Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

Plnění za újmu vzniklou provozem vozidla, v rozsahu, v jakém je pojištěný povinen tuto újmu nahradit, nelze odmítnout ani snížit.

(1) Pojištění odpovědnosti týkající se provozu tuzemského vozidla zanikne také

a) na základě výpovědi podle občanského zákoníku,

b) dnem oznámení zániku pojistného zájmu pojistníka na pojištění odpovědnosti pojistiteli,

c) jeho odcizením; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, má se za to, že vozidlo bylo odcizeno, jakmile Policie České republiky nebo policejní orgán jiného státu přijal oznámení o odcizení vozidla,

d) dnem jeho vyřazení z provozu podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, nebylo-li dohodnuto přerušení tohoto pojištění, nebo

e) dnem zápisu jeho zániku v registru silničních vozidel; jde-li o jiné než registrované vozidlo, dnem, kdy nastala nevratná změna znemožňující provoz tuzemského vozidla.

(2) Pojistník oznámí pojistiteli bez zbytečného odkladu vznik skutečnosti podle odstavce 1 písm. b) až e), změnu vlastnictví vozidla a změnu jeho provozovatele.

(1) Pojistitel, u kterého je sjednáno pojištění odpovědnosti nebo u kterého bylo toto pojištění sjednáno naposled, vydá pojistníkovi prohlášení o škodném průběhu pojištění odpovědnosti do 15 dnů ode dne, kdy ho o to pojistník požádá. Prohlášení se vyhotovuje v českém a anglickém jazyce. Jde-li o pojistitele, který ukončil svoji činnost v pojištění odpovědnosti v České republice, vydá toto prohlášení Kancelář.

(2) Formu a náležitosti prohlášení podle odstavce 1 upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 16 směrnice 2009/103/ES, ve znění směrnice (EU) 2021/2118.

Pojištěný doloží bez zbytečného odkladu poškozenému na jeho žádost údaje nezbytné pro uplatnění práva poškozeného na plnění podle § 28 odst. 1, alespoň však

a) své jméno a adresu bydliště nebo sídla,

b) jméno a adresu bydliště nebo sídla vlastníka a provozovatele vozidla,

c) jméno pojistitele, popřípadě též adresu sídla pobočky pojistitele v České republice,

d) číslo pojistné smlouvy a

e) registrační značku vozidla nebo údaje umožňující identifikaci jiného než registrovaného vozidla.

(1) Pojištěný oznámí bez zbytečného odkladu pojistiteli, že došlo ke škodné události, s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předloží mu doklady vztahující se ke škodné události a v průběhu šetření škodné události postupuje v souladu s pokyny pojistitele.

(2) Pojištěný oznámí bez zbytečného odkladu pojistiteli, že

a) proti němu bylo uplatněno právo na náhradu újmy, a vyjádří se k požadované náhradě a její výši,

b) v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno správní nebo trestní řízení, a neprodleně informuje pojistitele o jeho průběhu a výsledku a

c) poškozený uplatnil právo na náhradu újmy u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, pokud se o této skutečnosti pojištěný dozví.

(1) Poškozený má právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti vůči pojistiteli.

(2) Při uplatnění práva na pojistné plnění předloží poškozený společný záznam o dopravní nehodě, jde-li o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího silniční provoz. Ke smluvnímu ujednání vyžadujícímu oznámení dopravní nehody Policii České republiky v případě nepodléhajícím oznámení podle zákona upravujícího silniční provoz se nepřihlíží. Právo na plnění z pojištění odpovědnosti vůči pojistiteli nesmí být takovým oznámením podmíněno.

(3) V případě újmy vzniklé soupravou vozidel sestávající z tažného vozidla a přípojného vozidla podléhajícího pojištění odpovědnosti má poškozený právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, který sjednal pojištění odpovědnosti z provozu přípojného vozidla, nelze-li údaje k tažnému vozidlu zjistit.

(4) Jsou-li údaje o tažném vozidle dodatečně zjištěny, má pojistitel podle odstavce 3 vůči pojistiteli, který sjednal pojištění odpovědnosti z provozu tažného vozidla, nebo vůči Kanceláři v případě újmy podle § 62 právo na náhradu pojistného plnění poskytnutého poškozenému, a to v rozsahu, v němž je dána odpovědnost z provozu tažného vozidla.

Pojistitel nemůže podmiňovat ukončení šetření škodné události ukončením trestního řízení nebo řízení o přestupku, ledaže informace, které mají vyplynout z výsledku tohoto řízení, mají význam pro ukončení šetření škodné události a pojistiteli se je i při vynaložení odborné péče nepodařilo získat jiným způsobem.

Pojistitel a Kancelář zpracovávají v rámci šetření škodné události údaje ze záznamového zařízení vozidla, jestliže jím bylo vozidlo povinně vybaveno. Provozovatel vozidla zpřístupní pojistiteli nebo Kanceláři údaje z tohoto zařízení.

(1) Policie České republiky poskytuje Kanceláři způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o dopravních nehodách a o vozidlech v pátrání nezbytné pro šetření škodné události.

(2) Orgán činný v trestním řízení nebo orgán příslušný k projednání přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, poskytne Kanceláři na její odůvodněnou žádost údaje nezbytné pro šetření škodné události a umožní jí nahlížet do spisu a pořizovat z něho kopie ve věci týkající se škodné události, není-li tím ohroženo trestní řízení, řízení o přestupku nebo řízení o jednání, které má znaky přestupku.

(3) Rozsah poskytování údajů podle odstavce 1 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

(1) Pojistitel má vůči pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný

a) újmu způsobil úmyslně nebo provozem vozidla, které použil bez vědomí nebo proti vůli jeho provozovatele,

b) bez důvodů hodných zvláštního zřetele nesplnil povinnost podle zákona upravujícího silniční provoz pořídit společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo vyloučena možnost řádného šetření pojistitele nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění,

c) bez důvodů hodných zvláštního zřetele opustil místo dopravní nehody nebo jinak ztížil nebo vyloučil možnost zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody,

d) bez důvodů hodných zvláštního zřetele nesplnil povinnost podle § 27 a v důsledku toho byla ztížena nebo vyloučena možnost řádného šetření pojistitele,

e) bez důvodů hodných zvláštního zřetele jako řidič vozidla odmítl podrobit se na výzvu příslušného orgánu zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léčivého přípravku, který má podle příbalové informace výrazný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje,

f) řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění s výjimkou řízení vozidla tím, kdo se podle zákona upravujícího získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel pod dohledem učitele autoškoly podrobuje výcviku v řízení motorového vozidla, skládá zkoušku z řízení motorového vozidla, připravuje se k přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, skládá zkoušku v rámci tohoto přezkoušení nebo se účastní školení začínajících řidičů,

g) řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo, nebo

h) řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léčivého přípravku, který má podle příbalové informace výrazný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

(2) Pojistitel má vůči pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že příčinou vzniku újmy byla skutečnost, že

a) konstrukce nebo technický stav vozidla, jehož provozem vznikla újma, neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob nebo věcí, nebo

b) technická způsobilost vozidla, jehož provozem vznikla újma, nebyla schválena.

(3) K náhradě podle odstavce 1 písm. f) až h) je společně a nerozdílně s pojištěným zavázán také provozovatel vozidla, ledaže prokáže, že nemohl jednání pojištěného ovlivnit.

(4) V rozsahu, v jakém má pojistitel vůči pojištěnému právo na náhradu vyplaceného plnění, není pojistitel povinen poskytnout pojištěnému plnění, které pojištěný sám jako náhradu újmy poskytl poškozenému.

(5) Pojistitel má vůči pojistníkovi právo na náhradu toho, co za pojištěného plnil z důvodu újmy vzniklé provozem vozidla, jestliže její příčinou byla skutečnost, kterou pro vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi nemohl pojistitel zjistit při sjednávání pojištění.

(1) Poškozený má právo na plnění za újmu vzniklou provozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti vůči státu, za který jedná

a) Ministerstvo vnitra, jde-li o újmu vzniklou provozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b), § 7 odst. 1 písm. c) bodu 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), nebo

b) Ministerstvo obrany, jde-li o újmu vzniklou provozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 2.

(2) Plnění za újmu vzniklou provozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) až d) poskytne stát ve stejném rozsahu jako pojistitel.

(3) Provozovatel vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b), § 7 odst. 1 písm. c) bodu 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d) oznámí skutečnosti podle § 27 Ministerstvu vnitra. Provozovatel vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 2 oznámí tyto skutečnosti Ministerstvu obrany.

(4) Dojde-li k újmě vzniklé provozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) až d) na území jiného státu podle § 19, poskytne plnění za tuto újmu Kancelář.

(5) Poskytne-li Kancelář plnění za újmu vzniklou provozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) až d), má právo vůči státu na náhradu toho, co plnila, včetně výdajů spojených s vyřízením škodné události.

(6) Poskytne-li stát plnění za újmu vzniklou provozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) až d) nebo nahradí-li stát Kanceláři to, co za tuto újmu plnila, má za podmínek podle § 32 odst. 1 právo na náhradu toho, co plnil, vůči fyzické osobě, která újmu způsobila.

(1) Pojistitel se sídlem v České republice ustanoví v každém jiném členském státě svého škodního zástupce. To platí i pro pojistitele se sídlem ve třetím státě s výjimkou těch členských států, ve kterých bylo tomuto pojistiteli uděleno povolení k provozování pojištění odpovědnosti. Škodní zástupce musí mít bydliště nebo být usazen v členském státě, ve kterém byl ustanoven.

(2) Škodní zástupce podle odstavce 1 projednává jménem a na účet pojistitele škodné události, včetně konečného vyřízení práv uplatněných poškozeným. Za tím účelem shromažďuje informace nutné k prošetření uplatněných práv poškozeného a provádí opatření k jejich vypořádání, vznikla-li újma provozem vozidla, ke kterému pojistitel sjednal pojištění odpovědnosti, jestliže

a) členský stát, ve kterém má poškozený bydliště nebo sídlo, je odlišný od členského státu, ve kterém má pojistitel sídlo nebo pobočku, která pojištění odpovědnosti sjednala,

b) má toto vozidlo obvyklé stanoviště v jiném členském státě, než je stát, ve kterém má poškozený bydliště nebo sídlo, a

c) k této újmě došlo

1. v jiném členském státě, než je stát, ve kterém má poškozený bydliště nebo sídlo, nebo

2. ve třetím státě, jehož národní kancelář pojistitelů se připojila k systému zelených karet.

(3) Škodní zástupce podle odstavce 1 může být činný i pro více pojistitelů. Musí být oprávněn jednat jménem pojistitele ve vztahu k poškozenému, k vypořádání uplatněných práv poškozeného v plném rozsahu a schopen jednat v úředním jazyce členského státu bydliště nebo sídla poškozeného. Ustanovení škodního zástupce podle odstavce 1 nevylučuje právo poškozeného uplatnit právo na náhradu újmy vůči tomu, kdo je povinen tuto újmu nahradit, nebo právo na pojistné plnění vůči pojistiteli.

(4) Pojistitel sdělí Kanceláři jméno a adresu bydliště nebo sídla škodního zástupce podle odstavce 1, stát, pro který byl ustanoven, a všechny změny těchto údajů, a to do 7 dnů ode dne ustanovení škodního zástupce nebo ode dne, kdy nastala změna těchto údajů. Kancelář tyto informace předává bez zbytečného odkladu příslušným informačním střediskům členských států.

(1) Pojistitel se sídlem v jiném členském státě, který provozuje pojištění odpovědnosti v České republice na základě svobody dočasně poskytovat služby, ustanoví v České republice svého škodního zástupce. Tento škodní zástupce musí mít bydliště nebo být usazen v České republice.

(2) Škodní zástupce podle odstavce 1 jménem a na účet pojistitele projednává škodné události, včetně konečného vyřízení poškozeným uplatněných práv. Za tím účelem shromažďuje informace nutné k prošetření uplatněných práv poškozeného a provádí opatření k jejich vypořádání,

a) vznikla-li újma provozem tuzemského vozidla,

b) sjednal-li pojistitel k vozidlu podle písmene a) pojištění odpovědnosti, má-li poškozený bydliště nebo sídlo v České republice, a

c) došlo-li k této újmě v členském státě nebo ve třetím státě, jehož národní kancelář pojistitelů se připojila k systému zelených karet.

(3) Škodní zástupce podle odstavce 1 může být činný i pro více pojistitelů. Musí být oprávněn jednat jménem pojistitele ve vztahu k poškozenému, k vypořádání uplatněných práv poškozeného v plném rozsahu a schopen jednat v českém jazyce. Ustanovení škodního zástupce podle odstavce 1 nevylučuje právo poškozeného uplatnit právo na náhradu újmy vůči tomu, kdo je povinen tuto újmu nahradit, nebo právo na pojistné plnění vůči pojistiteli.

(4) Ustanovení škodního zástupce podle odstavce 1 není zřízením pobočky pojistitele a činnost škodního zástupce není považována za formu usazení se v České republice.

(5) Pojistitel sdělí Kanceláři jméno a adresu sídla škodního zástupce podle odstavce 1, a to do 7 dnů ode dne jeho jmenování. Změnu týkající se tohoto škodního zástupce oznámí pojistitel Kanceláři do 7 dnů ode dne, kdy tato změna nastala.

(6) Škodní zástupce podle odstavce 1 jedná jménem pojistitele podle odstavce 1 s Kanceláří ve věcech týkajících se škodných událostí šetřených tímto škodním zástupcem, i když oprávnění jednat jménem pojistitele s Kanceláří podle § 52 odst. 3 přísluší jiné osobě.

(1) Škodní zástupce ustanovený v souladu s právem Evropské unie1) v České republice pojišťovnou, které bylo uděleno v jiném členském státě povolení k provozování pojištění odpovědnosti a která v České republice pojištění odpovědnosti neprovozuje, projednává jménem této pojišťovny a na její účet škodné události, včetně náhrady újmy vzniklé poškozenému, který má bydliště nebo sídlo v České republice, provozem vozidla,

a) ke kterému pojišťovna sjednala pojištění odpovědnosti,

b) které má obvyklé stanoviště v jiném členském státě a

c) jehož provozem byla způsobena újma v členském státě nebo ve třetím státě, jehož národní kancelář pojistitelů se připojila k systému zelených karet.

(2) Škodní zástupce podle odstavce 1 shromažďuje informace nutné k prošetření práv poškozeného a provádí opatření k jejich vypořádání, vznikla-li újma provozem vozidla, jestliže pojišťovna sjednala pojištění odpovědnosti účinné v době vzniku škodné události. Musí být oprávněn jednat jménem pojistitele ve vztahu k poškozenému, k vypořádání uplatněných práv poškozeného v plném rozsahu a schopen jednat v českém jazyce a musí mít bydliště nebo být usazen v České republice. Ustanovení škodního zástupce podle odstavce 1 nevylučuje právo poškozeného uplatnit právo na náhradu újmy vůči tomu, kdo je povinen tuto újmu nahradit, nebo právo na pojistné plnění vůči pojišťovně.

(3) Škodní zástupce podle odstavce 1 ve vztahu k poškozenému vykonává práva a povinnosti pojistitele podle tohoto zákona, a to včetně zastupování pojišťovny před soudy při rozhodování o těchto právech nebo povinnostech.

(4) Škodní zástupce podle odstavce 1 může být činný i pro více pojišťoven. Jeho ustanovení není zřízením pobočky pojišťovny a činnost škodního zástupce není považována za usazení se v jiném členském státě.

(1) Provozuje-li pojišťovna pojištění odpovědnosti v České republice na základě práva zřizovat pobočky jako pojistitel se sídlem v jiném členském státě, má se za to, že povinnosti škodního zástupce podle § 36 odst. 1 až 3 plní vedoucí této pobočky v České republice, jestliže pojišťovna neustanovila jako škodního zástupce pro jí sjednaná pojištění odpovědnosti týkající se provozu vozidla, které má obvyklé stanoviště v jiném členském státě, jinou osobu.

(2) Provozuje-li pojišťovna pojištění odpovědnosti v České republice na základě svobody dočasně poskytovat služby jako pojistitel podle § 35 odst. 1, má se za to, že povinnosti škodního zástupce podle § 36 odst. 1 až 3 plní škodní zástupce podle § 35, jestliže pojišťovna neustanovila jako škodního zástupce pro jí sjednaná pojištění odpovědnosti týkající se provozu vozidla, které má obvyklé stanoviště v jiném členském státě, jinou osobu.

(1) Pojistitel poskytuje Kanceláři údaje o vzniku, době přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti.

(2) Kancelář poskytuje údaje podle odstavce 1 týkající se registrovaných vozidel Ministerstvu dopravy.

(3) Ministerstvo dopravy poskytuje Kanceláři jím vedené údaje o vozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích včetně osobních údajů a o evidenčních změnách.

(4) Pojistitel poskytuje Kanceláři údaje o škodných a pojistných událostech včetně osobních údajů.

(5) Kancelář zpracovává údaje podle odstavce 4 pro účely vedení statistik podle tohoto zákona nebo zákona upravujícího pojišťovnictví a pro předcházení vzniku škodných událostí v provozu na pozemních komunikacích a pojistným podvodům v pojištění souvisejícím s provozem vozidel.

(6) Rozsah poskytování údajů podle odstavců 1, 3 a 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

Údaje vedené Kanceláří týkající se pojištění odpovědnosti, vozidel a jejich vlastníků nebo provozovatelů zpracovává Kancelář pro plnění povinností podle tohoto zákona a poskytuje je pojistitelům, orgánům příslušným k zápisu údajů a jejich změn v registru silničních vozidel, orgánům příslušným k projednání přestupku podle tohoto zákona nebo orgánům příslušným k projednání jednání, které má znaky přestupku podle tohoto zákona.

(1) Údaje podle § 38 odst. 1 až 4, § 39 a § 44 odst. 1 se poskytují elektronicky způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.

(2) Údaje podle § 38 odst. 1 a 3 a § 44 odst. 1 se poskytují v reálném čase.

(3) Údaje podle § 38 odst. 2 a 4 a § 39 se poskytují bez zbytečného odkladu.

Kancelář zpracovává osobní údaje o fyzických osobách včetně rodných čísel. Tyto údaje lze zpracovávat, jen pokud je to nezbytné pro plnění úkolů stanovených Kanceláři tímto nebo jiným zákonem, a to i k jinému účelu, než pro který byly původně shromážděny.

(1) Kancelář zjišťuje a uchovává údaje o

a) státních poznávacích značkách tuzemských vozidel a identifikačních číslech vozidel (VIN),

b) číslech pojistných smluv týkajících se pojištění odpovědnosti tuzemských vozidel, dnech vzniku a zániku pojištění odpovědnosti,

c) číslech zelených karet a číslech pojistných smluv týkajících se hraničního pojištění,

d) pojistitelích a jimi ustanovených škodních zástupcích podle § 34,

e) škodních zástupcích podle § 35 a 36 a

f) vozidlech odeslaných z České republiky do jiného členského státu a vozidlech odeslaných z jiného členského státu do České republiky.

(2) Údaje podle odstavce 1 písm. a) zjišťuje Kancelář prostřednictvím Ministerstva dopravy. Údaje podle odstavce 1 písm. a) týkající se vozidel vyňatých z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo d) shromažďuje Ministerstvo vnitra. Informace týkající se vozidel vyňatých z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. b) nebo c) Kancelář neshromažďuje.

(3) Ministerstvo vnitra oznámí Kanceláři v případě újmy způsobené provozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b), § 7 odst. 1 písm. c) bodu 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), že poskytne plnění za tuto újmu, a to bez zbytečného odkladu. To platí obdobně pro Ministerstvo obrany v případě újmy způsobené provozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti podle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 2.

(4) Informace týkající se vozidel s obvyklým stanovištěm v jiném členském státě a vozidel odeslaných z jednoho členského státu do jiného členského státu a informace o škodních zástupcích podle § 36 zjišťuje Kancelář prostřednictvím informačních středisek těchto členských států. Kancelář spolupracuje s informačními středisky jiných členských států s cílem zajistit dostupnost nezbytných informací o odeslaných vozidlech.

(5) Informace podle odstavců 1 až 3 musí být uchovávány tak, aby poškozený mohl od Kanceláře do 7 let ode dne vzniku škodné události získat vždy informace o

a) obchodní firmě a adrese sídla pojistitele, který sjednal pojištění odpovědnosti týkající se provozu vozidla, jehož provozem vznikla poškozenému újma,

b) čísle pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti a dni vzniku a zániku pojištění odpovědnosti,

c) škodním zástupci,

d) vlastníkovi a provozovateli vozidla v době vzniku škodné události a

e) osobě nebo orgánu veřejné moci, na které se má poškozený obracet v případě, že újma vznikla provozem vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti.

(1) Kancelář sdělí bez zbytečného odkladu poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v České republice na jeho žádost údaje podle § 42 odst. 5 a také jméno a adresu bydliště nebo sídla vlastníka, provozovatele nebo registrovaného držitele vozidla, jehož provozem vznikla poškozenému újma, jestliže ke škodné události došlo v členském státě provozem vozidla s obvyklým stanovištěm v členském státě; jde-li o škodního zástupce podle § 36, sdělí Kancelář také adresu sídla pojišťovny, která tohoto škodního zástupce ustanovila.

(2) Kancelář sdělí poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v jiném členském státě na jeho žádost údaje podle odstavce 1, jestliže

a) ke škodné události došlo v České republice, nebo

b) újma vznikla provozem tuzemského vozidla.

(3) Poškozený, který žádá o údaje podle odstavců 1 nebo 2, sdělí v žádosti Kanceláři

a) den a místo vzniku škodné události včetně identifikace členského státu, v němž ke škodné události došlo, a

b) registrační značku nebo jiné údaje umožňující identifikaci vozidla, jehož provozem vznikla újma, a v případě registrační značky vydané jiným státem údaj o státu, v němž byla vydána, pokud jsou poškozenému známy.

(4) Údaje týkající se tuzemského vozidla poskytne Kancelář na žádost informačnímu středisku jiného členského státu, v němž má poškozený bydliště nebo sídlo nebo v němž došlo ke škodné události.

(5) Odstavce 1 až 3 se použijí i v případě poškozeného s bydlištěm nebo sídlem v jiném než členském státě, jestliže by v daném státě byly poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v České republice poskytnuty stejné údaje.

(6) Kancelář sděluje Policii České republiky seznam států, pro které platí, že povinnost nahradit újmu vzniklou v České republice provozem vozidel s obvyklým stanovištěm na jejich území je zaručena národní kanceláří pojistitelů tohoto státu, a jeho aktualizovanou podobu zveřejňuje na svých internetových stránkách.

(1) Policie České republiky provádí kontrolu pojištění odpovědnosti při provozu tuzemského vozidla v České republice na základě údajů vedených Kanceláří.

(2) Policie České republiky provádí v České republice kontrolu pojištění odpovědnosti cizozemského vozidla, a to kontrolou zelené karty. To neplatí pro cizozemská vozidla, u nichž je povinnost nahradit újmu vzniklou jejich provozem v České republice zaručena národní kanceláří pojistitelů jiného státu.

(3) Policie České republiky může provádět kontrolu pojištění odpovědnosti u vozidla s obvyklým stanovištěm v jiném členském státě, a to způsobem, u kterého nedochází k zastavení vozidla. Za tím účelem využívá údaje vedené Kanceláří a sdílené s ostatními příslušnými orgány členských států. Údaje takto zpracovávané mohou být použity pouze pro účely kontroly pojištění odpovědnosti, a to pouze po dobu, po kterou jsou nezbytné k ověření splnění povinnosti pojištění odpovědnosti. Po tomto ověření musejí být tyto údaje bez zbytečného odkladu vymazány. Nelze-li ověřit splnění povinnosti pojištění odpovědnosti, jsou údaje uchovávány pouze po dobu nezbytnou k takovému ověření.

(4) Údaje podle odstavce 1 a 3 zpracovává Policie České republiky také za účelem oznámení přestupku podle § 86 odst. 1 a zabránění vozidlu bez sjednaného pojištění odpovědnosti v jízdě a posouzení podmínek pro uvolnění vozidla podle zákona upravujícího silniční provoz. Jakmile je tohoto účelu dosaženo, Policie České republiky takové údaje bez zbytečného odkladu vymaže.

(5) Kontrola pojištění odpovědnosti prováděná Policií České republiky nesmí být zaměřená výlučně na ověřování pojištění odpovědnosti, ledaže jde o kontrolu prováděnou u všech vozidel, která nevyžaduje, aby vozidlo zastavilo.

(1) Kancelář zpracovává údaje podle § 38 odst. 1 a 3 za účelem zjištění porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a v souvislosti s vymáháním příspěvku a nákladů podle odstavce 2.

(2) Provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

(3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.

(4) Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.

(1) Zjistí-li Kancelář porušení povinnosti podle § 6 odst. 1, písemně vyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti.

(2) Výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek.

Povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla.

(1) Kancelář je profesní organizací pojistitelů. Je právnickou osobou se sídlem v Praze, která se zapisuje do obchodního rejstříku.

(2) Pro činnosti Kanceláře, které jsou předmětem dohledu České národní banky, se použijí přiměřeně ustanovení zákona upravujícího pojišťovnictví týkající se činnosti pojišťoven, nestanoví-li tento zákon jinak.

Kancelář

a) spravuje garanční fond a fond zábrany škod, včetně správy aktiv souvisejících s těmito fondy,

b) sjednává hraniční pojištění,

c) plní funkci informačního střediska,

d) zajišťuje plnění úkolů souvisejících s jejím členstvím v Radě kanceláří,

e) uzavírá dohody s jinými národními kancelářemi pojistitelů a garančními fondy jiných států, informačními středisky a orgány pověřenými v jiných členských státech vyřizováním náhradního plnění a zajišťuje úkoly vyplývající z těchto dohod,

f) spolupracuje s orgány veřejné moci ve věcech týkajících se pojištění odpovědnosti,

g) vede evidence a zpracovává a zveřejňuje statistiky pro účely pojištění odpovědnosti a plnění dalších úkolů Kanceláře podle tohoto zákona,

h) podílí se na předcházení vzniku škodných událostí v provozu na pozemních komunikacích a na předcházení pojistným podvodům v pojištění souvisejícím s provozem vozidel,

i) zpracovává pro potřeby své, svých členů nebo jiných národních kanceláří pojistitelů a jejich členů údaje podle § 31 odst. 1 o dopravních nehodách včetně fotodokumentace a o vozidlech v pátrání od Policie České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup k údajům; tyto údaje Kancelář zpracovává také pro statistické účely,

j) spravuje uživatelské rozhraní k pořizování společného záznamu o dopravní nehodě podle zákona upravujícího silniční provoz,

k) uzavírá smlouvy týkající se zajištění závazků vyplývajících z její činnosti podle § 62,

l) zajišťuje prostřednictvím svého informačního systému využití údajů z informačních systémů veřejné správy pojišťovně provozující pojišťovací činnost v České republice nebo penzijní společnosti podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,

m) zpracovává a s pojišťovnami sdílí klientský bezvýznamový identifikátor, který vytvořila Kancelář nebo pojišťovna za účelem identifikace osoby,

n) zpracovává a s penzijními společnostmi sdílí klientský bezvýznamový identifikátor, který vytvořila Kancelář nebo penzijní společnost za účelem identifikace osoby, a

o) vede a spravuje registr zdravotního pojištění cizinců a poskytuje údaje z něj podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky.

K plnění úkolů podle tohoto zákona využívá Kancelář údaje z informačních systémů veřejné správy v rozsahu a za podmínek obdobně jako pojišťovna oprávněná provozovat svoji činnost v České republice.

Při správě uživatelského rozhraní k pořizování společného záznamu o dopravní nehodě podle zákona upravujícího silniční provoz zpracovává Kancelář údaje z tohoto rozhraní včetně údajů z předložených dokladů účastníků dopravní nehody a fotodokumentace a údaje vedené podle tohoto zákona a podle zákona upravujícího silniční provoz. Údaje z tohoto uživatelského rozhraní poskytuje účastníkům dopravní nehody, pojistitelům, jiným národním kancelářím pojistitelů a jejich členům a dále hasičskému záchrannému sboru a Policii České republiky pro výkon jejich činnosti podle jiného zákona. Údaje z tohoto uživatelského rozhraní s výjimkou osobních údajů poskytuje pro statistické účely Ministerstvu dopravy.

(1) Kancelář zajistí audit účetní závěrky podle zákona upravujícího auditorskou činnost.

(2) Aktiva v garančním fondu určená k náhradnímu plnění z důvodu úpadku nebo likvidace pojišťovny podle § 68 vede Kancelář účetně odděleně od ostatních aktiv v tomto fondu.

(1) Členství v Kanceláři vzniká dnem nabytí vykonatelnosti rozhodnutí České národní banky, kterým bylo pojistiteli uděleno povolení k provozování pojištění odpovědnosti. Pojistiteli se sídlem v jiném členském státě, který hodlá provozovat pojištění odpovědnosti v České republice, členství v Kanceláři vzniká dnem skutečného zahájení této činnosti.

(2) Pojistitel se sídlem v jiném členském státě, který hodlá provozovat pojištění odpovědnosti v České republice, Kanceláři bez zbytečného odkladu písemně oznámí

a) den předpokládaného zahájení činnosti v pojištění odpovědnosti v České republice prostřednictvím pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby a jméno, datum narození a adresu pro doručování osoby oprávněné jednat jménem pojistitele s Kanceláří, jde-li o fyzickou osobu, a jméno a adresu sídla, jde-li o právnickou osobu,

b) den skutečného zahájení nebo den ukončení činnosti v pojištění odpovědnosti v České republice, a to nejpozději v tento den a

c) změnu v osobě oprávněné jednat jménem pojistitele s Kanceláří, a to nejpozději v den nabytí účinnosti této změny.

(3) Do doby, než Kancelář obdrží písemné sdělení pojistitele se sídlem mimo Českou republiku o tom, kdo je oprávněn s ní jednat jménem pojistitele, jedná s Kanceláří jménem tohoto pojistitele

a) vedoucí pobočky zřízené na území České republiky, je-li pojištění odpovědnosti provozováno jejím prostřednictvím, nebo

b) škodní zástupce pro Českou republiku podle § 35, je-li pojištění odpovědnosti provozováno na základě svobody dočasně poskytovat služby.

Členství v Kanceláři zaniká dnem nabytí vykonatelnosti rozhodnutí České národní banky, kterým bylo pojistiteli odňato povolení k provozování pojištění odpovědnosti. Pojistiteli se sídlem v jiném členském státě, který provozuje pojištění odpovědnosti v České republice, členství v Kanceláři zaniká dnem ukončení této činnosti.

(1) Člen Kanceláře platí Kanceláři členské příspěvky. Součástí členského příspěvku člena Kanceláře, který provozuje pojištění odpovědnosti na základě povolení uděleného Českou národní bankou, je částka, kterou se podílí na financování náhradního plnění z důvodu úpadku nebo likvidace pojišťovny podle § 68.

(2) Členský příspěvek se určuje pevnou částkou za vozidlo uvedené v pojistné smlouvě nebo procentuálním podílem z předepsaného pojistného.

(3) V případě nedostatku aktiv k zaplacení náhradního plnění z důvodu úpadku nebo likvidace pojišťovny podle § 68 lze mimořádný členský příspěvek určit pouze těm členům, kterým povolení k provozování pojištění odpovědnosti udělila Česká národní banka.

(4) Člen Kanceláře ručí za její dluhy, ke kterým nemá Kancelář vytvořena odpovídající aktiva, a to ve stejném poměru, v jakém je jeho podíl na celkové výši členských příspěvků všech členů Kanceláře. Člen Kanceláře se sídlem v jiném členském státě neručí za dluhy Kanceláře vzniklé z náhradního plnění z důvodu úpadku nebo likvidace pojišťovny podle § 68.

(5) Člen Kanceláře zohlední ve vlastním výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle zákona upravujícího pojišťovnictví riziko změny výše záruky podle odstavce 4. Za tím účelem poskytuje Kancelář svým členům údaje o svých aktivech a pasivech.

(1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu sdělí Kanceláři jí známé skutečnosti podle § 52 nebo 53.

(2) Pozastaví-li Česká národní banka podle zákona upravujícího pojišťovnictví členovi Kanceláře oprávnění k uzavírání pojistných smluv v pojištění odpovědnosti nebo nařídí-li mu převést pojistný kmen pojištění odpovědnosti, oznámí to bez zbytečného odkladu Kanceláři.

Orgány Kanceláře jsou

a) shromáždění členů,

b) správní rada,

c) kontrolní komise,

d) výkonný ředitel a

e) komise fondu zábrany škod.

(1) Nejvyšším orgánem Kanceláře je shromáždění členů. Právo účasti na shromáždění členů má každý člen Kanceláře. Shromáždění členů svolává správní rada alespoň jednou za 12 měsíců. Správní rada svolá shromáždění členů tak, aby se konalo nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy o to požádá kontrolní komise nebo nejméně jedna třetina členů Kanceláře.

(2) Shromáždění členů je schopné se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů Kanceláře, kteří provozují pojištění odpovědnosti v České republice jinak než na základě svobody dočasně poskytovat služby. Není-li shromáždění členů schopné se usnášet, svolá správní rada nové shromáždění členů tak, aby se konalo nejpozději do 30 dnů ode dne předcházejícího shromáždění členů. Shromáždění členů je v takovém případě schopné se usnášet, je-li přítomna nejméně jedna třetina členů Kanceláře, kteří provozují pojištění odpovědnosti v České republice jinak než na základě svobody dočasně poskytovat služby.

(3) Každý člen má jeden hlas. Shromáždění členů rozhoduje většinou hlasů přítomných členů.

(4) Shromáždění členů přísluší

a) volit a odvolávat členy správní rady a kontrolní komise,

b) určovat výši ročních a mimořádných členských příspěvků,

c) schvalovat rozpočet Kanceláře,

d) schvalovat finanční plán Kanceláře na následující kalendářní rok zahrnující projekci peněžních toků v garančním fondu (dále jen „finanční plán Kanceláře“),

e) přijímat statut Kanceláře a schvalovat jeho změny,

f) schvalovat účetní závěrku Kanceláře,

g) určovat územní rozsah pojištění odpovědnosti podle § 19,

h) jmenovat a odvolávat zástupce Kanceláře v komisi fondu zábrany škod,

i) rušit nebo měnit rozhodnutí správní rady a

j) rozhodovat o věcech, které si vyhradí.

(5) Každý člen Kanceláře nebo výkonný ředitel se může dovolávat neplatnosti usnesení shromáždění členů pro rozpor s právními předpisy nebo statutem Kanceláře. Ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku se použijí obdobně.

(1) Správní rada je statutárním orgánem Kanceláře, který má 5 členů. Za správní radu jedná navenek jménem Kanceláře každý člen správní rady samostatně.

(2) Správní radě přísluší

a) volit ze svých členů a odvolávat předsedu a místopředsedu správní rady,

b) jmenovat a odvolávat výkonného ředitele a jeho zástupce,

c) spravovat aktiva Kanceláře,

d) schvalovat vnitřní organizační předpisy Kanceláře a jejich změny,

e) zajišťovat publikační, dokumentační a jiné činnosti související s činností Kanceláře,

f) schvalovat návrh na rozdělení aktiv z fondu zábrany škod na následující kalendářní rok a

g) rozhodovat o rozsahu oprávnění výkonného ředitele v oblasti správy aktiv ve fondu zábrany škod.

(3) Správní rada rozhoduje většinou hlasů všech svých členů. Správní rada se schází zpravidla jednou měsíčně, zasedání svolává její předseda nebo místopředseda.

(1) Kontrolní komise je kontrolním orgánem Kanceláře. Kontrolní komise dohlíží na výkon působnosti správní rady, na výkon činnosti Kanceláře a její hospodaření a na to, zda členové Kanceláře platí členské příspěvky v určené lhůtě a výši.

(2) Kontrolní komise má 3 členy a ze svých členů volí a odvolává svého předsedu. Člen kontrolní komise nesmí být současně členem správní rady, v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu ke Kanceláři a ani statutárním orgánem nebo jeho členem, ani členem dozorčího orgánu, ani prokuristou člena Kanceláře.

(3) Za účelem výkonu kontroly poskytne Kancelář členům kontrolní komise potřebné doklady a pravdivé a úplné informace o zjišťovaných skutečnostech. Stejné povinnosti mají členové Kanceláře, jestliže předmětem kontroly je výše členského příspěvku placeného tímto členem Kanceláře.

(4) Svá zjištění oznamuje kontrolní komise správní radě, která je projedná a přijme vhodná opatření. Týkají-li se tato opatření předmětu dohledu podle § 83, oznámí je správní rada bez zbytečného odkladu také České národní bance.

Výkonný ředitel může právně jednat k zajištění předmětu činnosti Kanceláře, a neurčí-li správní rada jinak, přijímat veškerá opatření a rozhodnutí nezbytná k zajištění řádné činnosti Kanceláře v době mezi zasedáními správní rady.

(1) Garanční fond se tvoří z

a) přijatých příspěvků za dobu bez pojištění odpovědnosti,

b) přijatého pojistného za hraniční pojištění,

c) přijatých členských příspěvků členů Kanceláře a

d) přijatých náhrad za plnění z garančního fondu.

(2) Výdaje související se zajištěním činnosti Kanceláře hradí Kancelář z členských příspěvků a z pojistného za hraniční pojištění. Výdaje související s uplatněním práva na příspěvky za dobu bez pojištění odpovědnosti a na náhrady za plnění z garančního fondu a s plněním z garančního fondu hradí Kancelář přednostně z příspěvků za dobu bez pojištění odpovědnosti a z náhrad za plnění z garančního fondu.

(3) Kancelář vytváří v rámci garančního fondu fond pro případ úpadku nebo likvidace pojišťovny, které bylo uděleno povolení k provozování pojištění odpovědnosti Českou národní bankou (dále jen „fond pro případ úpadku“), a to ve výši odpovídající hodnotě v riziku vlastních zdrojů Kanceláře na hladině spolehlivosti 99,5 % a v časovém horizontu 1 roku stanovené pro riziko úpadku nebo likvidace pojišťovny.

(4) Projekce peněžních toků v garančním fondu je založena na aktuálních a věrohodných informacích a reálných předpokladech o peněžních tocích v následujícím kalendářním roce a je prováděna za použití odpovídajících pojistněmatematických a statistických metod. Projekce zohledňuje veškeré přírůstky a úbytky aktiv nezbytných k plnění z garančního fondu.

(5) Výkonný ředitel Kanceláře předkládá finanční plán Kanceláře ke schválení shromáždění členů. Shromáždění členů schválí finanční plán Kanceláře nejpozději do 31. prosince a podle jeho závěrů určí výši členských příspěvků tak, aby Kancelář disponovala v následujícím kalendářním roce dostatkem aktiv na předpokládané plnění z garančního fondu.

(6) Výkonný ředitel čtvrtletně sleduje využívání aktiv podle finančního plánu Kanceláře a v případě nečekaného nepříznivého vývoje navrhuje shromáždění členů schválení mimořádných členských příspěvků v dostatečné výši pro zajištění plnění z garančního fondu. Shromáždění členů projedná tento návrh a určí mimořádné členské příspěvky v odpovídající výši.

Kancelář poskytuje z garančního fondu

a) plnění poškozenému za újmu vzniklou provozem nezjištěného vozidla, kterou je povinna nahradit nezjištěná osoba; plnění za škodu na věci nebo ušlý zisk vzniklý v souvislosti se škodou na věci poskytne Kancelář pouze tehdy, jestliže tato škoda přesáhla 10 000 Kč a jestliže v důsledku téže škodné události vznikla poškozenému těžká újma na zdraví, újma na zdraví trvalého charakteru, která ztěžuje společenské uplatnění, nebo újma vzniklá usmrcením,

b) plnění za újmu vzniklou provozem vozidla, kterou je povinen nahradit ten, jehož povinnost nahradit tuto újmu není kryta pojištěním odpovědnosti,

1. jde-li o vozidlo, k jehož provozu se vztahuje povinnost pojištění odpovědnosti, nebo

2. jde-li o vozidlo, k jehož provozu se nevztahuje povinnost pojištění odpovědnosti, stanoví-li tento zákon, že za újmu vzniklou provozem tohoto vozidla se poskytuje plnění z garančního fondu,

c) plnění za újmu vzniklou provozem cizozemského vozidla, kterou je povinen nahradit ten, jehož povinnost nahradit tuto újmu je kryta hraničním pojištěním,

d) plnění za újmu vzniklou provozem cizozemského vozidla, jehož řidiči nevzniká při provozu tohoto vozidla v České republice povinnost zajistit, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto hraničním pojištěním,

e) náhradní plnění z důvodu neplnění povinnosti pojistitelem, a to ve stejném rozsahu, jako je Kancelář povinna plnit podle písmen a) a b),

f) náhradní plnění z důvodu nezjištění vozidla nebo pojišťovny v případě škodné události v jiném členském státě, a to ve stejném rozsahu, jako je Kancelář povinna plnit podle písmen a) a b),

g) náhradní plnění z důvodu úpadku nebo likvidace pojišťovny,

h) plnění za újmu vzniklou provozem vozidla, které bylo odesláno z jiného členského státu do České republiky jako státu cílového určení, nebylo-li k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona a ke škodné události došlo ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy kupující vozidlo převzal, i když vozidlo nebylo v České republice registrováno.

(1) Kancelář poskytuje plnění podle § 62 písm. a), b) a d) až h) ve stejném rozsahu a za stejných podmínek, jako poskytuje pojistné plnění pojistitel.

(2) Nejvyšší hranicí plnění podle § 62 písm. a), b) a e) až h) při jedné škodné události jsou minimální limity pojistného plnění. Tím není dotčen § 20 odst. 1.

(3) Podmínkou vzniku práva na plnění z garančního fondu podle § 62 písm. a) je šetření škodné události Policií České republiky.

Je-li mezi Kanceláří a pojistitelem nebo mezi Kanceláří a státem sporné, kdo má poškozenému poskytnout plnění, poskytne poškozenému plnění Kancelář z garančního fondu. Tím není dotčeno její právo na náhradu za takto poskytnuté plnění.

(1) Z garančního fondu poskytuje Kancelář náhradní plnění, jestliže

a) pojistitel nebo jím ustanovený škodní zástupce nesdělil poškozenému do 3 měsíců ode dne oznámení škodné události, proč nelze ukončit její šetření a poskytnout pojistné plnění,

b) pojistitel se sídlem v jiném členském státě neustanovil v České republice škodního zástupce podle § 35, nebo

c) pojišťovna neustanovila v České republice škodního zástupce podle § 36.

(2) Náhradní plnění podle odstavce 1 písm. b) se poskytuje poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v České republice v případě škodné události vzniklé provozem vozidla, jestliže

a) pojištění odpovědnosti týkající se jeho provozu sjednal pojistitel provozující pojištění odpovědnosti na základě svobody dočasně poskytovat služby,

b) jde o tuzemské vozidlo a

c) škodná událost vznikla v členském státě, nebo ve třetím státě, který pojistitel vyznačil na zelené kartě.

(3) Náhradní plnění podle odstavce 1 písm. c) se poskytuje poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v České republice v případě škodné události vzniklé provozem vozidla, jestliže

a) pojištění odpovědnosti týkající se jeho provozu sjednala pojišťovna podle § 36,

b) jde o vozidlo s obvyklým stanovištěm v jiném členském státě a

c) škodná událost vznikla v členském státě, nebo ve třetím státě, jehož národní kancelář pojistitelů se připojila k systému zelených karet.

(4) Poškozený nemá právo na náhradní plnění, jestliže

a) již uplatnil právo na pojistné plnění u pojistitele podle § 35 odst. 1, který sjednal pojištění odpovědnosti týkající se provozu vozidla, jehož provozem vznikla újma, nebo u jeho škodního zástupce a jestliže do 3 měsíců ode dne uplatnění práva obdržel vyjádření některého z nich,

b) již uplatnil právo na pojistné plnění u pojišťovny podle § 36, která sjednala pojištění odpovědnosti týkající se provozu vozidla, jehož provozem vznikla újma, nebo u jejího škodního zástupce a jestliže do 3 měsíců ode dne uplatnění práva obdržel vyjádření některého z nich, nebo

c) bylo v dané věci zahájeno soudní řízení proti pojistiteli podle § 35 odst. 1 nebo proti pojišťovně podle § 36.

(1) Tomu, kdo uplatnil právo na náhradní plnění, poskytne Kancelář toto plnění do 2 měsíců ode dne, kdy bylo právo na náhradní plnění uplatněno, nebo mu v této lhůtě sdělí důvody, pro které náhradní plnění snižuje nebo pro které odmítá plnit. To neplatí, jestliže v této lhůtě pojistitel nebo pojišťovna podle § 36 přímo nebo prostřednictvím svého škodního zástupce poskytne tomu, kdo uplatnil právo na náhradní plnění, pojistné plnění za vzniklou újmu nebo mu sdělí důvody, pro které svoje plnění snižuje nebo pro které odmítá plnit.

(2) Je-li uplatněno právo na náhradní plnění, informuje o tom Kancelář bez zbytečného odkladu

a) pojistitele podle § 35 odst. 1 nebo pojišťovnu podle § 36 nebo jejich škodního zástupce podle § 35 nebo 36,

b) orgán pověřený vyřizováním náhradního plnění v členském státě sídla pojišťovny podle § 36, která sjednala pojištění odpovědnosti týkající se provozu vozidla, jehož provozem vznikla újma, a

c) toho, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla, je-li znám.

(3) Kancelář v informaci podle odstavce 2 potvrdí, že splní povinnost podle odstavce 1.

Z garančního fondu poskytuje Kancelář náhradní plnění poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v České republice v případě škodné události vzniklé provozem vozidla v jiném členském státě také tehdy, jestliže

a) nelze zjistit vozidlo, jehož provozem vznikla újma, nebo

b) do 2 měsíců ode dne vzniku škodné události nelze zjistit pojišťovnu, která je povinna poskytnout pojistné plnění za újmu vzniklou provozem vozidla.

(1) Z garančního fondu poskytuje Kancelář náhradní plnění poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v České republice v případě škodné události vzniklé provozem vozidla, jestliže

a) pojištění odpovědnosti sjednala pojišťovna, která je podle pravomocného rozhodnutí v úpadku nebo v likvidaci a která před rozhodnutím o úpadku nebo vstupem do likvidace provozovala pojištění odpovědnosti v členském státě,

b) jde o vozidlo s obvyklým stanovištěm v členském státě a

c) škodná událost vznikla v členském státě.

(2) Z garančního fondu poskytuje Kancelář náhradní plnění poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v třetím státě v případě škodné události vzniklé provozem vozidla, jestliže

a) pojištění odpovědnosti sjednala pojišťovna, která je podle pravomocného rozhodnutí v úpadku nebo v likvidaci a která před rozhodnutím o úpadku nebo vstupem do likvidace provozovala pojištění odpovědnosti v České republice, a

b) škodná událost vznikla v České republice.

(1) Tomu, kdo uplatnil právo na náhradní plnění, poskytne Kancelář toto plnění do 3 měsíců ode dne, kdy bylo právo na náhradní plnění uplatněno, nebo mu v této lhůtě sdělí důvody, pro které náhradní plnění snižuje nebo pro které odmítá plnit. Nelze-li šetření škodné události v této lhůtě ukončit, sdělí mu Kancelář v této lhůtě důvody. Vyplývá-li z dosavadních výsledků šetření škodné události, že poškozený má právo na náhradní plnění alespoň zčásti, poskytne mu Kancelář v této lhůtě částečné náhradní plnění a sdělí mu důvody.

(2) Kancelář zveřejní na svých internetových stránkách vzor formuláře pro uplatnění práva na náhradní plnění.

(3) Je-li uplatněno právo na náhradní plnění, které se týká škodné události vzniklé provozem vozidla s obvyklým stanovištěm v jiném členském státě, informuje o tom Kancelář bez zbytečného odkladu pojišťovnu, která sjednala pojištění odpovědnosti a která je podle pravomocného rozhodnutí v úpadku nebo v likvidaci, a příslušný orgán jejího domovského členského státu podle zákona upravujícího pojišťovnictví. Kancelář má právo požadovat od příslušného orgánu, pojišťovny, jejího škodního zástupce, správce, likvidátora nebo příslušných orgánů členských států informace nezbytné k šetření její povinnosti poskytnout náhradní plnění.

(1) Informuje-li příslušný orgán jiného členského státu tuzemskou pojišťovnu nebo pobočku pojišťovny ze třetího státu, které bylo odňato povolení České národní banky k provozování pojištění odpovědnosti a která je na základě pravomocného rozhodnutí v úpadku nebo v likvidaci, o tom, že bylo uplatněno právo na náhradní plnění z důvodu jejího úpadku nebo likvidace, sdělí tuzemská pojišťovna nebo pobočka pojišťovny ze třetího státu bez zbytečného odkladu tomuto orgánu, zda tomu, kdo uplatnil právo na náhradní plnění, poskytne pojistné plnění, nebo důvody, pro které pojistné plnění snižuje nebo pro které odmítá plnit. To platí obdobně pro správce nebo likvidátora takové pojišťovny.

(2) Kancelář sděluje členům Rady kanceláří a příslušným orgánům pro odškodnění v jiných členských státech údaje o tuzemské pojišťovně nebo pobočce pojišťovny z třetího státu, které bylo odňato povolení České národní banky k provozování pojištění odpovědnosti a která je podle pravomocného rozhodnutí v úpadku nebo v likvidaci.

(1) Poskytne-li Kancelář plnění z garančního fondu, má právo na náhradu toho, co plnila, vůči

a) tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla, jde-li o plnění podle § 62 písm. a), b) nebo h); dluh odpovídající této pohledávce včetně nákladů spojených s pověřením jiné osoby vyřízením případu a poskytnutím plnění plní společně a nerozdílně všichni, kdo jsou povinni nahradit vzniklou újmu,

b) provozovateli motorsportu, jde-li o plnění podle § 62 písm. b) za újmu vzniklou provozem vozidla při jeho účasti na motorsportu,

c) garančnímu fondu nebo příslušné národní kanceláři pojistitelů v jiném státě, jde-li o plnění podle § 62 písm. d),

d) orgánu pověřenému vyřizováním náhradního plnění v členském státě sídla pojišťovny podle § 36, která sjednala pojištění odpovědnosti týkající se provozu vozidla, jehož provozem vznikla újma, jde-li o plnění podle § 62 písm. e), nebo

e) orgánu pověřenému vyřizováním náhradního plnění v jiném členském státě, jde-li o plnění podle § 62 písm. g).

(2) Poskytne-li Kancelář z garančního fondu plnění podle § 62 písm. f), má právo na náhradu toho, co plnila, vůči garančnímu fondu v členském státě, v němž

a) došlo ke škodné události, jestliže nelze zjistit vozidlo, jehož provozem vznikla újma, nebo jestliže újma vznikla provozem vozidla, které má obvyklé stanoviště ve třetím státě, nebo

b) má vozidlo, jehož provozem vznikla újma, obvyklé stanoviště, jestliže nelze zjistit pojišťovnu, která sjednala pojištění odpovědnosti týkající se provozu tohoto vozidla.

(3) Poskytne-li Kancelář z garančního fondu plnění, které bylo mezi ní a pojistitelem nebo mezi ní a státem sporné podle § 64, a vyplyne-li z dalšího šetření, že plnění měl poskytnout pojistitel nebo stát, má Kancelář právo na náhradu toho, co plnila, vůči pojistiteli nebo státu.

(4) Poskytne-li Kancelář plnění z garančního fondu podle § 62 písm. e) a f), přecházejí na ni práva poškozeného vůči tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla, a vůči pojistiteli podle § 34 nebo § 35 odst. 1 nebo vůči pojišťovně podle § 36, kteří jsou povinni poskytnout plnění za tuto újmu.

(5) Poskytne-li Kancelář plnění z garančního fondu podle § 62 písm. g), přecházejí na ni práva poškozeného vůči tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla, a vůči pojišťovně, která je povinna poskytnout pojistné plnění za tuto újmu, s výjimkou práva poškozeného vůči pojistníkovi nebo pojištěnému, který je povinen nahradit újmu, a to v rozsahu, ve kterém je povinnost pojištěného nahradit újmu kryta pojištěním odpovědnosti, které sjednala pojišťovna, která je podle pravomocného rozhodnutí v úpadku nebo v likvidaci.

(6) Pohledávka Kanceláře na náhradu za plnění z garančního fondu a pohledávka, která na Kancelář přešla v důsledku poskytnutí plnění z garančního fondu, se v případě insolvenčního řízení dlužníka považuje za přihlášenou podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení.

(1) Poskytne-li orgán pověřený vyřizováním náhradního plnění v jiném členském státě poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v tomto členském státě náhradní plnění z důvodu neplnění povinnosti pojistitelem nebo náhradní plnění z důvodu nezjištěného vozidla nebo pojišťovny za újmu vzniklou provozem tuzemského vozidla, poskytne mu Kancelář z garančního fondu náhradu za toto plnění bez zbytečného odkladu poté, co tento orgán právo na náhradu uplatní.

(2) Poskytne-li orgán pověřený vyřizováním náhradního plnění v jiném členském státě poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v tomto členském státě náhradní plnění z důvodu úpadku nebo likvidace pojišťovny za újmu vzniklou provozem vozidla, jehož pojištění odpovědnosti sjednala pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování pojištění odpovědnosti Českou národní bankou a která je podle pravomocného rozhodnutí v úpadku nebo v likvidaci, poskytne mu Kancelář z garančního fondu náhradu za toto plnění v přiměřené lhůtě, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy tento orgán právo na náhradu uplatní.

(1) Kancelář vytváří fond zábrany škod, který se použije pro zábranu škod vznikajících provozem vozidel.

(2) Fond zábrany škod je tvořen z

a) odvodů z přijatého pojistného podle odstavce 3,

b) výnosů z investování dočasně volných aktiv tohoto fondu a dalších aktiv podle § 58 odst. 2 písm. f) za předcházející kalendářní rok a

c) odvodu podle odstavce 4 v daném kalendářním roce.

(3) Člen Kanceláře odvádí do fondu zábrany škod 3 % z ročního přijatého pojistného z pojištění odpovědnosti za každý kalendářní rok. Příspěvek do fondu zábrany škod platí člen Kanceláře ve čtvrtletních splátkách, přičemž splátka za první čtvrtletí každého kalendářního roku je splatná do 30. dubna, za druhé čtvrtletí do 31. července, za třetí čtvrtletí do 31. října a za čtvrté čtvrtletí do 31. ledna bezprostředně následujícího kalendářního roku.

(4) Kancelář rozhodne o odvodu aktiv z garančního fondu do fondu zábrany škod až do výše rozdílu mezi příjmy a výdaji garančního fondu za uplynulý kalendářní rok při zohlednění finančního plánu Kanceláře.

(1) Aktiva ve fondu zábrany škod se použijí pouze na úhradu výdajů spojených s

a) pořízením techniky nebo věcných prostředků potřebných pro činnost základních složek integrovaného záchranného systému a ostatních složek integrovaného záchranného systému poskytujících plánovanou pomoc na vyžádání v oblasti zábrany a prevence škod z provozu vozidel,

b) úpravou technologií a provozem operačních a informačních středisek hasičského záchranného sboru v souvislosti s poskytováním nezbytné pomoci motoristům,

c) realizací programů podle prioritních opatření bezpečnosti silničního provozu schválených vládou,

d) realizací programů prevence škod z provozu vozidel a

e) administrativním a organizačním zajištěním činnosti komise fondu zábrany škod a zajištění odborného posuzování žádostí o poskytnutí aktiv z fondu zábrany škod podle písmen c) a d) a kontroly jejich čerpání.

(2) Z aktiv ve fondu zábrany škod se v daném kalendářním roce poskytne

a) nejméně 60 % hasičskému záchrannému sboru a jednotkám sboru dobrovolných hasičů obcí, přičemž nejméně 20 % z této částky se poskytne jednotkám sborů dobrovolných hasičů obcí; tato částka se poskytuje

1. hasičskému záchrannému sboru k úhradě jeho nákladů podle odstavce 1 písm. a) a b) a

2. jednotkám sborů dobrovolných hasičů obcí k úhradě nákladů podle odstavce 1 písm. a),

b) nejméně 15 % dalším složkám integrovaného záchranného systému a nejméně 15 % na realizaci programů podle odstavce 1 písm. c) a d) a

c) nejvýše 2 % k úhradě výdajů podle odstavce 1 písm. e).

(3) Příjemce aktiv z fondu zábrany škod poskytne komisi fondu zábrany škod na její žádost informace a doklady týkající se použití těchto aktiv a umožní jí provedení kontroly jejich použití. Nedoloží-li příjemce aktiv z fondu zábrany škod jejich použití nebo poruší-li účel jejich použití, vrátí je do fondu zábrany škod.

(1) Komise fondu zábrany škod je orgánem Kanceláře pro tvorbu programů prevence škod a pro rozdělování aktiv ve fondu zábrany škod.

(2) Komise má 9 členů a je složena ze 2 členů, které jmenuje a odvolává generální ředitel hasičského záchranného sboru, z 1 člena, kterého jmenuje a odvolává policejní prezident, z 1 člena, kterého jmenuje a odvolává ministr vnitra, z 1 člena, kterého jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví, z 1 člena, kterého jmenuje a odvolává ministr dopravy, a ze 3 členů volených shromážděním členů. Komise fondu zábrany škod ze svých členů volí a odvolává předsedu a zástupce předsedy. Činnost komise fondu zábrany škod řídí předseda nebo v jeho nepřítomnosti zástupce předsedy. Komise fondu zábrany škod je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň dvě třetiny jejích členů, a rozhoduje většinou hlasů přítomných členů.

(3) Výkon funkce člena komise fondu zábrany škod se považuje za překážku v práci z důvodu jiného úkonu v obecném zájmu.

(4) Komise fondu zábrany škod

a) zpracovává návrh na rozdělení aktiv z fondu zábrany škod na následující kalendářní rok,

b) stanoví programy prevence škod z provozu vozidel,

c) stanoví kritéria hodnocení návrhů podle písmene a),

d) schvaluje vnitřní předpisy týkající se její činnosti,

e) předkládá správní radě návrh rozhodnutí o oprávnění výkonného ředitele v oblasti správy aktiv ve fondu zábrany škod a

f) provádí kontrolu čerpání aktiv ve fondu zábrany škod.

(5) Návrh podle odstavce 4 písm. a) předkládá komise fondu zábrany škod ke schválení správní radě. Správní rada si před schválením návrhu vyžádá stanoviska Ministerstva vnitra a Ministerstva dopravy; k zaujetí stanoviska jim poskytne lhůtu nejméně 30 dní.

(6) Komise fondu zábrany škod zpracuje do 30. června zprávu o činnosti fondu zábrany škod za předchozí kalendářní rok a zároveň ji zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zpráva obsahuje informace o činnosti komise fondu zábrany škod podle odstavce 4 a o použití aktiv z fondu zábrany škod v roce, za který se zpráva zpracovává.

(1) Kancelář v rámci své činnosti podle § 49 jedná s odbornou péčí a postupuje obezřetně, zejména neprovádí tuto činnost způsobem, který poškozuje majetek jí svěřený třetími osobami nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu.

(2) Vnitřní poměry Kanceláře upraví její statut a další vnitřní předpisy Kanceláře.

(1) Kancelář zavede opatření k vyloučení vzniku nepřiměřeného rizika vyplývajícího ze selhání poskytovatele externě zajišťované činnosti Kanceláře a zajistí jeho součinnost s Kanceláří a s Českou národní bankou a přístup orgánů Kanceláře, orgánu dohledu, kterému Kancelář podléhá, a auditora podle § 51 odst. 1 k údajům o takto zajištěné činnosti.

(2) Kancelář informuje předem Českou národní banku o svém rozhodnutí externě zajistit svoji činnost podle § 9 odst. 1, § 62 nebo § 78 až 80. O následném závažném vývoji takto zajištěné činnosti informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu.

(1) Kancelář vytváří rezervy k závazkům týkajícím se plnění z garančního fondu, které dosud nebyly nahlášeny nebo uhrazeny (dále jen „rezervy na plnění z garančního fondu“). Jejich výše se stanoví pojistněmatematickými metodami v souladu s podmínkami stanovenými pro tvorbu technických rezerv podle zákona upravujícího pojišťovnictví.

(2) Kancelář postupuje při výpočtu rezerv na plnění z garančního fondu a fondu pro případ úpadku obezřetným, spolehlivým a objektivním způsobem a využívá k tomu informace z finančních trhů a informace od svých členů. Výpočet těchto rezerv musí být s těmito údaji a informacemi v souladu.

(1) Kancelář zavede a udržuje účinný systém zajišťující výkon pojistněmatematických činností, který zahrnuje zajišťování přiměřenosti používaných metodik, podkladových modelů, dat a předpokladů aplikovaných při výpočtech rezerv na plnění z garančního fondu, fondu pro případ úpadku a odhadu budoucích škod v rámci projekce peněžních toků.

(2) Výkonem pojistněmatematických činností může Kancelář pověřit pouze osobu, která má znalosti z oblasti pojistné a finanční matematiky a odborné znalosti a zkušenosti s profesními a dalšími standardy odpovídajícími vykonávané činnosti tak, aby byly vykonávány osobami se znalostmi a zkušenostmi přiměřenými povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností Kanceláře.

Kancelář

a) investuje pouze do aktiv, jejichž rizika je schopna řádně identifikovat a řídit a odpovídajícím způsobem je zohlednit při posuzování svých celkových potřeb, a proto průběžně vyhodnocuje dopad rizikových faktorů na své investice a investuje tak, aby zajistila bezpečnost, likviditu a ziskovost celkového portfolia; umístění těchto aktiv nesmí omezit jejich dostupnost,

b) aktiva určená k vyrovnání závazků investuje způsobem, jenž je přiměřený povaze a trvání závazků z provozované činnosti,

c) diverzifikuje své investice tak, aby nedocházelo k nadměrné závislosti na určitém aktivu, emitentovi nebo skupině osob, zeměpisné oblasti nebo k nadměrnému nahromadění rizika v portfoliu jako celku, přičemž investice do aktiv vydaných stejným emitentem nebo emitenty patřícími do stejné skupiny nesmí vystavit Kancelář nadměrné koncentraci rizik,

d) v případě investování do aktiv, která nejsou obchodována na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu podle zákona upravujícího kapitálový trh, nepřekračuje jeho obezřetnou úroveň a

e) derivátové smlouvy sjednává pouze za podmínky, že závazky z nich vyplývající přispívají ke snižování rizik nebo usnadňují efektivní správu portfolia; písmena a), c) a d) se v takovém případě použijí obdobně.

(1) Kancelář zpracuje účetní závěrku a předloží ji ke schválení shromáždění členů, vypracuje výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví, jejíž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem, a zveřejní ji způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 4 měsíců ode dne skončení účetního období.

(2) Kancelář zveřejňuje na svých internetových stránkách informace o sobě, svých členech a o své činnosti.

(3) Informace podle odstavce 2 zveřejňuje Kancelář podle stavu ke dni 31. března, 30. června, 30. září a 31. prosince. Kancelář nezveřejní informaci, která je citlivá nebo důvěrná. Platí, že informace je citlivá, jestliže by jejím zveřejněním mohlo být poškozeno postavení Kanceláře. Platí, že informace je důvěrná, jestliže je Kancelář povinna zachovávat o ní mlčenlivost.

(4) Rozsah, formu a lhůty zveřejňování informací podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

(1) Kancelář poskytuje České národní bance informace o sobě, své finanční situaci a o své činnosti, a to podle stavu ke dni 31. března, 30. června, 30. září a 31. prosince. Tyto informace musejí být přesné, úplné ve všech podstatných ohledech, relevantní a srozumitelné.

(2) Kancelář poskytuje České národní bance informace o plnění informačních povinností pojistitelů podle § 38 odst. 1 a 4, a to podle stavu ke dni 31. března, 30. června, 30. září a 31. prosince.

(3) Kancelář předkládá České národní bance svoji výroční zprávu ve lhůtě podle § 81 odst. 1.

(4) Kancelář informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o změně svého statutu.

(5) Rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavců 1 a 2 stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(1) Dohled nad činností Kanceláře vykonává Česká národní banka.

(2) Předmětem dohledu nad činností Kanceláře je

a) provozování hraničního pojištění,

b) tvorba rezerv a fondu pro případ úpadku,

c) tvorba, použití a plnění z garančního fondu podle § 61 a 62 a správa aktiv podle § 80,

d) plnění povinností souvisejících s příspěvkem za dobu bez pojištění odpovědnosti a

e) plnění informačních povinností podle § 38, 43 a 82.

Dohled je založen na prospektivním přístupu přiměřeném povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností Kanceláře. Dohled je vykonáván transparentním a odpovědným způsobem. Při výkonu dohledu nad činností Kanceláře se Česká národní banka obdobně řídí ustanoveními zákona upravujícího pojišťovnictví týkajícími se dohledu nad činností pojišťoven.

(1) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu porušení povinnosti, může podle povahy a závažnosti zjištěného nedostatku Kanceláři uložit, aby v určené lhůtě zjednala nápravu.

(2) Kancelář bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku o odstranění nedostatku a o způsobu zjednání nápravy.

(1) Provozovatel tuzemského vozidla se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 6 odst. 1 nezajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti.

(2) Pořadatel motorsportu se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 8 odst. 1 nezajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem vozidel při motorsportu bylo kryto pojištěním motorsportu.

(3) Řidič cizozemského vozidla se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 9 odst. 1 nezajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto hraničním pojištěním.

(4) Pojistitel se dopustí přestupku tím, že

a) uzavře pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti, která zajišťuje nižší úroveň pojistné ochrany poškozených, než stanoví § 13 až 15, § 17 až 19 nebo § 21,

b) nesdělí údaje v rozsahu nebo způsobem podle § 38 odst. 1 nebo 4 nebo § 40,

c) v rozporu s § 2797 odst. 1 občanského zákoníku nezahájí bez zbytečného odkladu šetření škodné události nebo řádně a včas nesdělí výsledky šetření osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění, nebo

d) při šetření pojistné události nesdělí oznamovateli ve stanovené lhůtě důvody, pro které nemohl ukončit šetření, podle § 2798 odst. 2 občanského zákoníku.

(5) Kancelář se dopustí přestupku tím, že

a) uzavře pojistnou smlouvu o hraničním pojištění, která zajišťuje nižší úroveň pojistné ochrany poškozených, než stanoví § 9 odst. 2, § 13 až 15, § 17, 18 nebo 21,

b) v rozporu s § 38 odst. 2, § 39 nebo § 40 odst. 3 neposkytne údaj o vzniku, době přerušení, změně nebo zániku pojištění odpovědnosti Ministerstvu dopravy, pojistiteli, orgánu příslušnému k zápisu údajů a jejich změn v registru silničních vozidel, orgánu příslušnému k projednání přestupku nebo orgánu příslušnému k projednání jednání, které má znaky přestupku,

c) poruší informační povinnost podle § 43 odst. 1,

d) neposkytne poškozenému plnění podle § 63 odst. 1,

e) v rozporu s § 66 odst. 1 nebo § 69 odst. 1 nesdělí tomu, kdo uplatnil právo na náhradní plnění, ve stanovené lhůtě důvody, pro které plnění snižuje nebo pro které odmítá plnit,

f) nesplní některou z informačních povinností podle § 82 nebo § 85 odst. 2,

g) nesplní opatření k nápravě podle § 85 odst. 1, nebo

h) se v její činnosti opakují nedostatky, pro které jí Česká národní banka uložila opatření k nápravě.

(6) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 3,

b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, nebo

c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 nebo 5.

(1) Přestupky podle § 86 odst. 1 až 3 projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze úřad jeho městské části, nestanoví-li Statut hlavního města Prahy, že tyto přestupky projednávají pouze úřady některých městských částí. Za přestupek podle § 86 odst. 1 nebo 3 může uložit pokutu příkazem na místě také Policie České republiky, nebo Vojenská policie při plnění úkolů podle zákona o Vojenské policii, je-li pachatelem osoba podle § 3 písm. b) nebo c) zákona o Vojenské policii.

(2) Přestupky podle § 86 odst. 4 a 5 projednává Česká národní banka.

(3) Místní příslušnost správního orgánu k projednání přestupku podle § 86 odst. 1 až 3 se řídí místem trvalého pobytu fyzické osoby podezřelé z přestupku, popřípadě místem jejího pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince, nebo místem sídla právnické nebo podnikající fyzické osoby podezřelé z přestupku.

(1) Osoby provádějící dohled nad činností Kanceláře zachovávají mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděly při své činnosti v rámci výkonu dohledu s výjimkou skutečností sdělovaných v zobecněné nebo celkové podobě, ze které není možno identifikovat jednotlivou osobu, které se skutečnost týká. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu. Povinnost zachovávat mlčenlivost platí i pro členy poradních orgánů a další osoby zúčastněné při výkonu dohledu.

(2) Osoby podle odstavce 1 nesmějí využívat informace, které získaly při výkonu své funkce nebo svého zaměstnání, pro sebe ani pro jiného.

Členové orgánů Kanceláře a její zaměstnanci, jakož i osoby činné pro Kancelář, zachovávají mlčenlivost o činnosti Kanceláře a ve věcech s ní souvisejících, s výjimkou informací podaných v zobecněné nebo celkové podobě a informací předávaných Kanceláří podle tohoto zákona nebo z rozhodnutí Kanceláře. Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu.

(1) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 88 nebo 89 není poskytnutí informací vyňatých z této povinnosti podle zákona upravujícího pojišťovnictví.

(2) Za účelem předcházení vzniku škodných událostí v provozu na pozemních komunikacích a prevence a odhalování pojistného podvodu a dalšího protiprávního jednání se Kancelář a pojišťovny vzájemně informují a sdílejí informace o skutečnostech týkajících se pojištění odpovědnosti a jeho zprostředkování, včetně informací o zmocněncích účastníků pojištění a dalších osobách zúčastněných na škodné nebo pojistné události.

(3) Kancelář přistupuje k údajům sděleným jinými osobami nebo orgány veřejné moci tak, jako by šlo o údaje z její vlastní činnosti.

(1) Kancelář umožní na základě písemné žádosti osoby, která prokáže právní zájem, po ukončení šetření škodné události nahlížet této osobě do spisu vedeného Kanceláří v souvislosti s touto událostí nebo obdobného záznamu o průběhu šetření škodné události a pořizovat z něho kopie, a to z těch záznamů, které se týkají důvodu zamítnutí poskytnutí plnění nebo jeho výpočtu. Tím není dotčena povinnost Kanceláře zachovávat mlčenlivost o skutečnostech podle § 89 a 90.

(2) Kancelář žádosti podle odstavce 1 nevyhoví, jestliže jí na základě jejího písemného dotazu příslušný orgán z důvodu ohrožení trestního řízení nebo projednávání přestupku s nahlížením do spisu pojišťovny sdělí písemně svůj nesouhlas. Kancelář odešle tento dotaz příslušnému orgánu do 30 dnů ode dne podání žádosti podle odstavce 1, jestliže bylo v souvislosti se škodnou událostí zahájeno trestní řízení nebo řízení o přestupku.

Generali Česká pojišťovna a.s. předloží Kanceláři vždy do 31. března zprávu o výkonu práv a povinností vzniklých ze zákonného pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou provozem motorového vozidla podle právní úpravy účinné přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), včetně vyúčtování této činnosti.

(1) Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se limit pojistného plnění u pojistných smluv o pojištění odpovědnosti uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona s limitem pojistného plnění nižším, než je minimální limit pojistného plnění podle § 14 odst. 1 nebo § 15 odst. 1, zvyšuje na úroveň stanovenou tímto zákonem.

(2) Ustanovení § 13 odst. 4 a 5 se v souvislosti se zvýšením limitu pojistného plnění podle odstavce 1 použijí obdobně.

(1) Práva a povinnosti vyplývající ze škodných událostí vzniklých provozem vozidla, které nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to i v případě, že ke vzniku práva nebo povinnosti došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Lhůty podle zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které počaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejsou tímto zákonem dotčeny.

(3) Pro prokazování předcházejícího škodného průběhu u pojistných smluv, u kterých byl návrh na jejich uzavření podán přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije potvrzení o době trvání pojištění odpovědnosti podle § 13 odst. 1 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Při vydávání zelených karet a při poskytování údajů pojistitel před prvním dnem osmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona postupuje podle § 3 odst. 3 a § 15 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Při provozu vozidla na pozemní komunikaci postupuje jeho řidič a Policie České republiky před prvním dnem osmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona podle § 17 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5) Při zohlednění předcházejícího škodného průběhu pojištění odpovědnosti pojistitel do doby použitelnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie vydaného podle čl. 16 směrnice 2009/103/ES, ve znění směrnice (EU) 2021/2118, postupuje podle § 3b odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(6) Výši denní sazby příspěvku za provoz bez pojištění odpovědnosti pro druhy vozidel, k jejichž provozu se přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nevztahovala povinnost pojištění odpovědnosti, Ministerstvo financí stanoví nejdéle po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného pro pojištění odpovědnosti z provozu vozidla u motocyklů se zdvihovým objemem spalovacího motoru do 50 cm3.

(1) Česká kancelář pojistitelů podle zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za Kancelář podle tohoto zákona. Svoji činnost uvede do souladu s tímto zákonem do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Škodní zástupci ustanovení podle zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za škodní zástupce podle tohoto zákona.

(3) Garanční fond a fond zábrany škod podle zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za garanční fond a fond zábrany škod podle tohoto zákona.

(4) Využití aktiv ve fondech spravovaných Kanceláří přijatých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona řídí tímto zákonem.

Zrušují se:

1. Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).

2. Zákon č. 307/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).

3. Část jedenáctá zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

4. Část sedmnáctá zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.

5. Část první zákona č. 47/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

6. Část patnáctá zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).

7. Část devátá zákona č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem.

8. Část padesátá pátá zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím.

9. Část první zákona č. 137/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

10. Část čtrnáctá zákona č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky.

11. Část čtvrtá zákona č. 278/2009 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojišťovnictví.

12. Část padesátá šestá zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu.

13. Část dvanáctá zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů.

14. Část třináctá zákona č. 18/2012 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky.

15. Část první zákona č. 160/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

16. Část druhá zákona č. 239/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

17. Část dvacátá šestá zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva.

18. Zákon č. 354/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

19. Část čtvrtá zákona č. 304/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

20. Část čtvrtá zákona č. 63/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

21. Část šedesátá devátá zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích.

22. Část první zákona č. 293/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

23. Část čtvrtá zákona č. 49/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

24. Část pátá zákona č. 432/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

25. Část druhá zákona č. 278/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.

26. Vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).

27. Vyhláška č. 429/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).

28. Vyhláška č. 309/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění vyhlášky č. 429/2002 Sb.

29. Vyhláška č. 186/2008 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.

30. Vyhláška č. 417/2017 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.

31. Vyhláška č. 425/2021 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 16 odst. 3 a § 25, která nabývají účinnosti dnem 23. dubna 2024, a ustanovení § 38 odst. 1, § 40 odst. 2 a § 44 odst. 1, která nabývají účinnosti prvním dnem osmého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Pekarová Adamová v. r.

Pavel v. r.

Fiala v. r.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění (kodifikované znění), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2118.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (přepracované znění), ve znění směrnic a nařízení Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU, 2012/23/EU, 2013/23/EU, 2013/58/EU, 2014/51/EU, (EU) 2016/2341, (EU) 2017/2402, (EU) 2018/843, (EU) 2019/2177.

2) Čl. 4 a příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly.