Atomový zákon

(1) Držitel povolení k úplnému vyřazení je povinen uchovávat dokumentaci podle bodu 7 přílohy č. 1 tohoto zákona po dobu 20 let od úplného vyřazení.

(2) Není-li úplné vyřazení prováděno, je žadatel o povolení podle § 9 odst. 1 písm. e) nebo odst. 2 písm. d) povinen určit podmínky dalšího využití území a systémů, konstrukcí nebo komponent, včetně rozsahu a způsobu sledování, měření, hodnocení, ověřování a zaznamenávání veličin a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany a monitorování radiační situace.

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) skladováním radioaktivního odpadu předem časově omezené umístění radioaktivního odpadu do prostoru, objektu nebo zařízení s úmyslem jej znovu vyjmout,

b) ukládáním radioaktivního odpadu trvalé umístění radioaktivního odpadu do prostoru, objektu nebo zařízení bez úmyslu jej vyjmout,

c) přepracováním vyhořelého jaderného paliva činnost vykonávaná s cílem získat z vyhořelého jaderného paliva materiál pro další použití,

d) institucionální kontrolou soubor činností, kterými je zajišťována údržba a sledování území a vlastního úložiště radioaktivního odpadu po uzavření úložiště radioaktivního odpadu, a to po dobu stanovenou v dokumentaci pro povolovanou činnost,

e) nakládáním s vyhořelým jaderným palivem všechny činnosti, které souvisí se shromažďováním, skladováním, přepracováním nebo uložením vyhořelého jaderného paliva, s výjimkou přepravy mimo prostor zařízení, ve kterém jsou tyto činnosti vykonávány.

(1) Pokud je radioaktivní odpad zasílán z České republiky do jiného členského státu Euratomu nebo do státu, který není členským státem Euratomu, ke zpracování nebo přepracování, je Česká republika nadále povinna zajistit bezpečné a zodpovědné uložení tohoto odpadu, včetně odpadu vzniklého jako vedlejší produkt zpracování nebo přepracování.

(2) Radioaktivní odpad vzniklý v České republice lze ukládat v jiném členském státě Euratomu nebo ve státě, který není členským státem Euratomu, je-li uzavřena dohoda mezi Českou republikou a tímto státem o využívání jeho úložiště radioaktivního odpadu. Před uskutečněním přepravy do státu, který není členským státem Euratomu, Úřad informuje Evropskou komisi o obsahu dohody.

(3) Dohodu podle odstavce 2 mezi Českou republikou a státem, který není členským státem Euratomu, lze uzavřít, pokud tento stát

a) uzavřel dohodu s Euratomem týkající se nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivním odpadem nebo je jednou ze stran Společné úmluvy o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým jaderným palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivním odpadem a

b) má program pro nakládání s radioaktivním odpadem a jeho ukládání, jehož cíl představuje vysokou úroveň bezpečného nakládání a je rovnocenný cíli stanovenému předpisem Euratomu13), a úložiště radioaktivního odpadu je

1. schváleným zařízením pro radioaktivní odpad,

2. v provozu již před uskutečněním přepravy radioaktivního odpadu do něj a

3. řízeno v souladu s požadavky stanovenými programem tohoto státu pro nakládání s radioaktivním odpadem a jeho ukládání.

(4) Česká republika je povinna zajistit nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivním odpadem vzniklými na jejím území, není-li zajištěno podle § 106 až 117, a to včetně monitorování radiační situace okolí úložiště radioaktivního odpadu a institucionální kontroly po uzavření úložiště radioaktivního odpadu.

(1) Pro nakládání s radioaktivním odpadem, včetně radioaktivního odpadu vzniklého při radiační havárii jako její důsledek, a vyhořelým jaderným palivem zpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu koncepci nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem, kterou pravidelně vyhodnocuje, nejméně jednou za 10 let, a v případě potřeby ji aktualizuje. O koncepci nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem, jejím vyhodnocení a aktualizaci informuje Ministerstvo průmyslu a obchodu Evropskou komisi.

(2) S radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem lze nakládat pouze tak, aby současným i budoucím generacím nebyla způsobena nepřiměřená technická, ekonomická a společenská zátěž.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví

a) obsah koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem,

b) způsob hodnocení a aktualizace koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem,

c) způsob informování Evropské komise o vyhodnocení a aktualizaci koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem.

(1) Na nakládání se zbytky po těžbě nerostu, který obsahuje přírodní radionuklid, a na odpad obsahující přírodní radionuklid, který nepochází z radiační činnosti, se požadavky na nakládání s radioaktivním odpadem nevztahují.

(2) Při nakládání s radioaktivním odpadem musí být brány v úvahu všechny jeho fyzikální, chemické a biologické vlastnosti, které by mohly bezpečné nakládání s ním ovlivnit.

(1) Do doby, než vyhořelé jaderné palivo jeho původce označí záznamem do průvodního listu radioaktivního odpadu za radioaktivní odpad nebo než Úřad rozhodne, že vyhořelé jaderné palivo je radioaktivním odpadem, se na nakládání s ním, kromě požadavků vyplývajících z jiných ustanovení tohoto zákona, vztahují také požadavky na radioaktivní odpad.

(2) Původce vyhořelého jaderného paliva je povinen nakládat s ním tak, aby nebyla ztížena možnost jeho další přepravy a dalšího nakládání s ním.

(1) Držitel povolení k nakládání s radioaktivním odpadem nebo původce radioaktivního odpadu, nebyl-li radioaktivní odpad předán držiteli povolení k nakládání s radioaktivním odpadem, je povinen

a) vypracovat strategii nakládání s radioaktivním odpadem, která zohlední principy obsažené v koncepci nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem,

b) omezit množství vznikajícího radioaktivního odpadu technickými a organizačními opatřeními,

c) nést veškeré náklady spojené s nakládáním s radioaktivním odpadem od jeho vzniku až po uložení; smlouva o převodu práva nakládat s radioaktivním odpadem nebo o převodu vlastnického práva k radioaktivnímu odpadu vyžaduje písemnou formu,

d) nést veškeré náklady spojené s nakládáním s radioaktivním odpadem po jeho uložení, včetně monitorování úložiště radioaktivního odpadu po uzavření úložiště radioaktivního odpadu a s potřebnými výzkumnými a vývojovými pracemi; tyto náklady jsou hrazeny formou poplatků na jaderný účet, který je veden u České národní banky (dále jen „jaderný účet“),

e) vést evidenci radioaktivních odpadů podle druhu odpadu, s výjimkou Správy ji uchovávat po dobu 10 let od předání nebo zneškodnění radioaktivního odpadu a předávat údaje z této evidence Správě,

f) zohlednit v dostatečné míře vzájemnou souvislost jednotlivých kroků při nakládání s radioaktivním odpadem od jeho vzniku až po uložení a

g) vypracovat a vést průvodní list radioaktivního odpadu.

(2) Držitel povolení k nakládání s radioaktivním odpadem je povinen

a) nakládat s radioaktivním odpadem tak, aby množství a aktivita radioaktivního odpadu byly udržovány na co nejnižší úrovni při uvážení všech bezpečnostních, hospodářských a společenských hledisek,

b) nakládat s radioaktivním odpadem pouze na pracovišti, které splňuje technické požadavky pro bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem,

c) dodržovat postupy pro bezpečné shromažďování, třídění, zpracování, úpravu, skladování a ukládání radioaktivních odpadů a

d) seznámit se strategií nakládání s radioaktivním odpadem a jejími změnami Správu a Ministerstvo průmyslu a obchodu, kteří způsob naplňování této strategie zohlední při případné aktualizaci koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví

a) technické požadavky na zařízení pro pracoviště, kde se nakládá s radioaktivním odpadem,

b) postup pro shromažďování, třídění, zpracování, úpravu, skladování a ukládání radioaktivního odpadu,

c) rozsah a způsob vedení evidence radioaktivních odpadů a průvodního listu radioaktivního odpadu,

d) rozsah a způsob monitorování úložiště radioaktivního odpadu.

(1) Držitel povolení k uzavření úložiště radioaktivního odpadu je povinen

a) provádět institucionální kontrolu po dobu stanovenou v podmínkách povolení,

b) provádět opatření k nápravě stavu, dojde-li k úniku radionuklidu do životního prostředí, a

c) uchovávat záznamy o úložných prostorech a o množství, radioaktivitě a formě radioaktivního odpadu v nich uloženého po dobu stanovenou v dokumentaci pro povolovanou činnost.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob provádění uzavření úložiště radioaktivního odpadu.

(1) Správa je organizační složka státu zřízená Ministerstvem průmyslu a obchodu pro zajišťování činností spojených s ukládáním radioaktivního odpadu. Správa vykonává činnosti na základě povolení podle tohoto zákona.

(2) Činnost Správy je financována prostřednictvím státního rozpočtu z prostředků jaderného účtu. Nevyčerpané prostředky jsou nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku předmětem ročního zúčtování k jadernému účtu.

(3) Správa z prostředků jaderného účtu nevytváří nároky z nespotřebovaných výdajů podle rozpočtových pravidel14).

(4) Předmětem činnosti Správy je

a) příprava, výstavba, uvádění do provozu, provoz a uzavření úložišť radioaktivního odpadu,

b) monitorování vlivu úložiště radioaktivního odpadu na okolí,

c) institucionální kontrola úložiště radioaktivního odpadu,

d) nakládání s radioaktivním odpadem,

e) úprava vyhořelého jaderného paliva do formy vhodné pro uložení nebo následné využití po jeho prohlášení za radioaktivní odpad,

f) správa poplatků za ukládání radioaktivního odpadu,

g) kontrola tvorby rezervy na vyřazování z provozu včetně podmínek smlouvy o vedení vázaného účtu,

h) poskytování služeb v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem,

i) nakládání s radioaktivním odpadem dopraveným na území České republiky ze zahraničí, který nelze vrátit,

j) zajišťování bezpečného nakládání s jaderným materiálem nebo jiným zdrojem ionizujícího záření, které byly nalezeny nebo zachyceny, v souladu s rozhodnutím Úřadu,

k) zajišťování bezpečného vykonávání činností při hospodaření s jaderným materiálem nebo jiným zdrojem ionizujícího záření, které jsou majetkem státu,

l) správa radioaktivního odpadu a zdrojů ionizujícího záření zajištěných podle trestního řádu,

m) poskytování příspěvků obcím podle § 117,

n) poskytování dotací na likvidaci staré radiační zátěže podle § 114,

o) schvalování čerpání peněžních prostředků rezervy na vyřazování z provozu,

p) ověřování průkazu o finančním krytí a ověřování odhadu nákladů na vyřazování z provozu.

(5) Svou činnost vykonává Správa na základě vládou schváleného statutu a ročního, tříletého a dlouhodobého plánu činnosti.

(6) Na financování činností podle odstavce 4 písm. i) až k) a na nakládání s radioaktivním odpadem, který vznikl před 1. červencem 1997 a představuje starou radiační zátěž, nelze použít prostředky jaderného účtu. Správa na tento účel použije prostředky státního rozpočtu.

Správa může poskytnout dotaci

a) na zneškodnění radioaktivního odpadu, který vznikl do doby privatizace původce radioaktivního odpadu,

b) na likvidaci radioaktivní kontaminace životního prostředí, ke které došlo do doby privatizace jejího původce,

c) v rozsahu poměrné části nákladů na zneškodnění radioaktivního odpadu vzniklého z látek nebo předmětů, které byly kontaminovány radionuklidem do doby privatizace původce radioaktivního odpadu, nebo

d) v rozsahu poměrné části nákladů na vyřazování z provozu v případě zařízení uvedeného do provozu před jeho privatizací.

(1) Ministerstvo financí spravuje jaderný účet. Jaderný účet je součástí účtů státních finančních aktiv. Peněžní prostředky na jaderném účtu lze použít pouze podle tohoto zákona.

(2) Příjmy jaderného účtu jsou zejména

a) poplatky za ukládání radioaktivních odpadů,

b) výnosy z operací s peněžními prostředky jaderného účtu na finančním trhu podle § 116,

c) příjmy Správy,

d) dotace, peněžní dary a granty.

(1) Peněžní prostředky na jaderném účtu je oprávněno investovat Ministerstvo financí. Při investování peněžních prostředků postupuje s odbornou péčí a bezpečným způsobem.

(2) Investovat peněžní prostředky lze do

a) státních dluhopisů vydaných Českou republikou,

b) dluhopisů vydaných Českou národní bankou, nebo

c) cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky vydaných

1. členským státem Evropské unie nebo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, jestliže stát, který je vydal, je hodnocen alespoň investičním stupněm ratingu vydaným ratingovou agenturou podle odstavce 6,

2. centrální bankou státu podle bodu 1,

3. Evropskou unií, Evropskou centrální bankou, Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj, Evropským fondem finanční stability nebo Evropským stabilizačním mechanismem,

4. Mezinárodním měnovým fondem nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj,

5. mezinárodní finanční organizací, jejímž členem je jeden nebo více států podle bodu 1 a tyto státy převzaly záruky za její dluhy, nebo

6. osobou, za niž převzala záruku Česká republika, stát podle bodu 1 nebo osoba podle bodu 3 nebo 4.

(3) Cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír podle odstavce 2 může být obchodován pouze na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu.

(4) Nelze investovat více než 15 % peněžních prostředků na jaderném účtu do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů podle odstavce 2, pokud byly vydány týmž emitentem. To neplatí, pokud je emitentem osoba podle odstavce 2 písm. a) nebo b).

(5) S investičními nástroji podle odstavce 2 může Ministerstvo financí obchodovat na vlastní účet, nakupovat je a prodávat je, a to samostatně nebo prostřednictvím osoby, která má dostatečné znalosti s obchodováním na příslušném trhu.

(6) Při investování do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů lze použít pouze rating vydaný ratingovou agenturou registrovanou nebo certifikovanou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o ratingových agenturách15), pokud je tato ratingová agentura uvedena v seznamu zveřejňovaném na internetových stránkách Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy.

(1) Příspěvek z jaderného účtu náleží obci, na jejímž katastrálním území je

a) stanoveno průzkumné území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech,

b) stanoveno chráněné území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech,

c) povoleno provozování úložiště radioaktivního odpadu.

(2) Obci, které náleží v kalendářním roce příspěvek podle odstavce 1 písm. a) nebo c), příspěvek podle odstavce 1 písm. b) nenáleží.

(3) Každá obec obdrží jednorázový příspěvek z jaderného účtu ve výši

a) 1 000 000 Kč, pokud Správa podala žádost o stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v katastrálním území obce; příspěvek nelze poskytnout opakovaně,

b) 60 000 000 Kč, pokud na jejím katastrálním území bylo stanoveno chráněné území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech; v kalendářním roce, v němž byl obci poskytnut tento příspěvek, nelze poskytnout příspěvek podle odstavce 1 písm. b).

(4) Vláda stanoví nařízením

a) způsob výpočtu příspěvku podle odstavce 1 písm. a) s přihlédnutím k velikosti průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry k ukládání radioaktivního odpadu v podzemním prostoru,

b) pravidla pro poskytování příspěvku a výši příspěvku podle odstavce 1 písm. b) a c),

c) pravidla pro poskytování příspěvku podle odstavce 3.

Poplatky za ukládání radioaktivních odpadů jsou

a) pravidelný poplatek a

b) jednorázový poplatek.

Poplatníkem pravidelného poplatku je původce radioaktivního odpadu provozující

a) energetické jaderné zařízení,

b) výzkumné jaderné zařízení se jmenovitým tepelným výkonem vyšším než 1 MW,

c) jaderné zařízení, jehož hlavním účelem je výroba tepelné energie.

Předmětem pravidelného poplatku je uložení radioaktivního odpadu vzniklého z vyhořelého jaderného paliva nebo z jeho přepracování.

Základem pravidelného poplatku je u původce radioaktivního odpadu provozujícího

a) energetické jaderné zařízení množství vyrobené elektrické energie v MWh měřené na svorkách generátoru,

b) výzkumné jaderné zařízení nebo jaderné zařízení, jehož hlavním účelem je výroba tepelné energie, množství vyrobené tepelné energie v MWh.

(1) Vláda stanoví nařízením sazbu pravidelného poplatku na pětileté období.

(2) Sazba pravidelného poplatku činí nejvýše

a) 120 Kč u poplatníka provozujícího energetické jaderné zařízení,

b) 80 Kč u poplatníka provozujícího výzkumné jaderné zařízení nebo jaderné zařízení, jehož hlavním účelem je výroba tepelné energie.

(3) Při postupu podle odstavce 1 vláda zohlední zejména

a) aktuální odhad nákladů na vybudování a provoz úložišť radioaktivního odpadu,

b) aktuální stav peněžních prostředků na jaderném účtu a hodnotu investičních nástrojů pořízených z prostředků jaderného účtu,

c) očekávanou výrobu energie v jaderných zařízeních podle Státní energetické koncepce.

(4) Při postupu podle odstavce 1 vláda dbá o to, aby nebyla ohrožena způsobilost prostředků jaderného účtu sloužit svému účelu.

Pravidelný poplatek se vypočte jako součin základu poplatku zaokrouhleného na celé MWh a sazby poplatku.

Poplatkovým obdobím pravidelného poplatku je kalendářní rok.

Poplatník je povinen podat přihlášku k registraci k pravidelnému poplatku do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k uvádění do provozu jaderného zařízení.

(1) Poplatník je povinen podat poplatkové přiznání k pravidelnému poplatku nejpozději do 1 měsíce po uplynutí poplatkového období.

(2) Poplatkové přiznání a dodatečné poplatkové přiznání lze podat jen na tiskopise vydaném Správou nebo elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné Správou.

(1) Pravidelný poplatek se platí prostřednictvím záloh za zálohové období, kterým je kalendářní měsíc.

(2) Záloha se neplatí za poslední zálohové období poplatkového období.

(3) Záloha se vypočte za zálohové období jako pravidelný poplatek.

(4) Záloha je splatná nejpozději do 1 měsíce po uplynutí zálohového období.

Poplatníkem jednorázového poplatku je původce radioaktivního odpadu. Poplatníkem jednorázového poplatku není poplatník pravidelného poplatku.

(1) Předmětem jednorázového poplatku je uložení radioaktivního odpadu.

(2) Poplatková povinnost vzniká převzetím radioaktivního odpadu Správou.

Základem jednorázového poplatku je množství radioaktivního odpadu v m3.

(1) Sazba jednorázového poplatku činí až

a) 250 000 Kč pro radioaktivní odpad ve formě standardní ukládací jednotky splňující limity a podmínky pro nakládání s radioaktivním odpadem schválené Úřadem, nebo

b) 300 000 Kč pro radioaktivní odpad jiný než uvedený v písmenu a).

(2) Vláda stanoví nařízením sazby jednorázového poplatku.

Jednorázový poplatek se vypočte jako součin základu poplatku zaokrouhleného na dvě desetinná místa a sazby poplatku.

Jednorázový poplatek je splatný do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru.

(1) Výnos poplatků za ukládání radioaktivních odpadů je příjmem jaderného účtu.

(2) Jaderný účet se pro účely správy poplatků považuje za veřejný rozpočet.

Správu poplatků za ukládání radioaktivních odpadů vykonává Správa.

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) indexem bezpečné podkritičnosti ukazatel, podle něhož se omezuje nahromadění obalových souborů nebo kontejnerů obsahujících štěpnou látku tak, aby byl zachován podkritický stav štěpné látky během přepravy a skladování při přepravě,

b) obalovým souborem soubor konstrukčních dílů nezbytných k úplnému uzavření radioaktivního obsahu,

c) přepravcem držitel povolení k přepravě, podléhá-li přeprava povolení podle tohoto zákona, nebo osoba uvedená jako odesílatel v přepravních dokladech,

d) přepravním indexem číslo přidělené přepravcem obalovému souboru, přepravnímu obalu, kontejneru, nebalené látce s nízkou hmotnostní aktivitou nebo nebalenému povrchově kontaminovanému předmětu a používané při přepravě k omezování ozáření,

e) příjemcem radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva osoba, ke které je plánována přeprava radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva nebo k níž již přeprava probíhá,

f) státem původu radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva stát, ze kterého má být nebo je přeprava radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva zahájena,

g) státem určení radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva stát, do kterého je přeprava radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva plánována nebo uskutečňována,

h) státem průvozu radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva stát, přes jehož území je přeprava radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva plánována nebo uskutečňována a který není státem určení nebo státem původu,

i) štěpnou látkou izotopy uranu 233U anebo 235U, izotopy plutonia 239Pu anebo 241Pu nebo jakákoliv kombinace těchto radionuklidů kromě neozářeného přírodního uranu anebo ochuzeného uranu a přírodního uranu anebo ochuzeného uranu, které byly ozářeny pouze v tepelných reaktorech,

j) povrchovou kontaminací výskyt radioaktivní látky na povrchu v množství přesahujícím 0,4 Bq/cm2 pro radionuklidové zdroje emitující záření beta nebo gama a pro nízce toxické radionuklidové zdroje emitující záření alfa, nebo 0,04 Bq/cm2 pro ostatní radionuklidové zdroje emitující záření alfa; povrchovou kontaminací je

1. nefixovaná kontaminace, kterou se rozumí povrchová kontaminace, kterou lze odstranit běžnými prostředky, nebo

2. fixovaná kontaminace, kterou se rozumí jiná povrchová kontaminace než nefixovaná kontaminace,

k) radioaktivní látkou s malou rozptýlitelností radioaktivní látka v pevném skupenství, která není práškem, a ať již sama, nebo v uzavřeném pouzdru má omezenou schopnost se rozptýlit,

l) radioaktivní látkou zvláštní formy pevná nerozptýlitelná radioaktivní látka nebo těsně uzavřené pouzdro obsahující radioaktivní látku,

m) radioaktivním obsahem radioaktivní látka se všemi kontaminovanými nebo aktivovanými pevnými látkami, kapalnými látkami a plyny uvnitř obalového souboru,

n) povrchově kontaminovaným předmětem pevný předmět, který není sám o sobě radioaktivní, na jehož povrchu je však rozptýlena radioaktivní nebo štěpná látka; povrchově kontaminovaný předmět se zařazuje do skupiny SCO-I až SCO-III,

o) radioaktivní zásilkou obalový soubor a jeho radioaktivní obsah.

(1) Výrobek lze používat jen tehdy, jestliže byl jeho typ schválen Úřadem, jde-li o

a) obalový soubor pro přepravu, skladování nebo ukládání radioaktivní nebo štěpné látky,

b) radioaktivní látku zvláštní formy, nebo

c) radioaktivní látku s malou rozptýlitelností.

(2) Výrobek lze vyrábět, dovážet, distribuovat a používat jen tehdy, jestliže byl jeho typ schválen Úřadem, jde-li o

a) generátor záření, který není nevýznamným zdrojem ionizujícího záření,

b) uzavřený radionuklidový zdroj a zařízení, které uzavřený radionuklidový zdroj obsahuje,

c) otevřený radionuklidový zdroj

1. určený pro použití při lékařském ozáření, který není radiofarmakem registrovaným podle jiného právního předpisu, nebo

2. určený pro použití v průmyslových nebo jiných aplikacích, nebo

d) spotřební výrobek s přidaným radionuklidem.

(3) Výrobek podle odstavce 2, který není určen k uvádění na trh, lze vyrábět, dovážet, vyvážet, distribuovat nebo používat bez schválení jeho typu Úřadem.

(4) Pokud byl výrobek uvedený v odstavci 1 nebo 2, s výjimkou obalového souboru pro přepravu štěpné látky, vyroben nebo uveden na trh v některém z členských států Euratomu, v Turecku, Kanadě, Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, Spojených státech amerických nebo v některém ze států Evropského sdružení volného obchodu, který je současně smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v souladu s právními předpisy tohoto státu, uznávají se výsledky zjištění provedených v tomto státě, pokud zaručují srovnatelnou úroveň, jakou vyžaduje tento zákon, a pokud jsou tato zjištění k dispozici Úřadu. Tento výrobek se považuje za odpovídající schválenému typu výrobku podle tohoto zákona.

(5) Obalový soubor pro přepravu radioaktivní nebo štěpné látky a radioaktivní látka s malou rozptýlitelností podléhající vícestrannému schválení podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána16), podléhají schválení typu Úřadem též v případě, že byl jejich typ schválen obdobným způsobem příslušným orgánem některého z členských států Euratomu, Turecka nebo některého ze států Evropského sdružení volného obchodu, který je současně smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v nichž byly vyrobeny nebo uvedeny na trh. Výsledky zjištění provedené v těchto státech se uznávají, pokud zaručují srovnatelnou úroveň, jakou vyžaduje tento zákon, a pokud jsou tato zjištění k dispozici Úřadu.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví bližší určení výrobků podle odstavce 1, které podléhají schválení typu výrobku.

(1) Řízení o schválení typu výrobku se zahajuje na základě žádosti výrobce, dovozce, distributora nebo jiné osoby, která prokáže právní zájem na schválení typu výrobku.

(2) Žádost o schválení typu výrobku podle § 137 odst. 1 obsahuje

a) identifikaci výrobce, je-li rozdílný od žadatele,

b) identifikaci výrobku,

c) popis použití,

d) seznam právních předpisů a technických norem, v souladu s nimiž byl výrobek projektován a vyráběn,

e) návrh rozsahu a způsobu provádění provozních kontrol,

f) návod k použití v českém jazyce zahrnující pravidla bezpečného zacházení s výrobkem a údržby výrobku a

g) požadovanou dobu platnosti rozhodnutí schválení typu výrobku.

(3) Žádost o schválení typu výrobku podle § 137 odst. 2 obsahuje

a) popis určeného použití výrobku,

b) údaje o druhu radionuklidu, jeho typu, aktivitě, chemické a fyzikální formě,

c) údaje o technických parametrech generátoru záření a jeho příslušenství,

d) v případě výrobku obsahujícího radioaktivní látku informace o jeho fixačních prostředcích,

e) příkon prostorového dávkového ekvivalentu v příslušných vzdálenostech, z nichž je výrobek používán, včetně příkonu prostorového dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 0,1 m od jakéhokoli dostupného povrchu výrobku, a očekávané osobní dávky pro běžného uživatele výrobku,

f) popis způsobu splnění požadavků radiační ochrany,

g) doklad o povolení výroby v zemi výrobce,

h) průvodní list vydaný výrobcem, jde-li o otevřený radionuklidový zdroj,

i) osvědčení, jde-li o uzavřený radionuklidový zdroj,

j) údaje o klasifikaci odolnosti, způsobu uzavřenosti, popisu konstrukce, doporučených kontrolách těsnosti a době použitelnosti uzavřeného radionuklidového zdroje,

k) koncepci vyřazování výrobku,

l) protokol z měření zpracovaný výrobcem, zahrnující údaje o skutečných provozních parametrech a

m) návrh četnosti a rozsahu přejímací zkoušky, zkoušek dlouhodobé stability a zkoušek provozní stálosti zdroje ionizujícího záření.

(4) K žádosti o schválení typu výrobku podle § 137 odst. 1 musí být přiložena dokumentace stanovená v příloze č. 2 tohoto zákona. Součástí dokumentace žádosti o schválení typu obalového souboru, radioaktivních látek zvláštní formy a radioaktivních látek s malou rozptýlitelností je dokumentace zkoušek nebo výpočtů a analýz s jejich nezávislým ověřením, které provede na svůj náklad žadatel oprávněnými právnickými osobami, a podrobná technická specifikace obalového souboru.

(5) Dokumentace podle odstavce 4 nemusí být předkládána, pokud již byla předložena Úřadu při předcházejícím řízení o schválení typu výrobku a pokud v ní nedošlo k žádným změnám. V případě podle věty prvé přiloží žadatel k žádosti prohlášení, že v dokumentaci nedošlo k žádným změnám, a výčet již dříve předložené dokumentace.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví

a) rozsah, náplň a způsob provedení zkoušek nebo výpočtů a analýz k žádosti o schválení typu výrobku,

b) obsah dokumentace zkoušek nebo výpočtů a analýz k žádosti o schválení typu výrobku,

c) požadavky na oprávněnou právnickou osobu provádějící zkoušky a nezávislé ověření zkoušek nebo výpočtů a analýz k žádosti o schválení typu výrobku,

d) rozsah a způsob provedení dokumentace podle odstavce 4.

(1) V rozhodnutí o schválení typu výrobku Úřad uvede

a) pro schválení typu obalového souboru

1. identifikaci obalového souboru v rozsahu informací uvedených v žádosti a identifikační číslo schváleného typu výrobku,

2. dobu platnosti rozhodnutí,

3. omezení týkající se dopravy obalového souboru,

4. výčet právních předpisů a mezinárodních dokumentů, podle kterých je typ obalového souboru schválen,

5. popis obalového souboru včetně celkové hmotnosti a celkových vnějších rozměrů, s odkazy na technické výkresy, materiálové listy nebo na popis typu výrobku,

6. reprodukovatelné vyobrazení obalového souboru o rozměrech nejvýše 21 cm × 29,7 cm,

7. popis přípustného radioaktivního obsahu,

8. podrobnou technickou specifikaci obalového souboru v rozsahu informací uvedených v dokumentaci k žádosti,

9. výčet dodatkových opatření při nakládce, přepravě, manipulaci a vykládce obalového souboru, včetně zvláštních podmínek pro odvod tepla během umístění na dopravním prostředku při přepravě, pokud teplo vzniká,

10. odkazy na informace o všech opatřeních nezbytných při manipulaci s obalovým souborem nebo nezbytných před dopravou, které byly poskytnuty žadatelem,

11. výčet okolních podmínek vzatých v úvahu při projektování obalového souboru,

12. odkaz na opatření a postupy ke zvládání radiační mimořádné události, je-li to důvodné,

13. identifikaci výrobce v rozsahu informací uvedených v žádosti,

14. prohlášení, že rozhodnutí nezbavuje přepravce povinnosti dodržovat požadavky státu, do kterého nebo přes jehož území je přeprava radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva realizována,

15. odkaz na rozhodnutí o schválení typu výrobku nebo jiný odpovídající úkon příslušného orgánu jiného státu, pokud byl učiněn,

16. jiné doplňkové technické údaje, je-li to důvodné, a

17. informaci o rozhodnutí o povolení přepravy, pokud je povolení přepravy vyžadováno a žadatel o něj požádá,

b) pro obalový soubor obsahující štěpnou látku dále

1. popis povoleného obsahu a formy štěpné látky,

2. hodnotu indexu bezpečné podkritičnosti,

3. odkazy na dokumentaci prokazující zachování podkritického stavu obsahu,

4. popis zařízení nebo vybavení, které má zabránit pronikání vody do volných prostor obalového souboru při hodnocení kritičnosti, pokud jej obalový soubor obsahuje,

5. informace o skutečnostech, které byly použity při hodnocení kritičnosti, pokud se jedná o obalový soubor pro ozářené jaderné palivo, a

6. rozsah okolní teploty, pro který je konstrukční typ obalového souboru schválen,

c) pro obalové soubory typu B(M)17) dále výčet požadavků podle prováděcího právního předpisu na obalové soubory typu B(U)17), které obalový soubor nesplňuje,

d) pro radioaktivní látku zvláštní formy a radioaktivní látku s malou rozptýlitelností

1. identifikaci výrobku v rozsahu informací uvedených v žádosti a identifikační číslo schváleného typu výrobku,

2. dobu platnosti rozhodnutí,

3. výčet právních předpisů a mezinárodních dokumentů, podle kterých je konstrukční typ výrobku schválen,

4. popis výrobku s odkazy na technické výkresy, materiálové listy nebo na popisy konstrukčního typu výrobku,

5. popis vzhledu výrobku, včetně hmotnosti a celkových vnějších rozměrů, a reprodukovatelné vyobrazení vzhledu o rozměrech nejvýše 21 cm × 29,7 cm,

6. popis povoleného radioaktivního obsahu zahrnující jeho fyzikální stav, chemickou formu, aktivitu a množství v gramech,

7. podmínky, za kterých je schválení typu výrobku vydáváno, a

8. identifikaci výrobce v rozsahu informací uvedených v žádosti,

e) pro zdroj ionizujícího záření

1. identifikaci výrobku v rozsahu informací uvedených v žádosti,

2. dobu platnosti rozhodnutí,

3. výčet právních předpisů a mezinárodních dokumentů, podle kterých je konstrukční typ výrobku schválen,

4. popis výrobku s odkazy na technické výkresy, materiálové listy nebo na popisy konstrukčního typu výrobku,

5. podmínky, za kterých je schválení typu výrobku vydáváno,

6. identifikaci výrobce v rozsahu informací uvedených v žádosti,

7. kategorii zdroje ionizujícího záření a

8. četnost a minimální rozsah přejímací zkoušky, zkoušek dlouhodobé stability a zkoušek provozní stálosti zdroje ionizujícího záření.

(2) Lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení o schválení typu výrobku činí 90 dnů, nejde-li o schválení typu obalového souboru, u něhož lhůta pro vydání rozhodnutí činí 12 měsíců.

(1) Výrobce, dovozce nebo distributor výrobku podléhajícího schválení typu výrobku nebo jiná osoba dodávající jej na trh jsou povinni zajistit ověření shody každého kusu výrobku se schváleným typem výrobku, dokládat její ověření prohlášením shody a výrobní číslo každého kusu výrobku oznamovat Úřadu.

(2) Ověření shody výrobku a obalového souboru pro přepravu, skladování nebo ukládání radioaktivní nebo štěpné látky stanovené prováděcím právním předpisem, radioaktivní látky zvláštní formy a radioaktivní látky s malou rozptýlitelností se provádí ověřováním shody výrobku s dokumentací předloženou Úřadu ke schválení typu výrobku, s výjimkou obalového souboru pro přepravu, skladování a ukládání vyhořelého jaderného paliva, který je vybraným zařízením, jež se provádí postupem podle § 58.

(3) Výrobce, dovozce nebo distributor výrobku podléhajícího schválení typu výrobku nebo jiná osoba dodávající tento výrobek na trh zajistí nové ověření shody a vydání prohlášení shody, dojde-li ke změně skutečností, které mohou ovlivnit vlastnost výrobku důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti nebo radiační ochrany.

(4) Prohlášení shody musí být v českém jazyce a musí obsahovat

a) identifikační údaje osoby, které je vydáváno,

b) identifikační údaje výrobku,

c) prohlášení, že pro daný účel je výrobek bezpečný a vhodný,

d) použitý způsob ověření shody a seznam právních předpisů a technických norem, podle nichž byla ověřována shoda,

e) odkazy na dokumenty vydané při ověřování shody,

f) název, adresu sídla a identifikační číslo osoby, která ověřovala shodu,

g) datum vydání prohlášení shody a jméno, případně jména, příjmení a funkci fyzické osoby vydávající prohlášení shody.

(5) Distributor typově schváleného spotřebního výrobku s přidaným radionuklidem je povinen zajistit, aby součástí dokumentace předávané uživateli tohoto výrobku byla informace o

a) přidané radioaktivní látce, jejím druhu a aktivitě,

b) dávkovém příkonu za normálních podmínek a při údržbě,

c) možné zdravotní újmě v důsledku ozáření,

d) schválení typu výrobku,

e) správném použití, instalaci, údržbě a opravách výrobku a

f) doporučeném způsobu zneškodnění výrobku.

(1) Přepravce je povinen

a) předávat radioaktivní nebo štěpnou látku pouze osobě oprávněné nakládat s ní podle tohoto zákona,

b) zajistit přepravu a dopravu radioaktivní nebo štěpné látky podle prováděcího právního předpisu a jiných právních předpisů8), zajistit zabezpečení radioaktivní nebo štěpné látky, fyzickou ochranu jaderného materiálu, zvládání radiační mimořádné události a zamezit zneužití informací o přepravě,

c) určit přepravní index, index bezpečné podkritičnosti a kategorii radioaktivní zásilky, nefixovanou kontaminaci a příkony dávkového ekvivalentu,

d) zajistit technické a organizační podmínky přepravy a dopravy radioaktivní nebo štěpné látky,

e) zajistit dokumentaci nezbytnou k přepravě a dopravě radioaktivní nebo štěpné látky,

f) zpracovat a trvale zpřístupnit zásahové instrukce,

g) informovat o dopravě Úřad, dotčené správní orgány, dopravce a další osoby, kterých se doprava týká,

h) označit radioaktivní zásilku příslušnými údaji včetně UN čísla,

i) opatřit radioaktivní zásilku bezpečnostními značkami a v případě použití kontejneru jej příslušně označit a opatřit velkými bezpečnostními značkami a oranžovými tabulkami,

j) opatřit dopravní prostředek velkými bezpečnostními značkami a oranžovými tabulkami v souladu s jinými právními předpisy8),

k) používat k přepravě radioaktivní nebo štěpné látky jen typ obalového souboru splňující technické požadavky na konstrukci, bezpečnostní funkce a označování obalového souboru a na manipulaci s ním v závislosti na radioaktivním obsahu,

l) projednat nezbytná opatření ke zvládání radiační mimořádné události s Hasičským záchranným sborem České republiky, stanoví-li tak havarijní řád,

m) v případě radiační havárie nebo podezření na její vznik neprodleně informovat Úřad, příslušné operační středisko Policie České republiky a příslušné operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru České republiky a

n) provádět přepravu povrchově kontaminovaného předmětu skupiny SCO-III, pouze je-li odůvodněna; taková přeprava se považuje za odůvodněnou, pokud

1. v době podání žádosti o povolení neexistuje vhodný obalový soubor,

2. návrh nebo výroba vhodného obalového souboru k přepravě předmětu nebo rozdělení předmětu na menší části nejsou prakticky, technicky nebo ekonomicky proveditelné a

3. neexistuje jiná možnost přepravy.

(2) Přepravce je při přepravě radioaktivní nebo štěpné látky do České republiky nebo při jejich průvozu přes Českou republiku povinen mít prohlášení odesílatele radioaktivní nebo štěpné látky usazeného ve státě, který není členem Euratomu, schválené příslušnými orgány tohoto státu, o převzetí látek zpět v případě, kdy přepravu nelze dokončit.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví

a) způsob určení a nejvyšší přípustné hodnoty přepravního indexu, indexu bezpečné podkritičnosti, nefixované kontaminace a příkonu dávkového ekvivalentu a způsob určení kategorie radioaktivní zásilky,

b) podmínky pro klasifikaci radioaktivní a štěpné látky pro účely přepravy a technické a organizační podmínky přepravy a dopravy radioaktivní nebo štěpné látky,

c) požadavky na obsah, jazykové provedení a dostupnost dokumentace nezbytné k přepravě a dopravě radioaktivní nebo štěpné látky,

d) způsob a rozsah vyrozumění správních orgánů a osob, jichž se doprava týká, o dopravě a lhůty k jeho provedení,

e) způsob označování, vzhled a způsob užívání bezpečnostních značek k označování radioaktivní zásilky, dopravního prostředku k její přepravě a kontejneru k přepravě.

Přepravce je při přepravě radioaktivní nebo štěpné látky, k jejíž přepravě je třeba povolení podle tohoto zákona, povinen

a) ohlásit vstup na území České republiky ze státu, který není členem Euratomu, nebo výstup z území České republiky do státu, který není členem Euratomu, příslušnému celnímu úřadu,

b) v případě průvozu přes Českou republiku předložit příslušnému celnímu úřadu při vstupu na území České republiky stejnopis nebo ověřenou kopii platného povolení státu, do něhož má být tato látka z členského státu Euratomu propuštěna.

(1) Žádost o povolení k přeshraniční přepravě radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva musí být podána formou standardního dokumentu podle právního předpisu Euratomu18).

(2) Společné povolení více přeshraničních přeprav radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva lze vydat, pokud o něj bylo požádáno jednou žádostí a

a) radioaktivní odpad nebo vyhořelé jaderné palivo má stejné fyzikální, chemické a radioaktivní vlastnosti,

b) přepravy jsou uskutečňovány pouze mezi stejným držitelem radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva a stejným příjemcem a týkají se vždy stejných příslušných orgánů a

c) přepravy jsou uskutečňovány přes stejné hraniční přechody v případě, že se týkají státu, který není členem Euratomu.

(3) Úřad může v dohodě s příslušnými orgány členských států Euratomu, jichž se přeprava týká, vydat povolení k přepravě též v případě, kdy není splněna podmínka podle odstavce 2 písm. c).

(4) Prováděcí právní předpis stanoví vzory standardních dokumentů v oblasti přeshraniční přepravy radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva.

(1) Držitel radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva je při jeho přepravě z České republiky do jiného členského státu Euratomu povinen

a) podat žádost o povolení k přepravě způsobem podle § 143 odst. 1,

b) zajistit zpětné převzetí radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva na vlastní náklady, nelze-li přepravu dokončit nebo nejsou-li podmínky přepravy v souladu s ustanoveními tohoto zákona a s jinými právními předpisy8) a nelze-li učinit jiné opatření k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a

c) zajistit, aby dopravce přijal v případě potřeby nápravná opatření k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.

(2) Úřad při přepravě radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva z České republiky do členského státu Euratomu

a) zašle kopii žádosti podle odstavce 1 písm. a) příslušným orgánům státu určení, případně státu průvozu, který je členským státem Euratomu,

b) přijme nezbytná opatření k zajištění ochrany všech údajů týkajících se přepravy proti zneužití,

c) v případě, že si příslušný orgán dotčeného členského státu vyžádá doplňující informace, zajistí jejich neprodlené předání,

d) vydá povolení k přeshraniční přepravě radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva

1. po obdržení potvrzení o přijetí řádně vyplněné žádosti od příslušných orgánů státu určení,

2. na základě obdržených souhlasů s přepravou příslušných orgánů států, kterým byla žádost podle písmene a) zaslána; marné uplynutí lhůty pro udělení souhlasu podle písmene e) se považuje za vyjádření souhlasu příslušného orgánu s navrhovanou přepravou a

3. v případě souladu přepravy s příslušnými právními předpisy České republiky, právními předpisy Euratomu nebo mezinárodními právními předpisy týkajícími se přepravy radioaktivních látek,

e) povolení k přeshraniční přepravě podle písmene d) vydá bez zbytečného odkladu po

1. uplynutí lhůty 2 měsíců od potvrzení přijetí žádosti příslušnými orgány státu určení, pokud žádný ze států, kterým byla žádost podle písmene a) zaslána, nepožádal o dodatečnou lhůtu, nebo

2. uplynutí dodatečné lhůty v délce nejvýše 1 měsíce, o kterou požádal některý ze států, kterým byla žádost podle písmene a) zaslána,

f) vydá povolení podle písmene d) nebo rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení formou stanovenou právním předpisem Euratomu18); doba platnosti povolení nesmí být delší než 3 roky; při stanovení doby platnosti povolení Úřad vezme v úvahu podmínky stanovené v souhlasech k přepravě příslušných orgánů všech států, kterým byla zaslána žádost podle písmene a),

g) o vydání povolení k přepravě informuje všechny příslušné orgány dotčených členských států Euratomu nebo třetích zemí,

h) zašle kopii oznámení o přijetí radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva, a to vyplněnou příslušnou část standardního dokumentu, kterou obdržel od příslušného orgánu státu určení, původnímu držiteli radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva,

i) oznámí Evropské komisi případy neodůvodněných prodlev nebo nedostatku spolupráce ze strany příslušných orgánů jiného členského státu Euratomu.

(3) Úřad může rozhodnout, že přepravu nelze dokončit, pokud podmínky přepravy nejsou v souladu s ustanoveními tohoto zákona a s jinými právními předpisy8) nebo pokud tyto podmínky nejsou v souladu s povoleními nebo souhlasy k přepravě vydanými dotčenými členskými státy Euratomu, a neprodleně o tom informuje příslušné orgány dotčených členských států Euratomu nebo třetích zemí. Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení.