Vyhláška ministerstva dopravy o vnitrozemské plavbě

(1) Učiní-li se místo výdajů, které by náležely do společné havárie, nějaké jiné mimořádné výdaje, uhradí se ve společné havárii až do výše částky výdajů, které by náležely do společné havárie.

(2) Za společnou havárii se nepokládají škody a výdaje způsobené:

a) zdržením za cesty nebo po jejím skončení (zejména ztráta času u plavidla) a ztráta nebo zhoršení možnosti odbytu u nákladu,

b) přerušením cesty mimo případ záchrany před zámrazou nebo při povodňovém stavu vody,

c) přetěžováním strojů nebo kotlů plovoucího plavidla.

Pokud se dále nestanoví jinak, jsou podkladem pro výpočet náhrad i příspěvků ve společné havárii hodnoty platné v době a v místě skončení podniknutí.

(1) Je-li plavidlo ztraceno, hradí se cena plavidla v nepoškozeném stavu po odečtení výloh za opravu škod, které nenáleží do společné havárie, popřípadě též po odečtení výtěžku prodeje zbytků plavidla. Cenu plavidla i výši výloh za opravu odhadnou znalci.

(2) Je-li plavidlo poškozeno, hradí se výlohy za opravu. Škodu vyšetří a odhadnou znalci.

(3) Nahrazují-li se při opravě staré věci novými, sníží se úhrada o srážky odpovídající rozdílu mezi cenou nových a cenou starých věcí (tzv. srážky „nové za staré“). Srážky činí u plavidel, motorů, strojů a kotlů od druhého do pátého roku provozního stáří jednu pětinu, od šestého do desátého roku provozního stáří jednu čtvrtinu a od jedenáctého roku provozního stáří jednu třetinu; až do jednoho roku provozního stáří se nesráží nic. U kotevních řetězů činí srážka jednu šestinu, u vlečných lan jednu čtvrtinu, u kotev se nesráží nic. Z částky náhrady zbývající po provedení srážky „nové za staré“ se odečte ještě popřípadě zbytková hodnota starých věcí, které se nahrazují novými.

(4) Náhrada za poškození lodi nemůže být vyšší než částka, která by se měla hradit při ztrátě plavidla.

(1) Je-li náklad ztracen, hradí se cena, jakou by měl v nepoškozeném stavu po odečtení částky odpovídající škodám, které nenáleží do společné havárie, jakož i po odečtení ušetřeného přepravného, cla a jiných výloh.

(2) Je-li náklad poškozen, hradí se rozdíl mezi cenou ve stavu nepoškozeném a cenou ve stavu poškozeném. Byl-li poškozený náklad prodán, hradí se rozdíl mezi čistou cenou v nepoškozeném stavu a čistým výtěžkem prodeje.

(1) Ztráta přepravného se hradí částkou odpovídající hrubému přepravnému po odečtení částky, kterou by byl dopravce musel vynaložit na získání přepravného, kterou však v důsledku úkonu společné havárie nevynaložil, jakož i po odečtení čistého výtěžku z přepravy jiného nákladu místo nákladu, za nějž bylo přepravné ztraceno.

(2) Plavidlo, přepravné i náklad přispívají ke společné havárii podle své skutečné hodnoty. K hodnotě se připočtou náhrady přiznané plavidlu, přepravnému a nákladu ve společné havárii. Od hodnoty přepravného se odečtou výdaje na získání přepravného, které by byl dopravce uspořil, kdyby bylo došlo ke ztrátě plavidla v době úkonu společné havárie.

(1) Ve společné havárii se nehradí ztráta ani poškození nákladu úmyslně nehlášeného nebo nesprávně hlášeného při podání k přepravě; byl-li však takový náklad zachráněn, přispívá ke společné havárii.

(2) Ztráta nebo poškození nákladu, jehož cena byla při podání k přepravě hlášena nižší částkou, se hradí podle ceny hlášené, avšak takový náklad přispívá hodnotou skutečnou.

(3) Zavazadla cestujících a osobní svršky přispívají ke společné havárii jen tehdy, byla-li na ně vydána přepravní listina nebo poskytne-li se za ně náhrada ve společné havárii.

(1) Stanovení náhrad a rozvrh příspěvků se provede v sídle provozovatele plavidla.

(2) Provozovatel plavidla je povinen učinit bez odkladu opatření potřebná k vypracování dispaše.*) Odkládá-li splnění této povinnosti, je kterýkoliv účastník oprávněn zařídit vyhotovení dispaše.

(3) Výlohy vyhotovení dispaše se vyúčtují ve společné havárii.

(k § 23 zákona)

Ustanovení § 1 odst. 1 písm. d) až f), odst. 2 písm. e), i) až o), § 8 až 19, § 22 až 24 nevztahují se na plavidla ozbrojených sil.

Zrušují se:

1. Ustanovení čl. 10, 12, 80 a 84 přílohy I. nařízení ministra dopravy č. 72/1953 Sb., o řádu plavební bezpečnosti pro československý úsek Dunaje.

2. Ustanovení § 6, 10 až 12, 16, 87, 103 a 132 písm. i) vyhlášky č. 5/1957 Ú. l., o řádu plavební bezpečnosti na vnitrozemních vodách.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964.

Ministr:

Indra v. r.

*) Povinnost hlášení podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 118/1961 Sb. není tímto dotčena.

*) Pravidla o vyšetřování nehod na Dunaji (XXI. zasedání Dunajské komise).

*) V Československu provádí dispaše Dispašní kancelář Československé obchodní komory v Praze.