§ 367 zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích – Řízení o udělení milosti
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích · 292/1993 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh
Stručně: Paragraf 367 zákona 292/1993 upravuje řízení o udělení milosti v případech, kdy žádost o milost posuzuje ministr spravedlnosti, a dává mu pravomoc rozhodnout o nezahájení trestního stíhání, propuštění z vazby nebo odložení či přerušení výkonu trestu. Ministr spravedlnosti rozhoduje o tom, zda žádost o milost zamítne, pokud je bezdůvodná. (§ 367 zákona č. 292/1993 Sb., zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Řízení o udělení milosti
- Týká se: soud, obviněný
- Odkazuje na: § 391a
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 292/1993 Sb.
V případech uvedených v § 366 odst. 2 koná řízení a bezdůvodnou žádost zamítá ministr spravedlnosti. Může též nařídit, aby
a) se trestní stíhání nezahajovalo, v zahájeném trestním stíhání se nepokračovalo a obviněný byl propuštěn z vazby, nebo
b) výkon trestu byl odložen nebo přerušen, a to až do doby, kdy bude žádost o milost vyřízena.“.
211. V § 380 odst. 1 se slova „předloží věc“ nahrazují slovy „po právní moci rozhodnutí věc předloží“.
212. V § 380 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
213. § 389 odst. 1 a 2 znějí:
„(1) Rozhodnutí o tom, že se nevykoná trest uložený za čin, který v důsledku změny trestního zákona již není trestným činem, učiní soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni.
(2) Rozhodnutí o tom, že se poměrně zkrátí úhrnný nebo souhrnný trest uložený za čin, který v důsledku změny trestního zákona již není trestným činem, a jiný sbíhající se trestný čin, učiní ve veřejném zasedání soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni.“.
214. § 391a zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Ministr spravedlnosti rozhoduje o tom, zda žádost o milost zamítne, pokud je bezdůvodná.
- Ministr spravedlnosti může nařídit, aby se trestní stíhání vůbec nezahájilo nebo aby se v již zahájeném stíhání nepokračovalo a obviněný byl propuštěn z vazby.
- Ministr spravedlnosti má také pravomoc nařídit odložení nebo přerušení výkonu trestu, a to až do doby, než bude žádost o milost definitivně vyřízena.
Na co si dát pozor
- Pravomoci ministra spravedlnosti se týkají pouze případů uvedených v § 366 odst. 2, které nejsou v tomto textu specifikovány.
- Možnost odložení nebo přerušení výkonu trestu je časově omezena na dobu, než bude žádost o milost vyřízena.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 366 Udělení milosti a použití amnestie (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 367 Řízení o udělení milosti (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 366 UDĚLENÍ MILOSTI A POUŽITÍ AMNESTIE (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 366 UDĚLENÍ MILOSTI A POUŽITÍ AMNESTIE (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 367 Řízení o udělení milosti (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)