Zákon ČNR o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech

(1) Odbornou způsobilost k projektování pozemkových úprav prokazují fyzické osoby oprávněním o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav (dále jen „úřední oprávnění“).

(2) Úřední oprávnění uděluje ústřední pozemkový úřad [§ 11 písm. b) a § 13 písm. c)].

(3) Ústřední pozemkový úřad udělí úřední oprávnění na základě písemné žádosti fyzické osobě, která

a) je způsobilá k právním úkonům,

b) je bezúhonná,

c) je občanem České republiky,

d) má ukončené vysokoškolské vzdělání na vysoké škole technické nebo zemědělské,

e) prokáže dva roky praxe v činnostech při projektování pozemkových úprav.

(4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin.

(5) V žádosti podle odstavce 3 žadatel uvede

a) jméno a příjmení, titul, adresu trvalého pobytu, datum narození a rodné číslo,

b) dosažené vzdělání včetně oboru nebo zaměření studia, popřípadě specializace,

c) délku vykonané odborné praxe v projektování pozemkových úprav.

(6) K žádosti podle odstavce 3 žadatel připojí tyto doklady:

a) výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší tří měsíců,

b) ověřenou kopii dokladu o dosaženém vzdělání,

c) doklady o vykonání praxe v předepsané délce, popřípadě jejich ověřené kopie.

(7) Ústřední pozemkový úřad vede seznam fyzických osob, kterým udělil úřední oprávnění.

(8) Úřední oprávnění zaniká

a) jestliže držitel úředního oprávnění přestal splňovat některou z podmínek podle odstavce 3,

b) požádá-li o to písemně držitel úředního oprávnění,

c) smrtí držitele úředního oprávnění nebo prohlášením za mrtvého,

d) rozhodnutím ústředního pozemkového úřadu o odnětí.

(9) Ústřední pozemkový úřad může toto úřední oprávnění odejmout v případě, že jeho držitel přes písemné upozornění okresního pozemkového úřadu opakovaně poruší ustanovení tohoto zákona.

(10) Fyzické osobě, které bylo odňato úřední oprávnění podle odstavce 9, může být znovu uděleno nejdříve po ulynutí tří let od jeho odnětí, pokud splňuje podmínky uvedené v odstavci 3.

(11) Fyzická osoba, která je již držitelem oprávnění uděleného podle dříve platných předpisů,4b) musí do dvou let od účinnosti tohoto zákona požádat o udělení úředního oprávnění podle tohoto zákona.

(12) Vydání úředního oprávnění nepodléhá správním poplatkům.

(1) Okresní pozemkový úřad vystaví zpracovaný návrh po dobu 15 dnů k veřejnému nahlédnutí; návrh musí být vystaven též v obci. V této době mohou účastníci uplatnit své námitky a připomínky u okresního pozemkového úřadu.

(2) Okresní pozemkový úřad předloží zpracovaný návrh dotčeným orgánům státní správy (§ 6 odst. 6) k udělení opatření (souhlasu, povolení výjimky) podle zvláštních předpisů. Bez tohoto opatření nelze návrh pozemkových úprav schválit.

(3) Po uplynutí doby podle odstavce 1 okresní pozemkový úřad nařídí závěrečné ústní jednání s účastníky a orgány uvedenými v § 6 odst. 6. Současně je upozorní, že své námitky a připomínky k návrhu mohou uplatnit nejpozději při tomto závěrečném ústním jednání; jinak k nim nebude přihlédnuto.

(4) Okresní pozemkový úřad rozhodne o schválení návrhu pozemkové úpravy, pokud s ní souhlasí vlastníci alespoň dvou třetin výměry půdy dotčené pozemkovou úpravou.

(5) Rozhodnutí o schválení návrhu okresní pozemkový úřad oznamuje veřejnou vyhláškou a doručí všem známým účastníkům. Z náležitostí návrhu2d) se k rozhodnutí doručovanému účastníkům řízení připojí jen ta část návrhu, která se dotýká konkrétního účastníka řízení. Schvalovaný návrh se všemi náležitostmi se ukládá u okresního pozemkového úřadu a u příslušného obecního úřadu, kde lze do návrhu nahlédnout. Rozhodnutí o schválení návrhu, které nabylo právní moci, (dále jen „schválený návrh“) okresní pozemkový úřad předá také katastrálnímu úřadu k vyznačení do katastru nemovitostí.4c)

(6) Schválený návrh je závazným podkladem pro rozhodnutí okresního pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům.4d) Rovněž je závazným podkladem pro rozhodnutí o přechodu vlastnických práv k pozemkům, na nichž se nacházejí společná zařízení. Proti rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene vydanému na základě schváleného návrhu se nelze odvolat.

(7) Rozhodnutí podle odstavce 6 okresní pozemkový úřad oznamuje veřejnou vyhláškou a současně ho doručí katastrálnímu úřadu a všem vlastníkům pozemků a osobám dotčeným zřízením nebo zrušením věcného břemene, známým okresnímu pozemkovému úřadu. Toto rozhodnutí nabývá právní moci posledním dnem 15denní lhůty, která počne běžet dnem vyvěšení rozhodnutí veřejnou vyhláškou. Dotýká-li se rozhodnutí velkého počtu osob, mohou být osoby, jichž se rozhodnutí týká, uvedeny ve zvláštní příloze, která tvoří nedílnou součást tohoto rozhodnutí; jeho doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se rozhodnutí vyvěsí způsobem v místě obvyklým bez zvláštní přílohy. Okresní pozemkový úřad zabezpečí, aby příloha rozhodnutí byla přístupná k veřejnému nahlédnutí na určeném místě u obecního úřadu a okresního úřadu a aby byl uvedeným osobám vydán ověřený opis, pokud o to požádají. Informace o tom bude vyvěšena spolu s rozhodnutím. Osobám, kterým se rozhodnutí doručuje, se k rozhodnutí připojí jen ta část přílohy, která se dotýká konkrétní osoby. V případech, kdy výsledek pozemkových úprav slouží i jako obnovený katastrální operát,3b) stává se tento obnovený katastrální operát platným dnem právní moci rozhodnutí podle odstavce 6.

(8) Nebylo-li projednáno dědictví po vlastníkovi, jehož pozemky jsou předmětem pozemkových úprav, do doby rozhodnutí o přechodu vlastnických práv podle odstavce 6, jsou předmětem dědictví již pozemky evidované v katastru nemovitostí v souladu se schváleným návrhem namísto původních pozemků zůstavitele. V těchto případech bude po právní moci rozhodnutí podle odstavce 6 evidován v katastru nemovitostí jako vlastník takového předmětu dědictví zůstavitel, a to až do doby provedení záznamu4e) o změně vlastnických a jiných věcných práv ve prospěch dědiců.

(9) Právní stav podle schváleného návrhu je závazný i pro právní nástupce vlastníků pozemků. Do vydání rozhodnutí okresního pozemkového úřadu podle odstavce 6 se v listinách o nabytí vlastnictví nebo jiného oprávnění k pozemkům (např. v kupní smlouvě, v usnesení soudu o nabytí dědictví, v zástavní smlouvě) kromě nabývaných pozemků uvedou i jim odpovídající pozemky podle schváleného návrhu; údaje o nich poskytuje okresní pozemkový úřad. Jednotlivé pozemky nebo jejich části nemůže jejich vlastník v uvedené době bez souhlasu okresního pozemkového úřadu zatížit nebo zcizit.

(10) Zástavní právo, které vázne na pozemku zahrnutém do pozemkových úprav, přechází na pozemek, který přešel do vlastnictví zástavce podle schváleného návrhu. Předkupní právo s věcnými účinky, které vázne na pozemku zahrnutém do pozemkových úprav, schválením návrhu pozemkových úprav zaniká, nedojde-li mezi oprávněnou osobou z předkupního práva a vlastníkem pozemku zavázaného předkupním právem k jinému ujednání.

(11) Schválený návrh komplexních pozemkových úprav je závazným podkladem pro územně plánovací dokumentaci.

(1) Na základě schváleného návrhu pozemkových úprav okresní pozemkový úřad stanoví po dohodě s vlastníky pozemků a se zřetelem na finanční zajištění z prostředků státního rozpočtu postup realizace pozemkových úprav.

(2) Okresní pozemkový úřad zabezpečí, aby nové uspořádání pozemků bylo vytyčeno a označeno v terénu podle potřeby vlastníků. Pokud se vlastníci pozemků nedohodnou jinak, zahájí hospodaření na nově vytyčených pozemcích po sklizni úrody a provedení podmítky, tj. zpravidla k 1. říjnu běžného roku.

(3) Pro výstavbu polních cest, ochranu a zúrodňování půdního fondu a dalších společných zařízení, zahrnutých do schváleného návrhu pozemkových úprav, je možno upustit od vydání územního rozhodnutí o umístění stavby a o využití území.

(4) Společná zařízení realizovaná v rámci pozemkových úprav vlastní obec, v jejímž obvodu se nacházejí, nevyplývá-li něco jiného z rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav.

(5) Je-li v průběhu řízení o pozemkových úpravách nezbytně třeba ještě před schválením návrhu pozemkových úprav vybudovat přístupovou komunikaci k pozemkům, popřípadě jiné společné zařízení postupuje okresní pozemkový úřad podle zvláštních předpisů.7) Takto lze postupovat jen se souhlasem všech vlastníků pozemků dotčených navrženou komunikací, popřípadě jiným společným zařízením.

(1) Předmětem pozemkových úprav v katastrálních územích s nedokončeným scelovacím řízením jsou všechny pozemky nacházející se v katastrálním území, ve kterém nebylo dokončeno scelovací řízení podle dříve platných zvláštních předpisů4f) (dále jen „scelování“), bez ohledu na dosavadní způsob jejich využití a existující vlastnické a užívací vztahy k nim.

(2) V katastrálním území, ve kterém nebylo dokončeno scelování a katastr nemovitostí vede vlastnictví k pozemkům v souladu s návrhem scelovacího plánu,4f) platí, že vzniklo vlastnictví k pozemkům podle tohoto návrhu.

(3) Po projednání s katastrálním úřadem může okresní pozemkový úřad vyloučit z pozemkových úprav ty pozemky, které nejsou třeba pro dosažení účelu pozemkových úprav, a stanoví obvod pozemkových úprav.

(1) Okresní pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků vlastníků pozemků (dále jen „soupis nároků“) podle jejich výměry a ceny. Podkladem pro vypracování soupisu nároků jsou údaje o vlastnických vztazích k pozemkům vedené v katastru nemovitostí. Cena pozemků se určuje podle cenového předpisu platného ke dni vyložení soupisu nároků podle § 8 odst. 5 nebo podle druhu pozemku vedeného v bývalém pozemkovém katastru před zahájením scelování, oceněného podle cenového předpisu platného ke dni vyložení nároků podle § 8 odst. 5. Okresní pozemkový úřad na úvodním jednání stanoví, podle kterého z uvedených způsobů ocenění se bude postupovat.

(2) Pokud z údajů scelovacího operátu, který je založen u katastrálního úřadu, vyplývá, že některý účastník scelování neobdržel náhradu za své pozemky pojaté do scelování, může okresní pozemkový úřad po projednání s katastrálním úřadem tomuto účastníkovi, popřípadě jeho dědici stanovit nárok na pozemky ve výměře odpovídající neposkytnuté náhradě, je-li potřebná výměra pozemků v obvodu pozemkových úprav k dispozici.

(1) Jsou-li v důsledku nedokončeného scelování u některých pozemků nebo jejich částí zapsány v katastru nemovitostí jako vlastníci dvě či více osob a nejde-li o spoluvlastnictví,4g) potom

a) je vlastníkem takového pozemku ta osoba nebo její právní nástupce, která sama pozemek nepřetržitě užívá od doby jeho převzetí ve scelování, nebo

b) je vlastníkem takového pozemku ta osoba nebo její právní nástupce, které vlastnické právo k předmětným pozemkům náleželo před zahájením scelování.

(2) Osoby, jimž není založeno vlastnictví podle písmene a) nebo písmene b), mají právo na náhradu.

(3) Osoba, které vzniklo právo na náhradu podle odstavce 1, obdrží

a) za zastavěný pozemek nebo pozemek určený k zastavění peněžitou náhradu, nebude-li jí možno poskytnout jako náhradu jiný přiměřený pozemek. Výši peněžité náhrady poskytne okresní pozemkový úřad podle platného cenového předpisu,

b) za zemědělský pozemek, popřípadě lesní pozemek náhradu v jiném přiměřeném pozemku podle původního druhu před zahájením scelování.

Pokud účastník scelování převzal podle návrhu scelovacího plánu do užívání za pozemky, s nimiž vstoupil do scelování a které doposud vlastní, pozemky náhradní ve vlastnictví jiných vlastníků a tyto pozemky sám nebo jeho právní nástupce dosud užívá a vlastní stavbu umístěnou na některém z těchto pozemků nebo jde o pozemek s trvalým porostem (sad, vinice aj.), popřípadě zahradu, okresní pozemkový úřad rozhodne o přechodu vlastnického práva k předmětnému pozemku na jeho uživatele. Dosavadní vlastník obdrží náhradu v jiném pozemku podle druhu před zahájením scelování.

V těch případech, kdy došlo k prodeji, popřípadě k vyvlastnění podle zvláštních předpisů7) a náhrada byla vyplacena jen jedné z osob zapsané jako vlastník pozemku (§ 9d odst. 1) nebo uživateli pozemku, jde-li o případ podle § 9e, upraví se nároky vlastníků (§ 9c) tak, že se nárok zvýší osobě, která neobdržela náhradu, a sníží osobě, která náhradu obdržela, a to o příslušnou výměru původního pozemku téhož druhu.

(1) Pro schválení návrhu v území, ve kterém nebylo dokončeno scelování, se nevyžaduje souhlas vlastníků půdy dotčené pozemkovou úpravou.

(2) Proti rozhodnutí o schválení návrhu v území, ve kterém nebylo dokončeno scelování, mohou účastníci podat opravný prostředek k soudu.4h)

(3) V případě, že osoba odmítne převzít peněžitou náhradu, okresní pozemkový úřad zabezpečí složení příslušné peněžité částky do úschovy soudu.4a)

(4) Součástí rozhodnutí o schválení návrhu je též ustanovení o poskytnutí peněžité náhrady podle § 9d odst. 3.

(5) Jestliže v pozemkových úpravách vznikne v celkové bilanci za obvod pozemkových úprav přebytek zemědělské půdy, jde o půdu ve vlastnictví státu.

Pokud není stanoveno jinak, postupuje se v řízení o pozemkových úpravách v území s nedokončeným scelováním podle ostatních ustanovení tohoto zákona.

(1) Náklady na přípravu a vypracování návrhu, identifikaci parcel, vytyčení pozemků, vyhotovení geometrických plánů, popřípadě nového souboru geodetických informací, peněžité náhrady poskytované okresním pozemkovým úřadem podle tohoto zákona (§ 6 odst. 10, § 8 odst. 17 a § 9d odst. 3), náklady na zpřístupnění pozemků výstavbou nebo obnovou polních cest a náklady na ochranu půdy a ochranu složek životního prostředí v krajině podle návrhu pozemkových úprav hradí stát. Způsob úhrady stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Ostatní náklady na provedení pozemkových úprav hradí účastníci; stát jim může poskytnout subvence nebo dotace podle zvláštních předpisů.5)

(2) Náklady na přípravu a vypracování návrhu, jakož i jeho provedení, je-li provedení pozemkových úprav vyvoláno v důsledku stavební činnosti, hradí stavebník.

Soustavu pozemkových úřadů tvoří

a) okresní pozemkové úřady, kterými jsou samostatné referáty okresních úřadů. Na území hlavního města Prahy a měst Brna, Plzně a Ostravy vykonávají působnost okresního pozemkového úřadu pozemkové úřady, kterými jsou samostatné odbory Magistrátu hlavního města Prahy a magistrátů měst Brna, Plzně a Ostravy,

b) ústřední pozemkový úřad, kterým je ministerstvo.

Okresní pozemkový úřad:

a) vykonává činnost podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, popřípadě podle dalších zvláštních předpisů,

b) rozhoduje o pozemkových úpravách a organizuje jejich provádění, případně je sám provádí,

c) zajišťuje vytyčení pozemků a vyhotovení geometrických plánů osobami s odbornou způsobilostí podle zvláštních předpisů,6)

d) koordinuje v součinnosti s orgány územního plánování návaznost návrhů pozemkových úprav na sídelní struktury a územní plány,7) tvorbu a ochranu životního prostředí a krajiny,

e) předkládá příslušnému katastrálnímu úřadu listiny, na jejichž základě dochází ke změně vlastnických a jiných práv k pozemkům,4e)

f) poskytuje údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách pro stanovení ceny pozemků na zemědělské půdě, pokud tyto údaje nejsou již součástí katastru nemovitostí,

g) zabezpečuje trvalé uložení a zpřístupnění veškeré dokumentace pozemkových úprav,

h) soustřeďuje a poskytuje informační údaje z oblasti pozemkových úprav,

i) zajišťuje změny map bonitovaných půdně ekologických jednotek (§ 8 odst. 8) pro účely jednotného vedení a aktualizaci údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách v číselném a mapovém vyjádření,

j) je příslušný k úhradě nezbytných nákladů spojených s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků.11)

Ústřední pozemkový úřad

a) zpracovává koncepci pozemkových úprav a řídí jejich postup,

b) řídí výkon státní správy na úseku pozemkových úprav,

c) uděluje úřední oprávnění o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav podle § 8a odst. 2,

d) zajišťuje výzkum, rozvoj, vzdělávání a osvětovou činnost v oboru pozemkových úprav a zabezpečuje jednotné vedení a aktualizaci údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách,

e) po projednání s ministerstvem hospodářství České republiky zabezpečuje vazbu pozemkových úprav s územně plánovací dokumentací velkých územních celků (území přesahující hranice okresu),

f) rozhoduje podle § 17 odst. 6 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

g) je odvolacím orgánem proti rozhodnutím okresních pozemkových úřadů.

Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupuje se při řízení o pozemkových úpravách podle správního řádu.10)

Používá-li se v tomto zákoně pojem výměra či plocha pozemku, rozumí se tím vyjádření plošného obsahu průmětu pozemku do zobrazovací roviny v plošných metrických jednotkách.

Ustanovení tohoto zákona se vztahují i na řízení o pozemkových úpravách zahájených před jeho účinností, pokud nebylo ke dni účinnosti tohoto zákona vydáno rozhodnutí o schválení pozemkových úprav.

Zrušují se s působností pro Českou republiku:

1. Vládní nařízení č. 47/1955 Sb., o opatřeních v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků.

2. Vyhláška ministerstva zemědělství a lesního hospodářství č. 27/1958 Ú. l., kterou se vydávají prováděcí předpisy k vládnímu nařízení o opatřeních v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků.

Dále se zrušuje poslední věta v příloze č. 9 vyhlášky ministerstva financí České republiky č. 316/1990 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků.

Dále se vypouštějí slova „a poskytuje je okresní pozemkový úřad“ v poznámce pod čarou č. 18) přílohy č. 9, poslední věta "Údaje poskytuje okresní pozemkový úřad.", v tabulce č. IV Lesní porosty – jehličnaté a slova „a poskytuje je okresní pozemkový úřad.“ v tabulce č. V Lesní porosty – listnaté, přílohy č. 10 vyhlášky ministerstva financí České republiky č. 393/1991 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 110/1992 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Burešová v. r.

Pithart v. r.

1) Např. § 9 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

§ 19 odst. 2 a 3 zákona č. 229/1991 Sb.

2) § 19 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb.

2a) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb. (úplné znění s působností pro Českou republiku č. 439/1992 Sb.).

2b) Vyhláška č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů.

2c) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

2d) Vyhláška ministerstva zemědělství České republiky č. 427/1991 Sb., kterou se stanoví náležitosti návrhu pozemkových úprav a pravidla posuzování přiměřenosti kvality a výměry vyměňovaných pozemků.

2e) § 22 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb.

2f) § 16 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

2g) § 175a odst. 3 a § 175q zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

3) Např. zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb., zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 20/1987 Sb., zákon ČNR č. 114/1992 Sb., zákon č. 44/1988 Sb., zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, ve znění zákona č. 229/1991 Sb., zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší).

3a) § 49 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

3b) Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

3c) § 2 odst. 6 zákona č. 344/1992 Sb.

3d) Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

3e) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

3f) § 19 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb.

4) § 17 zákona č. 229/1991 Sb.

4a) § 185f občanského soudního řádu.

4b) § 45 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 186/1990 Sb., o oprávnění k projektové činnosti.

4c) § 9 vyhlášky č. 190/1996 Sb.

4d) § 19 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb.

4e) § 7 a 8 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.

4f) Zákon č. 47/1948 Sb., o některých technicko-hospodářských úpravách pozemků (scelovací zákon).

Vládní nařízení č. 171/1940 Sb., o scelování hospodářských pozemků a o jiných úpravách pozemkové držby.

4g) § 136 a násl. občanského zákoníku.

4h) § 250l a násl. občanského soudního řádu.

5) Zákon č. 77/1969 Sb., o Státním fondu pro zúrodnění půdy, ve znění zákona č. 175/1982 Sb.

Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky).

6) Zákon č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii.

7) Zákon č. 50/1976 Sb., v platném znění.

10) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

11) § 21a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.