Atomový zákon

Poplatky za ukládání radioaktivních odpadů jsou

a) pravidelný poplatek a

b) jednorázový poplatek.

Poplatníkem pravidelného poplatku je původce radioaktivního odpadu provozující

a) energetické jaderné zařízení,

b) výzkumné jaderné zařízení se jmenovitým tepelným výkonem vyšším než 1 MW,

c) jaderné zařízení, jehož hlavním účelem je výroba tepelné energie.

Předmětem pravidelného poplatku je uložení radioaktivního odpadu vzniklého z vyhořelého jaderného paliva nebo z jeho přepracování.

Základem pravidelného poplatku je u původce radioaktivního odpadu provozujícího

a) energetické jaderné zařízení množství vyrobené elektrické energie v MWh měřené na svorkách generátoru,

b) výzkumné jaderné zařízení nebo jaderné zařízení, jehož hlavním účelem je výroba tepelné energie, množství vyrobené tepelné energie v MWh.

(1) Vláda stanoví nařízením sazbu pravidelného poplatku na pětileté období.

(2) Sazba pravidelného poplatku činí nejvýše

a) 120 Kč u poplatníka provozujícího energetické jaderné zařízení,

b) 80 Kč u poplatníka provozujícího výzkumné jaderné zařízení nebo jaderné zařízení, jehož hlavním účelem je výroba tepelné energie.

(3) Při postupu podle odstavce 1 vláda zohlední zejména

a) aktuální odhad nákladů na vybudování a provoz úložišť radioaktivního odpadu,

b) aktuální stav peněžních prostředků na jaderném účtu a hodnotu investičních nástrojů pořízených z prostředků jaderného účtu,

c) očekávanou výrobu energie v jaderných zařízeních podle Státní energetické koncepce.

(4) Při postupu podle odstavce 1 vláda dbá o to, aby nebyla ohrožena způsobilost prostředků jaderného účtu sloužit svému účelu.

Pravidelný poplatek se vypočte jako součin základu poplatku zaokrouhleného na celé MWh a sazby poplatku.

Poplatkovým obdobím pravidelného poplatku je kalendářní rok.

Poplatník je povinen podat přihlášku k registraci k pravidelnému poplatku do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k uvádění do provozu jaderného zařízení.

(1) Poplatník je povinen podat poplatkové přiznání k pravidelnému poplatku nejpozději do 1 měsíce po uplynutí poplatkového období.

(2) Poplatkové přiznání a dodatečné poplatkové přiznání lze podat jen na tiskopise vydaném Správou nebo elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné Správou.

(1) Pravidelný poplatek se platí prostřednictvím záloh za zálohové období, kterým je kalendářní měsíc.

(2) Záloha se neplatí za poslední zálohové období poplatkového období.

(3) Záloha se vypočte za zálohové období jako pravidelný poplatek.

(4) Záloha je splatná nejpozději do 1 měsíce po uplynutí zálohového období.

Poplatníkem jednorázového poplatku je původce radioaktivního odpadu. Poplatníkem jednorázového poplatku není poplatník pravidelného poplatku.

(1) Předmětem jednorázového poplatku je uložení radioaktivního odpadu.

(2) Poplatková povinnost vzniká převzetím radioaktivního odpadu Správou.

Základem jednorázového poplatku je množství radioaktivního odpadu v m3.

(1) Sazba jednorázového poplatku činí až

a) 250 000 Kč pro radioaktivní odpad ve formě standardní ukládací jednotky splňující limity a podmínky pro nakládání s radioaktivním odpadem schválené Úřadem, nebo

b) 300 000 Kč pro radioaktivní odpad jiný než uvedený v písmenu a).

(2) Vláda stanoví nařízením sazby jednorázového poplatku.

Jednorázový poplatek se vypočte jako součin základu poplatku zaokrouhleného na dvě desetinná místa a sazby poplatku.

Jednorázový poplatek je splatný do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru.

(1) Výnos poplatků za ukládání radioaktivních odpadů je příjmem jaderného účtu.

(2) Jaderný účet se pro účely správy poplatků považuje za veřejný rozpočet.

Správu poplatků za ukládání radioaktivních odpadů vykonává Správa.

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) indexem bezpečné podkritičnosti ukazatel, podle něhož se omezuje nahromadění obalových souborů nebo kontejnerů obsahujících štěpnou látku tak, aby byl zachován podkritický stav štěpné látky během přepravy a skladování při přepravě,

b) obalovým souborem soubor konstrukčních dílů nezbytných k úplnému uzavření radioaktivního obsahu,

c) přepravcem držitel povolení k přepravě, podléhá-li přeprava povolení podle tohoto zákona, nebo osoba uvedená jako odesílatel v přepravních dokladech,

d) přepravním indexem číslo přidělené přepravcem obalovému souboru, přepravnímu obalu, kontejneru, nebalené látce s nízkou hmotnostní aktivitou nebo nebalenému povrchově kontaminovanému předmětu a používané při přepravě k omezování ozáření,

e) příjemcem radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva osoba, ke které je plánována přeprava radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva nebo k níž již přeprava probíhá,

f) státem původu radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva stát, ze kterého má být nebo je přeprava radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva zahájena,

g) státem určení radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva stát, do kterého je přeprava radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva plánována nebo uskutečňována,

h) státem průvozu radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva stát, přes jehož území je přeprava radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva plánována nebo uskutečňována a který není státem určení nebo státem původu,

i) štěpnou látkou izotopy uranu 233U anebo 235U, izotopy plutonia 239Pu anebo 241Pu nebo jakákoliv kombinace těchto radionuklidů kromě neozářeného přírodního uranu anebo ochuzeného uranu a přírodního uranu anebo ochuzeného uranu, které byly ozářeny pouze v tepelných reaktorech,

j) povrchovou kontaminací výskyt radioaktivní látky na povrchu v množství přesahujícím 0,4 Bq/cm2 pro radionuklidové zdroje emitující záření beta nebo gama a pro nízce toxické radionuklidové zdroje emitující záření alfa, nebo 0,04 Bq/cm2 pro ostatní radionuklidové zdroje emitující záření alfa; povrchovou kontaminací je

1. nefixovaná kontaminace, kterou se rozumí povrchová kontaminace, kterou lze odstranit běžnými prostředky, nebo

2. fixovaná kontaminace, kterou se rozumí jiná povrchová kontaminace než nefixovaná kontaminace,

k) radioaktivní látkou s malou rozptýlitelností radioaktivní látka v pevném skupenství, která není práškem, a ať již sama, nebo v uzavřeném pouzdru má omezenou schopnost se rozptýlit,

l) radioaktivní látkou zvláštní formy pevná nerozptýlitelná radioaktivní látka nebo těsně uzavřené pouzdro obsahující radioaktivní látku,

m) radioaktivním obsahem radioaktivní látka se všemi kontaminovanými nebo aktivovanými pevnými látkami, kapalnými látkami a plyny uvnitř obalového souboru,

n) povrchově kontaminovaným předmětem pevný předmět, který není sám o sobě radioaktivní, na jehož povrchu je však rozptýlena radioaktivní nebo štěpná látka; povrchově kontaminovaný předmět se zařazuje do skupiny SCO-I až SCO-III,

o) radioaktivní zásilkou obalový soubor a jeho radioaktivní obsah.

(1) Výrobek lze používat jen tehdy, jestliže byl jeho typ schválen Úřadem, jde-li o

a) obalový soubor pro přepravu, skladování nebo ukládání radioaktivní nebo štěpné látky,

b) radioaktivní látku zvláštní formy, nebo

c) radioaktivní látku s malou rozptýlitelností.

(2) Výrobek lze vyrábět, dovážet, distribuovat a používat jen tehdy, jestliže byl jeho typ schválen Úřadem, jde-li o

a) generátor záření, který není nevýznamným zdrojem ionizujícího záření,

b) uzavřený radionuklidový zdroj a zařízení, které uzavřený radionuklidový zdroj obsahuje,

c) otevřený radionuklidový zdroj

1. určený pro použití při lékařském ozáření, který není radiofarmakem registrovaným podle jiného právního předpisu, nebo

2. určený pro použití v průmyslových nebo jiných aplikacích, nebo

d) spotřební výrobek s přidaným radionuklidem.

(3) Výrobek podle odstavce 2, který není určen k uvádění na trh, lze vyrábět, dovážet, vyvážet, distribuovat nebo používat bez schválení jeho typu Úřadem.

(4) Pokud byl výrobek uvedený v odstavci 1 nebo 2, s výjimkou obalového souboru pro přepravu štěpné látky, vyroben nebo uveden na trh v některém z členských států Euratomu, v Turecku, Kanadě, Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, Spojených státech amerických nebo v některém ze států Evropského sdružení volného obchodu, který je současně smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v souladu s právními předpisy tohoto státu, uznávají se výsledky zjištění provedených v tomto státě, pokud zaručují srovnatelnou úroveň, jakou vyžaduje tento zákon, a pokud jsou tato zjištění k dispozici Úřadu. Tento výrobek se považuje za odpovídající schválenému typu výrobku podle tohoto zákona.

(5) Obalový soubor pro přepravu radioaktivní nebo štěpné látky a radioaktivní látka s malou rozptýlitelností podléhající vícestrannému schválení podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána16), podléhají schválení typu Úřadem též v případě, že byl jejich typ schválen obdobným způsobem příslušným orgánem některého z členských států Euratomu, Turecka nebo některého ze států Evropského sdružení volného obchodu, který je současně smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v nichž byly vyrobeny nebo uvedeny na trh. Výsledky zjištění provedené v těchto státech se uznávají, pokud zaručují srovnatelnou úroveň, jakou vyžaduje tento zákon, a pokud jsou tato zjištění k dispozici Úřadu.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví bližší určení výrobků podle odstavce 1, které podléhají schválení typu výrobku.

(1) Řízení o schválení typu výrobku se zahajuje na základě žádosti výrobce, dovozce, distributora nebo jiné osoby, která prokáže právní zájem na schválení typu výrobku.

(2) Žádost o schválení typu výrobku podle § 137 odst. 1 obsahuje

a) identifikaci výrobce, je-li rozdílný od žadatele,

b) identifikaci výrobku,

c) popis použití,

d) seznam právních předpisů a technických norem, v souladu s nimiž byl výrobek projektován a vyráběn,

e) návrh rozsahu a způsobu provádění provozních kontrol,

f) návod k použití v českém jazyce zahrnující pravidla bezpečného zacházení s výrobkem a údržby výrobku a

g) požadovanou dobu platnosti rozhodnutí schválení typu výrobku.

(3) Žádost o schválení typu výrobku podle § 137 odst. 2 obsahuje

a) popis určeného použití výrobku,

b) údaje o druhu radionuklidu, jeho typu, aktivitě, chemické a fyzikální formě,

c) údaje o technických parametrech generátoru záření a jeho příslušenství,

d) v případě výrobku obsahujícího radioaktivní látku informace o jeho fixačních prostředcích,

e) příkon prostorového dávkového ekvivalentu v příslušných vzdálenostech, z nichž je výrobek používán, včetně příkonu prostorového dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 0,1 m od jakéhokoli dostupného povrchu výrobku, a očekávané osobní dávky pro běžného uživatele výrobku,

f) popis způsobu splnění požadavků radiační ochrany,

g) doklad o povolení výroby v zemi výrobce,

h) průvodní list vydaný výrobcem, jde-li o otevřený radionuklidový zdroj,

i) osvědčení, jde-li o uzavřený radionuklidový zdroj,

j) údaje o klasifikaci odolnosti, způsobu uzavřenosti, popisu konstrukce, doporučených kontrolách těsnosti a době použitelnosti uzavřeného radionuklidového zdroje,

k) koncepci vyřazování výrobku,

l) protokol z měření zpracovaný výrobcem, zahrnující údaje o skutečných provozních parametrech a

m) návrh četnosti a rozsahu přejímací zkoušky, zkoušek dlouhodobé stability a zkoušek provozní stálosti zdroje ionizujícího záření.

(4) K žádosti o schválení typu výrobku podle § 137 odst. 1 musí být přiložena dokumentace stanovená v příloze č. 2 tohoto zákona. Součástí dokumentace žádosti o schválení typu obalového souboru, radioaktivních látek zvláštní formy a radioaktivních látek s malou rozptýlitelností je dokumentace zkoušek nebo výpočtů a analýz s jejich nezávislým ověřením, které provede na svůj náklad žadatel oprávněnými právnickými osobami, a podrobná technická specifikace obalového souboru.

(5) Dokumentace podle odstavce 4 nemusí být předkládána, pokud již byla předložena Úřadu při předcházejícím řízení o schválení typu výrobku a pokud v ní nedošlo k žádným změnám. V případě podle věty prvé přiloží žadatel k žádosti prohlášení, že v dokumentaci nedošlo k žádným změnám, a výčet již dříve předložené dokumentace.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví

a) rozsah, náplň a způsob provedení zkoušek nebo výpočtů a analýz k žádosti o schválení typu výrobku,

b) obsah dokumentace zkoušek nebo výpočtů a analýz k žádosti o schválení typu výrobku,

c) požadavky na oprávněnou právnickou osobu provádějící zkoušky a nezávislé ověření zkoušek nebo výpočtů a analýz k žádosti o schválení typu výrobku,

d) rozsah a způsob provedení dokumentace podle odstavce 4.

(1) V rozhodnutí o schválení typu výrobku Úřad uvede

a) pro schválení typu obalového souboru

1. identifikaci obalového souboru v rozsahu informací uvedených v žádosti a identifikační číslo schváleného typu výrobku,

2. dobu platnosti rozhodnutí,

3. omezení týkající se dopravy obalového souboru,

4. výčet právních předpisů a mezinárodních dokumentů, podle kterých je typ obalového souboru schválen,

5. popis obalového souboru včetně celkové hmotnosti a celkových vnějších rozměrů, s odkazy na technické výkresy, materiálové listy nebo na popis typu výrobku,

6. reprodukovatelné vyobrazení obalového souboru o rozměrech nejvýše 21 cm × 29,7 cm,

7. popis přípustného radioaktivního obsahu,

8. podrobnou technickou specifikaci obalového souboru v rozsahu informací uvedených v dokumentaci k žádosti,

9. výčet dodatkových opatření při nakládce, přepravě, manipulaci a vykládce obalového souboru, včetně zvláštních podmínek pro odvod tepla během umístění na dopravním prostředku při přepravě, pokud teplo vzniká,

10. odkazy na informace o všech opatřeních nezbytných při manipulaci s obalovým souborem nebo nezbytných před dopravou, které byly poskytnuty žadatelem,

11. výčet okolních podmínek vzatých v úvahu při projektování obalového souboru,

12. odkaz na opatření a postupy ke zvládání radiační mimořádné události, je-li to důvodné,

13. identifikaci výrobce v rozsahu informací uvedených v žádosti,

14. prohlášení, že rozhodnutí nezbavuje přepravce povinnosti dodržovat požadavky státu, do kterého nebo přes jehož území je přeprava radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva realizována,

15. odkaz na rozhodnutí o schválení typu výrobku nebo jiný odpovídající úkon příslušného orgánu jiného státu, pokud byl učiněn,

16. jiné doplňkové technické údaje, je-li to důvodné, a

17. informaci o rozhodnutí o povolení přepravy, pokud je povolení přepravy vyžadováno a žadatel o něj požádá,

b) pro obalový soubor obsahující štěpnou látku dále

1. popis povoleného obsahu a formy štěpné látky,

2. hodnotu indexu bezpečné podkritičnosti,

3. odkazy na dokumentaci prokazující zachování podkritického stavu obsahu,

4. popis zařízení nebo vybavení, které má zabránit pronikání vody do volných prostor obalového souboru při hodnocení kritičnosti, pokud jej obalový soubor obsahuje,

5. informace o skutečnostech, které byly použity při hodnocení kritičnosti, pokud se jedná o obalový soubor pro ozářené jaderné palivo, a

6. rozsah okolní teploty, pro který je konstrukční typ obalového souboru schválen,

c) pro obalové soubory typu B(M)17) dále výčet požadavků podle prováděcího právního předpisu na obalové soubory typu B(U)17), které obalový soubor nesplňuje,

d) pro radioaktivní látku zvláštní formy a radioaktivní látku s malou rozptýlitelností

1. identifikaci výrobku v rozsahu informací uvedených v žádosti a identifikační číslo schváleného typu výrobku,

2. dobu platnosti rozhodnutí,

3. výčet právních předpisů a mezinárodních dokumentů, podle kterých je konstrukční typ výrobku schválen,

4. popis výrobku s odkazy na technické výkresy, materiálové listy nebo na popisy konstrukčního typu výrobku,

5. popis vzhledu výrobku, včetně hmotnosti a celkových vnějších rozměrů, a reprodukovatelné vyobrazení vzhledu o rozměrech nejvýše 21 cm × 29,7 cm,

6. popis povoleného radioaktivního obsahu zahrnující jeho fyzikální stav, chemickou formu, aktivitu a množství v gramech,

7. podmínky, za kterých je schválení typu výrobku vydáváno, a

8. identifikaci výrobce v rozsahu informací uvedených v žádosti,

e) pro zdroj ionizujícího záření

1. identifikaci výrobku v rozsahu informací uvedených v žádosti,

2. dobu platnosti rozhodnutí,

3. výčet právních předpisů a mezinárodních dokumentů, podle kterých je konstrukční typ výrobku schválen,

4. popis výrobku s odkazy na technické výkresy, materiálové listy nebo na popisy konstrukčního typu výrobku,

5. podmínky, za kterých je schválení typu výrobku vydáváno,

6. identifikaci výrobce v rozsahu informací uvedených v žádosti,

7. kategorii zdroje ionizujícího záření a

8. četnost a minimální rozsah přejímací zkoušky, zkoušek dlouhodobé stability a zkoušek provozní stálosti zdroje ionizujícího záření.

(2) Lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení o schválení typu výrobku činí 90 dnů, nejde-li o schválení typu obalového souboru, u něhož lhůta pro vydání rozhodnutí činí 12 měsíců.

(1) Výrobce, dovozce nebo distributor výrobku podléhajícího schválení typu výrobku nebo jiná osoba dodávající jej na trh jsou povinni zajistit ověření shody každého kusu výrobku se schváleným typem výrobku, dokládat její ověření prohlášením shody a výrobní číslo každého kusu výrobku oznamovat Úřadu.

(2) Ověření shody výrobku a obalového souboru pro přepravu, skladování nebo ukládání radioaktivní nebo štěpné látky stanovené prováděcím právním předpisem, radioaktivní látky zvláštní formy a radioaktivní látky s malou rozptýlitelností se provádí ověřováním shody výrobku s dokumentací předloženou Úřadu ke schválení typu výrobku, s výjimkou obalového souboru pro přepravu, skladování a ukládání vyhořelého jaderného paliva, který je vybraným zařízením, jež se provádí postupem podle § 58.

(3) Výrobce, dovozce nebo distributor výrobku podléhajícího schválení typu výrobku nebo jiná osoba dodávající tento výrobek na trh zajistí nové ověření shody a vydání prohlášení shody, dojde-li ke změně skutečností, které mohou ovlivnit vlastnost výrobku důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti nebo radiační ochrany.

(4) Prohlášení shody musí být v českém jazyce a musí obsahovat

a) identifikační údaje osoby, které je vydáváno,

b) identifikační údaje výrobku,

c) prohlášení, že pro daný účel je výrobek bezpečný a vhodný,

d) použitý způsob ověření shody a seznam právních předpisů a technických norem, podle nichž byla ověřována shoda,

e) odkazy na dokumenty vydané při ověřování shody,

f) název, adresu sídla a identifikační číslo osoby, která ověřovala shodu,

g) datum vydání prohlášení shody a jméno, případně jména, příjmení a funkci fyzické osoby vydávající prohlášení shody.

(5) Distributor typově schváleného spotřebního výrobku s přidaným radionuklidem je povinen zajistit, aby součástí dokumentace předávané uživateli tohoto výrobku byla informace o

a) přidané radioaktivní látce, jejím druhu a aktivitě,

b) dávkovém příkonu za normálních podmínek a při údržbě,

c) možné zdravotní újmě v důsledku ozáření,

d) schválení typu výrobku,

e) správném použití, instalaci, údržbě a opravách výrobku a

f) doporučeném způsobu zneškodnění výrobku.

(1) Přepravce je povinen

a) předávat radioaktivní nebo štěpnou látku pouze osobě oprávněné nakládat s ní podle tohoto zákona,

b) zajistit přepravu a dopravu radioaktivní nebo štěpné látky podle prováděcího právního předpisu a jiných právních předpisů8), zajistit zabezpečení radioaktivní nebo štěpné látky, fyzickou ochranu jaderného materiálu, zvládání radiační mimořádné události a zamezit zneužití informací o přepravě,

c) určit přepravní index, index bezpečné podkritičnosti a kategorii radioaktivní zásilky, nefixovanou kontaminaci a příkony dávkového ekvivalentu,

d) zajistit technické a organizační podmínky přepravy a dopravy radioaktivní nebo štěpné látky,

e) zajistit dokumentaci nezbytnou k přepravě a dopravě radioaktivní nebo štěpné látky,

f) zpracovat a trvale zpřístupnit zásahové instrukce,

g) informovat o dopravě Úřad, dotčené správní orgány, dopravce a další osoby, kterých se doprava týká,

h) označit radioaktivní zásilku příslušnými údaji včetně UN čísla,

i) opatřit radioaktivní zásilku bezpečnostními značkami a v případě použití kontejneru jej příslušně označit a opatřit velkými bezpečnostními značkami a oranžovými tabulkami,

j) opatřit dopravní prostředek velkými bezpečnostními značkami a oranžovými tabulkami v souladu s jinými právními předpisy8),

k) používat k přepravě radioaktivní nebo štěpné látky jen typ obalového souboru splňující technické požadavky na konstrukci, bezpečnostní funkce a označování obalového souboru a na manipulaci s ním v závislosti na radioaktivním obsahu,

l) projednat nezbytná opatření ke zvládání radiační mimořádné události s Hasičským záchranným sborem České republiky, stanoví-li tak havarijní řád,

m) v případě radiační havárie nebo podezření na její vznik neprodleně informovat Úřad, příslušné operační středisko Policie České republiky a příslušné operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru České republiky a

n) provádět přepravu povrchově kontaminovaného předmětu skupiny SCO-III, pouze je-li odůvodněna; taková přeprava se považuje za odůvodněnou, pokud

1. v době podání žádosti o povolení neexistuje vhodný obalový soubor,

2. návrh nebo výroba vhodného obalového souboru k přepravě předmětu nebo rozdělení předmětu na menší části nejsou prakticky, technicky nebo ekonomicky proveditelné a

3. neexistuje jiná možnost přepravy.

(2) Přepravce je při přepravě radioaktivní nebo štěpné látky do České republiky nebo při jejich průvozu přes Českou republiku povinen mít prohlášení odesílatele radioaktivní nebo štěpné látky usazeného ve státě, který není členem Euratomu, schválené příslušnými orgány tohoto státu, o převzetí látek zpět v případě, kdy přepravu nelze dokončit.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví

a) způsob určení a nejvyšší přípustné hodnoty přepravního indexu, indexu bezpečné podkritičnosti, nefixované kontaminace a příkonu dávkového ekvivalentu a způsob určení kategorie radioaktivní zásilky,

b) podmínky pro klasifikaci radioaktivní a štěpné látky pro účely přepravy a technické a organizační podmínky přepravy a dopravy radioaktivní nebo štěpné látky,

c) požadavky na obsah, jazykové provedení a dostupnost dokumentace nezbytné k přepravě a dopravě radioaktivní nebo štěpné látky,

d) způsob a rozsah vyrozumění správních orgánů a osob, jichž se doprava týká, o dopravě a lhůty k jeho provedení,

e) způsob označování, vzhled a způsob užívání bezpečnostních značek k označování radioaktivní zásilky, dopravního prostředku k její přepravě a kontejneru k přepravě.

Přepravce je při přepravě radioaktivní nebo štěpné látky, k jejíž přepravě je třeba povolení podle tohoto zákona, povinen

a) ohlásit vstup na území České republiky ze státu, který není členem Euratomu, nebo výstup z území České republiky do státu, který není členem Euratomu, příslušnému celnímu úřadu,

b) v případě průvozu přes Českou republiku předložit příslušnému celnímu úřadu při vstupu na území České republiky stejnopis nebo ověřenou kopii platného povolení státu, do něhož má být tato látka z členského státu Euratomu propuštěna.

(1) Žádost o povolení k přeshraniční přepravě radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva musí být podána formou standardního dokumentu podle právního předpisu Euratomu18).

(2) Společné povolení více přeshraničních přeprav radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva lze vydat, pokud o něj bylo požádáno jednou žádostí a

a) radioaktivní odpad nebo vyhořelé jaderné palivo má stejné fyzikální, chemické a radioaktivní vlastnosti,

b) přepravy jsou uskutečňovány pouze mezi stejným držitelem radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva a stejným příjemcem a týkají se vždy stejných příslušných orgánů a

c) přepravy jsou uskutečňovány přes stejné hraniční přechody v případě, že se týkají státu, který není členem Euratomu.

(3) Úřad může v dohodě s příslušnými orgány členských států Euratomu, jichž se přeprava týká, vydat povolení k přepravě též v případě, kdy není splněna podmínka podle odstavce 2 písm. c).

(4) Prováděcí právní předpis stanoví vzory standardních dokumentů v oblasti přeshraniční přepravy radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva.

(1) Držitel radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva je při jeho přepravě z České republiky do jiného členského státu Euratomu povinen

a) podat žádost o povolení k přepravě způsobem podle § 143 odst. 1,

b) zajistit zpětné převzetí radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva na vlastní náklady, nelze-li přepravu dokončit nebo nejsou-li podmínky přepravy v souladu s ustanoveními tohoto zákona a s jinými právními předpisy8) a nelze-li učinit jiné opatření k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a

c) zajistit, aby dopravce přijal v případě potřeby nápravná opatření k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.

(2) Úřad při přepravě radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva z České republiky do členského státu Euratomu

a) zašle kopii žádosti podle odstavce 1 písm. a) příslušným orgánům státu určení, případně státu průvozu, který je členským státem Euratomu,

b) přijme nezbytná opatření k zajištění ochrany všech údajů týkajících se přepravy proti zneužití,

c) v případě, že si příslušný orgán dotčeného členského státu vyžádá doplňující informace, zajistí jejich neprodlené předání,

d) vydá povolení k přeshraniční přepravě radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva

1. po obdržení potvrzení o přijetí řádně vyplněné žádosti od příslušných orgánů státu určení,

2. na základě obdržených souhlasů s přepravou příslušných orgánů států, kterým byla žádost podle písmene a) zaslána; marné uplynutí lhůty pro udělení souhlasu podle písmene e) se považuje za vyjádření souhlasu příslušného orgánu s navrhovanou přepravou a

3. v případě souladu přepravy s příslušnými právními předpisy České republiky, právními předpisy Euratomu nebo mezinárodními právními předpisy týkajícími se přepravy radioaktivních látek,

e) povolení k přeshraniční přepravě podle písmene d) vydá bez zbytečného odkladu po

1. uplynutí lhůty 2 měsíců od potvrzení přijetí žádosti příslušnými orgány státu určení, pokud žádný ze států, kterým byla žádost podle písmene a) zaslána, nepožádal o dodatečnou lhůtu, nebo

2. uplynutí dodatečné lhůty v délce nejvýše 1 měsíce, o kterou požádal některý ze států, kterým byla žádost podle písmene a) zaslána,

f) vydá povolení podle písmene d) nebo rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení formou stanovenou právním předpisem Euratomu18); doba platnosti povolení nesmí být delší než 3 roky; při stanovení doby platnosti povolení Úřad vezme v úvahu podmínky stanovené v souhlasech k přepravě příslušných orgánů všech států, kterým byla zaslána žádost podle písmene a),

g) o vydání povolení k přepravě informuje všechny příslušné orgány dotčených členských států Euratomu nebo třetích zemí,

h) zašle kopii oznámení o přijetí radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva, a to vyplněnou příslušnou část standardního dokumentu, kterou obdržel od příslušného orgánu státu určení, původnímu držiteli radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva,

i) oznámí Evropské komisi případy neodůvodněných prodlev nebo nedostatku spolupráce ze strany příslušných orgánů jiného členského státu Euratomu.

(3) Úřad může rozhodnout, že přepravu nelze dokončit, pokud podmínky přepravy nejsou v souladu s ustanoveními tohoto zákona a s jinými právními předpisy8) nebo pokud tyto podmínky nejsou v souladu s povoleními nebo souhlasy k přepravě vydanými dotčenými členskými státy Euratomu, a neprodleně o tom informuje příslušné orgány dotčených členských států Euratomu nebo třetích zemí. Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení.

(1) Držitel radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva při jeho přepravě z České republiky do státu, který není členem Euratomu, je povinen

a) podat žádost o povolení k přepravě způsobem podle § 143 odst. 1,

b) zajistit zpětné převzetí radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva na vlastní náklady, nelze-li přepravu dokončit nebo nejsou-li podmínky přepravy v souladu s ustanoveními tohoto zákona a s jinými právními předpisy8) a nelze-li učinit jiné opatření k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,

c) zajistit, aby dopravce přijal v případě potřeby nápravná opatření k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,

d) zajistit, aby mu příjemce neprodleně po obdržení radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva zaslal oznámení o přijetí radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva formou příslušné části standardního dokumentu nebo vlastní prohlášení stejného obsahu a sdělil mu poslední celní úřad Euratomu, přes který byla přeprava uskutečněna, a

e) zaslat Úřadu do 15 dnů od předání radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva příjemcem vyplněné oznámení o přijetí radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva formou příslušné části standardního dokumentu s uvedením posledního celního úřadu Euratomu, přes který byla přeprava uskutečněna; nevyplní-li příjemce standardní dokument, vyplní jej držitel radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva a doloží jej prohlášením příjemce podle písmene d).

(2) Úřad při přepravě radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva z České republiky do státu, který není členem Euratomu,

a) informuje příslušné orgány státu určení o plánované přepravě, vyžádá si jejich souhlas a zašle kopie žádosti podle odstavce 1 písm. a) příslušným orgánům členských států průvozu v Euratomu a

b) postupuje podle § 144 odst. 2 písm. b) až g) a odstavce 3.

(1) Příjemce radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva při jeho přepravě ze státu, který není členem Euratomu, do České republiky je povinen

a) zajistit, aby držitel radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva vyplnil a potvrdil žádost o povolení přepravy radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva formou standardního dokumentu, a předložit tuto žádost Úřadu,

b) doložit Úřadu, že zajistil, aby držitel radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva na vlastní náklady zpětně převzal radioaktivní odpad nebo vyhořelé jaderné palivo, nebude-li možné přepravu dokončit nebo nejsou-li podmínky přepravy v souladu s ustanoveními tohoto zákona a s jinými právními předpisy8) a nelze-li učinit jiné opatření k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení; taková smlouva musí být schválena příslušnými orgány třetí země, v níž je držitel usazen,

c) zajistit, aby dopravce přijal v případě potřeby nápravná opatření k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a

d) zaslat Úřadu do 15 dnů po obdržení radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva oznámení o přijetí radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva formou příslušné části standardního dokumentu.

(2) Úřad při přeshraniční přepravě radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva ze státu, který není členem Euratomu, do České republiky, včetně průvozu členskými státy Euratomu,

a) zašle kopii žádosti podle odstavce 1 písm. a) příslušným orgánům států průvozu v Euratomu,

b) postupuje podle § 144 odst. 2 písm. b) až g) a odstavce 3 a

c) zašle kopii oznámení o přijetí radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva formou vyplněné příslušné části standardního dokumentu příslušným orgánům všech dotčených členských států Euratomu nebo třetích zemí.

(1) Osoba, která zajišťuje uskutečnění přepravy na území České republiky při přepravě radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva mezi státy, které nejsou členy Euratomu, s průvozem přes členské státy Euratomu, kdy je Česká republika prvním členským státem Euratomu, na jehož území radioaktivní odpad nebo vyhořelé jaderné palivo vstupuje, je povinna

a) zajistit, aby držitel radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva vyplnil a potvrdil žádost o povolení přepravy radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva formou standardního dokumentu, a předložit tuto žádost Úřadu,

b) doložit Úřadu, že zajistila, aby držitel radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva na vlastní náklady převzal zpět radioaktivní odpad nebo vyhořelé jaderné palivo, nelze-li přepravu dokončit nebo nejsou-li podmínky přepravy v souladu s ustanoveními tohoto zákona a s jinými právními předpisy8) a nelze-li učinit jiné opatření k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení; taková smlouva musí být schválena příslušnými orgány třetí země, v níž je držitel usazen, a

c) zajistit, aby držitel radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva zajistil přijetí nápravných opatření k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení dopravcem v případě potřeby.

(2) Držitel povolení k přeshraniční přepravě radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva je povinen

a) zajistit, aby mu příjemce neprodleně po obdržení radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva zaslal prohlášení, že radioaktivní odpad nebo vyhořelé jaderné palivo dosáhly místa určení, s uvedením celního úřadu, přes který byla přeprava uskutečněna,

b) sdělit Úřadu do 15 dnů od předání radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva příjemci, že radioaktivní odpad nebo vyhořelé jaderné palivo dosáhly místa určení, a

c) zaslat Úřadu prohlášení příjemce podle písmene a).

(3) Úřad při přeshraniční přepravě radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva mezi státy, které nejsou členy Euratomu, s průvozem přes členské státy Euratomu, kdy je Česká republika prvním členským státem Euratomu, na jehož území radioaktivní odpad nebo vyhořelé jaderné palivo vstupuje,

a) zašle kopii žádosti podle odstavce 1 písm. a) příslušným orgánům států průvozu v Euratomu a

b) postupuje podle § 144 odst. 2 písm. b) až g) a odstavce 3.

(1) V případě přepravy radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva nevyžadující povolení podle § 9 odst. 4, při které je Česká republika státem průvozu, ale není prvním státem Euratomu, na jehož území radioaktivní odpad nebo vyhořelé jaderné palivo vstupují, Úřad

a) do 20 dnů po obdržení žádosti o souhlas s přepravou radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva od příslušných orgánů členského státu Euratomu prověří, zda je žádost řádně vyplněna a požádá příslušné orgány členského státu Euratomu o doplnění chybějících údajů, pokud je to nutné; na zkrácení lhůty 20 dnů se může dohodnout s příslušnými orgány členských států, jichž se přeprava týká, pokud se tyto orgány ujistily, že je žádost řádně vyplněna,

b) o tom, že požádal o doplnění žádosti, vyrozumí i ostatní příslušné orgány členských států, jichž se přeprava týká,

c) do 2 měsíců ode dne vystavení potvrzení o přijetí řádně vyplněné žádosti oznámí příslušnému orgánu členského státu Euratomu, který přepravu povoluje, souhlas s přepravou, souhlas s přepravou s podmínkami provedení zamýšlené přepravy nebo zamítnutí souhlasu s přepravou,

d) uvede důvody, které vedou ke stanovení podmínek připojených k udělenému souhlasu nebo k zamítnutí souhlasu; tyto důvody musí být v souladu s jinými právními předpisy, právními předpisy Euratomu nebo mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, týkajícími se přepravy radioaktivních látek,

e) je oprávněn požádat příslušný orgán členského státu Euratomu, který přepravu povoluje, o prodloužení lhůty k oznámení podle písmene c), nejdéle však o 1 měsíc; nevyjádří-li se Úřad ve lhůtě, má se za to, že s přepravou souhlasí,

f) udělí souhlas se zpětnou přepravou radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva, pokud

1. udělil předchozí souhlas s přepravou při průvozu za účelem zpracování nebo přepracování, jde o zpětnou přepravu produktů odpovídajících původnímu materiálu po zpracování nebo přepracování a jsou dodrženy jiné právní předpisy, nebo

2. stát určení, původu nebo průvozu rozhodne, že přepravu nelze dokončit, a zpětná přeprava je uskutečňována za stejných podmínek a se stejnými specifikacemi.

(2) V případě přepravy radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva z členského státu Euratomu do České republiky

a) je příjemce radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva povinen do 15 dnů po jejich obdržení zaslat Úřadu oznámení o přijetí radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva ve formě vyplněné příslušné části standardního dokumentu,

b) Úřad zašle po obdržení oznámení o přijetí radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva podle písmene a) jeho kopii příslušným orgánům dotčených členských států Euratomu nebo třetích zemí,

c) Úřad postupuje podle odstavce 1 a dále

1. zašle potvrzení o přijetí řádně vyplněné žádosti příslušnému orgánu členského státu Euratomu, který přepravu povoluje, je-li žádost řádně vyplněna, a to nejdříve 20 dnů od obdržení žádosti, nejpozději však do 10 dnů po uplynutí lhůty 20 dnů, a pokud některý z těchto orgánů nebo Úřad požádá o chybějící údaje, zašle potvrzení o přijetí řádně vyplněné žádosti nejdříve 20 dnů od obdržení žádosti, nejpozději však do 10 dnů po obdržení chybějících údajů; na zkrácení těchto lhůt se může dohodnout s příslušnými orgány členských států, jichž se přeprava týká, a

2. postupuje podle právních předpisů upravujících nakládání s radioaktivním odpadem nebo vyhořelým jaderným palivem při stanovení podmínek uděleného souhlasu nebo při zamítnutí souhlasu.

(3) Úřad může rozhodnout, že přepravu nelze dokončit, pokud podmínky přepravy nejsou v souladu s ustanoveními tohoto zákona, s jinými právními předpisy8) nebo s povoleními anebo souhlasy k přepravě vydanými dotčenými členskými státy Euratomu a neprodleně o tom informuje příslušné orgány dotčených členských států Euratomu nebo třetích zemí. Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení.

(1) Monitorování radiační situace na území České republiky je prováděno

a) formou normálního monitorování, které se provádí za obvyklé radiační situace, včetně monitorování při havarijním cvičení, nácviku a porovnávacím měření, za plánované a existující expoziční situace nebo formou havarijního monitorování, které se provádí za nehodové expoziční situace,

b) měřením a vyhodnocováním fyzikálních veličin charakterizujících pole záření a obsah radionuklidů v monitorovaných položkách v monitorovacích místech nebo monitorovacích trasách uspořádaných v monitorovacích sítích pro účely hodnocení zevního a vnitřního ozáření obyvatel,

c) přímým měřením a jeho vyhodnocením v monitorovacích místech anebo monitorovacích trasách nebo nepřímým měřením a jeho vyhodnocením ve vzorcích odebraných v monitorovacích místech anebo monitorovacích trasách v měřicí laboratoři,

d) předáváním dat z monitorování Úřadu, který provádí jejich zpracování, hodnocení a zveřejnění.

(2) Monitorování radiační situace podle odstavce 1 zajišťují

a) Úřad na celém území České republiky, správní orgány uvedené v § 216 až 218 a § 220 až 223, osoba, která má v držbě odval, odkaliště nebo jiný zbytek po činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu nebo po jiné hornické činnosti doprovázené výskytem radioaktivního nerostu, nebo další osoby uvedené v národním programu monitorování pro území České republiky (dále jen „národní program monitorování“) na vybrané části území České republiky,

b) držitel povolení podle programu monitorování vztahujícího se na území, na němž je umístěn areál jaderného zařízení, na pracoviště se zdroji ionizujícího záření nebo na území zóny havarijního plánování, je-li stanovena.

(3) Úřad v rámci řízení monitorování radiační situace při vzniku nehodové expoziční situace zahajuje havarijní monitorování a podle jejího rozsahu a v souladu s programem monitorování může určit rozsah a způsob zapojení jednotlivých osob uvedených v odstavci 2 písm. a) do havarijního monitorování.

(4) Při monitorování radiační situace se postupuje podle národního programu monitorování a dalších programů monitorování podle odstavce 2 a při havarijním cvičení, nácviku a porovnávacím měření se postupuje rovněž podle pokynů daných jejich organizátorem.

(5) Pro účely monitorování a hodnocení radiační situace se v programu monitorování stanovují odstupňované monitorovací úrovně.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví

a) podrobné požadavky na formu a způsob monitorování radiační situace a rozsah provádění monitorování správními orgány,

b) kritéria pro výběr dalších osob pro provádění monitorování radiační situace,

c) obsah národního programu monitorování,

d) požadavky na stanovení zóny havarijního plánování.

(1) Držitel povolení k provozu pracoviště III. kategorie, který je současně držitelem povolení k uvolňování radioaktivní látky z pracoviště, a držitel povolení k provozu pracoviště IV. kategorie jsou povinni

a) zajistit provádění monitorování výpustí a okolí podle programu monitorování, včetně havarijního monitorování,

b) zajistit měřicí laboratoř a její účast v porovnávacím měření organizovaném Úřadem a Evropskou komisí,

c) strpět v areálu jaderného zařízení nebo na pracovišti monitorování výpustí prováděné Úřadem podle národního programu monitorování a zajistit potřebnou součinnost,

d) provádět nácvik havarijního monitorování v rámci havarijního cvičení podle § 156 odst. 1 písm. f),

e) předávat Úřadu data z monitorování výpustí a okolí a

f) vypracovat výroční zprávu o monitorování výpustí a okolí a předat ji do 15. února následujícího kalendářního roku Úřadu.

(2) Držitel povolení k umístění jaderného zařízení, držitel povolení k výstavbě jaderného zařízení, držitel povolení k výstavbě pracoviště IV. kategorie nebo držitel povolení k uzavření úložiště radioaktivního odpadu jsou povinni

a) zajistit provádění monitorování okolí podle programu monitorování, včetně havarijního monitorování,

b) zajistit měřicí laboratoř a její účast v porovnávacím měření organizovaném Úřadem a Evropskou komisí,

c) předávat Úřadu data z monitorování okolí a

d) vypracovat výroční zprávu o monitorování okolí a předat ji do 15. února následujícího kalendářního roku Úřadu.

(3) Držitel povolení k vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany podle § 9 odst. 2 písm. h) bodu 3 je povinen

a) zajistit měřicí laboratoř a její účast v porovnávacím měření organizovaném Úřadem a Evropskou komisí a

b) předávat Úřadu data z monitorování okolí.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví

a) požadavky na činnosti vykonávané měřicí laboratoří a na vybavení měřicí laboratoře,

b) rozsah a způsob provádění porovnávacích měření,

c) obsah výroční zprávy o monitorování výpustí a okolí.

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) odezvou na radiační mimořádnou událost uplatnění souboru opatření ke zvládnutí situace související se vznikem radiační mimořádné události s cílem znovunabytí kontroly nad vzniklou situací a zabránění následkům vzniklé radiační mimořádné události, včetně neradiačních následků, nebo jejich zmírnění,

b) připraveností k odezvě na radiační mimořádnou událost soubor organizačních, technických, materiálních a personálních opatření připravovaných podle pravděpodobného průběhu radiační mimořádné události k odvrácení nebo zmírnění jejích dopadů a zpracovaných ve formě zásahových instrukcí, vnitřního havarijního plánu, havarijního řádu, plánu k provádění záchranných a likvidačních prací v okolí zdroje nebezpečí19) (dále jen „vnější havarijní plán“) a národního radiačního havarijního plánu.

Při zvládání radiační mimořádné události se ve věcech neupravených tímto zákonem postupuje podle zákona o integrovaném záchranném systému nebo podle zákona o krizovém řízení.

(1) V případě, kdy se překrývají zóny havarijního plánování více držitelů povolení, mohou v nich být opatření ke zvládání radiační mimořádné události činěna držiteli povolení společně.

(2) Při stanovování zóny havarijního plánování musí být zohledněno vzájemné působení a umístění jaderných zařízení různých držitelů povolení.

(1) Podle velikosti možných dopadů radiační nehody nebo radiační havárie na území České republiky se jaderné zařízení, pracoviště se zdroji ionizujícího záření nebo činnosti v rámci expozičních situací zařazují do kategorie ohrožení A až E.

(2) Pro účely odstupňované připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost se radiační mimořádná událost zařazuje do kategorie radiační mimořádná událost prvního stupně, radiační nehoda nebo radiační havárie.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro zařazení jaderného zařízení, pracoviště se zdroji ionizujícího záření nebo činnosti v rámci expozičních situací do kategorie ohrožení.

(1) Žadatel o povolení podle § 9 odst. 1 písm. b) a e), § 9 odst. 2 písm. a), b), d) a f), kromě žadatele o povolení k nakládání s rentgenovým zařízením používaným pro lékařské nebo nelékařské ozáření nebo pro veterinární účely, a to v radiodiagnostice, intervenční radiologii, nukleární medicíně nebo pro zobrazovací účely v radioterapii, § 9 odst. 3 písm. a) a b) a § 9 odst. 4 je povinen

a) zpracovat analýzu a hodnocení radiační mimořádné události,

b) stanovit na základě výsledků analýzy a hodnocení radiační mimořádné události kategorii radiační mimořádné události, která by při vykonávání povolené činnosti mohla vzniknout,

c) stanovit na základě výsledků analýzy a hodnocení radiační mimořádné události kategorii ohrožení,

d) oznámit kategorii ohrožení zpracovateli vnějšího havarijního plánu a národního radiačního havarijního plánu a

e) zohlednit výsledky analýzy a hodnocení radiační mimořádné události při zpracování dokumentace pro povolovanou činnost.

(2) Analýza a hodnocení radiační mimořádné události musí být provedena na základě výčtu možných radiačních mimořádných událostí, jejich příčin a rozsahu jejich dopadů na vykonávání činností v rámci expozičních situací, činností souvisejících s využíváním jaderné energie, nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem nebo přepravy radioaktivní nebo štěpné látky.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví podrobná pravidla provádění analýzy a hodnocení radiační mimořádné události.

(1) Připravenost k odezvě na radiační mimořádnou událost zahrnuje vzdělávání a odbornou přípravu k odezvě na radiační mimořádnou událost a přípravu na

a) zjišťování vzniku radiační mimořádné události,

b) zařazení vzniklé radiační mimořádné události do kategorie radiační mimořádné události,

c) vyhlášení radiační mimořádné události a vyrozumění dotčených orgánů,

d) řízení a provádění odezvy na radiační mimořádnou událost,

e) omezení havarijního ozáření,

f) zdravotnické zajištění,

g) předběžné informování obyvatelstva,

h) prověřování připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost,

i) příjem vnější pomoci a

j) dokumentování připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost včetně zpracování vnitřního havarijního plánu, vnějšího havarijního plánu, národního radiačního havarijního plánu a havarijního řádu.

(2) Vnitřní havarijní plán se zpracovává pro areál jaderného zařízení nebo pracoviště se zdroji ionizujícího záření kromě pracoviště s rentgenovým zařízením používaným pro lékařské nebo nelékařské ozáření nebo pro veterinární účely, a to v radiodiagnostice, intervenční radiologii, nukleární medicíně nebo pro zobrazovací účely v radioterapii. Vnější havarijní plán se zpracovává pro zónu havarijního plánování.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví

a) požadavky na obsah národního radiačního havarijního plánu,

b) postupy a opatření k zajištění připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost.

(1) Držitel povolení, kromě držitele povolení k nakládání s rentgenovým zařízením používaným pro lékařské nebo nelékařské ozáření nebo pro veterinární účely, a to v radiodiagnostice, intervenční radiologii, nukleární medicíně nebo pro zobrazovací účely v radioterapii, je povinen

a) neprodleně seznámit se schváleným vnitřním havarijním plánem všechny osoby tímto plánem dotčené, včetně osoby provozující objekt nebo zařízení, které může být radiační mimořádnou událostí vzniklou při činnosti, k níž bylo držiteli povolení vydáno povolení, ovlivněno nebo zasaženo (dále jen „sousedící osoba“), a osob podle vnitřního havarijního plánu určených k odezvě na radiační mimořádnou událost,

b) neprodleně seznámit s vypracovanou zásahovou instrukcí fyzické osoby touto instrukcí dotčené,

c) neprodleně seznámit se schváleným havarijním řádem všechny osoby určené k zajištění přepravy a fyzické osoby tímto řádem určené k provedení zásahu,

d) sdílet informace nutné pro řízení a provedení odezvy na radiační mimořádnou událost v rámci povolené činnosti se sousedící osobou, je-li také držitelem povolení podle tohoto zákona,

e) zajistit systém vzdělávání fyzických osob dotčených zásahovou instrukcí, vnitřním havarijním plánem nebo havarijním řádem v oblasti zvládání radiační mimořádné události,

f) pravidelně prověřovat připravenost k odezvě na radiační mimořádnou událost nácvikem, havarijním cvičením a ověřováním funkčnosti technických prostředků podle vnitřního havarijního plánu, zásahové instrukce a havarijního řádu; prověření připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost musí být prováděno na základě ročního plánu a hodnoceno, a

g) zajistit soulad sledovaných veličin a parametrů svého programu monitorování s monitorovací úrovní stanovenou ve vnitřním havarijním plánu.

(2) Držitel povolení k vykonávání činností souvisejících s využíváním jaderné energie a k vykonávání činností v rámci expozičních situací, k nimž je stanovena zóna havarijního plánování, je povinen

a) spolupracovat s orgány státní správy a územní samosprávy a zasahujícími složkami integrovaného záchranného systému na zajištění připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost při radiační havárii v zóně havarijního plánování,

b) předávat podklady ke zpracování

1. vnějšího havarijního plánu Hasičskému záchrannému sboru České republiky a krajskému úřadu,

2. národního radiačního havarijního plánu Úřadu a Ministerstvu vnitra,

c) zajistit systémy monitorování radiační situace v areálu jaderného zařízení a v zóně havarijního plánování a podílet se na zajištění monitorování radiační situace na území České republiky podle § 149 odst. 2 písm. b),

d) zajistit ve spolupráci s příslušným krajským úřadem nebo Hasičským záchranným sborem České republiky vybavení obyvatelstva a složek integrovaného záchranného systému zasahujících při radiační havárii v zóně havarijního plánování antidoty k jódové profylaxi,

e) poskytovat obyvatelstvu v zóně havarijního plánování základní informace pro případ radiační havárie a pravidelně je aktualizovat; základní informace pro případ radiační havárie lze poskytnout nebo aktualizovat jen na základě souhlasného vyjádření Úřadu, Hasičského záchranného sboru České republiky a hejtmana kraje,

f) zajistit systém vyrozumění dotčených orgánů,

g) pořídit, udržovat a provozovat v zóně havarijního plánování koncové prvky varování s hlasovým modulem20),

h) ověřovat cvičením a taktickým cvičením21) ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a složkami integrovaného záchranného systému správnost, účinnost a vzájemný soulad vnitřního havarijního plánu a vnějšího havarijního plánu a jejich soulad s národním radiačním havarijním plánem,

i) podílet se na vyhodnocování cvičení a taktického cvičení podle písmene h) a na základě výsledku vyhodnocení přijmout opatření k nápravě zjištěného nedostatku,

j) neprodleně informovat Úřad o předání podkladů ke zpracování vnějšího havarijního plánu krajskému úřadu a Hasičskému záchrannému sboru České republiky a o jejich obsahu a

k) vypracovat výroční zprávu o zajištění připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost při činnostech, které držitel povolení vykonává, a předat ji do 31. ledna následujícího kalendářního roku Úřadu.

(3) Míru podílu držitele povolení k vykonávání činností souvisejících s využíváním jaderné energie a k vykonávání činností v rámci expozičních situací, k nimž je stanovena zóna havarijního plánování, na činnostech podle odstavce 2 písm. e) a g), s výjimkou udržování a provozování koncových prvků varování, stanoví pro příslušný kalendářní rok dohoda mezi držitelem povolení a zpracovatelem vnějšího havarijního plánu po projednání návrhu dohody bezpečnostní radou kraje.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví

a) způsob a četnost ověřování vnitřního havarijního plánu, národního radiačního havarijního plánu, zásahové instrukce a havarijního řádu a funkčnosti technických prostředků,

b) způsob a četnost ověřování účinnosti a vzájemného souladu vnitřního havarijního plánu, vnějšího havarijního plánu a národního radiačního havarijního plánu,

c) požadavky na zajištění připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost v zóně havarijního plánování,

d) obsah základních informací pro případ radiační havárie, jejich formu a rozsah a způsob jejich aktualizace,

e) obsah výroční zprávy o zajištění připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost.