebezpečným dotykovým napětím.47) Zvýšená ochrana může být jen použitím proudového chrániče nebo hlídače izolačního stavu zapojeného na vypínání.
(2) Hlavní ovládač musí být umístěn na začátku kabelové trasy na břehu a zajištěn proti zneužití.
(3) Řešení pohonu zdvihu korečkového výložníku, lafety nebo drapáku musí při zavalení zabránit potopení stroje.
(4) Proudové chrániče, případně přístroje pro kontrolu izolačního stavu a vypínače jimi vypínané musí být umístěny na břehu. Při jejich poruše nesmí být hlídaný kabelový rozvod provozován.
(5) Správnost funkce proudových chráničů, případně přístrojů pro kontrolu izolačního stavu je povinen ověřovat nejméně jednou týdně určený pracovník s kvalifikací pracovníka znalého s vyšší kvalifikací pro samostatnou činnost a u zařízení nad 1 kV s kvalifikací pracovníka znalého s vyšší kvalifikací pro řízení činnosti.
(1) Elektrická zařízení, která zůstávají po vypnutí hlavního ovládače hliniště trvale pod napětím, musí být výrazně označena.
(2) Kolejnice pro pojezd strojů s elektrickým pohonem musí být vodivě pospojovány poddajně na kolejnicových stycích ocelovým pozinkovaným vodičem o průřezu minimálně 120 mm2. Obě kolejnice musí být na koncích a každých alespoň 200 m propojeny vodivě mezi sebou stejným způsobem. Na obou koncích a na úsecích delších než 200 m musí být kolejnice uzemněny zemničem, jehož přechodový zemní odpor nepřesáhne 15 ohmů.
(3) Pro zajištění spolehlivé funkce ochrany před nebezpečným dotykovým napětím musí být zajištěna zvýšená ochrana neživých částí elektrických zařízení ochranným pospojováním kolejí a ostatních kovových konstrukcí, které jsou v dosahu strojů.
(1) Pracovníci, kteří pracují v prostorech s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů, par a prachů anebo na tato místa docházejí nebo manipulují s výbušninami, musí být za tmy nebo snížené viditelnosti vybaveni důlními osobními svítidly.48)
(2) Ostatní pracovníci, kteří vykonávají jinou pracovní činnost na neosvětlených místech nebo vykonávají v rámci své činnosti pochůzky, musí být za tmy nebo snížené viditelnosti vybaveni vhodnými elektrickými svítidly.
(1) Důlní osobní svítidlo musí při výdeji odpovídat technickým podmínkám, musí být čisté a uzamčené. Akumulátor musí být nabit na předepsanou kapacitu.
(2) Přidělené důlní osobní svítidlo je pracovník povinen převzít ve výdejně osobně. Při převzetí je povinen vyzkoušet jeho funkci a přesvědčit se, zda není zjevně poškozeno. Při zjištění závady je povinen požádat o výměnu svítidla.
(3) Důlní osobní svítidlo je pracovník povinen po ukončení práce odevzdat osobně ve výdejně. Zjištěné závady, případně poškození svítidla je povinen při odevzdání ohlásit určenému pracovníkovi.
(4) Pro provoz výdejny důlních osobních svítidel, jejich údržbu a evidenci musí být vypracován provozní řád.
(1) Organizace je povinna pracovníky poučit, jak mají zacházet s přiděleným důlním osobním svítidlem a jaké následky mohou nastat jeho poškozením, neoprávněným otevřením nebo nedovoleným použitím.
(2) Pracovník je povinen důlní osobní svítidlo chránit před poškozením a nesmí je otvírat ani opravovat.
(3) Pracovník odpovídá za stav důlního osobního svítidla od jeho převzetí do odevzdání.
(4) Zjistí-li pracovník na důlním osobním svítidle závady, které znemožňují jeho bezpečné používání, nebo dojde-li k jeho poškození, je povinen to ohlásit dozorčímu orgánu a vyměnit je za náhradní.
(1) Místa, pro která tato vyhláška stanoví stálé osvětlení, musí být vybavena pevnými svítidly. Pevnými svítidly musí být vybaveny také provozovny bez stálé obsluhy.
(2) Stav osvětlení pevnými svítidly musí odpovídat požadavkům světelně technických parametrů49) a musí být kontrolován.
(3) Svítidla musí být umístěna tak, aby byla přístupná pro údržbu a čištění.
(4) Měření intenzity osvětlení musí být prováděno ve lhůtách určených podle provozních poměrů pracoviště.
(1) Stálé osvětlení v době provozu za tmy nebo snížené viditelnosti musí mít
a) stálá pracoviště a ostatní místa, kde se zdržují pracovníci,
b) zařízení, která je třeba stále obsluhovat nebo která vyžadují stálou kontrolu,
c) lomové stěny, pod kterými se pracuje, pokud nejsou osvětleny svítidly těžebních strojů,
d) ostatní určená místa (přechody a přejezdy dopravních cest apod.).
(2) Osvětlení pracovních prostorů mobilních strojů s elektrickým pohonem musí být zajištěno vlastními svítidly stroje.
(3) Ostatní mobilní stroje (překladače kolejí, nakladače, buldozery, jeřáby apod.) musí být za tmy nebo snížené viditelnosti osvětleny tak, aby manipulace s nimi a práce na pracovištích v jejich blízkosti byla bezpečná.
(4) Elektrické stanice a provozovny se stálou obsluhou, kde by při selhání stálého osvětlení mohlo vzniknout nebezpečí úrazu, musí být vybaveny nouzovým osvětlením. Toto osvětlení nemusí za tmy nebo snížené viditelnosti svítit trvale, je-li zajištěno jeho samočinné zapnutí z náhradního zdroje při poruše stálého osvětlení.
Před prvním uvedením nového velkostroje do provozu nebo před uvedením velkostroje po provedené podstatné změně do provozu musí být provedena kontrola velkostroje obvodním báňským úřadem.
(1) Montáž a demontáž velkostroje musí být provedena na vhodném místě a podle provozní dokumentace.
(2) Po skončení montáže, rekonstrukce, modernizace, generální opravy nebo po provedení podstatné změny na velkostroji musí být provedeno jeho přezkoušení a o výsledcích vyhotoveny záznamy.
Při určování obsluhy velkostroje se musí vycházet z ustanovení zvláštních předpisů a současně musí být přihlédnuto k typu velkostroje a k podmínkám jeho nasazení. U velkostrojů zařazených do technologických celků musí být určeni v každé směně dva pracovníci s kvalifikací řidiče velkostroje, kteří se střídají v řízení velkostroje a v provádění směnových prohlídek.
(1) Vedoucí řidič velkostroje musí být předákem.
(2) Při řízení velkostroje musí mít u sebe osvědčení vydané organizací [§ 110 odst. 1 písm. f)].
(1) Vedoucím řidičem velkostroje o výkonnosti větší než 3 150 m3.h-1 sypaných hmot může být pracovník, který kromě požadavků stanovených v § 77 splňuje tyto požadavky:
a) má úplné střední odborné vzdělání strojního nebo elektrotechnického směru a pracoval nejméně 2 roky jako řidič velkostroje stejného typu nebo je vyučen v oboru strojním nebo elektrotechnickém a pracoval nejméně 5 let jako řidič velkostroje stejného typu,
b) byl doporučen pro výkon této funkce na základě psychotechnické zkoušky,
c) byl lékařem uznán schopným pracovat ve výškách,
d) absolvoval teoretické školení,
e) prokázal potřebné znalosti pro výkon funkce vedoucího řidiče velkostroje zkouškou před komisí organizace za účasti zástupce obvodního báňského úřadu,
f) obdržel od organizace osvědčení k řízení velkostroje příslušného typu.
(2) Do funkce vedoucího řidiče velkostroje o výkonnosti od 630 do 3 150 m3.h-1 sypaných hmot může být určen pracovník, který splňuje kvalifikační požadavky uvedené v odstavci 1, kromě délky praxe, kterou musí mít nejméně jeden rok, má-li úplné střední odborné vzdělání strojního nebo elektrotechnického směru, nebo 2 roky, je-li vyučen v oboru strojním nebo elektrotechnickém.
(1) Řidič velkostroje je zástupcem vedoucího řidiče velkostroje a v době jeho nepřítomnosti vykonává funkci předáka obsluhy. Jsou-li ve směně 2 řidiči velkostroje, vykonává funkci předáka obsluhy jenom určený řidič velkostroje.
(2) Při řízení velkostroje musí mít u sebe osvědčení vydané organizací [§ 112 odst. 1 písm. g)].
(1) Řidičem velkostroje o výkonnosti větší než 3 150 m3.h-1 sypaných hmot může být pracovník, který kromě požadavků stanovených v § 77 splňuje tyto požadavky:
a) je vyučen v oboru strojním nebo elektrotechnickém a pracoval nejméně 3 roky při provozu velkostroje jako provozní zámečník, provozní elektrikář nebo hydraulikář nebo má úplné střední odborné vzdělání strojního nebo elektrotechnického směru a pracoval nejméně 2 roky při provozu velkostroje,
b) byl doporučen pro výkon této funkce na základě psychotechnické zkoušky,
c) byl lékařem uznán schopným pracovat ve výškách,
d) absolvoval výcvik v řízení příslušného typu stroje v rozsahu nejméně 200 hodin,
e) absolvoval teoretické školení,
f) prokázal potřebné znalosti pro obsluhu velkostroje zkouškou před komisí organizace za účasti zástupce obvodního báňského úřadu,
g) obdržel od organizace osvědčení k řízení velkostroje příslušného typu.
(2) Do funkce řidiče velkostroje o výkonnosti od 630 do 3 150 m3.h-1 sypaných hmot může být určen pracovník, který splňuje kvalifikační požadavky uvedené v odstavci 1 kromě délky praxe, kterou musí mít nejméně 2 roky při provozu velkostrojů, a délky výcviku v řízení příslušného typu stroje v rozsahu nejméně 100 hodin.
(1) Výcvik v řízení velkostroje může být prováděn jen na základě písemného příkazu organizace a pod stálým dozorem určeného řidiče velkostroje.
(2) Po ukončení výcviku musí být prověřeny praktické znalosti pracovníka.
(3) Řidič velkostroje, který má řídit velkostroj nového nebo jiného typu, musí absolvovat výcvik v určeném rozsahu s tím, že u nového typu velkostroje musí potřebnou praxi získat pod dozorem příslušného odborníka.
(1) Klapkařem může být pracovník, který kromě požadavků stanovených v § 77 splňuje tyto požadavky:
a) má nejméně 6 měsíců praxe při provozu velkostroje,
b) absolvoval výcvik při obsluze zařízení v rozsahu nejméně 20 hodin,
c) úspěšně vykonal zkoušku před komisí organizace.
(2) Řidič velkostroje může vykonávat funkci klapkaře po absolvování výcviku v obsluze příslušného zařízení v délce 8 hodin.
Řidičem pásového vozu může být pracovník, který kromě požadavků stanovených v § 77 splňuje tyto požadavky:
a) je vyučen v oboru strojním nebo elektrotechnickém a pracoval nejméně 3 roky při provozu zařízení dálkové pásové dopravy nebo při provozu velkostroje, případně kolesového nakladače,
b) byl lékařem uznán schopným pracovat ve výškách,
c) absolvoval výcvik v řízení pásového vozu v rozsahu nejméně 50 hodin,
d) absolvoval teoretické školení,
e) prokázal potřebné znalosti pro obsluhu pásového vozu zkouškou před komisí organizace,
f) obdržel od organizace osvědčení k řízení pásového vozu příslušného typu.
Kvalifikace obsluhy musí být jednou za 3 roky ověřena přezkoušením ze znalostí bezpečnostních předpisů a provozní dokumentace.
(1) Velkostroj může být provozován jen, je-li obsluha na velkostroji určená podle § 108 úplná.
(2) U velkostroje pracujícího v součinnosti se zařízením dálkové pásové dopravy nesmí být vyřazeno jejich vzájemné blokování.
(3) Velkostroj musí být vybaven anemometrem pro měření rychlosti větru s dálkovým přenosem naměřených údajů do kabiny řidiče nebo dispečinku organizace. Při rychlosti větru nad 17 m.s-1 je řidič povinen velkostroj zastavit a zajistit způsobem určeným v provozní dokumentaci.
(4) Provoz velkostroje za snížené viditelnosti je dovolen, pokud obsluha velkostroje je schopna zajistit jeho bezpečný provoz.
(1) Na velkostroji musí být určený počet vhodných osobních ochranných pracovních prostředků pro zajištění pracovníků při pracích ve výškách.
(2) Na velkostroji, který je provozován nebo přemisťován v místech dřívějšího hlubinného dobývání nebo tam, kde hrozí jeho propadnutí, musí být žebřík, konopné lano a sebezáchranné přístroje. Pracovníci musí být zaškoleni v používání těchto přístrojů. Délku a druh žebříku, délku a průměr lana a počet sebezáchranných přístrojů určí závodní lomu.
(1) K zajištění bezpečnosti provozu velkostrojů a odborného řízení jejich údržby musí být určeni kvalifikovaní pracovníci.
(2) Organizace je povinna určit odborného pracovníka pro řízení údržby velkostrojů. Tento pracovník musí mít vysokoškolské vzdělání strojního směru a nejméně 3 roky praxe v údržbě velkostrojů.
(3) Technici zajišťující údržbu velkostrojů musí být přezkoušeni komisí jmenovanou závodním lomu, a to ze znalostí bezpečnostních předpisů, technických norem a provozní dokumentace.
(1) Revize a zkoušky vyrobených, smontovaných, generální opravou renovovaných a rekonstruovaných velkostrojů a kolesových nakladačů mohou provádět jen revizní technici velkostrojů.
(2) Revizní technik velkostrojů je pracovník pověřený organizací prováděním revizí a zkoušek zařízení, který má pro tuto činnost osvědčení o odborné způsobilosti vydané obvodním báňským úřadem na základě vykonané zkoušky.
(3) Revizní technik velkostrojů musí mít vysokoškolské vzdělání strojního směru a nejméně 3 roky praxe při montáži nebo údržbě velkostrojů nebo úplné střední odborné vzdělání strojního směru a nejméně 5 roků praxe při montáži nebo údržbě velkostrojů.
(1) Odborné prohlídky velkostrojů a kolesových nakladačů musí být prováděny jednou za měsíc, podrobné a odborné prohlídky jednou za rok. Rozsah a způsob jejich provádění musí být určen provozní dokumentací.
(2) Jednou za 2 roky musí být provedena revize velkostroje a kolesového nakladače o výkonu nad 630 m3.h-1 sypaných hmot. Při revizi musí být provedeno
a) kontrola předešlých záznamů z odborných prohlídek,
b) vnější prohlídka určených částí velkostroje nebo kolesového nakladače (hlavní ocelové nosné konstrukce, pracovní a kotevní lana, ochranné a bezpečnostní zařízení, pohon zdvihu, výsuvu a pojezdu, elektrotechnického zařízení včetně signalizačního a dorozumívacího zařízení apod.),
c) kontrola vedení provozní dokumentace,
d) funkční přezkoušení velkostroje nebo kolesového nakladače.
(3) O revizi velkostroje nebo kolesového nakladače je organizace povinna uvědomit obvodní báňský úřad nejméně měsíc předem.
(4) Revizí velkostroje nebo kolesového nakladače nejsou dotčeny povinnosti k provádění revizi vyhrazených technických zařízení podle zvláštních předpisů.51)
(1) Řidič je povinen při rýpání pozorovat řez i pracovní plošinu a sledovat, zda se neprojevují příznaky případného sesuvu hmot.
(2) Při zjištění nebezpečí sesuvu je řidič povinen zastavit rýpání, odjet se strojem na bezpečné místo, upozornit ohrožené pracovníky a vzniklou situaci ohlásit.
(3) Manipulovat s lopatou nad kabinou řidiče dopravního prostředku je zakázáno.
(4) Lopata může být čištěna jen při vypnutém motoru stroje a na místě, kde nehrozí nebezpečí sesuvu hmot. Lopata při tom musí být položena a mít uzavřenou klapku. Řidič je povinen po vyčištění lopaty se přesvědčit, zda pracovník, který čistil lopatu, je v bezpečné vzdálenosti.
(5) Zavěšení břemene a manipulace s ním musí být prováděna podle podmínek výrobce stroje.
(6) Při provozu rypadla nebo nakladače se nikdo nesmí zdržovat v dosahu pracovního orgánu stroje. Pomocník řidiče (mazač) se může zdržovat jen v místech a za podmínek určených řidičem nebo provozní dokumentací. Z určeného místa se může vzdálit jen se souhlasem řidiče. Začátek a konec své práce je povinen vždy sdělit řidiči.
(7) Stroj musí být vybaven 2 podkládacími klíny proti ujetí, pokud není zajištěn proti ujetí svou konstrukcí.
(8) Na rypadle a nakladači, které jsou provozovány nebo se přemisťují v místech dřívějšího hlubinného dobývání nebo tam, kde hrozí jejich propadnutí, musí být žebřík, konopné lano a sebezáchranné přístroje. Pracovníci musí být zaškoleni v používání těchto přístrojů. Délku a druh žebříku, délku a průměr lana a počet sebezáchranných přístrojů určí závodní lomu.
Požadavky na vrátky nebo pohonné stanice, lana, spojovací zařízení, úvazky, lanovnice, dojezdové dráhy a návěštní zařízení pro dopravu pracovníků lanem na úklonných dopravních cestách určí organizace.
(1) Vrátek nebo pohonná stanice pro dopravu na úklonných dopravních cestách musí mít odlehčovací brzdu.
(2) Hlavní ovládač (vypínač) nesmí být umístěn mezi dopravovaným vozidlem a vrátkem nebo pohonnou stanicí.
(3) Vrátek a pohonná stanice musí mít ochranný kryt zamezující vtažení končetiny mezi lano a buben nebo lano a kotouč.
(1) Lano a spojovací zařízení používané pro dopravu hmot musí vykazovat
a) u vlečných vrátků nejméně čtyřnásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku,
b) u těžních vrátků nejméně šestinásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku,
c) u pohonných stanic při dopravě nekonečným lanem nejméně šestinásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu pohonné stanice zvětšenému o předpětí v laně.
(2) Lano musí být odloženo, je-li podle vnějších známek zjevné, že se jeho nosnost podstatně snížila, zejména
a) jsou-li dráty vnější vrstvy zeslabeny o více než polovinu svého průměru,
b) přibývá-li nápadně počet zlomených drátů,
c) dosáhne-li celkový jmenovitý průřez viditelných zlomených drátů na desetinásobku výšky vinutí pramenů v kterémkoliv úseku lana hodnoty více než 20 % z celkového nosného průřezu lana,
d) při poškození lana (smyčka, uzel, vytlačená vložka apod.), které nelze odstranit (zkrácením lana apod.).
(3) Spojovací zařízení se nesmí samovolně odpojit a musí být k lanu připojeno úvazkem.
Volně zavěšený lanový kotouč a kladka musí mít zajištění proti vypadnutí lana a 2 na sobě nezávislá kotvení.
Průmyslová a důlní úzkorozchodná lokomotiva musí mít nejméně 2 nezávislé brzdové systémy, z nichž alespoň jeden musí být nezávislý na chodu motoru. Účinnost provozní brzdy musí být taková, aby brzdná dráha nebyla při dopravě hmot delší než 40 m a při přepravě osob delší než 20 m.
(1) Spojka nebo jiné spojovací zařízení důlního vozu pro přepravu hmot musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost a pro přepravu osob nejméně desetinásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení v tahu.
(2) Spojovací zařízení se nesmí samovolně rozpojit.
(3) Vůz s čelními stěnami, který se může používat i k ruční dopravě, musí mít na obou čelních stěnách chráněná držadla.
(4) Deformované nebo opotřebované spojovací zařízení musí být vyměněno.
(1) Těžební zařízení na plovoucím stroji může řídit jen pracovník, který má průkaz způsobilosti k vedení plavidla vydaný státní plavební správou.
(2) Obsluha těžebního zařízení na plovoucím stroji musí, kromě požadavků stanovených v § 77, prokázat potřebné znalosti pro řízení těžebního zařízení zkouškou před komisí jmenovanou organizací za účasti zástupce obvodního báňského úřadu.
(3) Obsluha těžebního zařízení o vyšším výkonu než 100 m3.h-1 musí být vyučena v oboru strojním nebo elektrotechnickém.
(4) Obsluha plovoucího drapákového rypadla musí mít též průkaz jeřábníka.
Nový typ těžebního zařízení na plovoucím stroji může být používán za podmínek určených zvláštním předpisem.52)
(1) Těžební zařízení může být provozováno jen tehdy, je-li vzdálenost nejbližší části plovoucího stroje od břehu větší než výška řezu nad hladinou vody určená technologickým postupem.
(2) Při těžbě v blízkosti břehu je povinen pracovník, který řídí těžební zařízení stále pozorovat plošinu břehu a zjišťovat náznaky případného sesuvu. V případě ohrožení je povinen zastavit těžení a s plovoucím strojem se přemístit na bezpečné místo.
(3) Při rychlosti větru nad 17 m.s-1 je obsluha povinna zastavit těžební zařízení.
(1) V místech kloubového spojení plovoucího pásového dopravníku musí být v koncových polohách pružné dorazy. Musí být zajištěno, aby sklon plovoucího pásového dopravníku zajišťoval bezpečnou dopravu suroviny na břeh i při poklesu hladiny vody.
(2) Plovoucí pásový dopravník musí být vybaven obslužnou plošinou, umístěnou na druhé straně, než je průchozí lávka.
(3) Obslužná plošina musí být provedena z podlahových roštů.
(1) Organizace je povinna určit technika odpovědného za stav a řízení provozu kompresorů.
(2) Mezi kompresorem a vzdušníkem, pokud není kompresor přímo spojen se vzdušníkem, nebo mezi kompresorem a tlakovzdušným rozvodem musí být uzavírací armatura.
(3) Mezi uzavírací armaturou a pístovým nebo šroubovým kompresorem musí být pojistný ventil a u turbokompresoru a rotačního kompresoru zpětná klapka a přepouštěcí ventil, pokud soustrojí není řešeno jako kompaktní.
(4) Turbokompresor musí mít zařízení, které upozorní obsluhu na nedovolené zvýšení teploty stlačeného vzduchu za strojem a teploty oleje a na pokles tlaku oleje. Ke sledování teploty stlačeného vzduchu musí být na vhodných místech teploměry.
(5) U vícestupňového pístového kompresoru musí být na výtlačné straně každého stupně tlakoměr a pojistný ventil.
(6) Pojistný ventil musí být nastaven tak, aby po jeho otevření nemohlo nastat překročení přípustného provozního tlaku při jmenovitém výkonu kompresoru o více než 10 %. Funkci pojistného ventilu je obsluha kompresoru povinna kontrolovat nadlehčením nejméně jednou za týden, technik odpovědný za stav a řízení provozu kompresorů přetlakem nejméně jednou za rok při použití kontrolního tlakoměru.
(7) Na výtlačné straně kompresoru musí být tlakoměr a teploměr.
(8) Vzduch nasávaný kompresorem musí být filtrován. Filtry musí být z nehořlavého materiálu.
(9) Nejvyšší teplota stlačeného vzduchu měřená v prostoru výtlačné příruby kompresoru nesmí překročit 180 °C. U kompresorů s příkonem do 75 kW může organizace povolit zvýšení teploty do 220 °C.
(10) Voda používaná ke chlazení kompresoru, v mezistupňovém chladiči a dochlazovači nesmí obsahovat hořlavé a toxické látky ani mechanické nečistoty. Při vyšším obsahu látek způsobujících tvrdost vody musí být voda chemicky upravena. Nejvyšší dovolená teplota chemicky neupravené vody je 40 °C.
(11) Průtok chladící vody kompresorem musí být kontrolován.
(12) Obsluha je povinna vypouštět kondenzovanou vodu a olej z mezistupňového chladiče, odlučovače, dochlazovače a vzdušníku ve lhůtách určených provozní dokumentací.
(13) U kompresoru o výkonu nad 1 000 m3.h-1 musí být sledován tlak na každém stupni, teplota vystupujícího stlačeného vzduchu, tlak oleje, teplota chladící vody na vstupu a výstupu a provozní údaje hnacího zařízení. Zjišťované údaje musí být zaznamenávány nejméně jednou za 2 hodiny, pokud nejsou měřeny a zaznamenávány automaticky. U ostatních kompresorů určí provozní dokumentace druh sledovaných údajů, lhůty zjišťování a způsob jejich záznamů. Sledované údaje nemusí být zaznamenávány, pokud kompresor splňuje požadavky § 71.
(14) U kompresoru, který splňuje požadavky § 71, je určený pracovník povinen kontrolovat funkci automatiky a provozně zabezpečovacího systému ve lhůtách a způsobem určeným provozní dokumentací.
(15) Jednotlivé části kompresoru a jeho příslušenství mohou být demontovány jen tehdy, není-li v nich přetlak.
(1) Za objemovým kompresorem nebo skupinou propojených objemových kompresorů musí být zabudován odlučovač kondenzované vody a oleje a vzdušník, případně i dochlazovač. Odlučovač, vzdušník a dochlazovač musí mít v nejnižším místě výpust.
(2) Odlučovač a dochlazovač musí být nejméně jednou za rok vyčištěn. Vzdušník a příslušná spojovací potrubí musí být čištěny nejméně jednou za 3 roky.
(3) Pokud je mezi objemovým kompresorem a vzdušníkem potrubí o průměru větším než 200 mm, musí být kontrolováno nejméně jednou za rok; při tloušťce usazeniny nad 2 mm musí být potrubí vyčištěno.