§ 54 zákon, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů – Odklad exekuce
Zákon, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů · 286/2009 Sb. · Insolvence a exekuce
Stručně: Paragraf 54 zákona č. 286/2009 Sb. upravuje podmínky a postup pro odklad exekuce, tedy dočasné zastavení exekučních úkonů, a to jak na návrh povinného, tak i z moci úřední. Povinný může podat návrh na odklad exekuce u exekutora, přičemž je důležité, aby návrh byl srozumitelný, určitý a doložený potřebnými listinami. (§ 54 zákona č. 286/2009 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Odklad exekuce
- Týká se: exekutor, soud
- Lhůta nebo doba (odst. 7): „Nevyhoví-li exekutor návrhu na odklad exekuce do 7 dnů, postoupí jej společně s exekučním spisem k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o…“
- Lhůta nebo doba (odst. 7): „…jej společně s exekučním spisem k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o něm rozhodne bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů.“.“
- Lhůta nebo doba (odst. 7): „…exekučnímu soudu, který o něm rozhodne bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů.“.“
- Odkazuje na: § 44a, § 55
- Judikatura: na § 54 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 286/2009 Sb.
(1) Návrh na odklad exekuce se podává u pověřeného exekutora. Návrh na odklad exekuce, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu, exekutor odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze o návrhu věcně rozhodnout. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.
(2) Do vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce exekutor nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce, nejde-li o návrh, který je svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva. Věta první se nepoužije, uplatní-li účastník v návrhu na odklad stejné okolnosti, o nichž již bylo rozhodnuto.
(3) Odloží-li exekutor nebo exekuční soud exekuci na návrh povinného podle § 266 odst. 1 občanského soudního řádu, potom exekutor nebo exekuční soud uvede dobu, na kterou exekuci odkládá; po tuto dobu exekutor nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce. Po uplynutí doby odkladu exekutor i bez návrhu pokračuje v provádění exekuce.
(4) Je-li odložena vykonatelnost exekučního titulu, exekutor nebo exekuční soud odloží provedení exekuce do doby pravomocného skončení řízení, ve kterém soud rozhoduje o odložení vykonatelnosti exekučního titulu.
(5) Je-li u exekutora složena jistota ve výši vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného a nákladů exekuce, exekutor nebo exekuční soud na návrh povinného odloží provedení exekuce do právní moci rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce podaném povinným a rozhodne o tom, že povinný není vázán zákazem uvedeným v § 44a odst. 1 a v § 47 odst. 4 ode dne vydání rozhodnutí o odkladu. Nedojde-li k zastavení exekuce, použije se jistota na úhradu vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného a nákladů exekuce; jinak se vrátí složiteli jistoty.
(6) I bez návrhu může exekuční soud odložit provedení exekuce, lze-li očekávat, že exekuce bude zastavena.
(7) Nevyhoví-li exekutor návrhu na odklad exekuce do 7 dnů, postoupí jej společně s exekučním spisem k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o něm rozhodne bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů.“.
45. § 55 včetně nadpisu zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Povinný může podat návrh na odklad exekuce u exekutora, přičemž je důležité, aby návrh byl srozumitelný, určitý a doložený potřebnými listinami.
- Podání návrhu na odklad exekuce zpravidla znamená, že exekutor do rozhodnutí o návrhu nečiní žádné další kroky k provedení exekuce, s výjimkou případů, kdy jde o zjevně bezúspěšný návrh nebo o okolnosti, o kterých již bylo rozhodnuto.
- Pokud je odložena vykonatelnost exekučního titulu (např. soudního rozhodnutí), exekutor nebo exekuční soud odloží exekuci až do pravomocného skončení řízení o této odložení.
- Složení jistoty ve výši vymáhané pohledávky a nákladů umožňuje povinnému dosáhnout odkladu exekuce a zrušení některých zákazů, dokud se nerozhodne o návrhu na zastavení exekuce.
Na co si dát pozor
- Návrh na odklad exekuce musí být řádně sepsán a doložen, jinak jej exekutor může odmítnout.
- Pokud exekutor nevyhoví návrhu na odklad do 7 dnů, postoupí jej exekučnímu soudu, který má na rozhodnutí 15 dnů.
- Exekuční soud může odložit exekuci i bez návrhu, pokud lze očekávat, že exekuce bude zastavena.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 54
Jak soudy aplikují § 54
Shora označeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze 14. 12.2009, č. j. 13 Nc 17881/2005-52, jímž obvodní soud podle § 54 exekučního řádu ve znění zákona č. 286/2009 Sb., účinného od 1. 11. 2009, odmítl návrh povinného na odklad exekuce vyklizením bytu a zamítl návrh na její zastavení.
Související
§ 54 Odklad exekuce (Zákon o soudních exekutorech a exekuční )§ 181 Odklad a zastavení daňové exekuce (Zákon daňový řád)§ 13 (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o po)§ 13 Přechodné ustanovení (Vyhláška, kterou se mění vyhláška Minist)Mám exekuci – co dělat – postup krok za krokem