Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních a právních čekatelů a o odborné justiční zkoušce a odborné závěrečné zkoušce právních čekatelů

(1) Uchazeč se podrobí přijímacímu pohovoru, jehož cílem je celkové zhodnocení předpokladů uchazeče pro přijetí do přípravné služby. Přijímací pohovor provádí komise složená ze soudců nebo státních zástupců působících v obvodu příslušného krajského soudu nebo příslušného krajského státního zastupitelství. Předsedu a členy komise jmenuje předseda krajského soudu nebo krajský státní zástupce tak, aby komise měla lichý počet členů. Přijímacího pohovoru se účastní Radou Justiční akademie pověřený zástupce Justiční akademie (dále jen „zástupce Justiční akademie“), který se na závěr přijímacího pohovoru písemně vyjádří k jeho výsledku.

(2) Obsah přijímacího pohovoru a kritéria pro jeho hodnocení stanoví předseda krajského soudu nebo krajský státní zástupce na základě metodiky připravené Justiční akademií a schválené ministerstvem.

(3) Součástí přijímacího pohovoru je předpokládané určení okresního soudu nebo okresního státního zastupitelství, u něhož bude čekatel vykonávat přípravnou službu.

(4) Výsledek přijímacího pohovoru se hodnotí stupni „navrhuje se k přijetí“ nebo „nenavrhuje se k přijetí“.

(5) Výsledek přijímacího pohovoru předkládá komise spolu se stručným celkovým zhodnocením a jeho odůvodněním a s písemným vyjádřením zástupce Justiční akademie předsedovi krajského soudu nebo krajskému státnímu zástupci.

(6) Přihlášky uchazečů, kteří byli u přijímacího pohovoru hodnoceni stupněm „navrhuje se k přijetí“, zašle neprodleně předseda krajského soudu nebo krajský státní zástupce spolu s připojenými doklady odbornému psychologickému pracovišti (§ 6 odst. 3) k provedení vyšetření uchazeče.

(7) Uchazeče hodnocené u přijímacího pohovoru stupněm „nenavrhuje se k přijetí“ předseda krajského soudu nebo krajský státní zástupce z výběrového řízení vyřadí. Písemné oznámení o vyřazení se doručí uchazeči.

(1) Cílem vyšetření je posouzení vlastností a dalších osobnostních předpokladů uchazeče pro výkon funkce soudce nebo funkce státního zástupce (dále jen „osobnostní způsobilost“); požadavky na osobnostní způsobilost uchazečů určuje ministerstvo s přihlédnutím k poznatkům získaným od Justiční akademie, soudů a státních zastupitelství. Výsledek vyšetření je jedním z podkladů pro přijetí uchazeče do přípravné služby.

(2) Vyšetření zajišťuje předseda krajského soudu nebo krajský státní zástupce.

(3) Vyšetření provádějí odborná psychologická pracoviště, jejichž výběr provádí ministerstvo.

(4) Výsledek vyšetření uchazeče se hodnotí stupni „doporučuje se“, „doporučuje se s výhradou“ a „nedoporučuje se“.

(1) Odborné psychologické pracoviště zašle neprodleně výsledky vyšetření spolu s přihláškou a připojenými doklady příslušnému předsedovi krajského soudu nebo příslušnému krajskému státnímu zástupci k dalšímu postupu.

(2) Za účelem zjištění podrobnější informace o výsledku vyšetření uchazeče požádá příslušný předseda krajského soudu nebo příslušný krajský státní zástupce o vyjádření odborné psychologické pracoviště, které vyšetření uchazeče provedlo.

(3) Podrobnější informace o výsledku vyšetření uchazeče je odborné psychologické pracoviště oprávněno sdělit pouze na základě předchozího písemného souhlasu uchazeče, o jehož vyšetření se jedná, a to v rozsahu uchazečem v písemném souhlasu vymezeném; přitom je třeba dbát důsledné ochrany osobních údajů podle zvláštního právního předpisu5a).

(1) Uchazeče přijímá do přípravné služby příslušný předseda krajského soudu nebo příslušný krajský státní zástupce, přitom přihlíží k výsledkům předchozích etap výběrového řízení a k vyjádření zástupce Justiční akademie při přijímacím pohovoru (§ 5 odst. 1 a 5); v případě přijetí uchazeče určí též místo výkonu přípravné služby. Přijetí nebo nepřijetí uchazeče do přípravné služby předsedou krajského soudu nebo krajským státním zástupcem je konečné a nelze proti němu podat opravný prostředek.

(2) Písemné oznámení o přijetí nebo nepřijetí do přípravné služby se uchazeči doručí. Je-li jediným důvodem nepřijetí uchazeče nedostatek volných funkčních míst, musí být tato okolnost v písemném oznámení o nepřijetí do přípravné služby uvedena. V případě, že nedojde k přijetí uchazeče do přípravné služby, spolu s doručením oznámení se uchazeči vrátí též přihláška a připojené doklady.

(3) Předseda krajského soudu nebo krajský státní zástupce zašle bez zbytečného odkladu seznam přijatých čekatelů ministerstvu a Justiční akademii.

(1) Průběh přípravné služby se řídí věcným a časovým plánem přípravné služby (dále jen „plán přípravné služby“).

(2) Plán přípravné služby musí být zaměřen tak, aby odborná příprava čekatele pro výkon funkce soudce nebo státního zástupce sloužila zejména k

a) prohloubení odborných znalostí čekatele o hmotném i procesním právu,

b) rozvíjení schopností čekatele aplikovat právní předpisy v konkrétní věci,

c) získání znalostí o jednotlivých agendách vedených soudy nebo státním zastupitelstvím a o jejich výkonu,

d) osvojení si procesních postupů a návyků nezbytných pro výkon funkce soudce nebo státního zástupce,

e) seznámení se s etickými principy vztahujícími se k výkonu funkce soudce a státního zástupce.

(1) Přípravná služba se vykonává především u okresních soudů, okresních státních zastupitelství, krajských soudů a krajských státních zastupitelství.

(2) Na základě dohody s čekatelem7) a s příslušnými orgány nebo osobami může být v souladu s plánem přípravné služby část přípravné služby vykonána u vrchního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, vrchního státního zastupitelství a Nejvyššího státního zastupitelství, popřípadě i u advokáta, notáře, soudního exekutora, Služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky, finančního či katastrálního úřadu nebo jiného správního úřadu.

(3) V souladu s plánem přípravné služby vykonává čekatel přípravnou službu postupně nejméně po dobu 24 měsíců u okresního soudu nebo u okresního státního zastupitelství, po dobu 6 měsíců u krajského soudu nebo krajského státního zastupitelství a podle potřeby nejvýše po dobu 6 měsíců u dalších orgánů. Předseda krajského soudu nebo krajský státní zástupce může podle potřeby zabezpečení plánu přípravné služby prodloužit nebo zkrátit dobu výkonu přípravné služby u krajského soudu nebo krajského státního zastupitelství, ne však o více než dva měsíce. Minimální doba výkonu přípravné služby u okresního soudu nebo okresního státního zastupitelství nesmí být tímto opatřením dotčena.

(4) V případě započtení doby předchozího výkonu právnické činnosti8) se doby výkonu přípravné služby podle odstavce 3 upraví úměrně zkrácení celkové doby přípravné služby.

(5) Součástí přípravné služby jsou adaptační kurzy, semináře a přednášky, organizované Justiční akademií, a soustředění a cvičení, organizovaná krajskými soudy a krajskými státními zastupitelstvími. Adaptační kurz je zaměřen na seznámení čekatele s průběhem přípravné služby a se základními právními předpisy upravujícími činnost soudů a státních zastupitelství. Adaptační kurz organizovaný Justiční akademií probíhá v prvních šesti měsících přípravné služby.

(1) Průběh přípravné služby koordinuje a na její výsledky dohlíží poradní sbor pro výchovu čekatelů (dále jen „poradní sbor“) ve spolupráci s Justiční akademií.

(2) Poradní sbor je poradním orgánem předsedy krajského soudu nebo krajského státního zástupce. Má tři až pět členů jmenovaných s jejich souhlasem na dobu tří let ze soudců působících v obvodu krajského soudu předsedou krajského soudu nebo ze státních zástupců působících v obvodu krajského státního zastupitelství krajským státním zástupcem. Poradní sbor se schází dle potřeby, nejméně však jednou za půl roku.

(3) Poradní sbor vypracuje po skončení prvního a druhého roku přípravné služby návrh hodnocení čekatele. Po skončení přípravné služby vypracuje poradní sbor návrh závěrečného hodnocení čekatele. Návrh závěrečného hodnocení se připojuje k žádosti čekatele o povolení vykonat odbornou zkoušku.

(4) Poradní sbor doporučuje čekatele na studijní pobyty v zahraničí, organizované Justiční akademií.

(1) Průběh přípravné služby a její úroveň zajišťují po odborné a pedagogické stránce určení školitelé. Školitelé vedou čekatele též k tomu, aby si osvojili zásady profesní etiky.

(2) Školitele jmenuje předseda krajského soudu nebo krajský státní zástupce z nejzkušenějších soudců a státních zástupců, kteří mají předpoklady k výchově čekatelů, v rámci zpracování plánu přípravné služby. Pro část přípravné služby vykonávané podle § 10 odst. 2 je určení školitele součástí dohody s příslušným orgánem nebo osobou.

(3) Vhodné podmínky pro práci s čekateli vytvářejí školitelům předsedové krajských soudů ve spolupráci s předsedy okresních soudů a krajští státní zástupci ve spolupráci s okresními státními zástupci.

(4) Školitel zaznamenává do osobního listu čekatele údaje o místě výkonu přípravné služby, jejím časovém a věcném průběhu, hodnocení, o překážkách v práci a omluvené nepřítomnosti v práci čekatele. Osobní list čekatele vystavuje krajský soud nebo krajské státní zastupitelství.

(1) Čekatel se řídí pokyny předsedy soudu nebo vedoucího státního zástupce a určeného školitele, plní jimi uložené úkoly za podmínek a v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem8a), účastní se plánem přípravné služby určených výchovně vzdělávacích akcí a doplňuje a prohlubuje si své odborné znalosti samostatným studiem.

(2) Čekatel je oprávněn se vyjadřovat k záznamům ve svém osobním listu a k obsahu a kvalitě vzdělávacích akcí organizovaných v rámci přípravné služby.

(3) Po složení odborné justiční zkoušky vykonává justiční čekatel, jehož pracovní poměr byl změněn na pracovní poměr na dobu neurčitou, úkony soudu svěřené podle zvláštního právního předpisu vyššímu soudnímu úředníkovi8b).

(4) Po složení závěrečné zkoušky vykonává právní čekatel, jehož pracovní poměr byl změněn na pracovní poměr na dobu neurčitou, úkony státního zastupitelství podle zvláštního právního předpisu8c).

(1) Ze členů zkušební komise9) jmenuje ministr spravedlnosti jejího předsedu. Předseda zkušební komise musí být soudce, jde-li o odbornou justiční zkoušku, nebo státní zástupce, jde-li o odbornou závěrečnou zkoušku právního čekatele.

(2) Předseda zkušební komise řídí průběh odborné zkoušky a dbá na její odbornou úroveň.

(3) Zkušební komise je usnášeníschopná za přítomnosti všech svých členů a usnáší se nadpoloviční většinou hlasů.

(4) Odborná zkouška je veřejná.

(1) V písemné části odborné zkoušky vypracuje:

a) justiční čekatel jedno rozhodnutí ve věci trestní, jedno rozhodnutí ve věci občanskoprávní nebo obchodní a jedno rozhodnutí ve věci správního soudnictví,

b) právní čekatel obžalobu, jiné rozhodnutí nebo návrh v trestní věci anebo návrh nebo jiné podání v občanskoprávní věci, v níž je oprávněno působit státní zastupitelství, a odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně.

(2) Čekatel je povinen vypracovat rozhodnutí, návrh nebo podání podle odstavce 1 samostatně. Jako pomůcek je oprávněn v průběhu písemné části zkoušky použít sbírky právních a jiných předpisů, sbírky soudních nebo jiných rozhodnutí a časopiseckou nebo knižní právnickou literaturu. Porušení povinnosti pracovat samostatně je důvodem k vyloučení čekatele ze zkoušky; o tom bezprostředně rozhodne zkušební komise.

(3) Úkol, který je předmětem písemné části zkoušky, si čekatel vylosuje z předem stanovených zadání.

(4) Doba trvání písemné části odborné zkoušky nesmí přesáhnout šest hodin. Po uplynutí této doby je čekatel povinen odevzdat písemnou práci osobě konající dozor, a to i v případě, že není dokončena.

(1) V úvodu ústní části odborné zkoušky zhodnotí předseda zkušební komise písemnou práci čekatele.

(2) Při ústní části odborné zkoušky se zjišťují znalosti čekatele

a) z ústavního práva a z organizace soudů a státního zastupitelství,

b) z občanského práva hmotného a procesního,

c) z pracovního práva a práva sociálního zabezpečení,

d) z rodinného práva,

e) z trestního práva hmotného a procesního,

f) z obchodního práva,

g) ze správního soudnictví a správního práva hmotného a procesního,

h) z notářského řádu a exekučního řádu,

i) z jednacích řádů soudů a státního zastupitelství a z jejich vnitřních a kancelářských řádů.

(3) Při ústní části odborné zkoušky se u čekatele zjišťuje též základní znalost práva Evropských společenství a Evropské unie a orientace v základních pramenech mezinárodního práva.

(4) Při ústní části odborné zkoušky se přihlíží též k celkové orientaci čekatele v právním řádu a ve vnitřním a kancelářském řádu pro okresní a krajské soudy nebo v kancelářském řádu státního zastupitelství, ke schopnosti čekatele správně aplikovat a interpretovat právní předpisy a rovněž k jeho slovnímu projevu.

(5) Pomůcek podle § 15 odst. 2 může čekatel při ústní části zkoušky použít jen se souhlasem předsedy zkušební komise.

(6) Ministerstvo vydává seznam předpisů, jejichž znalost je u ústní části odborné zkoušky vyžadována, a to s rozlišením předpisů, u kterých je vyžadována znalost podrobná, a předpisů, u nichž postačí znalost obecná.

(7) Doba trvání ústní části odborné zkoušky každého čekatele nesmí přesáhnout dvě hodiny.

(1) Výsledek odborné zkoušky se hodnotí stupni „výtečně způsobilý“, „způsobilý“ a „nezpůsobilý“. O hodnocení rozhoduje zkušební komise při neveřejné poradě hlasováním. Hlasuje se nejprve o tom, zda čekatel je způsobilý nebo nezpůsobilý, u čekatelů, kteří byli uznáni jako způsobilí, pak o hodnocení „výtečně způsobilý“. Rozhodnutí zkušební komise je konečné.

(2) Za nezpůsobilého se vždy považuje čekatel, který odmítl odbornou zkoušku vykonat, od zkoušky v jejím průběhu bez závažných důvodů odstoupil nebo byl v průběhu písemné části zkoušky vyloučen anebo se bez řádné omluvy ke zkoušce nedostavil.

(3) Výsledek odborné zkoušky oznámí předseda zkušební komise čekateli bezprostředně po ukončení porady podle odstavce 1. Písemné vyhotovení rozhodnutí o výsledku zkoušky se čekateli doručí.

(4) O průběhu odborné zkoušky vyhotoví předseda zkušební komise do jednoho týdne od ukončení ústní části zkoušky protokol, který podepisují všichni členové zkušební komise; protokol předá předseda zkušební komise do tří dnů ode dne jeho vyhotovení ministerstvu.

Při hodnocení odborné zkoušky stupněm „nezpůsobilý“ zkušební komise též rozhodne, zda a v jakém rozsahu je čekatel při opakování zkoušky povinen opakovat i její písemnou část.

(1) Čekatelům, kteří již vykonali část přípravné služby v pracovním poměru k ministerstvu podle dosavadních předpisů a kterým vznikne dnem následujícím po skončení jejich pracovního poměru k ministerstvu pracovní poměr sjednaný pro další výkon přípravné služby ke krajskému soudu nebo krajskému státnímu zastupitelství, se započte dosavadní doba trvání pracovního poměru a výkonu přípravné služby ke dni uzavření pracovní smlouvy.

(2) Lhůta podle § 2 odst. 2 se nevztahuje na první vyhlášení výběrového řízení po dni nabytí účinnosti této vyhlášky.

(3) V písemné části odborných zkoušek konaných do 31. prosince 2002 vypracuje:

a) justiční čekatel jedno rozhodnutí ve věci trestní a jedno rozhodnutí ve věci občanskoprávní nebo obchodní,

b) právní čekatel obžalobu a odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

JUDr. Bureš v. r.

1) § 109 a násl. zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích).

2) § 33 a 34 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů.

3) § 8 odst. 1 písm c) zákona č. 283/1993 Sb.

4) § 60 odst. 3, § 111 odst. 2 a § 180 zákona č. 6/2002 Sb.

§ 17 odst. 1 a § 33 odst. 4 zákona č. 283/1993 Sb.

Čl. III bod 1 zákona č. 14/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.

5) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.

5a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

6) § 126 odst. 1 písm. f) zákona č. 6/2002 Sb.

§ 13g odst. 1 písm. h) zákona č. 283/1993 Sb.

7) § 38 odst. 4 zákoníku práce.

§ 2 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.

8) § 110 odst. 3 a 4 zákona č. 6/2002 Sb.

§ 33 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb.

8a) § 113 odst. 1 zákona o soudech a soudcích.

§ 6 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů.

§ 33 odst. 7 zákona o státním zastupitelství.

§ 11 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů.

8b) § 116 zákona o soudech a soudcích.

Zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění pozdějších předpisů.

8c) § 34 odst. 7 zákona o státním zastupitelství.

§ 11 vyhlášky č. 23/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9) § 114 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb.

§ 34 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb.