§ 216 trestní řád – Závěrečné řeči
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 32/1970 Sb. · Trestní právo
Stručně: Paragraf 216 trestního řádu stanovuje pravidla pro závěrečné řeči v trestním řízení, které následují po skončení dokazování, a určuje pořadí, v jakém se jednotlivé strany mohou vyjádřit. Po provedení všech důkazů a poté, co soud rozhodne, že další důkazy nebudou prováděny, následují závěrečné řeči, které jsou poslední příležitostí pro strany vyjádřit se k projednávané věci před rozhodnutím soudu. (§ 216 zákona č. 32/1970 Sb., trestní řád, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Závěrečné řeči
- Týká se: poškozený, žalobce
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 32/1970 Sb.
(1) Není-li dalších důkazních návrhů nebo bylo-li rozhodnuto, že se další důkazy provádět nebudou, prohlásí předseda senátu dokazování za skončené a udělí slovo k závěrečným řečem.
(2) Po závěrečné řeči prokurátora promluví společenský žalobce, poškozený, zúčastněná osoba, společenský obhájce, obhájce obžalovaného, popřípadě obžalovaný. Má-li poškozený nebo zúčastněná osoba zmocněnce, promluví zmocněnec. Je-li třeba, určí předseda senátu pořadí, v němž se po závěrečné řeči prokurátora ujmou slova jednotlivé oprávněné osoby. Obhájce obžalovaného, popřípadě obžalovaný mluví však vždy poslední.
(3) Jestliže se po řeči obhájce nebo obžalovaného ujal slova znovu prokurátor nebo společenský žalobce, má obhájce, popřípadě obžalovaný právo na to odpovědět.
(4) Závěrečné řeči může předseda senátu přerušit jen tehdy, vybočují-li zřejmě z rámce projednávané věci.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Po provedení všech důkazů a poté, co soud rozhodne, že další důkazy nebudou prováděny, následují závěrečné řeči, které jsou poslední příležitostí pro strany vyjádřit se k projednávané věci před rozhodnutím soudu.
- Pořadí závěrečných řečí je pevně stanoveno: nejprve prokurátor, poté společenský žalobce, poškozený, zúčastněná osoba, společenský obhájce, obhájce obžalovaného a nakonec obžalovaný.
- Obhájce obžalovaného, popřípadě sám obžalovaný, má vždy právo promluvit jako poslední, což mu dává možnost reagovat na všechny předchozí řeči.
- Předseda senátu může závěrečné řeči přerušit pouze v případě, že zjevně vybočují z projednávané věci, což zajišťuje, že se strany drží tématu.
Na co si dát pozor
- Předseda senátu má pravomoc určit pořadí řečníků po prokurátorovi, avšak obhájce nebo obžalovaný mluví vždy jako poslední.
- Pokud prokurátor nebo společenský žalobce zareaguje na řeč obhájce nebo obžalovaného, mají obhájce nebo obžalovaný právo na to odpovědět.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 9a Zadání a zpracování závěrečné práce v autoriz (Vyhláška o vyšším odborném vzdělávání)§ 9a Zadání a zpracování závěrečné práce v autoriz (Vyhláška, kterou se mění některé vyhlášk)§ 16 Neúčast na závěrečné zkoušce, odstoupení od z (Vyhláška o atestační zkoušce, zkoušce k )§ 15 Obsah, průběh a hodnocení závěrečné zkoušky (Vyhláška o atestační zkoušce, zkoušce k )§ 62 Klasifikace a hodnocení závěrečné zkoušky (Vyhláška o přijímacím řízení, maturitní )