Zákon o zvláštních řízeních soudních · 292/2013 Sb. · § 105 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 105 zákona o zvláštních řízeních soudních stanoví, že soud rozhoduje usnesením o tom, zda notář, notářský kandidát, notářský koncipient nebo jiný zaměstnanec notáře bude vyloučen z provádění úkonů soudního komisaře, a v případě vyloučení pověří jiného notáře.
§ 105 Vyloučení notáře a jeho zaměstnanců
(1) O vyloučení notáře, jakož i notářských kandidátů, notářských koncipientů nebo jiných zaměstnanců notáře z provedení úkonů soudního komisaře, rozhodne soud usnesením.
(2) Rozhodne-li soud, že notář je z provedení úkonů soudního komisaře vyloučen, pověří současně provedením úkonů soudního komisaře jiného notáře; postupuje přitom podle § 101.
Paragraf 105 zákona o zvláštních řízeních soudních stanoví, že soud rozhoduje usnesením o tom, zda notář, notářský kandidát, notářský koncipient nebo jiný zaměstnanec notáře bude vyloučen z provádění úkonů soudního komisaře, a v případě vyloučení pověří jiného notáře.
Co to znamená v praxi
Soud má pravomoc rozhodnout o tom, že konkrétní notář nebo jeho zaměstnanci nemohou provádět úkony soudního komisaře v dané věci.
Rozhodnutí o vyloučení se vždy provádí formou usnesení soudu.
Pokud je notář vyloučen, soud automaticky pověří jiného notáře, aby převzal úkony soudního komisaře.
Při výběru nového notáře soud postupuje podle pravidel uvedených v § 101 (který není součástí dodaného textu, ale je na něj odkazováno).
Na co si dát pozor
Paragraf se týká nejen samotného notáře, ale i jeho notářských kandidátů, notářských koncipientů a dalších zaměstnanců, kteří by prováděli úkony soudního komisaře.
Soud rozhoduje o vyloučení, což naznačuje, že k tomu musí existovat nějaké důvody (např. podjatost), ačkoli paragraf tyto důvody přímo neuvádí.