Atomový zákon

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která navrhuje umístění stavby s obytnými nebo pobytovými prostory, se dopustí přestupku tím, že nezajistí stanovení radonového indexu pozemku podle § 98 odst. 1.

(2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je vlastníkem budovy s obytnou nebo pobytovou místností, v níž bylo zjištěno překročení referenční úrovně nebo bylo zjištěno překročení hodnoty ročního průměru objemové aktivity radonu ve vzduchu, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 99 odst. 1 nebo 4.

(3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je vlastníkem budovy sloužící škole nebo školskému zařízení nebo budovy sloužící pro zajištění sociálních anebo zdravotních služeb při dlouhodobém pobytu fyzických osob, se dopustí přestupku tím, že nezajistí měření objemové aktivity radonu ve vnitřním ovzduší podle § 99 odst. 2 nebo neprovede opatření ke snížení ozáření podle § 99 odst. 3.

(4) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2, nebo

b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je dodavatelem vody nebo výrobcem anebo dovozcem balené vody, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 100.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je dodavatelem, výrobcem nebo dovozcem stavebního materiálu, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 101.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vysílá zasahující osobu k zásahu, se dopustí přestupku tím, že nezajistí splnění povinností podle § 104 odst. 5.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vysílá zasahující osobu k zásahu, se dopustí přestupku tím, že nezajistí souhlas zasahující osoby podle § 104 odst. 6 nebo 8.

(5) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, nebo

b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 3 nebo 4.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která nakládá s radioaktivním odpadem nebo vyhořelým jaderným palivem, se dopustí přestupku tím, že s ním nakládá v rozporu s § 108 odst. 2 nebo § 109 odst. 2.

(2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) jako původce vyhořelého jaderného paliva v rozporu s § 110 odst. 2 ztíží možnost jeho další přepravy či dalšího nakládání s ním,

b) jako původce radioaktivního odpadu s ním nakládá v rozporu s § 111 odst. 1, nebo

c) používá, vyrábí, dováží nebo distribuuje výrobky podle § 137 odst. 1 nebo 2 bez předchozího schválení jejich typu.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je výrobcem, dovozcem nebo distributorem výrobku, jehož typ je schvalován Úřadem nebo jinou osobou uvádějící takový výrobek na trh, se dopustí přestupku tím, že

a) neověří shodu každého kusu výrobku se schváleným typem podle § 140 odst. 1 a 2, nebo

b) nezajistí nové ověření shody nebo vydání prohlášení shody při změně skutečností podle § 140 odst. 3.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je distributorem výrobku, jehož typ je schvalován Úřadem, se dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby součástí dokumentace předávané uživateli spotřebního výrobku s přidaným radionuklidem byla informace podle § 140 odst. 5.

(5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je přepravcem uvedeným v tomto zákoně, se dopustí přestupku tím, že

a) při přepravě nesplní některou z povinností podle § 141 odst. 1, nebo

b) při přepravě nemá k dispozici prohlášení podle § 141 odst. 2.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva při jeho přepravě z České republiky, se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 144 odst. 1 nebo podle § 145 odst. 1.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je příjemcem radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva při jeho přepravě ze státu, který není členem Euratomu, do České republiky, se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 146 odst. 1.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zajišťuje uskutečnění přepravy podle § 147 odst. 1, se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 147 odst. 1 písm. a) až c).

(5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která hodlá provozovat zárukové zařízení, se dopustí přestupku tím, že neoznámí tuto skutečnost Úřadu podle § 166 odst. 1.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba provozující zárukové zařízení se dopustí přestupku tím, že neoznámí Úřadu změnu základních technických charakteristik podle § 166 odst. 2.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která hodlá vyrábět vybranou položku v jaderné oblasti nebo provozovat zárukové zařízení a místa, kde je používán jaderný materiál v množství menším než 1 efektivní kilogram, s výjimkou zárukového zařízení nebo místa, ve kterém je takový jaderný materiál používán pouze pro stínící účely, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 166 odst. 3 nepředloží Úřadu před zahájením výroby nebo provozu podklady k vymezení lokality.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která hodlá uzavřít zárukové zařízení, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 166 odst. 4 neprodleně neoznámí tuto skutečnost Úřadu.

(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je povinna naplňovat závazky plynoucí ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, se dopustí přestupku tím, že nezašle Úřadu informace podle § 166 odst. 5.

(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby projekt zárukového zařízení splňoval technické požadavky podle § 166 odst. 6.

(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která hodlá vyvážet jaderný materiál nebo vybranou položku v jaderné oblasti, se dopustí přestupku tím, že nezajistí ochranu informací podle § 168 odst. 1.

(8) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je koncovým uživatelem položky dvojího použití v jaderné oblasti, se dopustí přestupku tím, že s ní nenakládá v souladu s prohlášením podle § 171 odst. 1.

(9) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je vlastníkem nebo držitelem nalezeného jaderného materiálu, se dopustí přestupku tím, že nezajistí nakládání s nalezeným jaderným materiálem v souladu s § 174.

(10) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, 5 až 7 nebo 9, nebo

b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 3, 4 nebo 8.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která provádí transfer jaderné položky, se dopustí přestupku tím, že nevede evidenci o uskutečněných transferech podle § 173 písm. a) nebo neuchovává evidenci, obchodní dokumenty a záznamy o uskutečněných transferech podle § 173 písm. d).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.

Promlčecí doba činí 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 8 let od jeho spáchání.

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.

(2) Pokuty za přestupky vybírá Úřad.

(3) Sazba pokuty za přestupek podle tohoto zákona se zvyšuje na dvojnásobek, nejvýše však na částku 100 000 000 Kč, jestliže je týž přestupek spáchán opakovaně. Přestupek je spáchán opakovaně, pokud ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za týž přestupek nabylo právní moci, neuplynul 1 rok.

(1) Úřad vykonává kontrolu dodržování tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení a závazků plynoucích z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, pokud se vztahují k mírovému využívání jaderné energie a ionizujícího záření, naplňování rozhodnutí vydaných na základě tohoto zákona a plnění povinností stanovených zákonem o metrologii v případě měřidel určených nebo používaných pro měření ionizujícího záření a radioaktivních látek.

(2) Úřad kontroluje

a) držitele povolení, registranty a ohlašovatele,

b) výrobce, dovozce a distributory výrobků, jejichž typ výrobku byl schválen Úřadem,

c) osoby vykonávající činnosti v rámci mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření, k nimž není potřeba oprávnění podle tohoto zákona,

d) osoby působící při monitorování radiační situace,

e) držitele oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany,

f) autorizované a akreditované osoby provádějící posouzení shody vybraného zařízení s technickými požadavky a

g) jiné osoby, které jsou důvodně podezřelé, že porušují povinnosti stanovené tímto zákonem nebo závazky plynoucí z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, pokud se vztahují k mírovému využívání jaderné energie a ionizujícího záření.

(1) Kontrolujícími Úřadu jsou inspektoři.

(2) Pověření inspektora ke kontrole má formu průkazu vydaného Úřadem. Průkaz obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení inspektora,

b) datum a místo narození inspektora,

c) fotografii nebo jinou formou pořízenou podobenku inspektora,

d) podpis inspektora,

e) datum vydání průkazu a

f) název a adresu sídla Úřadu.

(3) Výkon kontroly inspektorem je prací kategorie druhé a prací rizikovou podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Výkon kontroly se pro účely tohoto zákona nepovažuje za výkon pracovní činnosti externím pracovníkem.

(1) Plán kontrol Úřadu zohledňuje možný rozsah a charakter rizika spojeného s předmětem kontroly a obecné posouzení otázek radiační ochrany.

(2) Úřad plán kontrol zpřístupní veřejnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Pokud se kontrolní zjištění vztahují k zajištění radiační ochrany externího pracovníka, je inspektor povinen tato kontrolní zjištění oznámit zaměstnavateli externího pracovníka nebo externímu pracovníkovi, jestliže zajišťuje sám vlastní radiační ochranu.

(1) Inspektor na základě provedené kontroly zakáže až do doby zjednání nápravy

a) nakládání s jaderným materiálem nebo jiným zdrojem ionizujícího záření,

b) uvolňování radioaktivní látky z pracoviště,

c) přidávání radioaktivní látky do spotřebního výrobku při jeho výrobě nebo přípravě nebo dovoz a vývoz takového spotřebního výrobku,

d) vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany,

e) poskytování služeb v kontrolovaném pásmu provozovateli pracoviště IV. kategorie,

f) dodávání stavebního materiálu na trh, je-li k němu vyžadováno povolení podle tohoto zákona,

g) nakládání s radioaktivním odpadem,

h) zpětný dovoz radioaktivního odpadu vzniklého při zpracování materiálu vyvezeného z České republiky nebo jeho zpětný transfer z členského státu Euratomu,

i) dovoz radioaktivního odpadu do České republiky nebo jeho transfer z členského státu Euratomu pro účely jeho zpracování nebo opětovného využití,

j) přepravu radioaktivní nebo štěpné látky,

k) dovoz nebo vývoz jaderné položky nebo průvoz jaderného materiálu a vybrané položky v jaderné oblasti,

l) vykonávání činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, nebo

m) používání, výrobu, dovoz nebo distribuci výrobku, jehož typ nebyl schválen Úřadem, ačkoli jím podle tohoto zákona měl být schválen,

pokud nejsou prováděny v souladu s požadavky tohoto zákona a hrozí-li nebezpečí z prodlení.

(2) Inspektor je oprávněn při prokázaném zjištění neoprávněného nakládání s radioaktivním odpadem anebo jaderným materiálem nebo jiným zdrojem ionizujícího záření přikázat zajištění tohoto radioaktivního odpadu nebo zdroje ionizujícího záření.

(3) Úřad je oprávněn uskladnit zajištěnou věc mimo dosah kontrolované osoby. Kontrolovaná osoba je povinna zajištěnou věc inspektorovi vydat. Odmítá-li vydání, bude tato věc kontrolované osobě odňata. O vydání nebo odnětí sepíše inspektor úřední záznam. Náklady skladování hradí kontrolovaná osoba, pokud se neprokáže, že s radioaktivním odpadem anebo jaderným materiálem nebo jiným zdrojem ionizujícího záření nakládá oprávněně.

(4) Závazný pokyn podle odstavce 1 nebo 2 inspektor uloží ústně kontrolované osobě nebo jiné osobě, jež je přítomna na místě kontroly, s účinky pro kontrolovanou osobu, a učiní o něm záznam. Je-li závazný pokyn uložen jiné osobě, oznámí jej inspektor kontrolované osobě dodatečně.

(5) Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s uloženým závazným pokynem podle odstavce 1 nebo 2, může proti němu podat do 3 pracovních dnů ode dne uložení nebo oznámení, došlo-li k němu dodatečně, písemné a odůvodněné námitky. Podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne Úřad. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje kontrolované osobě a je konečné.

(6) Zajištění radioaktivního odpadu anebo jaderného materiálu nebo jiného zdroje ionizujícího záření trvá do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o jeho propadnutí nebo zabrání, případně do doby, kdy bude prokázáno, že s ním nakládá kontrolovaná osoba oprávněně. Úřad odvolá závazný pokyn, prokáže-li se, že kontrolovaná osoba nakládá se zajištěnou věcí oprávněně, a kontrolovanou osobu o tom vyrozumí. Pokud byl závazný pokyn odvolán, musí být kontrolované osobě zajištěná věc bez zbytečných průtahů vrácena v neporušeném stavu. O vrácení učiní inspektor záznam.

(1) Zjistí-li Úřad nedostatek v činnosti osoby, která vykonává činnosti související s využíváním jaderné energie nebo činnosti v rámci expozičních situací, nebo riziko vzniku takového nedostatku, může podle povahy zjištěného nedostatku rozhodnutím uložit osobě opatření k nápravě zjištěného nedostatku nebo rizika vzniku takového nedostatku a stanovit lhůtu k uskutečnění opatření k nápravě.

(2) Osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, je povinna neprodleně oznámit Úřadu způsob plnění a splnění uloženého opatření.

(3) Odvolání proti rozhodnutí o uložení opatření k nápravě nemá odkladný účinek.

(1) Mezinárodní kontrolu v oblasti nešíření jaderných zbraní podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána28) provádějí inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii v rozsahu a za podmínek, které tato smlouva stanoví. Mezinárodní kontrolu provádějí inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii v doprovodu inspektorů Úřadu.

(2) Mezinárodní kontrolu v oblasti nešíření jaderných zbraní podle Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii provádějí inspektoři Evropské komise v rozsahu a za podmínek, které tato smlouva stanoví. Mezinárodní kontrolu provádějí inspektoři Evropské komise v doprovodu inspektorů Úřadu.

(3) Osoby účastnící se monitorování radiační situace jsou povinny poskytnout zástupcům Evropské komise součinnost při výkonu mezinárodní kontroly monitorování radiační situace podle Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(4) Kontrolované osoby jsou povinny v případech uvedených v odstavcích 1 až 3 výkon mezinárodní kontroly umožnit.

Státní správu podle tohoto zákona vykonávají

a) Úřad,

b) vláda,

c) Ministerstvo průmyslu a obchodu,

d) Ministerstvo vnitra,

e) Ministerstvo zdravotnictví,

f) Ministerstvo financí,

g) Ministerstvo obrany,

h) Ministerstvo zahraničních věcí,

i) Ministerstvo zemědělství,

j) Ministerstvo životního prostředí,

k) Ministerstvo pro místní rozvoj,

l) Hasičský záchranný sbor České republiky,

m) Policie České republiky,

n) orgány Celní správy České republiky,

o) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost,

p) krajský úřad a hejtman kraje a

q) obecní úřad obce s rozšířenou působností.

(1) Úřad je ústředním správním úřadem pro oblast využívání jaderné energie a ionizujícího záření.

(2) Sídlem Úřadu je Praha.

(3) V čele Úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda; výběr, jmenování a odvolání předsedy se řídí zákonem o státní službě. Předsedovi Úřadu přísluší platový tarif v 16. platové třídě podle zákona o státní službě.

Úřad

a) vydává povolení k výkonu činností, provádí registrace činností a přijímá ohlášení činností,

b) schvaluje typy obalových souborů pro přepravu, skladování a ukládání radioaktivní nebo štěpné látky, zdrojů ionizujícího záření a dalších výrobků,

c) uděluje oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany,

d) schvaluje dokumentaci k povolované činnosti,

e) stanovuje zónu havarijního plánování,

f) sleduje a posuzuje stav ozáření a reguluje ozáření fyzických osob včetně ozáření z přírodního zdroje záření a zpracovává ve spolupráci s dotčenými správními úřady národní plány k řešení situací a informování o nich,

g) vydává, eviduje a ověřuje osobní radiační průkazy,

h) vede seznamy a rejstříky v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření včetně seznamů a rejstříků v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána,

i) stanoví projektovou základní hrozbu,

j) vykonává funkci úřadu pro mezinárodní ověřování všeobecného zákazu jaderných zkoušek,

k) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oboru své působnosti, v oboru své působnosti poskytuje informace Mezinárodní agentuře pro atomovou energii, Evropské komisi a dalším orgánům Evropské unie a Euratomu a zajišťuje plnění dalších povinností vyplývajících z předpisů Evropské unie a Euratomu týkajících se zejména vnitrostátního a mezinárodního hodnocení státní správy v oblasti jaderné bezpečnosti jaderných zařízení a nakládání s jaderným materiálem a vysokoaktivním zdrojem,

l) rozhoduje o zajištění nakládání s jadernou položkou, zdrojem ionizujícího záření nebo s radioaktivním odpadem v případech, kdy je s nimi nakládáno v rozporu s právními předpisy nebo kdy není odstraňován vzniklý stav, a to včetně případů, kdy byly nalezeny, a v případě potřeby organizuje vyhledávání takových zdrojů ionizujícího záření,

m) předkládá vládě a veřejnosti jednou za rok zprávu o své činnosti a výroční zprávu o monitorování radiační situace na území České republiky,

n) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení při činnostech souvisejících s využíváním jaderné energie a činnostech v rámci expozičních situací,

o) poskytuje informace v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem,

p) vydává vyjádření v řízení o povolení záměru podle stavebního zákona na pozemku, kde je umístěno uzavřené úložiště radioaktivního odpadu nebo kde je umístěno uzavřené úložné místo těžebního odpadu vzniklého při činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu; Úřad ve vyjádření posoudí, zda je zamýšlený záměr z hlediska zájmu na zajišťování radiační ochrany nebo monitorování radiační situace přípustný a uvede podmínky zajištění radiační ochrany nebo monitorování radiační situace, za kterých lze tento záměr provést,

q) vydává vyjádření pro řízení týkající se jaderného zařízení podle stavebního zákona,

r) poskytuje informace o významných poznatcích získaných v rámci své činnosti při kontrole a z hlášení o radiační mimořádné události a radiologické události, včetně informací týkajících se odůvodnění činnosti, regulace zdrojů ionizujícího záření a radiační ochrany,

s) zpracovává a aktualizuje národní akční plán pro regulaci ozáření obyvatel z radonu a stanovuje koncepci pro řízení existujících expozičních situací,

t) informuje obyvatelstvo o možných rizicích z ozáření ze zdroje vody pro individuální zásobování s denní kapacitou v průměru nižší než 10 m3 nebo zásobujícího méně než 50 osob, pokud není tato voda dodávána v rámci podnikatelské činnosti nebo služby pro veřejnost.

Úřad

a) zpracovává národní program monitorování a po jeho schválení předsedou Úřadu jej předává osobám podle § 149 odst. 2 písm. a),

b) řídí a provádí monitorování radiační situace na území České republiky podle § 149, včetně porovnávacího měření organizovaného Evropskou komisí, hodnotí jeho výsledky a oznamuje data z monitorování radiační situace Evropské komisi29),

c) zajišťuje a provádí nácviky a havarijní cvičení pro odezvu na radiační mimořádnou událost,

d) zpracovává ve spolupráci s Ministerstvem vnitra národní radiační havarijní plán pro kategorie ohrožení A, B, D a E podle § 153 odst. 1,

e) zajišťuje předběžné informování obyvatelstva pro případ radiační havárie o ochranných opatřeních a o krocích, které je nutno k zajištění radiační ochrany učinit; poskytnutá předběžná informace musí být aktuální a neustále k dispozici a informování musí být prováděno bez vyzvání, opakovaně v pravidelných intervalech a pokaždé, když dojde k významné změně,

f) podle národního radiačního havarijního plánu a na základě výsledků prováděného monitorování radiační situace vydává návrhy na neodkladná ochranná opatření anebo následná ochranná opatření nebo jejich upřesnění anebo odvolání a potvrzuje nebo upřesňuje návrh na zavedení neodkladných ochranných opatření vydaný držitelem povolení,

g) zajišťuje informování obyvatelstva o vzniku a průběhu radiační havárie, která má dopad na území České republiky mimo zónu havarijního plánování, a o krocích a opatřeních, které mají být v průběhu etap vývoje radiační havárie uskutečněny, není-li toto informování zajišťováno jiným orgánem státní správy,

h) podílí se v rozsahu své působnosti na informování o vzniku a průběhu radiační havárie v zóně havarijního plánování,

i) zajišťuje vyrozumění příslušných dozorových orgánů sousedních členských států Euratomu o vzniku a průběhu radiační havárie, která má dopad na území České republiky, a o krocích a opatřeních, které mají být v průběhu etap vývoje radiační mimořádné události uskutečněny,

j) zajišťuje neprodlené pozvání mise k provedení mezinárodního vzájemného hodnocení v případě radiační havárie vzniklé na území České republiky, jež má za následek zavedení ochranných opatření vně areálu jaderného zařízení,

k) poskytuje informace o přijetí opatření na ochranu obyvatelstva v České republice v případě radiační havárie vzniklé na území členských států Euratomu Evropské komisi a ostatním členským státům Euratomu, které mohou být těmito opatřeními dotčeny, a v souladu s mezinárodními závazky České republiky zpřístupňuje takto získané informace veřejnosti,

l) zajišťuje vyrozumění orgánů krajů o vzniku a průběhu radiační havárie vzniklé mimo území České republiky, která má dopad na území České republiky, a o krocích a opatřeních, které mají být v průběhu vývoje radiační mimořádné události uskutečněny.

Vláda schvaluje

a) statut Správy a roční, tříletý a dlouhodobý plán činnosti Správy,

b) výroční zprávu o činnosti Správy,

c) národní radiační havarijní plán,

d) zprávu o činnosti Úřadu a výroční zprávu o monitorování radiační situace na území České republiky.

(1) Ministerstva, Hasičský záchranný sbor České republiky, krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností pro zajištění ochranných opatření v oboru své působnosti

a) předávají Úřadu a Ministerstvu vnitra podklady pro zpracování národního radiačního havarijního plánu nebo jeho aktualizaci a po jeho schválení jej procvičují a postupují podle něj,

b) metodicky řídí a kontrolují podřízená pracoviště a sjednocují jejich postupy při zpracování dílčích plánů konkrétních činností vnějšího havarijního plánu, které jim přísluší,

c) se podílí na regulaci ozáření obyvatel z radonu v rámci národního akčního plánu pro regulaci ozáření obyvatel z radonu.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah a způsob procvičování národního radiačního havarijního plánu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu

a) zpracovává koncepci nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem a její změny podle § 108, předkládá ji ke schválení vládě a oznamuje ji Evropské komisi,

b) vydává závazné stanovisko k rozhodnutí Úřadu o projektové základní hrozbě,

c) v rámci národního akčního plánu pro regulaci ozáření obyvatel z radonu se podílí na informování a vzdělávání veřejnosti a profesních skupin v oblasti ochrany před ozářením z radonu a na vývoji metod a technologie pro snižování tohoto ozáření.

Ministerstvo vnitra

a) vydává závazné stanovisko k rozhodnutí Úřadu o projektové základní hrozbě,

b) spolupracuje s Úřadem na zpracování národního radiačního havarijního plánu.

Ministerstvo zdravotnictví

a) vytváří systém poskytování speciální lékařské pomoci vybranými klinickými pracovišti fyzickým osobám ozářeným při radiační mimořádné události,

b) určí poskytovatele zdravotních služeb pro poskytování péče fyzickým osobám ozářeným při radiační mimořádné události a seznam těchto poskytovatelů uveřejní ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a způsobem umožňujícím dálkový přístup,

c) v rámci národního akčního plánu pro regulaci ozáření obyvatel z radonu se podílí na informování a vzdělávání veřejnosti a profesních skupin v oblasti ochrany před ozářením z radonu a na vývoji metod a technologie pro snižování tohoto ozáření.

Ministerstvo financí

a) poskytuje dotace na zjištění rizika vyplývajícího z přítomnosti radonu a jeho produktů přeměny ve vnitřním ovzduší staveb, na přijetí opatření odůvodněných podle § 103 odst. 1 písm. b) a opatření, která snižují obsah přírodního radionuklidu v pitné vodě určené pro veřejnou potřebu,

b) spravuje jaderný účet.

(1) Ministerstvo obrany

a) se podílí na monitorování radiační situace podle § 149 a provádí toto monitorování na monitorovacích trasách a místech,

b) ve spolupráci s Úřadem vykonává státní správu využívání ionizujícího záření v ozbrojených silách České republiky, v jím zřízených organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích a v jím založených státních podnicích, s výjimkou příspěvkových organizací, které jsou poskytovateli zdravotních služeb; státní správu pracovišť se zdroji ionizujícího záření v těchto příspěvkových organizacích vykonává Úřad,

c) poskytuje Úřadu informace důležité z hlediska radiační ochrany nabyté při výkonu státní správy podle písmene b),

d) vede seznam zdrojů ionizujícího záření a dávek radiačních pracovníků kategorie A spadajících do jeho působnosti a informace z něj poskytuje na vyžádání Úřadu,

e) vydává závazné stanovisko k rozhodnutí Úřadu o projektové základní hrozbě.

(2) Činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany, k jejichž výkonu vydalo oprávnění Ministerstvo obrany, mohou vybraní pracovníci vykonávat pouze v ozbrojených silách České republiky a v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích zřízených Ministerstvem obrany nebo ve státních podnicích jím založených.

Ministerstvo zemědělství se podílí

a) na monitorování radiační situace podle § 149, provádí monitorování na monitorovacích místech a zajišťuje činnost měřicí laboratoře a její účast v porovnávacích měřeních,

b) v rámci národního akčního plánu pro regulaci ozáření obyvatel z radonu na informování a vzdělávání veřejnosti a profesních skupin v oblasti ochrany před ozářením z radonu a na vývoji metod a technologie pro snižování tohoto ozáření.

Ministerstvo životního prostředí se podílí

a) na monitorování radiační situace podle § 149 a provádí monitorování na monitorovacích místech včetně sledování meteorologické situace, prognózy jejího vývoje a způsobu šíření uniklých radionuklidů při havarijním monitorování a zajišťuje činnost měřicí laboratoře a její účast v porovnávacím měření,

b) v rámci národního akčního plánu pro regulaci ozáření obyvatel z radonu na informování a vzdělávání veřejnosti a profesních skupin v oblasti ochrany před ozářením z radonu a na vývoji metod a technologie pro snižování tohoto ozáření.

Ministerstvo pro místní rozvoj se podílí v rámci národního akčního plánu pro regulaci ozáření obyvatel z radonu na informování a vzdělávání veřejnosti a profesních skupin v oblasti ochrany před ozářením z radonu a na vývoji metod a technologie pro snižování tohoto ozáření.

(1) Hasičský záchranný sbor České republiky

a) se podílí na monitorování radiační situace podle § 149 a provádí monitorování na monitorovacích trasách a místech,

b) stanoví podmínky pro požární ochranu jaderného zařízení,

c) provádí v rozsahu své působnosti stanovené jiným právním předpisem pro případ radiační havárie předběžné informování dotčeného obyvatelstva o opatřeních na ochranu obyvatelstva, která se na něj vztahují, a o krocích, které je nutné v případě takové situace učinit; poskytnuté předběžné informace musí být aktuální a neustále k dispozici a informování musí být prováděno bez vyzvání, opakovaně v pravidelných intervalech a pokaždé, když dojde k významné změně,

d) v případě radiační nehody nebo radiační havárie v rozsahu své působnosti stanovené jiným právním předpisem neprodleně informuje obyvatelstvo touto radiační mimořádnou událostí dotčené o

1. skutečnostech radiační nehody nebo radiační havárie,

2. krocích, které mají být podniknuty, a

3. opatřeních na ochranu obyvatelstva, která mají být přijata, je-li to v daném případě třeba,

e) spolupracuje při informování podle písmene d) s hejtmanem kraje a obecním úřadem obce s rozšířenou působností, jedná-li se o radiační nehodu spojenou s podezřením na možný únik radioaktivních látek nebo šíření ionizujícího záření z areálu jaderného zařízení nebo pracoviště se zdrojem ionizujícího záření nebo o radiační havárii,

f) zpracovává vnější havarijní plán,

g) spolupracuje s držitelem povolení a příslušným krajským úřadem na vybavení obyvatelstva v zóně havarijního plánování antidoty k jódové profylaxi.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro vybavení obyvatelstva antidoty k jódové profylaxi.

Policie České republiky

a) se podílí na monitorování radiační situace podle § 149,

b) provádí monitorování na monitorovacích trasách a místech,

c) zajišťuje pohotovostní ochranu jaderných zařízení,

d) zajišťuje ochranu při přepravách jaderných materiálů I. a II. kategorie mimo střežený prostor,

e) umožňuje využívání systémů centralizované ochrany Policie České republiky.

Orgány Celní správy České republiky se podílí na monitorování radiační situace podle § 149 a provádějí monitorování na monitorovacích trasách a místech.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydává závazné stanovisko k rozhodnutí Úřadu o projektové základní hrozbě.

(1) Krajský úřad

a) spolupracuje s držitelem povolení a Hasičským záchranným sborem České republiky na vybavení obyvatelstva v zóně havarijního plánování antidoty k jódové profylaxi,

b) provádí v rozsahu své působnosti stanovené jiným právním předpisem předběžné informování obyvatelstva v zóně havarijního plánování v případě radiační havárie o opatřeních na ochranu obyvatelstva, která se na něj vztahují, a o krocích, které je nutné v případě takové situace učinit; poskytnuté předběžné informace musí být aktuální a neustále k dispozici a informování musí být prováděno bez vyzvání, opakovaně v pravidelných intervalech a pokaždé, když dojde k významné změně,

c) v rámci ochrany obyvatelstva před ozářením z přírodního zdroje záření

1. se podílí na vyhledávání staveb s vyšší úrovní ozáření z přírodního zdroje záření v jejich vnitřním ovzduší a na informování obyvatelstva o riziku vyplývajícím ze zvýšené koncentrace radonu v domech,

2. kontroluje ve spolupráci s Úřadem účinnost provedených opatření na ochranu zdraví obyvatelstva před ozářením z přírodního radionuklidu.

(2) Hejtman kraje

a) v případě radiační nehody spojené s podezřením na možný únik radioaktivních látek nebo šíření ionizujícího záření z areálu jaderného zařízení nebo pracoviště se zdrojem ionizujícího záření nebo radiační havárie vzniklé na území kraje v rozsahu své působnosti stanovené jiným právním předpisem neprodleně informuje obyvatelstvo touto radiační mimořádnou událostí dotčené o

1. skutečnostech radiační nehody nebo radiační havárie,

2. krocích, které mají být podniknuty a

3. opatřeních na ochranu obyvatelstva, která mají být přijata, je-li to v daném případě třeba,

b) spolupracuje při informování podle písmene a) s Hasičským záchranným sborem České republiky a obecním úřadem obce s rozšířenou působností,

c) schvaluje vnější havarijní plán.

(3) Působnosti stanovené krajskému úřadu a hejtmanovi kraje podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností

a) v případě radiační nehody spojené s podezřením na možný únik radioaktivních látek nebo šíření ionizujícího záření z areálu jaderného zařízení nebo pracoviště se zdrojem ionizujícího záření nebo radiační havárie vzniklé na území obce v rozsahu své působnosti stanovené jiným právním předpisem neprodleně informuje obyvatelstvo touto radiační mimořádnou událostí dotčené o

1. skutečnostech radiační nehody nebo radiační havárie,

2. krocích, které mají být podniknuty, a

3. opatřeních na ochranu obyvatelstva, která mají být přijata, je-li to v daném případě třeba,

b) spolupracuje při informování podle písmene a) s Hasičským záchranným sborem České republiky a hejtmanem kraje,

c) spolupracuje s Hasičským záchranným sborem České republiky při zabezpečení antidot k jodové profylaxi obyvatelstvu a dalším osobám na území správního obvodu obce s rozšířenou působností držitelem povolení,

d) zajišťuje předání antidot k jodové profylaxi obyvatelům obce a ostatním osobám na území správního obvodu obce s rozšířenou působností,

e) spolupracuje s provozovatelem jaderného zařízení při distribuci základních informací pro případ radiační havárie obyvatelům obce a dalším osobám na území správního obvodu obce s rozšířenou působností.

(2) Působnosti stanovené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění.

(1) Úřad vydává vyjádření pro rozhodnutí stavebního úřadu vydávaná podle stavebního zákona a jejich změny, týkají-li se stavby

a) nacházející se v areálu jaderného zařízení, není-li součástí jaderného zařízení nebo samostatným jaderným zařízením, nebo

b) dopravní nebo technické infrastruktury nacházející se vně areálu jaderného zařízení s možným vlivem na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události nebo zabezpečení jaderného zařízení.

(2) Vyjádřením v řízení podle stavebního zákona Úřad posoudí, zda lze záměr z hlediska zájmu na zajišťování jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a nakládání s jaderným materiálem provést, a uvede v něm podmínky zajišťování jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a nakládání s jaderným materiálem, za kterých lze záměr provést.

(3) Stavby související s úložišti radioaktivních odpadů obsahujících výlučně přírodní radionuklidy nebo stavby, které jsou jaderným zařízením nebo náležejí k provozním celkům, které jsou jaderným zařízením, a stavby podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou nezpůsobilé k posouzení autorizovaným inspektorem.

(1) Úřad na požádání poskytne předběžnou informaci o tom, podle jakých hledisek bude posuzovat žádost o vydání rozhodnutí nebo za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět.

(2) Úřad poskytne předběžnou informaci ve lhůtě 180 dnů ode dne požádání.

(3) Poskytnutá předběžná informace je platná nejdéle po dobu 2 let od poskytnutí, neomezí-li Úřad její platnost jinak.

(1) Osoba, na kterou se vztahuje požadavek stanovený tímto zákonem k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události, zabezpečení nebo nešíření jaderných zbraní, může požádat Úřad o schválení výjimky z takového požadavku.

(2) Úřad může schválit výjimku podle odstavce 1,

a) nelze-li požadavek stanovený tímto zákonem podle odstavce 1 prokazatelně naplnit,

b) je-li postup, který má být proveden na základě požadované výjimky, odůvodněn a

c) nedojde-li následkem schválení výjimky ke snížení dosažené a požadované úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a nešíření jaderných zbraní a bude postupováno v souladu se správnou praxí.

(3) Úřad může schválenou výjimku rozhodnutím zrušit, jestliže

a) osoba, které byla výjimka schválena, závažným způsobem porušila povinnosti stanovené tímto zákonem nebo neodstranila závažné nedostatky v činnosti zjištěné Úřadem,

b) podmínky rozhodné pro schválení výjimky podle odstavce 2 přestaly být plněny, nebo

c) osoba, které byla výjimka schválena, o zrušení výjimky písemně požádala.

(1) Osoby, které vykonávají činnosti upravené v tomto zákoně na základě povolení vydaného podle zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za držitele povolení podle tohoto zákona a jsou povinny přizpůsobit své právní poměry tomuto zákonu, nestanoví-li tento zákon jinak, do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebo do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o činnosti v rámci expozičních situací.

(2) Požádá-li držitel povolení k provozu jaderného zařízení nebo držitel povolení k provozu pracoviště IV. kategorie podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o povolení k dalšímu provozu téhož jaderného zařízení podle § 9 odst. 1 písm. f) nebo o povolení k dalšímu provozu téhož pracoviště IV. kategorie podle § 9 odst. 2 písm. b) tohoto zákona do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při podání žádosti o povolení podle § 16 s výjimkou ustanovení odstavce 2 písm. d). K žádosti žadatel o povolení může doložit dokumentaci v rozsahu a způsobem podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou vnitřního havarijního plánu, programu monitorování výpustí a programu monitorování okolí, které se předkládají v rozsahu a způsobem podle tohoto zákona. Dokumentace pro povolovanou činnost podle věty prvé a další povolovanou činnost držitele povolení k provozu jaderného zařízení nebo držitele povolení k provozu pracoviště IV. kategorie musí být uvedena do souladu s tímto zákonem nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Byla-li povolení podle odstavce 1 vydána na dobu určitou, platí po dobu, na kterou byla vydána, nejdéle však na dobu 10 let, a to včetně podmínek provozování a ukončení povolované činnosti potřebných z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a fyzické ochrany, nejsou-li v rozporu s požadavky tohoto zákona. Byla-li povolení podle odstavce 1 vydána na dobu neurčitou, pozbývají platnosti uplynutím 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Rozhodnutí o schválení dokumentace platí po dobu platnosti povolení podle odstavce 3, k němuž se dokumentace vztahuje. Rozhodnutí o schválení změn dokumentace pozbývají platnosti společně s rozhodnutím o schválení dokumentace, která byla změněna.

(5) Osoby, které vykonávají činnosti na základě povolení vydaného podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podléhající registraci podle tohoto zákona, se považují za registranty nabytím účinnosti tohoto zákona a jejich registrace zaniká uplynutím 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(1) Osoba zajišťující radiační ochranu registranta je povinna splnit požadavky na přípravu podle § 70 odst. 1 písm. a) do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li držitelem oprávnění k vykonávání soustavného dohledu nad dodržováním požadavků radiační ochrany na pracovištích se zdroji ionizujícího záření používanými pro lékařské ozáření nebo ve veterinární medicíně.

(2) Používání typově schválených drobných zdrojů ionizujícího záření, ke kterému je třeba ohlášení podle tohoto zákona a které bylo ohlášeno Úřadu podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za ohlášené podle tohoto zákona.

(3) Typově schválené drobné zdroje ionizujícího záření, k jejichž používání je třeba registrace nebo povolení podle tohoto zákona a jejichž používání bylo ohlášeno Úřadu podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze používat bez registrace nebo povolení po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Rozhodnutí o typovém schválení vydané podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za rozhodnutí o schválení typu výrobku podle tohoto zákona a pozbývá platnosti uplynutím doby, na kterou bylo vydáno.