§ 4 Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o poskytování věrnostních stabilizačních odměn pracovníkům ve vybraných okresech a místech České republiky – Odnětí a krácení odměn

§ 4 Odnětí a krácení odměn (1) Odměna nepřísluší pracovníkovi a) jehož pracovní poměr skončil před 1. dubnem kalendářního roku. Jestliže však pracovní poměr skončil před uvedeným dnem z jiných důvodů než stanovených v § 46 odst. 1 písm. f) nebo § 53 zákoníku práce a pracovník uzavřel pracovní poměr s další organizací bez zbytečných průtahů, poskytne mu odměnu tato organizace. Ustanovení přechozí věty platí přiměřeně též při skončení služebního poměru nebo členského poměru k zemědělskému družstvu z obdobných důvodů, b) který byl v předchozím kalendářním roce nebo v období do 1. dubna kalendářního roku ve výkonu trestu odnětí svobody, c) který měl v předchozím kalendářním roce sjednanou pracovní dobu kratší, než je polovina stanovené týdenní pracovní doby;16) obdobně se postupuje při souhrnu pracovních dob sjednaných v souběžných pracovních poměrech. (2) Organizace krátí odměnu a ve zvlášť závažných případech ji neposkytne pracovníkovi, který měl v předchozím kalendářním roce neomluveně zameškané směny, nedosahoval ze své viny požadovaných pracovních výsledků, nebo který byl v předchozím či běžném kalendářním roce pravomocně odsouzen pro trestný čin, kterého se dopustil při plnění pracovního úkolu nebo v přímé souvislosti s ním, popřípadě při jiném závažném porušení pracovní kázně. Rozsah krácení nebo odnětí odměny určí organizace po projednání s příslušným odborovým orgánem; organizace je povinna písemně sdělit důvody krácení, pokud o to pracovník požádá. (3) Nekonal-li pracovník v předchozím kalendářním roce práci z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, při níž nepřísluší náhrada mzdy, výkonu základní (náhradní) vojenské služby a civilní služby, krátí organizace odměnu za prvých 100 neodpracovaných dnů o jednu dvanáctinu a za každých dalších 25 neodpracovaných pracovních dnů rovněž o jednu dvanáctinu. Stejným způsobem krátí organizace odměnu při poskytnutí pracovního volna podle § 126 a 128 zákoníku práce, a při souvislém výkonu práce mimo vymezenou oblast po delší dobu než 100 pracovních dnů. Toto ustanovení se nevztahuje na nepřítomnost v práci z důvodu mateřské a další mateřské dovolené.