§ 3 Zákon o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání – Organizace se zprostí odpovědnosti zcela
Zákon o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání · 30/1965 Sb. · § 3 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 3 zákona 30/1965 stanoví podmínky, za kterých se organizace může zcela nebo částečně zprostit odpovědnosti za škodu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, pokud škoda vznikla zaviněním postiženého pracovníka.
§ 3
(1) Organizace se zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že
a) škoda byla způsobena tím, že postižený pracovník svým zaviněním porušil předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo
b) škodu si přivodil postižený pracovník svou opilostí a organizace nemohla škodě zabránit a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.
(2) Organizace se zprostí odpovědnosti zčásti, prokáže-li, že
a) postižený pracovník porušil svým zaviněním předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen, a že toto porušení bylo jednou z příčin škody,
b) jednou z příčin škody byla opilost postiženého pracovníka,
c) pracovníku vznikla škoda proto, že si počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ač neporušil předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně a musel si přitom být vzhledem k své kvalifikaci a zkušenostem vědom, že si může přivodit úraz nebo nemoc z povolání.
(3) Při posuzování, zda pracovník porušil předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci [odstavec 1 písm. a) a odstavec 2 písm. a)], není možno dovolávat se jen všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.
(4) Za lehkomyslné jednání [odstavec 2 písm. c)] nelze považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.
Paragraf 3 zákona 30/1965 stanoví podmínky, za kterých se organizace může zcela nebo částečně zprostit odpovědnosti za škodu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, pokud škoda vznikla zaviněním postiženého pracovníka.
Co to znamená v praxi
Úplné zproštění odpovědnosti: Organizace nemusí platit žádné odškodnění, pokud prokáže, že pracovník zaviněně porušil bezpečnostní předpisy, se kterými byl seznámen a jejichž dodržování bylo vyžadováno a kontrolováno, nebo pokud si škodu přivodil opilostí a organizace jí nemohla zabránit, přičemž tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.
Částečné zproštění odpovědnosti: Organizace může platit nižší odškodnění, pokud prokáže, že pracovník zaviněně porušil bezpečnostní předpisy (a to bylo jednou z příčin škody), nebo že jednou z příčin škody byla jeho opilost, anebo že jednal lehkomyslně, ačkoliv neporušil předpisy, ale musel si být vědom rizika úrazu či nemoci z povolání.
Posuzování porušení předpisů: Při hodnocení, zda pracovník porušil předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, nelze se odvolávat pouze na obecné zásady, že si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a jiných. Je nutné se opírat o konkrétní předpisy nebo pokyny.
Vymezení lehkomyslnosti: Běžná neopatrnost nebo jednání vyplývající z rizika práce se nepovažuje za lehkomyslné jednání, které by vedlo k částečnému zproštění odpovědnosti organizace.
Na co si dát pozor
Pro úplné zproštění odpovědnosti musí být zavinění pracovníka jedinou příčinou škody.
Organizace musí prokázat, že pracovník byl řádně seznámen s předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a že jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány.
Při částečném zproštění odpovědnosti z důvodu lehkomyslnosti pracovníka, organizace uhradí alespoň jednu třetinu škody (viz § 4).
Hlídat změny § 3 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.