§ 239c DR – Plnění daňové povinnosti likvidačním správcem
Zákon daňový řád · 280/2009 Sb. · § 239c · Daňové právo
Stručně: Paragraf 239c daňového řádu stanoví, že pokud soud nařídí likvidaci pozůstalosti, musí likvidační správce podat daňové přiznání za část zdaňovacího období do 15 dnů od předložení zprávy o zpeněžení majetku soudu a přiznanou daň zahrnout do této zprávy.
§ 239c Plnění daňové povinnosti likvidačním správcem
Je-li soudem nařízena likvidace pozůstalosti, je likvidační správce povinen podat řádné daňové tvrzení do 15 dnů ode dne předložení řádné zprávy o zpeněžování majetku likvidační podstaty nebo jeho části soudu, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem předložení této zprávy, a přiznanou daň zahrnout do této zprávy.
Paragraf 239c daňového řádu stanoví, že pokud soud nařídí likvidaci pozůstalosti, musí likvidační správce podat daňové přiznání za část zdaňovacího období do 15 dnů od předložení zprávy o zpeněžení majetku soudu a přiznanou daň zahrnout do této zprávy.
Co to znamená v praxi
Likvidační správce má povinnost podat daňové přiznání za zemřelého (zůstavitele) v souvislosti s likvidací pozůstalosti.
Lhůta pro podání daňového přiznání je 15 dnů, a to od okamžiku, kdy likvidační správce předloží soudu zprávu o tom, jak zpeněžil majetek z pozůstalosti.
Daňové přiznání se podává za období, které uplynulo do dne předložení zprávy o zpeněžení majetku soudu.
Přiznaná daň musí být uvedena ve zprávě, kterou likvidační správce předkládá soudu.