§ 41 trestní řád – Povinnosti a práva obhájce
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · účinné od 1. 7. 2021 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 41 trestního řádu stanovuje povinnosti obhájce poskytovat obviněnému právní pomoc a hájit jeho zájmy, a zároveň vymezuje jeho práva v trestním řízení, včetně možnosti nahlížet do spisů, podávat návrhy a účastnit se úkonů. Obhájce musí aktivně pracovat na tom, aby byly objasněny skutečnosti, které obviněného zbavují viny nebo jeho vinu zmírňují. (§ 41 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, znění účinné od 1. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Povinnosti a práva obhájce
- Týká se: obviněný, soud
- Odkazuje na: § 33, § 55, § 12
- Judikatura: na § 41 odkazuje 325 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Povinnosti a práva obhájce – co zahrnují?
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 141/1961 Sb.
(1) Obhájce je povinen poskytovat obviněnému potřebnou právní pomoc, účelně využívat k hájení jeho zájmů prostředků a způsobů obhajoby uvedených v zákoně, zejména pečovat o to, aby byly v řízení náležitě a včas objasněny skutečnosti, které obviněného zbavují viny nebo jeho vinu zmírňují, a tím přispívat ke správnému objasnění a rozhodnutí věci.
(2) Obhájce je oprávněn již za přípravného řízení činit za obviněného návrhy, podávat za něho žádosti a opravné prostředky, nahlížet do spisů (§ 65) a zúčastnit se podle ustanovení tohoto zákona vyšetřovacích úkonů. S obviněným, který je ve vazbě, je oprávněn mluvit v rozsahu stanoveném v § 33 odst. 1.
(3) Obhájce je v řízení před soudem oprávněn zúčastnit se všech úkonů, kterých se může zúčastnit obviněný.
(4) Je-li svéprávnost obviněného omezena, může obhájce oprávnění uvedená v odstavcích 2 a 3 vykonávat též proti vůli obviněného.
(5) Nebylo-li zmocnění obhájce při jeho zvolení nebo ustanovení vymezeno jinak, zaniká při skončení trestního stíhání. I když zmocnění takto zaniklo, je obhájce oprávněn podat za obžalovaného ještě dovolání a zúčastnit se řízení o dovolání u Nejvyššího soudu, dále podat žádost o milost a o odklad výkonu trestu.
(6) Obhájce má právo ve všech stadiích trestního řízení vyžádat si předem kopii nebo průpis protokolu (§ 55) o každém úkonu trestního řízení. Orgány činné v trestním řízení (§ 12 odst. 1) jsou povinny mu vyhovět; odmítnout mohou jen tehdy, když to není z technických důvodů možné. Náklady s tím spojené je povinen vůči státu uhradit.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Obhájce musí aktivně pracovat na tom, aby byly objasněny skutečnosti, které obviněného zbavují viny nebo jeho vinu zmírňují.
- Obhájce může za obviněného podávat návrhy, žádosti a opravné prostředky, a to již od začátku přípravného řízení.
- Obhájce má právo nahlížet do spisů a účastnit se vyšetřovacích úkonů a všech úkonů před soudem, kterých se může zúčastnit i obviněný.
- I po skončení trestního stíhání může obhájce podat dovolání, žádost o milost nebo o odklad výkonu trestu.
Na co si dát pozor
- Pokud je svéprávnost obviněného omezena, může obhájce vykonávat svá oprávnění i proti vůli obviněného.
- Obhájce má právo na kopie protokolů o úkonech trestního řízení, ale náklady s tím spojené je povinen uhradit státu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 41
Jak soudy aplikují § 41
… k tomu, že státní zástupce vznesl otázku oprávněné obhajoby, resp. právního zastoupení, Nejvyšší soud z procesní opatrnosti požádal obhájce o vyjádření, na kterém konkrétním podkladu jednal při podání dovolání, přičemž na tuto žádost obhájce odpověděl, že konal na podkladě předchozího ustanovení soudem v kombinaci s § 41 odst. 5 tr. ř.III. Přípustnost dovolání 11. Nejvyšší soud se jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) v dané věci nejdříve zabýval otázkou, zda je podané dovolání přípustné, přičemž došel k závěru, že byly splněny všechny formální a obsahové …
Z práva svobodné volby obhájce a jisté autonomnosti jeho postavení v řízení před soudem současně vyplývá obhájcova povinnost nejen podřídit výkon obhajoby podmínkám zákona (§ 41 tr. ř., § 16 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů), ale současně též jeho povinnost dbát při poskytování právní pomoci etických pravidel svého povolání.
Po odůvodnění odvolání zmocnění obhájkyně ze zákona bez dalšího zaniklo (viz § 41 odst. 5 tr. ř.). Zánik zmocnění k obhajobě je okolnost, jež se svou povahou liší od tzv. zrušení ustanovení obhájce podle § 39 odst. 1 tr. ř., tyto skutečnosti nelze zaměňovat, což obviněný ve svém dovolání činil.
Právní otázky
Související
§ 40 (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 40 (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 41 Povinnosti a práva obhájce (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 41 Povinnosti a práva obhájce (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)