§ 16 zákon o poštovních službách – Provozovatel
Zákon o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách) · 29/2000 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 16 zákona č. 29/2000 Sb. stanovuje povinnost mlčenlivosti o informacích týkajících se poštovních služeb pro provozovatele a další osoby podílející se na jejich poskytování, s výjimkami pro sdělování informací oprávněným osobám nebo orgánům. Provozovatelé poštovních služeb a jejich zaměstnanci nesmějí sdělovat informace o odesílatelích, adresátech nebo obsahu poštovních služeb nikomu nepovolanému. (§ 16 zákona č. 29/2000 Sb., zákon o poštovních službách, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Provozovatel, osoba podílející se na poskytování poštovních služeb a osoba vykonávající činnost podle § 37 (dále jen „nositel poštovního tajemství“) mají povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se poskytované nebo poskytnuté poštovní služby, které se při své činnosti dozvěděli. Znalosti těchto skutečností smějí využívat jen pro potřeby poskytování poštovní služby nebo činnosti podle § 37; nesmějí umožnit, aby se s nimi neoprávněně seznámila jiná osoba.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na informace, ze kterých nevyplývá, kdo byl odesílatelem ani kdo byl adresátem.
(3) Nositel poštovního tajemství může sdělit informace o poskytované nebo poskytnuté poštovní službě odesílateli, adresátovi, právnímu nástupci odesílatele nebo adresáta, zástupci odesílatele nebo adresáta, popřípadě jiným osobám, které s vědomím odesílatele nebo adresáta jednají v jejich prospěch.
(4) Zprostit nositele poštovního tajemství povinností podle odstavce 1 může jen odesílatel, adresát, právní nástupce odesílatele nebo adresáta a zástupce odesílatele nebo adresáta.
(5) Zjišťovat obsah poštovní zásilky smí jen provozovatel při jejím otevření podle § 8 odst. 1.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nevztahují na případ, kdy má provozovatel poštovních služeb podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu2) povinnost
a) sdělit osobám a orgánům oprávněným podle zvláštního právního předpisu3a) informace o poskytované nebo poskytnuté poštovní službě, nebo jim umožnit, aby tyto informace získaly,
b) vydat osobám a orgánům oprávněným podle zvláštního právního předpisu3a) poštovní zásilku nebo poukázanou peněžní částku, nebo
c) učinit nebo umožnit jiná opatření.
(7) Provozovatel poštovních služeb je povinen
a) vydat na nezbytně nutnou dobu orgánům oprávněným k použití zpravodajské techniky podle zvláštního právního předpisu9a) poštovní zásilku, nebo jim umožnit jiná opatření dotýkající se poštovní zásilky, a to na žádost vedoucího tohoto orgánu nebo jím pověřené osoby a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem9a),
b) zachovávat mlčenlivost o postupu podle písmene a).
(8) Ustanovení odstavců 1 až 7 se použijí obdobně i na zahraniční poštovní služby.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Provozovatelé poštovních služeb a jejich zaměstnanci nesmějí sdělovat informace o odesílatelích, adresátech nebo obsahu poštovních služeb nikomu nepovolanému.
- Informace o poštovních službách smí být využity pouze pro účely poskytování těchto služeb.
- Odesílatel, adresát nebo jejich zástupci mohou zprostit provozovatele povinnosti mlčenlivosti a získat informace o své poštovní službě.
- V určitých případech, například na základě zvláštních právních předpisů, musí provozovatel poskytnout informace nebo vydat zásilku oprávněným orgánům (např. zpravodajským službám).
Na co si dát pozor
- Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na anonymní informace, ze kterých nelze zjistit odesílatele ani adresáta.
- Obsah poštovní zásilky smí zjišťovat pouze provozovatel a jen v případech, kdy je to povoleno zákonem (§ 8 odst. 1).
- Provozovatel je povinen zachovávat mlčenlivost i o tom, že poskytl součinnost orgánům oprávněným k použití zpravodajské techniky.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 16
Jak soudy aplikují § 16
K námitkám dovolatelky, že důkaz sdělením České pošty byl proveden nezákonně, neboť Česká pošta nebyla zproštěna mlčenlivosti, lze jen pro úplnost dodat, že soud provedl tento důkaz na návrh žalobce, který byl odesílatelem zásilky (srovnej § 16 odst. 3, 4 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách).
I. § 11 odst. l a § 16 odst. l č. 191/1950 Sb., směnečného a šekového, ve znění zákona č. 29/2000 Sb. (dále jen „zákona č. 191/1950 Sb.“), a proto jej není třeba prokazovat listinami podle ustanovení § 36 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“). Rozhodnutí …
Žalobce uvedl, že jako poskytovatel služby ve veřejném zájmu (bezvadné poskytování poštovních služeb je kvalifikovaným veřejným zájmem) a subjekt vázaný povinností zajistit dodržování listovního a poštovního tajemství ve smyslu čl. 13 Listiny základních práv a svobod a § 16 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění dalších zákonů (dále jen „zákon o poštovních službách“), disponoval důvody zvláštního zřetele hodnými, proč musel jako zaměstnavatel zvýšeně monitorovat pohyb svých …