Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění pozdějších předpisů

(1) Skupinu dvou a více zaměstnanců řídí předák. Výkonem činnosti předáka pověřuje zaměstnance technický dozor.

(2) Předákem pro ražení nebo hloubení podzemních děl může být jen zaměstnanec s nejméně tříletou odbornou praxí při ražení nebo hloubení důlních nebo podzemních děl a který složil zkoušku z odborných znalostí a z příslušných předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Výkonem činnosti předáka pro ražení nebo hloubení podzemních děl pověřuje zaměstnance závodní. Rozsah, způsob a lhůty opakování zkoušek určí organizace.

(3) Předák dbá na bezpečnost jemu svěřené skupiny a zajišťuje bezpečný stav pracoviště, dodržování provozní dokumentace a plnění příkazů nadřízených. Hrozí-li zaměstnancům zřejmé a bezprostřední ohrožení a nelze-li je odstranit, zastaví práci a odvede jemu svěřenou skupinu na bezpečné místo.

(4) Při střídání směn předák upozorní nastupujícího předáka na důležité skutečnosti nebo závady na pracovišti. Nemůže-li tak učinit, podá o tom zprávu technickému dozoru před nástupem střídající směny.“.

9. V části první nadpis hlavy čtvrté zní:

10. § 11 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 6 a 7 zní:

(1) Organizace zajistí bezodkladné hlášení závažných pracovních úrazů, závažných událostí, závažných provozních nehod a nebezpečných stavů příslušnému obvodnímu báňskému úřadu.

(2) Hlásí se tyto závažné pracovní úrazy

a) smrtelný úraz,

b) úraz životu nebezpečný, kterým je úraz s následnou anatomickou nebo funkční ztrátou orgánu, životu nebezpečné poškození zdraví, včetně průmyslové otravy, a úraz s takovým charakterem úrazového děje, který nastal v důsledku porušení bezpečnostních předpisů a nasvědčuje závažnému ohrožení bezpečnosti provozu a ochrany zdraví při práci, nebo

c) hromadný úraz, kdy při stejném úrazovém ději byly zraněny nejméně 3 osoby, z nichž alespoň jedna utrpěla úraz smrtelný, nebo kdy bylo zraněno více než 10 osob.

(3) Hlásí se závažné události, závažné provozní nehody a nebezpečné stavy, a to

a) zapálení a výbuchy hořlavých plynů,

b) požáry v podzemí a požáry na povrchu, které ohrožují osoby v podzemí,

c) výskyt nedýchatelných plynů nebo škodlivin nad přípustnou mez v podzemí,

d) závaly podzemních děl, jejichž zmáhání se předpokládá po dobu delší než 24 hodin nebo jejichž účinky se projevily na povrchu,

e) průvaly vod, a to i povrchových, a zvodnělých materiálů do podzemního díla,

f) únik a průsak nebezpečných látek do podzemních děl,

g) ztráta nebo prokázaná netěsnost radioaktivního zářiče, nebo jiné nebezpečné stavy,

h) hledání pohřešované osoby, nebo

i) úmrtí osoby v podzemí.

(4) Dále se hlásí závažné události, závažné provozní nehody a nebezpečné stavy, pokud k nim dojde při

a) nakládání s výbušninami, včetně úrazů, přiotrávení zplodinami vznikajícími během výbuchu, vloupání do skladů, odcizení či nalezení výbušnin,

b) používání vyhrazených technických zařízení včetně úrazů elektrickým proudem6), nebo

c) provozu těžních zařízení včetně úrazů vzniklých při provozu těžních zařízení7).

6) Vyhláška č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 282/2007 Sb.

Vyhláška č. 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.

7) Vyhláška č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi, ve znění vyhlášky č. 571/2006 Sb.“.

11. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní:

(1) Na místě, kde došlo k závažnému pracovnímu úrazu nebo k závažné události, nebezpečnému stavu nebo závažné provozní nehodě (havárii), nelze nic měnit, dokud obvodní báňský úřad neprovedl ohledání místa nebo nerozhodl jinak, kromě případů, kdy jde o záchranu zdraví a života lidí a nezbytné záchranné práce k zajištění majetku a bezpečnosti provozu. Změny nutné z jiných závažných důvodů mohou být provedeny pouze se souhlasem obvodního báňského úřadu.

(2) O místě závažného pracovního úrazu, závažné události, nebezpečného stavu nebo závažné provozní nehody pořizuje organizace dokumentaci, zejména náčrtek, plánek, fotografie.

(3) Organizace uchovává dokumentaci o závažném pracovním úrazu, závažné události, nebezpečném stavu nebo závažné provozní nehodě 5 let.“.

12. § 12 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 9 zní:

(1) Závodní zajistí v součinnosti s báňskou záchrannou službou před zahájením činnosti prováděné hornickým způsobem vypracování plánu zdolávání závažné provozní nehody9) a jeho aktualizace tam, kde je stanovena povinnost jeho zpracování.

(2) Plán zdolávání závažné provozní nehody je závazný pro všechny osoby zdržující se v podzemí a objektech, pro které je vypracován.

(3) Tam, kde není stanovena povinnost zpracovat plán zdolávání závažné provozní nehody, určí závodní způsob vyrozumění a zajištění osob pověřených úkoly při likvidaci havárie a seznam orgánů, organizací a zaměstnavatelů, které je nutno o havárii vyrozumět.

9) § 6 odst. 5 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.“.

13. § 16 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 23 zní:

(1) Před započetím prací nebo činností, pro které je tak touto vyhláškou stanoveno, musí být vypracována příslušná provozní dokumentace, zejména technologický postup, pracovní postup, dopravní řád, provozní řád nebo pokyny pro obsluhu a údržbu. Provozní dokumentaci schvaluje závodní.

(2) Provozní dokumentace musí určit návaznost, případně souběžnost pracovních operací, podmínky pro bezpečný výkon práce, ohrožená místa a způsob jejich označení, prostředky a přístrojovou techniku k zajištění bezpečnosti práce a provozu a opatření k zajištění pracoviště po dobu, po kterou se na něm nepracuje.

(3) Provozní dokumentace musí být v souladu s projektovou dokumentací, požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu, rozhodnutími o povolení nebo schválení činnosti, stavby nebo zařízení23), technickými podmínkami výrobce nebo dodavatele zařízení nebo stavby a návody výrobce pro obsluhu a údržbu zařízení.

(4) Pro obdobné činnosti se může používat typová provozní dokumentace upravená pro místní podmínky.

(5) Provozní dokumentace musí být při změně podmínek bezodkladně upravena.

(6) Zaměstnanci musí být před započetím práce seznámeni s provozní dokumentací v rozsahu, který se jich týká.

(7) Provozní dokumentace musí být uložena na určeném místě přístupném pro zaměstnance, kteří jsou povinni ji dodržovat.

(8) Provozní dokumentace musí být uchována nejméně rok od ukončení prací. Pokud při provádění prací došlo k úrazu smrtelnému, životu nebezpečnému nebo hromadnému, musí být provozní dokumentace uchována nejméně 5 let od úrazu.

23) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů.“.

14. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 24 a 25 zní:

(1) Vedení podzemního díla je dovoleno jen podle projektu, který zpracoval báňský projektant24), jehož odborná způsobilost byla ověřena podle zvláštních předpisů13).

(2) Podkladem pro zpracování projektu je geologický a inženýrskogeologický průzkum, který musí být zpracován a vyhodnocen podle zvláštních předpisů25) před zahájením prací na projektu. Výsledky geologického a inženýrskogeologického průzkumu musí poskytnout dostatek informací pro zpracování projektové dokumentace.

(3) Součástí projektu musí být riziková analýza faktorů ovlivňujících bezpečnost provádění díla a objektů v dosahu možného ovlivnění na základě celkového vyhodnocení výsledků geologického a inženýrskogeologického průzkumu. Projekt rozdělí horninový masiv do kvazihomogenních celků a pro každý z celků určí způsob zajištění stability výrubu a technologický postup prací.

(4) Projektová dokumentace stanoví také požadavky na náplň a rozsah geomonitoringu, stanoví zónu ovlivnění s ohledem na vyvolané deformace nadloží, seismické účinky a ovlivnění režimu podzemních vod.

(5) Součástí projektové dokumentace je výpočet, který modeluje chování horninového masivu při ražbě v daném kvazihomogenním celku s navrženým způsobem zajištění stability výrubu.

(6) Organizace zajistí pravidelné vyhodnocování geomonitoringu s ohledem na případné dosažení varovných stavů a včasné použití stanovených opatření k bezpečnému provádění.

24) § 5b zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 184/2011 Sb.

25) Vyhláška č. 368/2004 Sb., o geologické dokumentaci.

Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, ve znění vyhlášky č. 18/2009 Sb.“.

15. § 17 a 18 včetně nadpisů znějí:

(1) Vedení podzemního díla je dovoleno, je-li zpracována a doplňována geologická a inženýrskogeologická dokumentace, která zajišťuje potřebné informace o poměrech, ve kterých má být dílo bezpečně vedeno. V případě předpokládaného výskytu podzemních kaveren, důlních a podzemních děl a jiných anomálií, které mohou mít vliv na bezpečnost při vedení podzemních děl, je nezbytné jejich ověření.

(2) Inženýrskogeologická dokumentace obsahuje zejména údaje o

a) rozdělení horninového masivu na kvazihomogenní celky obdobných vlastností, o inženýrskogeologických vlastnostech horninového masivu a uložení hornin vzhledem k čelbě a k líci výrubu, a to zejména z hlediska vrstevnatosti, přetvárných a pevnostních vlastností hornin, kvality a orientace vrstevních ploch, kvality výplně dutin a kaveren, soudržnosti, nebezpečí vyjíždění a zavalování, propustnosti, vrtatelnosti a vhodnosti pro kotvení,

b) průběhu geologických poruch, předpokládaných místech se zvýšenými tlaky hornin, průběhu pokryvných útvarů, hloubce zvětrání a hladině podzemní vody, výšce celkového a horninového prostředí, v případech podzemních děl uložených mělce pod povrchem údaje o lokalizaci oslabených zón v horninovém masivu s výrazně nižší strukturní pevností, o místech prosakování a výtoku vody,

c) doporučených parametrech jednotlivých kvazihomogenních celků horninového masivu pro výpočet horninového tlaku, dimenzování výztuže a stanovení způsobu rozpojování a

d) hydrogeologických a plynových poměrech v rozsahu nutném pro stanovení bezpečnostních opatření.

(3) Inženýrskogeologická dokumentace obsahuje údaje i o okolí podzemního díla do vzdálenosti jeho možného ovlivnění. Údaje o okolí podzemního díla musí obsahovat i podrobné informace o seismických a inženýrskogeologických poměrech, o charakteru nadzemní zástavby, povrchu terénu a inženýrských sítích v dosahu možného ovlivnění podzemním dílem, jejím stavu a odolnosti vůči projevům ražby.

(4) V inženýrskogeologické dokumentaci se vyznačí skutečnosti přímo ověřené, nepřímo ověřené nebo předpokládané.

(5) Pokud jsou v průběhu ražby zastiženy jiné inženýrskogeologické poměry oproti projektu, je nutno před další ražbou tyto zhodnotit, popřípadě provést změnu projektu nebo dodatečný inženýrskogeologický průzkum. Rozsah a obsah dodatečného průzkumu určí báňský projektant, který projekt zpracoval.

(6) Inženýrskogeologická dokumentace se vede průběžně s postupem ražby podzemního díla.

(7) Při ražení musí být vyhodnocován vývoj deformací v čase pomocí geomonitoringu stanoveného projektem. Při odchylných projevech vlivu ražby na horninový masiv, podzemní dílo a objekty v nadloží oproti předpokladu uvedenému v projektu je nutné provést přehodnocení stanovených opatření k zajištění bezpečnosti provozu a objektů v nadloží. V případě nezbytnosti je nutné upřesnit tato opatření na základě nového statického výpočtu.

(8) Součástí dokumentace je i způsob likvidace průzkumných podzemních děl a vrtů.

(1) Kromě dokumentace požadované zvláštními předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu organizace vede při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí

a) knihu směnového hlášení,

b) knihu příkazů a

c) knihu kontrol.

(2) Závodní určí, kde a jakým způsobem mají být uloženy a vedeny knihy podle odstavce 1 písm. a) až c), a podle místních podmínek může též určit, že tyto knihy budou sloučeny. Závodní může pověřit jiného zaměstnance činností podle věty první.

(3) Knihy podle odstavce 1 písm. a) až c) jsou vedeny ode dne zahájení prací na pracovišti do dne ukončení činnosti prováděné hornickým způsobem po jednotlivých kalendářních měsících v roce. Stránky musí být označeny tak, aby je nebylo možno přečíslovat nebo změnit jejich pořadí. Knihy musí být k dispozici v místě určeném závodním.

(4) Záznamy dozorčích orgánů, hlášení údajů snímačů, čidel a obdobné záznamy, u kterých předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nevyžadují formu knih, mohou být prováděny způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů po určenou dobu.

(5) Výsledky předepsaných prohlídek, kontrol, měření a rozborů zaznamenávají zaměstnanci, kteří je provedli. Není-li stanoveno jinak, jsou záznamy uchovány nejméně jeden rok.

(6) O školení, zácviku a zkouškách podle předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu vede organizace záznamy.“.

16. Za § 18 se vkládají nové § 18a až 18c, které včetně nadpisů znějí:

Záznamy v knize směnového hlášení provádí závodním pověřený zaměstnanec v příslušné směně; zaznamenává zejména podstatné údaje o

a) stavu pracoviště z hlediska bezpečnosti práce a provozu,

b) časovém průběhu činností v průběhu směny - základní operace; o speciálních činnostech budou záznamy vedeny samostatně,

c) důvodech a časovém průběhu přerušení a obnovení razících nebo hloubících prací,

d) závažných pracovních úrazech, závažných provozních nehodách a nebezpečných stavech, pokud nejsou vedeny samostatně,

e) čase zahájení činnosti, provádění prací a ukončení činnosti subdodavatelů, pokud tyto údaje nejsou vedeny samostatně,

f) seznámení a poučení zaměstnanců se změnami v bezpečnosti práce a bezpečnosti provozu, pokud tyto údaje nejsou vedeny samostatně,

g) seznámení a proškolení osob zdržujících se v podzemním díle s podmínkami bezpečnosti práce a bezpečnosti provozu, pokud tyto údaje nejsou vedeny samostatně, a

h) vlivech nepředpokladatelných projevů v důsledku ražby, hloubení nebo prováděných trhacích prací oproti provozní dokumentaci.

Záznamy v knize příkazů obsahují zejména údaje o

a) příkazech závodního k odstranění nedostatků a nebezpečných stavů,

b) příkazech technických dozorů k řešení odstranění okamžitých nedostatků a nebezpečných stavů,

c) příkazech závodního k realizaci změn projektové dokumentace navržených zodpovědným báňským projektantem, který projekt zpracoval, a

d) příkazech a pokynech závodního stanovujících nápravná opatření ke zjištěným výsledkům geotechnických měření.

Záznamy v knize kontrol provádí závodním pověřený zaměstnanec. Vložení protokolů, zápisů nebo vepsání záznamu musí být provedeno v den kontroly. Kniha kontrol dokumentuje zejména údaje o

a) prohlídkách a záznamech kontrolních orgánů a jejich závěrech,

b) doporučených odchylkách nebo doporučených operativních změnách projektové dokumentace podepsaných báňským projektantem, který projekt zpracoval,

c) výsledcích kontrolní činnosti báňského projektanta, který projekt zpracoval a která je prováděna minimálně jedenkrát týdně,

d) provádění a výsledcích geotechnických měření,

e) nepředpokládaných vlivech na povrch v důsledku ražby, hloubení nebo trhacích prací a

f) výsledcích provedených kontrol ostatních techniků.“.

17. V § 19 větě druhé se slovo „těžkému“ nahrazuje slovy „životu nebezpečnému“.

18. § 20 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 13 zrušuje.

19. V § 23 odstavce 1 a 2 znějí:

„(1) Podzemní dílo smí být vedeno a podzemní sanační práce prováděny jen podle technologického postupu zajišťujícího bezpečný pracovní postup. Technologický postup musí být v souladu s projektem podle § 16a.

(2) Technologický postup určí

a) směr a úklon ražení nebo hloubení a průřez podzemního díla,

b) maximálně přípustnou délku záběru, způsob a postup rozpojování hornin a členění čelby,

c) bezpečnostní opatření při ražení nebo hloubení podzemního díla nutná z důvodů blízkosti jiných podzemních prostor, inženýrských sítí, kabelových vedení a pro bezpečnost povrchových objektů v nadloží včetně návrhu preventivních stabilizačních opatření,

d) předpokládané inženýrskogeologické a hydrogeologické poměry,

e) druh, způsob a lhůty budování výztuže, její vzájemnou vzdálenost a nejvýše dovolenou vzdálenost od čelby, požadované náběhy pevností betonu, způsob zakládání a vyplnění volných prostor za výztuží, druh prozatímní výztuže a záměnu prozatímní výztuže, pravidla pro bourání prozatímní výztuže, zásobu hmot pro výztuž, lhůtu pro zřízení trvalé výztuže,

f) způsob větrání pracoviště,

g) způsob zneškodňování prachu,

h) způsob odvodňování,

i) zvláštní opatření proti průvalu vod a zvodněných materiálů, porušení stability horninového masivu v okolí výrubu, případně jiným nebezpečím,

j) strojní a elektrická zařízení pro ražení, větrání, vyztužování a dopravu,

k) rozsah a organizaci dopravy na pracovišti,

l) postup a návaznost jednotlivých technologických operací,

m) rozsah pracoviště s vymezením odpovědnosti,

n) osobní ochranné pracovní prostředky,

o) další opatření, vyžadují-li je zvláštní podmínky, zejména při očekávání zvýšených deformací výrubu, tvorby nadvýrubů, vyjíždění hornin z čelby a podobně,

p) prostředky pro nouzový výstup z jámy nebo šachtice a jejich umístění,

q) postup při dosažení varovných a havarijních stavů zjištěných v rámci geotechnického monitoringu a

r) vzdálenost čeleb dílčích výrubů, nebo čeleb paralelně ražených podzemních děl.“.

20. V § 23 odst. 4 písmeno b) zní:

„b) rozsah a obsah prohlídek podle § 6 odst. 5 a 6,“.

21. V § 24 odstavec 2 zní:

„(2) Dílo v podzemí je povoleno razit a ponechat bez výztuže, pokud v něm nehrozí nebezpečí pádu horniny nebo pokud případné deformace neohrozí objekty v nadloží.“.

22. § 28 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 26 zní:

(1) Kromě požadavků definovaných v § 16a projektová dokumentace při použití observačních metod dále stanoví

a) na základě výsledků inženýrskogeologického průzkumu prognózu rozdělení horninového masivu v trase a okolí díla do kvazihomogenních celků s uvedením předpokládaného chování horninového masivu při ražbě,

b) rozdělení raženého úseku díla do technologických tříd výrubu podle předpokládaných inženýrskogeologických podmínek v daném kvazihomogenním celku a

c) možnosti úpravy způsobu zajištění stability výrubu v dané technologické třídě výrubu na základě skutečných inženýrskogeologických podmínek zastižených při ražbě.

(2) Před zahájením prací musí být projektová dokumentace posouzena odborným znalcem26).

(3) Technologická třída výrubu určí zejména

a) způsob členění výrubu na dílčí výruby,

b) maximální vzdálenosti čeleb jednotlivých dílčích výrubů a požadavky na případné uzavření profilu dílčího výrubu nebo celého díla v závislosti na vzdálenosti od čelby, nebo na čase,

c) maximální a doporučenou délku záběru výrubu,

d) způsob zajištění stability výrubu včetně čelby ve vztahu k časovému provedení výrubu,

e) způsob rozpojování horninového masivu,

f) rychlost ražby,

g) maximální očekávanou deformaci horninového masivu a její vliv na systém ostění - hornina,

h) varovné stavy z hlediska zajištění stability výrubu, únosnosti systému ostění - hornina, přípustných deformací výrubu a zajištění stability objektů v nadloží. Varovný stav může být kromě hodnoty určen i předpokládaným vývojem sledované veličiny v čase a

i) doporučení pro provádění doprovodných opatření při dosažení varovného stavu.

(4) Technologické třídy výrubu musí být v projektu dokladovány výkresovou dokumentací v příčném i podélném řezu. Systém kotvení musí být dokladován na rozvinutém plášti ostění.

(5) Každý záběr včetně dílčích výrubů musí být při ražbě zařazen do technologické třídy výrubu podle zastižených inženýrskogeologických podmínek a na základě výsledků geomonitoringu. Zařazení provádí geotechnik a schvaluje závodní.

(6) Rozsah, typ a počet prvků dočasné výztuže pro zajištění stability výrubu v jednotlivých technologických třídách výrubu musí být v průběhu ražby aktualizován v souladu se zastiženými inženýrskogeologickými a hydrogeologickými podmínkami.

(7) Pro každý provedený záběr musí být veden záběrový list. Závodní stanoví způsob vedení záběrových listů, které musí obsahovat zejména

a) staničení čelby,

b) čas provedení záběru,

c) délku záběru,

d) způsob rozpojování a

e) minimální obsah prvků zajišťující stabilitu výztuže, a to zejména příhradových rámů, výztužných sítí, kotvení, tloušťky a kvality betonu, zajištění stability čelby, nadvýlomu a injektáže.

26) § 5c odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 184/2011 Sb.“.

23. V § 42 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno d), které zní:

„d) velikost nadvýrubu, který je možno zastříkat přes osazenou výztužnou síť.“.

24. V § 44 odst. 1 písmeno c) zní:

„c) minimální pevnost betonu, při které lze konstrukci odbednit,“.

25. V § 113 odst. 5 se slova „, a v místech, kde dopravní větev je výše než 1,4 m nad zemí, vybaven bočním hrazením“ zrušují.

Čl. II

Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.

Čl. III

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2012.

Předseda:

Ing. Pěgřímek v. r.