§ 41 trestní řád – Povinnosti a práva obhájce
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 32/1970 Sb. · Trestní právo
Stručně: Paragraf 41 zákona o trestním řízení soudním (trestní řád) stanoví povinnosti a práva obhájce v trestním řízení, zejména povinnost poskytovat právní pomoc obviněnému a právo činit úkony k hájení jeho zájmů. Obhájce má za úkol aktivně pomáhat obviněnému, například tím, že navrhuje důkazy, které by mohly obviněného zprostit viny nebo jeho vinu zmírnit. (§ 41 zákona č. 32/1970 Sb., trestní řád, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Povinnosti a práva obhájce
- Týká se: obviněný, soud
- Odkazuje na: § 33
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 32/1970 Sb.
(1) Obhájce je povinen poskytovat obviněnému potřebnou právní pomoc, účelně využívat k hájení jeho zájmů prostředků a způsobů obhajoby uvedených v zákoně, zejména pečovat o to, aby byly v řízení náležitě a včas objasněny skutečnosti, které obviněného zbavují viny nebo jeho vinu zmírňují, a tím přispívat ke správnému objasnění a rozhodnutí věci.
(2) Obhájce je oprávněn již za přípravného řízení činit za obviněného návrhy, podávat za něho žádosti a opravné prostředky, nahlížet do spisů (§ 65) a zúčastnit se podle ustanovení tohoto zákona vyšetřovacích a vyhledávacích úkonů. S obviněným, který je ve vazbě, je oprávněn mluvit v rozsahu stanoveném v § 33 odst. 1.
(3) Obhájce je v řízení před soudem oprávněn zúčastnit se všech úkonů, kterých se může zúčastnit obviněný.
(4) Je-li obviněný zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, může obhájce oprávnění uvedená v odstavcích 2 a 3 vykonávat též proti vůli obviněného.
(5) Nebylo-li zmocnění obhájce při jeho zvolení nebo ustanovení vymezeno jinak, zaniká při skončení trestního stíhání. I když zmocnění takto zaniklo, je obhájce oprávněn podat za obžalovaného ještě žádost o milost a o odklad výkonu trestu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Obhájce má za úkol aktivně pomáhat obviněnému, například tím, že navrhuje důkazy, které by mohly obviněného zprostit viny nebo jeho vinu zmírnit.
- Obhájce může za obviněného podávat různé návrhy, žádosti a opravné prostředky, a to již od přípravného řízení.
- Obhájce má právo nahlížet do spisů a účastnit se vyšetřovacích a vyhledávacích úkonů, jakož i všech úkonů před soudem, kterých se může zúčastnit obviněný.
- I po skončení trestního stíhání může obhájce podat za obžalovaného žádost o milost nebo o odklad výkonu trestu, pokud jeho zmocnění nebylo vymezeno jinak.
Na co si dát pozor
- Pokud je obviněný zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je jeho způsobilost omezena, může obhájce vykonávat svá práva i proti jeho vůli.
- Zmocnění obhájce obvykle zaniká se skončením trestního stíhání, s výjimkou možnosti podat žádost o milost nebo odklad výkonu trestu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 40 (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 41 Povinnosti a práva obhájce (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 40 (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 41 Povinnosti a práva obhájce (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)