Atomový zákon

(1) V případě přepravy radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva nevyžadující povolení podle § 9 odst. 4, při které je Česká republika státem průvozu, ale není prvním státem Euratomu, na jehož území radioaktivní odpad nebo vyhořelé jaderné palivo vstupují, Úřad

a) do 20 dnů po obdržení žádosti o souhlas s přepravou radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva od příslušných orgánů členského státu Euratomu prověří, zda je žádost řádně vyplněna a požádá příslušné orgány členského státu Euratomu o doplnění chybějících údajů, pokud je to nutné; na zkrácení lhůty 20 dnů se může dohodnout s příslušnými orgány členských států, jichž se přeprava týká, pokud se tyto orgány ujistily, že je žádost řádně vyplněna,

b) o tom, že požádal o doplnění žádosti, vyrozumí i ostatní příslušné orgány členských států, jichž se přeprava týká,

c) do 2 měsíců ode dne vystavení potvrzení o přijetí řádně vyplněné žádosti oznámí příslušnému orgánu členského státu Euratomu, který přepravu povoluje, souhlas s přepravou, souhlas s přepravou s podmínkami provedení zamýšlené přepravy nebo zamítnutí souhlasu s přepravou,

d) uvede důvody, které vedou ke stanovení podmínek připojených k udělenému souhlasu nebo k zamítnutí souhlasu; tyto důvody musí být v souladu s jinými právními předpisy, právními předpisy Euratomu nebo mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, týkajícími se přepravy radioaktivních látek,

e) je oprávněn požádat příslušný orgán členského státu Euratomu, který přepravu povoluje, o prodloužení lhůty k oznámení podle písmene c), nejdéle však o 1 měsíc; nevyjádří-li se Úřad ve lhůtě, má se za to, že s přepravou souhlasí,

f) udělí souhlas se zpětnou přepravou radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva, pokud

1. udělil předchozí souhlas s přepravou při průvozu za účelem zpracování nebo přepracování, jde o zpětnou přepravu produktů odpovídajících původnímu materiálu po zpracování nebo přepracování a jsou dodrženy jiné právní předpisy, nebo

2. stát určení, původu nebo průvozu rozhodne, že přepravu nelze dokončit, a zpětná přeprava je uskutečňována za stejných podmínek a se stejnými specifikacemi.

(2) V případě přepravy radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva z členského státu Euratomu do České republiky

a) je příjemce radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva povinen do 15 dnů po jejich obdržení zaslat Úřadu oznámení o přijetí radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva ve formě vyplněné příslušné části standardního dokumentu,

b) Úřad zašle po obdržení oznámení o přijetí radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva podle písmene a) jeho kopii příslušným orgánům dotčených členských států Euratomu nebo třetích zemí,

c) Úřad postupuje podle odstavce 1 a dále

1. zašle potvrzení o přijetí řádně vyplněné žádosti příslušnému orgánu členského státu Euratomu, který přepravu povoluje, je-li žádost řádně vyplněna, a to nejdříve 20 dnů od obdržení žádosti, nejpozději však do 10 dnů po uplynutí lhůty 20 dnů, a pokud některý z těchto orgánů nebo Úřad požádá o chybějící údaje, zašle potvrzení o přijetí řádně vyplněné žádosti nejdříve 20 dnů od obdržení žádosti, nejpozději však do 10 dnů po obdržení chybějících údajů; na zkrácení těchto lhůt se může dohodnout s příslušnými orgány členských států, jichž se přeprava týká, a

2. postupuje podle právních předpisů upravujících nakládání s radioaktivním odpadem nebo vyhořelým jaderným palivem při stanovení podmínek uděleného souhlasu nebo při zamítnutí souhlasu.

(3) Úřad může rozhodnout, že přepravu nelze dokončit, pokud podmínky přepravy nejsou v souladu s ustanoveními tohoto zákona, s jinými právními předpisy8) nebo s povoleními anebo souhlasy k přepravě vydanými dotčenými členskými státy Euratomu a neprodleně o tom informuje příslušné orgány dotčených členských států Euratomu nebo třetích zemí. Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení.

(1) Monitorování radiační situace na území České republiky je prováděno

a) formou normálního monitorování, které se provádí za obvyklé radiační situace, včetně monitorování při havarijním cvičení, nácviku a porovnávacím měření, za plánované a existující expoziční situace nebo formou havarijního monitorování, které se provádí za nehodové expoziční situace,

b) měřením a vyhodnocováním fyzikálních veličin charakterizujících pole záření a obsah radionuklidů v monitorovaných položkách v monitorovacích místech nebo monitorovacích trasách uspořádaných v monitorovacích sítích pro účely hodnocení zevního a vnitřního ozáření obyvatel,

c) přímým měřením a jeho vyhodnocením v monitorovacích místech anebo monitorovacích trasách nebo nepřímým měřením a jeho vyhodnocením ve vzorcích odebraných v monitorovacích místech anebo monitorovacích trasách v měřicí laboratoři,

d) předáváním dat z monitorování Úřadu, který provádí jejich zpracování, hodnocení a zveřejnění.

(2) Monitorování radiační situace podle odstavce 1 zajišťují

a) Úřad na celém území České republiky, správní orgány uvedené v § 216 až 218 a § 220 až 223, osoba, která má v držbě odval, odkaliště nebo jiný zbytek po činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu nebo po jiné hornické činnosti doprovázené výskytem radioaktivního nerostu, nebo další osoby uvedené v národním programu monitorování pro území České republiky (dále jen „národní program monitorování“) na vybrané části území České republiky,

b) držitel povolení podle programu monitorování vztahujícího se na území, na němž je umístěn areál jaderného zařízení, na pracoviště se zdroji ionizujícího záření nebo na území zóny havarijního plánování, je-li stanovena.

(3) Úřad v rámci řízení monitorování radiační situace při vzniku nehodové expoziční situace zahajuje havarijní monitorování a podle jejího rozsahu a v souladu s programem monitorování může určit rozsah a způsob zapojení jednotlivých osob uvedených v odstavci 2 písm. a) do havarijního monitorování.

(4) Při monitorování radiační situace se postupuje podle národního programu monitorování a dalších programů monitorování podle odstavce 2 a při havarijním cvičení, nácviku a porovnávacím měření se postupuje rovněž podle pokynů daných jejich organizátorem.

(5) Pro účely monitorování a hodnocení radiační situace se v programu monitorování stanovují odstupňované monitorovací úrovně.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví

a) podrobné požadavky na formu a způsob monitorování radiační situace a rozsah provádění monitorování správními orgány,

b) kritéria pro výběr dalších osob pro provádění monitorování radiační situace,

c) obsah národního programu monitorování,

d) požadavky na stanovení zóny havarijního plánování.

(1) Držitel povolení k provozu pracoviště III. kategorie, který je současně držitelem povolení k uvolňování radioaktivní látky z pracoviště, a držitel povolení k provozu pracoviště IV. kategorie jsou povinni

a) zajistit provádění monitorování výpustí a okolí podle programu monitorování, včetně havarijního monitorování,

b) zajistit měřicí laboratoř a její účast v porovnávacím měření organizovaném Úřadem a Evropskou komisí,

c) strpět v areálu jaderného zařízení nebo na pracovišti monitorování výpustí prováděné Úřadem podle národního programu monitorování a zajistit potřebnou součinnost,

d) provádět nácvik havarijního monitorování v rámci havarijního cvičení podle § 156 odst. 1 písm. f),

e) předávat Úřadu data z monitorování výpustí a okolí a

f) vypracovat výroční zprávu o monitorování výpustí a okolí a předat ji do 15. února následujícího kalendářního roku Úřadu.

(2) Držitel povolení k umístění jaderného zařízení, držitel povolení k výstavbě jaderného zařízení, držitel povolení k výstavbě pracoviště IV. kategorie nebo držitel povolení k uzavření úložiště radioaktivního odpadu jsou povinni

a) zajistit provádění monitorování okolí podle programu monitorování, včetně havarijního monitorování,

b) zajistit měřicí laboratoř a její účast v porovnávacím měření organizovaném Úřadem a Evropskou komisí,

c) předávat Úřadu data z monitorování okolí a

d) vypracovat výroční zprávu o monitorování okolí a předat ji do 15. února následujícího kalendářního roku Úřadu.

(3) Držitel povolení k vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany podle § 9 odst. 2 písm. h) bodu 3 je povinen

a) zajistit měřicí laboratoř a její účast v porovnávacím měření organizovaném Úřadem a Evropskou komisí a

b) předávat Úřadu data z monitorování okolí.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví

a) požadavky na činnosti vykonávané měřicí laboratoří a na vybavení měřicí laboratoře,

b) rozsah a způsob provádění porovnávacích měření,

c) obsah výroční zprávy o monitorování výpustí a okolí.

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) odezvou na radiační mimořádnou událost uplatnění souboru opatření ke zvládnutí situace související se vznikem radiační mimořádné události s cílem znovunabytí kontroly nad vzniklou situací a zabránění následkům vzniklé radiační mimořádné události, včetně neradiačních následků, nebo jejich zmírnění,

b) připraveností k odezvě na radiační mimořádnou událost soubor organizačních, technických, materiálních a personálních opatření připravovaných podle pravděpodobného průběhu radiační mimořádné události k odvrácení nebo zmírnění jejích dopadů a zpracovaných ve formě zásahových instrukcí, vnitřního havarijního plánu, havarijního řádu, plánu k provádění záchranných a likvidačních prací v okolí zdroje nebezpečí19) (dále jen „vnější havarijní plán“) a národního radiačního havarijního plánu.

Při zvládání radiační mimořádné události se ve věcech neupravených tímto zákonem postupuje podle zákona o integrovaném záchranném systému nebo podle zákona o krizovém řízení.

(1) V případě, kdy se překrývají zóny havarijního plánování více držitelů povolení, mohou v nich být opatření ke zvládání radiační mimořádné události činěna držiteli povolení společně.

(2) Při stanovování zóny havarijního plánování musí být zohledněno vzájemné působení a umístění jaderných zařízení různých držitelů povolení.

(1) Podle velikosti možných dopadů radiační nehody nebo radiační havárie na území České republiky se jaderné zařízení, pracoviště se zdroji ionizujícího záření nebo činnosti v rámci expozičních situací zařazují do kategorie ohrožení A až E.

(2) Pro účely odstupňované připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost se radiační mimořádná událost zařazuje do kategorie radiační mimořádná událost prvního stupně, radiační nehoda nebo radiační havárie.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro zařazení jaderného zařízení, pracoviště se zdroji ionizujícího záření nebo činnosti v rámci expozičních situací do kategorie ohrožení.

(1) Žadatel o povolení podle § 9 odst. 1 písm. b) a e), § 9 odst. 2 písm. a), b), d) a f), kromě žadatele o povolení k nakládání s rentgenovým zařízením používaným pro lékařské nebo nelékařské ozáření nebo pro veterinární účely, a to v radiodiagnostice, intervenční radiologii, nukleární medicíně nebo pro zobrazovací účely v radioterapii, § 9 odst. 3 písm. a) a b) a § 9 odst. 4 je povinen

a) zpracovat analýzu a hodnocení radiační mimořádné události,

b) stanovit na základě výsledků analýzy a hodnocení radiační mimořádné události kategorii radiační mimořádné události, která by při vykonávání povolené činnosti mohla vzniknout,

c) stanovit na základě výsledků analýzy a hodnocení radiační mimořádné události kategorii ohrožení,

d) oznámit kategorii ohrožení zpracovateli vnějšího havarijního plánu a národního radiačního havarijního plánu a

e) zohlednit výsledky analýzy a hodnocení radiační mimořádné události při zpracování dokumentace pro povolovanou činnost.

(2) Analýza a hodnocení radiační mimořádné události musí být provedena na základě výčtu možných radiačních mimořádných událostí, jejich příčin a rozsahu jejich dopadů na vykonávání činností v rámci expozičních situací, činností souvisejících s využíváním jaderné energie, nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem nebo přepravy radioaktivní nebo štěpné látky.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví podrobná pravidla provádění analýzy a hodnocení radiační mimořádné události.

(1) Připravenost k odezvě na radiační mimořádnou událost zahrnuje vzdělávání a odbornou přípravu k odezvě na radiační mimořádnou událost a přípravu na

a) zjišťování vzniku radiační mimořádné události,

b) zařazení vzniklé radiační mimořádné události do kategorie radiační mimořádné události,

c) vyhlášení radiační mimořádné události a vyrozumění dotčených orgánů,

d) řízení a provádění odezvy na radiační mimořádnou událost,

e) omezení havarijního ozáření,

f) zdravotnické zajištění,

g) předběžné informování obyvatelstva,

h) prověřování připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost,

i) příjem vnější pomoci a

j) dokumentování připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost včetně zpracování vnitřního havarijního plánu, vnějšího havarijního plánu, národního radiačního havarijního plánu a havarijního řádu.

(2) Vnitřní havarijní plán se zpracovává pro areál jaderného zařízení nebo pracoviště se zdroji ionizujícího záření kromě pracoviště s rentgenovým zařízením používaným pro lékařské nebo nelékařské ozáření nebo pro veterinární účely, a to v radiodiagnostice, intervenční radiologii, nukleární medicíně nebo pro zobrazovací účely v radioterapii. Vnější havarijní plán se zpracovává pro zónu havarijního plánování.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví

a) požadavky na obsah národního radiačního havarijního plánu,

b) postupy a opatření k zajištění připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost.

(1) Držitel povolení, kromě držitele povolení k nakládání s rentgenovým zařízením používaným pro lékařské nebo nelékařské ozáření nebo pro veterinární účely, a to v radiodiagnostice, intervenční radiologii, nukleární medicíně nebo pro zobrazovací účely v radioterapii, je povinen

a) neprodleně seznámit se schváleným vnitřním havarijním plánem všechny osoby tímto plánem dotčené, včetně osoby provozující objekt nebo zařízení, které může být radiační mimořádnou událostí vzniklou při činnosti, k níž bylo držiteli povolení vydáno povolení, ovlivněno nebo zasaženo (dále jen „sousedící osoba“), a osob podle vnitřního havarijního plánu určených k odezvě na radiační mimořádnou událost,

b) neprodleně seznámit s vypracovanou zásahovou instrukcí fyzické osoby touto instrukcí dotčené,

c) neprodleně seznámit se schváleným havarijním řádem všechny osoby určené k zajištění přepravy a fyzické osoby tímto řádem určené k provedení zásahu,

d) sdílet informace nutné pro řízení a provedení odezvy na radiační mimořádnou událost v rámci povolené činnosti se sousedící osobou, je-li také držitelem povolení podle tohoto zákona,

e) zajistit systém vzdělávání fyzických osob dotčených zásahovou instrukcí, vnitřním havarijním plánem nebo havarijním řádem v oblasti zvládání radiační mimořádné události,

f) pravidelně prověřovat připravenost k odezvě na radiační mimořádnou událost nácvikem, havarijním cvičením a ověřováním funkčnosti technických prostředků podle vnitřního havarijního plánu, zásahové instrukce a havarijního řádu; prověření připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost musí být prováděno na základě ročního plánu a hodnoceno, a

g) zajistit soulad sledovaných veličin a parametrů svého programu monitorování s monitorovací úrovní stanovenou ve vnitřním havarijním plánu.

(2) Držitel povolení k vykonávání činností souvisejících s využíváním jaderné energie a k vykonávání činností v rámci expozičních situací, k nimž je stanovena zóna havarijního plánování, je povinen

a) spolupracovat s orgány státní správy a územní samosprávy a zasahujícími složkami integrovaného záchranného systému na zajištění připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost při radiační havárii v zóně havarijního plánování,

b) předávat podklady ke zpracování

1. vnějšího havarijního plánu Hasičskému záchrannému sboru České republiky a krajskému úřadu,

2. národního radiačního havarijního plánu Úřadu a Ministerstvu vnitra,

c) zajistit systémy monitorování radiační situace v areálu jaderného zařízení a v zóně havarijního plánování a podílet se na zajištění monitorování radiační situace na území České republiky podle § 149 odst. 2 písm. b),

d) zajistit ve spolupráci s příslušným krajským úřadem nebo Hasičským záchranným sborem České republiky vybavení obyvatelstva a složek integrovaného záchranného systému zasahujících při radiační havárii v zóně havarijního plánování antidoty k jódové profylaxi,

e) poskytovat obyvatelstvu v zóně havarijního plánování základní informace pro případ radiační havárie a pravidelně je aktualizovat; základní informace pro případ radiační havárie lze poskytnout nebo aktualizovat jen na základě souhlasného vyjádření Úřadu, Hasičského záchranného sboru České republiky a hejtmana kraje,

f) zajistit systém vyrozumění dotčených orgánů,

g) pořídit, udržovat a provozovat v zóně havarijního plánování koncové prvky varování s hlasovým modulem20),

h) ověřovat cvičením a taktickým cvičením21) ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a složkami integrovaného záchranného systému správnost, účinnost a vzájemný soulad vnitřního havarijního plánu a vnějšího havarijního plánu a jejich soulad s národním radiačním havarijním plánem,

i) podílet se na vyhodnocování cvičení a taktického cvičení podle písmene h) a na základě výsledku vyhodnocení přijmout opatření k nápravě zjištěného nedostatku,

j) neprodleně informovat Úřad o předání podkladů ke zpracování vnějšího havarijního plánu krajskému úřadu a Hasičskému záchrannému sboru České republiky a o jejich obsahu a

k) vypracovat výroční zprávu o zajištění připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost při činnostech, které držitel povolení vykonává, a předat ji do 31. ledna následujícího kalendářního roku Úřadu.

(3) Míru podílu držitele povolení k vykonávání činností souvisejících s využíváním jaderné energie a k vykonávání činností v rámci expozičních situací, k nimž je stanovena zóna havarijního plánování, na činnostech podle odstavce 2 písm. e) a g), s výjimkou udržování a provozování koncových prvků varování, stanoví pro příslušný kalendářní rok dohoda mezi držitelem povolení a zpracovatelem vnějšího havarijního plánu po projednání návrhu dohody bezpečnostní radou kraje.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví

a) způsob a četnost ověřování vnitřního havarijního plánu, národního radiačního havarijního plánu, zásahové instrukce a havarijního řádu a funkčnosti technických prostředků,

b) způsob a četnost ověřování účinnosti a vzájemného souladu vnitřního havarijního plánu, vnějšího havarijního plánu a národního radiačního havarijního plánu,

c) požadavky na zajištění připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost v zóně havarijního plánování,

d) obsah základních informací pro případ radiační havárie, jejich formu a rozsah a způsob jejich aktualizace,

e) obsah výroční zprávy o zajištění připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost.

(1) Odezva na radiační mimořádnou událost prováděná vně areálu jaderného zařízení nebo pracoviště se zdroji ionizujícího záření je součástí opatření a postupů při řešení mimořádné události nebo krizové situace podle jiného právního předpisu22).

(2) Držitel povolení, kromě držitele povolení k nakládání s rentgenovým zařízením používaným pro lékařské nebo nelékařské ozáření nebo pro veterinární účely, a to v radiodiagnostice, intervenční radiologii, nukleární medicíně nebo pro zobrazovací účely v radioterapii, je povinen zajistit odezvu na radiační mimořádnou událost vzniklou při jím vykonávaných činnostech podle příslušného vnitřního havarijního plánu, havarijního řádu nebo zásahové instrukce, pokud se vnitřní havarijní plán nevypracovává, a to

a) zahájit neprodleně odezvu na radiační mimořádnou událost a průběh odezvy na radiační mimořádnou událost zaznamenávat,

b) neprodleně varovat fyzickou osobu nacházející se v areálu jaderného zařízení nebo v prostorách pracoviště se zdrojem ionizujícího záření, realizovat opatření k její ochraně a informovat o nich Úřad a v případě vzniku radiační nehody spojené s podezřením na možný únik radioaktivních látek nebo šíření ionizujícího záření z areálu jaderného zařízení nebo pracoviště se zdrojem ionizujícího záření nebo radiační havárie informovat také další dotčené orgány a osoby stanovené vnitřním havarijním plánem nebo havarijním řádem; součástí varování musí být v případě vzniku radiační havárie i návrh na zavedení neodkladných ochranných opatření,

c) neprodleně vyrozumět o vzniku nebo podezření na vznik radiační mimořádné události Úřad a v případě radiační nehody spojené s podezřením na možný únik radioaktivních látek nebo šíření ionizujícího záření z areálu jaderného zařízení nebo pracoviště se zdrojem ionizujícího záření nebo radiační havárie neprodleně vyrozumět také místně příslušné starosty obcí s rozšířenou působností a místně příslušného hejtmana kraje prostřednictvím územně příslušného operačního střediska Hasičského záchranného sboru České republiky, další dotčené orgány stanovené vnitřním havarijním plánem nebo havarijním řádem a sousedící osoby,

d) ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem České republiky neprodleně zahájit při vzniku nebo podezření na vznik radiační havárie varování obyvatelstva v zóně havarijního plánování a zajistit neprodlené odvysílání tísňové informace23); součástí informace je pokyn k zavedení neodkladných ochranných opatření formou ukrytí a použití jódové profylaxe,

e) kontrolovat, vyhodnocovat a regulovat ozáření fyzických osob podílejících se na průběhu odezvy na radiační mimořádnou událost v areálu jaderného zařízení nebo v prostorách pracoviště se zdrojem ionizujícího záření,

f) navrhnout hejtmanovi kraje zavedení neodkladného opatření k ochraně obyvatelstva v zóně havarijního plánování formou evakuace podle průběhu nebo předpokládaného vývoje radiační havárie a podle výsledků monitorování radiační situace prováděného podle písmene j),

g) předávat Úřadu údaje pro hodnocení radiační havárie a pro prognózu jejího vývoje, včetně údajů o meteorologické situaci v místě vzniku radiační havárie,

h) informovat o činnostech jím vykonávaných v průběhu odezvy na radiační mimořádnou událost při radiační nehodě nebo radiační havárii Úřad a o činnostech jím vykonávaných v průběhu odezvy na radiační mimořádnou událost při radiační nehodě spojené s podezřením na možný únik radioaktivních látek nebo šíření ionizujícího záření z areálu jaderného zařízení nebo pracoviště se zdrojem ionizujícího záření nebo radiační havárii Hasičský záchranný sbor České republiky a další dotčené orgány a osoby stanovené vnitřním havarijním plánem nebo havarijním řádem,

i) v případě radiační havárie neprodleně informovat obyvatelstvo touto radiační havárií dotčené o skutečnostech radiační havárie a jejím předpokládaném vývoji,

j) zajistit monitorování radiační situace v zóně havarijního plánování podle příslušného programu monitorování při podezření na vznik radiační nehody nebo radiační havárie a podle pokynů Úřadu k němu, vydaných v návaznosti na vývoj expoziční situace, a předávat data z tohoto monitorování Úřadu,

k) zajistit likvidaci následků radiační nehody v areálu jaderného zařízení nebo v prostorách pracoviště se zdrojem ionizujícího záření,

l) zpracovat průběh odezvy na radiační mimořádnou událost zaznamenaný podle písmene a) ve formě zprávy o vzniku a průběhu radiační mimořádné události a zprávu předat Úřadu do

1. 3 měsíců od vyhlášení v případě radiační havárie, nebo

2. 1 měsíce od vyhlášení jiné radiační mimořádné události,

m) evidovat a uchovávat záznam o průběhu odezvy na radiační mimořádnou událost a zprávu o vzniku a průběhu radiační mimořádné události po dobu nejméně 5 let od vyhlášení radiační mimořádné události nebo po dobu 30 let od vyhlášení v případě radiační havárie a

n) spolupracovat na přípravě nápravy stavu po radiační havárii na území zasaženém radiační havárií.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla k zajištění odezvy na radiační mimořádnou událost podle odstavce 2.

(1) Úřad vydává k zajištění nápravy stavu po radiační havárii pro území zasažené radiační havárií nebo pro jeho část po ukončení odezvy na radiační mimořádnou událost v rámci správy kontaminované oblasti podle § 102 odst. 4 návrhy na zavedení, upřesnění nebo odvolání ochranných opatření, které se vztahují na kontaminované oblasti a jednotlivce z obyvatelstva.

(2) Držitel povolení, v důsledku jehož činnosti došlo k radiační havárii, je povinen

a) provést v areálu jaderného zařízení nebo na pracovišti IV. kategorie nápravu stavu po radiační havárii v souladu se strategií optimalizované radiační ochrany podle vnitřního havarijního plánu,

b) vyřadit jaderné zařízení nebo pracoviště IV. kategorie z provozu, není-li možné obnovit jeho provoz, a

c) poskytnout součinnost při správě kontaminované oblasti vně areálu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie a podílet se na náhradě újmy jiným osobám podle jiného právního předpisu24).

(3) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah a způsob provádění nápravy stavu po radiační havárii.

(1) Každý, kdo provádí zabezpečení, musí zařadit vybraný jaderný materiál do I., II. nebo III. kategorie. Zařazení jaderného materiálu do příslušné kategorie se provádí podle jeho druhu a obohacení s uvážením rizika jeho zneužití k neoprávněným činnostem za účelem výroby jaderného výbušného zařízení.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob zařazení jaderného materiálu do kategorie pro účely zabezpečení.

(1) Kulturou zabezpečení je soubor vlastností, postojů a způsobů jednání osob a institucí zajišťující udržení, podporu a posílení zabezpečení.

(2) Každý, kdo provádí zabezpečení, musí zavést, trvale rozvíjet, udržovat a pravidelně hodnotit kulturu zabezpečení a zajistit její zavedení mezi svými organizačními jednotkami, pracovníky a jinými osobami podílejícími se na zabezpečení.

(3) Kultura zabezpečení musí odpovídat v případě

a) jaderného materiálu a jaderného zařízení nebezpečí plynoucímu z projektové základní hrozby,

b) radionuklidového zdroje skutečně existující známé hrozbě spojené s radionuklidovým zdrojem.

(4) Každý, kdo provádí zabezpečení, musí

a) zajistit, aby si všichni pracovníci a jiné osoby, které se podílejí na zabezpečení, byli vědomi existence skutečné hrozby a významu zabezpečení a věnovali zabezpečení pozornost odpovídající jeho významu,

b) provádět zabezpečení s ohledem na účel a význam role každého jednotlivce v rámci zabezpečení,

c) propojit kulturu zabezpečení a kulturu bezpečnosti; kultura bezpečnosti a kultura zabezpečení se musí doplňovat a nesmí se nevhodně ovlivňovat,

d) pracovníky a jiné osoby, které se podílejí na zabezpečení, seznámit s jejich povinnostmi v rámci kultury zabezpečení a pravidelně je o ní proškolovat a

e) zajistit, aby vedoucí pracovníci poskytovali pracovníkům a jiným osobám podílejícím se na zabezpečení pokyny k zajištění kultury zabezpečení a stanovovali cíle zabezpečení.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah a způsob zajištění, trvalého rozvíjení, udržování a pravidelného hodnocení kultury zabezpečení.

(1) Jaderné zařízení a jaderný materiál I. až III. kategorie musí být zabezpečen fyzickou ochranou.

(2) Fyzická ochrana jaderného zařízení musí být zajištěna

a) nejméně 3 měsíce před zahájením zavážení jaderného paliva do jaderného reaktoru, jde-li o jaderné zařízení s jaderným reaktorem, nebo

b) nejméně 2 měsíce před dodáním jaderného materiálu nebo radioaktivního odpadu do jaderného zařízení, jde-li o jaderné zařízení neuvedené v písmenu a).

(3) Způsob zajištění zabezpečení jaderného zařízení a jaderného materiálu musí odpovídat nebezpečí plynoucímu z projektové základní hrozby.

(4) Úřad rozhodnutím stanoví osobě zajišťující zabezpečení projektovou základní hrozbu a práva a povinnosti při zajišťování zabezpečení podle odstavce 3.

(5) Projektovou základní hrozbu lze stanovit jen na základě závazného stanoviska Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Ministerstva průmyslu a obchodu a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Závazné stanovisko k projektové základní hrozbě musí být vydáno do 30 dnů od doručení žádosti Úřadu o něj.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah a způsob zajištění zabezpečení jaderného zařízení a jaderného materiálu I. až III. kategorie při přepravě s ohledem na projektovou základní hrozbu.

(1) Pro účely fyzické ochrany musí být na jaderném zařízení na základě analýzy možných následků pro jadernou bezpečnost v případě neoprávněných činností vymezeny a fyzicky ohraničeny prostory, do nichž je omezen a kontrolován vstup a vjezd, a to

a) střežený prostor,

b) chráněný prostor,

c) vnitřní prostor a

d) životně důležitý prostor.

(2) Obvod střeženého prostoru a chráněného prostoru musí být ohraničen mechanickými zábrannými prostředky. Obvod vnitřního prostoru a životně důležitého prostoru musí tvořit mechanické zábranné prostředky.

(3) Samostatně vstupovat do střeženého prostoru jaderného zařízení a samostatně přistupovat k jadernému materiálu I. až III. kategorie je oprávněna jen fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí se zajišťováním jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení jaderného zařízení, nebo pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo na niž se hledí, jako by nebyla odsouzena.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro vymezení, fyzické ohraničení a detekci narušení střeženého prostoru, chráněného prostoru, vnitřního prostoru nebo životně důležitého prostoru a rozsah omezení vstupu a vjezdu do nich.

(1) Zabezpečení jaderného materiálu, který není zařazen do kategorie podle § 159, musí být zajištěno uzamčením v uzavřeném prostoru a evidencí každého oprávněného přístupu k němu tak, aby byl chráněn před přístupem nepovolaného.

(2) Za citlivou činnost ve smyslu zákona o ochraně utajovaných informací se považuje

a) výkon funkce člena statutárního orgánu právnické osoby, která je držitelem povolení dle § 9 odst. 1 a která vykonává činnosti, při nichž musí být vymezen životně důležitý prostor nebo vnitřní prostor,

b) organizace a řízení provozu jaderného zařízení,

c) přímé řízení provozu jaderného reaktoru,

d) řízení odezvy na radiační mimořádnou událost podle vnitřního havarijního plánu jaderného zařízení nebo havarijního řádu,

e) vstup bez doprovodu do životně důležitého prostoru,

f) vstup bez doprovodu do prostor, kde se nachází jaderný materiál I. a II. kategorie, a nakládání s ním.

(1) Držitel povolení podle § 9 odst. 1 písm. b) až f) a odstavce 5 je povinen

a) zabezpečit počítačové systémy nezbytné k řízení jaderné bezpečnosti, evidence jaderných materiálů, fyzické ochrany a zvládání radiační mimořádné události proti jejich neoprávněnému použití,

b) přijmout organizační a technická opatření a vést dokumentaci k zabezpečení jaderného zařízení a jaderného materiálu,

c) zajistit u jaderného zařízení a jaderného materiálu I. až III. kategorie

1. kontrolu a monitorování vstupu a přístupu,

2. sledování, vyhodnocování, monitorování a signalizaci narušení a přístupu nepovolaného a

3. přenos informace o narušení a přístupu nepovolaného do jaderného zařízení nebo k jadernému materiálu I. až III. kategorie,

d) zajistit oplocení staveniště jaderného zařízení ve výstavbě a kontrolu vstupu a vjezdu do něj a

e) zajistit fyzickou ostrahu jaderného zařízení a jaderného materiálu nalézajícího se ve střeženém prostoru, chráněném prostoru a vnitřním prostoru nebo životně důležitém prostoru (dále jen „fyzická ostraha“).

(2) Prováděcí právní předpis stanoví

a) organizační a technická opatření k zabezpečení jaderného zařízení a jaderného materiálu,

b) rozsah a způsob zajištění fyzické ostrahy,

c) rozsah a způsob zabezpečení počítačového systému nezbytného k řízení jaderné bezpečnosti, evidence jaderných materiálů, fyzické ochrany a zvládání radiační mimořádné události.

(1) Držitel povolení vykonávající činnost v rámci plánované expoziční situace a ohlašovatel používající schválený typ drobného zdroje ionizujícího záření jsou povinni

a) zabezpečit radionuklidový zdroj před nepovoleným přístupem, použitím a přemístěním odstupňovaným přístupem s ohledem na kategorii zabezpečení a způsob nakládání s radionuklidovým zdrojem,

b) poučit pracovníka s přístupem k radionuklidovému zdroji o jeho zabezpečení a ověřit jeho znalosti a

c) provést zabezpečení radionuklidového zdroje 1. až 3. kategorie zabezpečení.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na způsob zabezpečení radionuklidového zdroje včetně radionuklidového zdroje 1. až 3. kategorie zabezpečení.

Pro účely tohoto zákona se rozumí zárukovým zařízením

a) jaderný reaktor, kritický soubor, závod na konverzi, závod na výrobu jaderného paliva, přepracovatelský závod, závod na separaci izotopů a samostatné skladovací zařízení sloužící ke skladování jaderného materiálu,

b) zařízení, ve kterém je běžně používán jaderný materiál v množství větším než 1 efektivní kilogram25).

(1) Osoba hodlající provozovat zárukové zařízení je povinna oznámit tuto skutečnost Úřadu nejméně 200 dnů před očekávaným zahájením výstavby.

(2) Osoba provozující zárukové zařízení je povinna oznámit Úřadu každou změnu základních technických charakteristik26) do 30 dnů od uskutečnění této změny.

(3) Osoba hodlající vyrábět vybranou položku v jaderné oblasti nebo provozovat zárukové zařízení a místa, kde je používán jaderný materiál v množství menším než 1 efektivní kilogram, s výjimkou zárukového zařízení nebo místa, ve kterém je takový jaderný materiál používán pouze pro stínící účely, je povinna předložit Úřadu před zahájením výroby nebo provozu podklady k vymezení lokality27).

(4) Osoba hodlající uzavřít zárukové zařízení je povinna neprodleně oznámit tuto skutečnost Úřadu.

(5) Osoba, které předpisy Euratomu ukládají povinnost předávat Evropské komisi informace o naplňování závazků plynoucích ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, je povinna neprodleně zasílat tyto informace Úřadu. Tato osoba je povinna neprodleně zasílat Úřadu též informace o naplňování závazků plynoucích ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, které obdržela od Evropské komise.

(6) Osoba hodlající provozovat zárukové zařízení je povinna zajistit, aby projekt zárukového zařízení splňoval technické požadavky na zajištění nezávislého napájení a osvětlení a na stavbu a její změny, čímž bude zajištěno provádění zárukových opatření ze strany Mezinárodní agentury pro atomovou energii a Euratomu, a tím umožněno účinné vykonávání mezinárodní kontroly.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví

a) koncentraci izotopu prvku v materiálu, která jej činí výchozím materiálem,

b) koncentraci radionuklidu v materiálu, která jej činí zvláštním štěpným materiálem,

c) seznam jiných štěpných materiálů, které jsou významné z hlediska zajištění nešíření jaderných zbraní,

d) seznam vybraných položek v jaderné oblasti, položek dvojího použití v jaderné oblasti a jiných položek v jaderné oblasti, které jsou významné z hlediska zajištění nešíření jaderných zbraní,

e) požadavky na zajištění nezávislého napájení a osvětlení a na stavbu a její změny, které zajistí provádění zárukových opatření ze strany Mezinárodní agentury pro atomovou energii a Euratomu.

(1) Držitel povolení v oblasti nešíření jaderných zbraní je povinen

a) umožnit nakládání s jadernou položkou pouze osobě k tomu oprávněné,

b) provádět kontrolu jaderného materiálu způsobem stanoveným předpisy Euratomu a prováděcím právním předpisem,

c) vést systém evidence jaderných materiálů a oznamovat Úřadu a Evropské komisi a dokumentovat

1. každou změnu v evidenci jaderných materiálů a

2. výsledky fyzické inventury a materiálové bilance jaderných materiálů,

d) dokumentaci podle písmene c) uchovávat po dobu 5 let,

e) zabránit zaměstnanci v přístupu k jadernému materiálu nebo ve vstupu do zárukového zařízení okamžikem, kdy se dozví, že bylo proti tomuto zaměstnanci zahájeno trestní stíhání pro zločin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s vykonávanou činností, a

f) předávat Úřadu informace o obsahu dokumentů požadovaných předpisy Euratomu a údaje požadované předpisy Euratomu.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví

a) rozsah a způsob provádění kontroly jaderného materiálu držitelem povolení v oblasti nešíření jaderných zbraní,

b) informace o obsahu dokumentů a okruh údajů předávaných Úřadu podle odstavce 1 písm. f) a lhůty a způsob jejich předávání,

c) rozsah a způsob vedení systému evidence jaderných materiálů,

d) vzory formulářů pro oznamování údajů ze systému evidence jaderných materiálů Úřadu a Evropské komisi.

(1) Osoba hodlající vyvážet jaderný materiál nebo vybranou položku v jaderné oblasti je povinna zajistit ochranu informací, které by mohly být zneužity k výrobě jaderného výbušného zařízení nebo k jadernému terorismu.

(2) Povolení k vývozu nebo průvozu jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti může být vydáno pouze za podmínky, že přijímající stát vydá záruku v rozsahu podmínek vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána (dále jen „záruka státu“). O záruku státu žádá přijímající stát Úřad, který za tím účelem přeruší správní řízení o vydání povolení.

(3) Držitel povolení k vývozu jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti je povinen po uskutečnění vývozu oznámit Úřadu termín vývozu z území České republiky, množství, název a specifikaci jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti podle prováděcího právního předpisu a předložit písemné potvrzení koncového uživatele o jejich převzetí.

(1) Povolení k dovozu jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti může být vydáno pouze za podmínky, že koncový uživatel v České republice učiní prohlášení, na jehož základě Úřad vydá státu vývozce záruku státu v rozsahu podmínek vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.

(2) Držitel povolení k dovozu jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti je povinen po uskutečnění dovozu oznámit Úřadu

a) termín dovozu na území České republiky a

b) množství, název a specifikaci jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti podle prováděcího právního předpisu.

(3) Koncový uživatel je povinen nakládat s jaderným materiálem nebo s vybranou položkou v jaderné oblasti v souladu se závazky stanovenými mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví vzor prohlášení koncového uživatele.

(1) Při povolování vývozu položky dvojího použití v jaderné oblasti Úřad bere v úvahu, zda

a) přijímající stát je signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní nebo jiné obdobné mezinárodní smlouvy,

b) přijímající stát, který není signatářem smlouvy podle písmene a), vlastní jaderné výbušné zařízení nebo zárukové zařízení nepodléhající zárukám Mezinárodní agentury pro atomovou energii,

c) položka dvojího použití v jaderné oblasti odpovídá účelu uvedenému v prohlášení koncového uživatele podle odstavce 2,

d) položka dvojího použití v jaderné oblasti je určena k použití ve výzkumu a vývoji, projektování, konstrukci, provozu nebo údržbě závodu na přepracování nebo obohacování uranu,

e) existuje nebezpečí následného vývozu položky dvojího použití v jaderné oblasti z důvodu neúčinné kontroly vývozu přijímajícím státem.

(2) Povolení k vývozu položky dvojího použití v jaderné oblasti může být vydáno pouze za podmínky, že koncový uživatel v přijímajícím státě učiní prohlášení v rozsahu podmínek vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.

(3) Držitel povolení k vývozu položky dvojího použití v jaderné oblasti je povinen po uskutečnění vývozu oznámit Úřadu termín vývozu z území České republiky, množství, název a specifikaci položky dvojího použití v jaderné oblasti podle prováděcího právního předpisu a předložit písemné potvrzení koncového uživatele o převzetí položky dvojího použití v jaderné oblasti.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví obsah prohlášení koncového uživatele.

(1) Povolení k dovozu položky dvojího použití v jaderné oblasti může být vydáno pouze za podmínky, že koncový uživatel v České republice učiní prohlášení, na jehož základě Úřad vydá státu sídla nebo bydliště osoby, která do České republiky položku dvojího použití vyváží, záruku státu v rozsahu podmínek vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.

(2) Držitel povolení k dovozu položky dvojího použití v jaderné oblasti je povinen po uskutečnění dovozu oznámit Úřadu

a) termín dovozu na území České republiky a

b) množství, název a specifikaci položky dvojího použití v jaderné oblasti podle prováděcího právního předpisu.

(3) Koncový uživatel v České republice je povinen nakládat s položkou dvojího použití v jaderné oblasti v souladu s prohlášením podle odstavce 1.

(4) Při předání položky dvojího použití v jaderné oblasti jinému uživateli v České republice je koncový uživatel v České republice povinen dalšího uživatele upozornit na skutečnost, že se jedná o položku dvojího použití v jaderné oblasti, a oznámit změnu koncového uživatele v České republice Úřadu.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví vzor prohlášení koncového uživatele.

Držitel povolení k vývozu, dovozu nebo průvozu jaderné položky je povinen

a) předložit povolení k vývozu nebo dovozu jaderné položky příslušnému celnímu úřadu, pokud je jím vyžadováno,

b) v případě dovozu jaderného materiálu doložit příslušnému celnímu úřadu, že příjemce je oprávněn k nakládání s tímto materiálem podle tohoto zákona, a

c) uchovávat evidenci, obchodní dokumenty a záznamy o uskutečněných vývozech, dovozech nebo průvozech jaderné položky od konce kalendářního roku, ve kterém se uskutečnily, v případě jaderné položky, která je

1. jaderným materiálem, po dobu nejméně 5 let,

2. vybranou položkou v jaderné oblasti nebo položkou dvojího použití v jaderné oblasti, po dobu nejméně 3 let.

Osoba provádějící transfer jaderné položky je povinna

a) vést evidenci o uskutečněných transferech jaderné položky v rozsahu údajů umožňujících následné ověření transferu jaderné položky a ověření skutečného použití jaderné položky,

b) v případě transferu jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti oznamovat Úřadu po uskutečnění transferu

1. termín vstupu jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti na území České republiky nebo výstupu jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti z území České republiky a

2. množství, název a specifikaci jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti podle prováděcího právního předpisu,

c) v případě transferu jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti umožnit nakládání s nimi pouze osobě k tomu oprávněné a

d) uchovávat evidenci, obchodní dokumenty a záznamy o uskutečněných transferech jaderné položky od konce kalendářního roku, ve kterém se transfer jaderné položky uskutečnil, v případě transferu jaderné položky, která je

1. jaderným materiálem, po dobu nejméně 5 let,

2. vybranou položkou v jaderné oblasti nebo položkou dvojího použití v jaderné oblasti, po dobu nejméně 3 let.

(1) Vlastník nebo držitel nalezeného jaderného materiálu je povinen s ním naložit ve lhůtě a způsobem stanovenými rozhodnutím Úřadu.

(2) Není-li vlastník nebo držitel nalezeného jaderného materiálu znám nebo nesplní-li povinnost uloženou mu Úřadem podle odstavce 1, Úřad uloží rozhodnutím osobě oprávněné k nakládání s jaderným materiálem anebo Správě tento materiál převzít nebo rozhodne o jeho vrácení do státu původu.

(3) Správa je povinna na základě rozhodnutí Úřadu zajistit bezpečné nakládání s nalezeným jaderným materiálem do doby jeho předání vlastníkovi nebo držiteli anebo do doby uplatnění postupu podle odstavce 2.

(4) Náklady spojené s převzetím nebo vrácením podle odstavce 2 nese poslední známý vlastník jaderného materiálu. Není-li tato osoba známa nebo nelze-li vůči ní právo na náhradu nákladů uplatňovat anebo na ní náhradu nákladů vymáhat, nese náklady Česká republika. V případě, že je vlastník nalezeného jaderného materiálu dodatečně zjištěn, je povinen uhradit náklady vzniklé při zajištění bezpečného nakládání s nalezeným jaderným materiálem.

(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v tomto zákoně, se dopustí přestupku tím, že

a) nedodržuje podmínky povolení podle § 21 odst. 1 písm. c),

b) v rozporu s § 22 odst. 7 bezpečně neukončí povolenou činnost,

c) v rozporu s § 24 nepostupuje v souladu s dokumentací pro povolovanou činnost, tuto dokumentaci neuchovává nebo ji neudržuje v souladu s požadavky tohoto zákona, zásadami správné praxe nebo se skutečným stavem povolené činnosti,

d) nesplní některou z povinností podle § 25,

e) poruší povinnost vést nebo uchovávat evidenci podle tohoto zákona,

f) neprovede kategorizaci podle tohoto zákona,

g) použije stanovené měřidlo bez platného ověření k účelu, pro který byl předmětný druh měřidla vyhlášen jako stanovený, v rozporu se zákonem o metrologii, nebo

h) nevede evidenci používaných stanovených měřidel podléhajících novému ověření s datem posledního ověření a nepředkládá tato měřidla k ověření podle zákona o metrologii.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) až h),

b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d), nebo

c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b).

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je

a) držitelem některého z povolení uvedených v § 9 odst. 1, § 9 odst. 2 písm. a) až d) a v § 9 odst. 2 písm. f) bodě 7, provozuje-li pracoviště III. kategorie, nebo

b) držitelem některého z povolení uvedených v § 9 odst. 3 a 4 a v § 9 odst. 6 písm. a), provádí-li odbornou přípravu a další odbornou přípravu vybraných pracovníků vykonávajících činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,

se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovených pro systém řízení podle § 29 nebo 30.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 1, se dopustí přestupku tím, že

a) nezajistí, aby jaderné zařízení od zahájení výstavby až do vyřazení z provozu splňovalo požadavky na projekt jaderného zařízení podle § 46,

b) neprovádí hodnocení bezpečnosti podle § 48, nebo

c) v rámci činnosti související s využíváním jaderné energie nesplní některou z povinností podle § 49 odst. 1.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 1 písm. b), se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní některou z povinností podle § 50 odst. 1,

b) v rámci zajišťování připravenosti jaderného zařízení s jaderným reaktorem a pracovníků na první fyzikální spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem nepostupuje podle § 50 odst. 2, nebo

c) v rámci zajišťování připravenosti jaderného zařízení bez jaderného reaktoru a pracovníků na aktivní vyzkoušení jaderného zařízení nesplní některou z povinností podle § 50 odst. 3.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 1 písm. c), se dopustí přestupku tím, že

a) po zavezení jaderného paliva do jaderného reaktoru nesplní některou z povinností podle § 51 odst. 1 písm. a),

b) v rámci zajišťování připravenosti jaderného zařízení a pracovníků na první energetické spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem nesplní některou z povinností podle § 51 odst. 1 písm. b),

c) neověří nebo nedokumentuje skutečnosti podle § 52 odst. 1 písm. a) nebo b), nebo

d) v rámci zajišťování připravenosti jaderného zařízení a pracovníků k provozu neprovede činnosti podle § 52 odst. 1 písm. c).

(4) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. b) nebo c) nebo odstavce 3, nebo

b) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo odstavce 2 písm. a).

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 1 písm. c), se dopustí přestupku tím, že

a) v rámci zajišťování připravenosti jaderného zařízení a pracovníků k provozu nebo před zahájením aktivního vyzkoušení nepostupuje podle § 53 odst. 1 písm. a),

b) neprovede aktivní vyzkoušení podle § 53 odst. 1 písm. b), nebo

c) neověří nebo neprokáže na reálných stavech budoucího provozu projektové charakteristiky, spolehlivost a stabilitu jaderného zařízení nebo jeho soulad s projektem jaderného zařízení podle § 53 odst. 1 písm. c).

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 1 písm. d), se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní některou z povinností podle § 54 odst. 1,

b) před uvedením jaderného reaktoru do kritického stavu nesplní některou z povinností podle § 54 odst. 2,

c) po výměně paliva v jaderném reaktoru nesplní některou z povinností podle § 54 odst. 3,

d) použije vybrané zařízení před úspěšným posouzením jeho shody podle § 58 odst. 7, nebo

e) v rozporu s § 59 odst. 1 nebo 3 pravidelně neprověřuje shodu provozovaného vybraného zařízení s technickými požadavky nebo ji nedokumentuje.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 1 písm. e), se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 55 odst. 1.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem některého z povolení uvedených v § 9 odst. 1 písm. b) až f), se dopustí přestupku tím, že

a) za splnění požadavků podle § 51 odst. 2 a 3 nevytváří rovnoměrně rezervu na vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo ji použije v rozporu s § 51 odst. 5,

b) nezajišťuje kvalitu vybraného zařízení a toto zajišťování nedokumentuje záznamy podle § 56 odst. 1, nebo

c) nezajistí shodu vybraného zařízení nebo části vybraného zařízení s technickými požadavky podle § 57 odst. 1 a 2 nebo toto zajišťování nedokumentuje.

(5) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 3 nebo 4, nebo

b) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 2, se dopustí přestupku tím, že

a) neomezí ozáření ve zvláštních případech podle § 64,

b) při výjimečném ozáření nesplní některou z povinností podle § 65,

c) neprovádí optimalizaci radiační ochrany podle § 66,

d) v rámci plánované expoziční situace nesplní některou z povinností podle § 68 odst. 1,

e) v rámci plánované expoziční situace nesplní některou ze zvláštních povinností podle § 69 odst. 1 písm. a) až d) nebo f) až i),

f) při vyřazování z provozu pracoviště IV. kategorie s úložištěm radioaktivního odpadu nesplní povinnost podle § 69 odst. 1 písm. e),

g) nevymezí sledované pásmo nebo nesplní některou z povinností podle § 74 odst. 1 nebo 3,

h) v rámci plánované expoziční situace nesplní některou z povinností pro bezpečný provoz pracoviště podle § 75 odst. 1,

i) ve vztahu k radiačnímu pracovníkovi nesplní některou z povinností podle § 78 odst. 1, nebo

j) ve vztahu k externímu pracovníkovi nesplní některou z povinností podle § 79.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e), i) nebo j), nebo

b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) až h).

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem některého z povolení uvedených v § 9 odst. 2 písm. b), f), g) nebo i) nebo § 9 odst. 3 písm. a), se dopustí přestupku tím, že nezajistí soustavný dohled nad radiační ochranou podle § 72 odst. 1 až 4.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 2 písm. b) nebo f), se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 73 odst. 1 nebo 2.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení k provozu pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 75 odst. 2.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení k jednotlivým etapám vyřazování z provozu pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 75 odst. 4.

(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení k používání zdroje ionizujícího záření, se dopustí přestupku tím, že nedodrží podmínky pro práci na přechodném pracovišti podle § 77 odst. 1.

(6) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2, nebo

b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 3 až 5.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 2 písm. b), d) nebo e), se dopustí přestupku tím, že v rámci radiační ochrany obyvatel nesplní některou z povinností podle § 81 odst. 2.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení, který provádí nelékařské ozáření, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 83.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení, který provádí lékařské ozáření, se dopustí přestupku tím, že v rámci radiační ochrany pacientů nesplní některou z povinností podle § 84 až 87.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení podle § 9 odst. 2 písm. f) bodu 1 nebo 2, se dopustí přestupku tím, že nezajistí identifikaci nebo označení vysokoaktivního zdroje nebo jeho příslušenství podle § 89 odst. 1.

(5) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 4, nebo

b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 3.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení, který má v držbě radionuklidový zdroj, pro který nemá další využití, se dopustí přestupku tím, že jej nepředá oprávněnému uživateli podle § 90 odst. 1.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení podle § 9 odst. 2 písm. f), se dopustí přestupku tím, že nezajistí finanční prostředky k bezpečnému ukončení nakládání s radionuklidovým zdrojem podle § 90 odst. 2.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení, který má v držbě jednoduchý nebo významný radionuklidový zdroj, pro který nemá využití po dobu delší než 12 měsíců, se dopustí přestupku tím, že jej nepředá na své náklady ke skladování do uznaného skladu podle § 90 odst. 3 nebo 4.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 2 písm. f) bodě 3 a vyváží radionuklidový zdroj 1. nebo 2. kategorie zabezpečení, se dopustí přestupku tím, že vyveze radionuklidový zdroj v rozporu s § 92 odst. 2 nebo 3.

(5) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4, nebo

b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 3.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 3, se dopustí přestupku tím, že nakládá s radioaktivním odpadem v rozporu s § 111 odst. 1 nebo 2.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 3 písm. b), se dopustí přestupku tím, že nesplní v rámci uzavření úložiště radioaktivního odpadu některou z povinností podle § 112 odst. 1.

(3) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, nebo

b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 150, se dopustí přestupku na úseku monitorování radiační situace tím, že nesplní některou z povinností podle § 150.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v tomto zákoně, se dopustí přestupku na úseku zvládání radiační mimořádné události tím, že nesplní některou z povinností podle § 156 odst. 1 nebo § 157 odst. 2.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení podle § 9 odst. 1 nebo 2 a která má stanovenu zónu havarijního plánování, se dopustí přestupku tím, že v rámci zajištění připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost nesplní některou z povinností podle § 156 odst. 2.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení a v důsledku jejíž činnosti došlo k radiační havárii, se dopustí přestupku tím, že při nápravě stavu po radiační havárii nesplní některou z povinností podle § 158 odst. 2.

(5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem některého z povolení uvedených v § 9 odst. 1 písm. b) až f) a v § 9 odst. 5, se dopustí přestupku tím, že

a) poruší některou z povinností v rámci kultury zabezpečení podle § 159a,

b) nezajistí fyzickou ochranu jaderného zařízení nebo jaderného materiálu podle § 160 nebo 161,

c) nezajistí zabezpečení jaderného materiálu, který není zařazen do kategorie, podle § 162 odst. 1, nebo

d) v rámci zabezpečení jaderného zařízení nebo jaderného materiálu nesplní některou z povinností podle § 163 odst. 1.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 2, se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností v rámci kultury zabezpečení podle § 159a nebo nezabezpečí radionuklidový zdroj podle § 164 odst. 1.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 5, se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 167 odst. 1.

(4) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c),

b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 3, nebo

c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo d).