§ 1
(1) Náhrada za ztrátu na výdělku příslušející podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších předpisů1) pracovníkům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání se vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, upravuje tak, že se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet této náhrady zvyšuje o takto stanovená procenta:
a) 2 % za každý kalendářní rok následující po vzniku nároku na tuto náhradu do 31. prosince 1989,
b) 5 % za kalendářní rok 1990,
c) 5 % za první pololetí 1991.
(2) Náhrada podle odstavce 1 písm. a) nepřísluší pracovníku za dobu, za kterou mu na úpravu náhrady za ztrátu na výdělku
a) vznikl nárok, popřípadě nepožádal o její určení podle nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 138/1976 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání,
b) vznikl nárok podle nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 60/1982 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
(3) Úprava podle odstavce 1 se provede na žádost pracovníka i v případech, kdy po 31. prosinci 1971 mu náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nepříslušela, protože to neumožňovalo ustanovení § 195 odst. 2 zákoníku práce.