§ 251d Zákon, kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Vztah úroků hrazených správcem daně k náhradě újmy
Zákon, kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony · 283/2020 Sb. · § 251d · Daňové právo
Stručně: Paragraf 251d stanoví, že pokud daňovému subjektu vznikne nárok na úrok hrazený správcem daně, nemůže zároveň požadovat náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené správcem daně v rozsahu, v jakém již tento úrok pokrývá vzniklou újmu.
§ 251d Vztah úroků hrazených správcem daně k náhradě újmy
Přiznat náhradu škody nebo přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, které byly způsobeny daňovému subjektu jednáním správce daně, lze pouze v rozsahu, v jakém nevzniká úrok hrazený správcem daně.“.
129. Nadpis nad § 252 se zrušuje.
130. Za § 251d se vkládá označení dílu 2, které včetně nadpisu zní:
„Díl 2
131. § 252 a 253 včetně nadpisů znějí:
Paragraf 251d stanoví, že pokud daňovému subjektu vznikne nárok na úrok hrazený správcem daně, nemůže zároveň požadovat náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené správcem daně v rozsahu, v jakém již tento úrok pokrývá vzniklou újmu.
Co to znamená v praxi
Pokud vám správce daně způsobí škodu nebo nemajetkovou újmu, ale zároveň vám z jeho jednání vznikne nárok na úrok (např. úrok z vratitelného přeplatku), nebudete moci požadovat náhradu škody nebo újmy v plné výši.
Část vaší újmy, která je již pokryta úrokem hrazeným správcem daně, nebude předmětem další náhrady.
Tento paragraf omezuje souběžné uplatnění nároků na úroky a náhradu škody/újmy, aby nedocházelo k dvojí kompenzaci za stejnou újmu.