§ 7 Zákon o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání – Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti…
Zákon o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání · 30/1965 Sb. · § 7 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 7 zákona č. 30/1965 Sb. stanoví, že náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti pracovníka se vypočítá jako rozdíl mezi jeho průměrným výdělkem před úrazem či nemocí a plnou výší nemocenského, které by mu náleželo při ambulantním ošetřování.
§ 7
Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti pracovníka činí rozdíl mezi průměrným výdělkem pracovníka před pracovním úrazem nebo před zjištěním nemoci z povolání a plnou výší nemocenského, která by mu podle předpisů o nemocenském pojištění náležela při mimoústavním ošetřování.
Paragraf 7 zákona č. 30/1965 Sb. stanoví, že náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti pracovníka se vypočítá jako rozdíl mezi jeho průměrným výdělkem před úrazem či nemocí a plnou výší nemocenského, které by mu náleželo při ambulantním ošetřování.
Co to znamená v praxi
Pokud je pracovník v pracovní neschopnosti kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání, má nárok na finanční kompenzaci za ušlý výdělek.
Výše této kompenzace se určí tak, že se od průměrného výdělku, který měl pracovník před úrazem nebo zjištěním nemoci, odečte částka, kterou by dostal jako nemocenskou, kdyby byl ošetřován mimo nemocnici.
Cílem je dorovnat příjem pracovníka tak, aby se co nejvíce blížil jeho původnímu výdělku, i když je v pracovní neschopnosti.
Na co si dát pozor
Pro výpočet je klíčový průměrný výdělek před událostí a plná výše nemocenského při mimoústavním ošetřování.
Tento paragraf se týká pouze doby pracovní neschopnosti, nikoli doby po jejím skončení nebo při invaliditě.
Hlídat změny § 7 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.