Zákon o azylu

(1) Pro účely veřejného zdravotního pojištění se za osobu s trvalým pobytem považuje

a) nezletilý žadatel o udělení mezinárodní ochrany, a to do doby, než bude rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vykonatelné,

b) dítě žadatele o udělení mezinárodní ochrany narozené na území, a to po dobu 60 dnů ode dne narození a dále po dobu řízení o žádosti o jiný druh oprávnění k pobytu na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky podané za tuto osobu, byla-li žádost podána do 60 dnů ode dne jejího narození, a

c) dítě, které se na území narodilo azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany a pobývá na území, a to po dobu 60 dnů ode dne narození a dále po dobu řízení o žádosti o jiný druh oprávnění k pobytu na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky podané za tuto osobu, byla-li žádost podána do 60 dnů ode dne jejího narození.

(2) Osobám uvedeným v odstavci 1 se dále poskytují zdravotní služby v souvislosti s nařízenou karanténou anebo s jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví. Náklady spojené s poskytováním zdravotních služeb podle věty první nese stát. Věty první a druhá se nepoužijí, pokud jsou zdravotní služby zajištěny podle zvláštního právního předpisu.

(3) Zletilému žadateli o udělení mezinárodní ochrany, cizinci strpěnému na území podle tohoto zákona a dítěti cizince, který je strpěn na území, narozenému na území se poskytují na území bezplatné zdravotní služby v rozsahu neodkladné péče podle zákona o zdravotních službách a dále zdravotní služby v souvislosti s nařízenou karanténou anebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví; to neplatí, pokud jsou zdravotní služby zajištěny podle jiného právního předpisu. Dítěti cizince, který je strpěn na území, narozenému na území se služby podle věty první poskytují nejdéle po dobu 60 dnů ode dne narození nebo, je-li za dítě podána žádost o strpění na území podle tohoto zákona, po dobu řízení o této žádosti.

(4) Náklady na neodkladnou péči vzniklé poskytovateli zdravotních služeb při poskytování zdravotních služeb osobě uvedené v odstavci 3 hradí stát. Náklady na zdravotní služby nad rozsah neodkladné péče hradí osoba uvedená v odstavci 3, které byly tyto služby poskytnuty.

(5) Je-li to nezbytné pro zabezpečení zdravotních služeb podle tohoto ustanovení, může ministerstvo obci, na jejímž území se nachází azylové zařízení v majetku ministerstva, nebo jiné osobě přenechat do bezplatného užívání prostory v azylovém zařízení za účelem poskytování zdravotních služeb podle zvláštního právního předpisu.

(6) Žadateli o udělení mezinárodní ochrany, který je zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců nebo je ve výkonu zabezpečovací detence, ochranného léčení, vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se poskytují zdravotní služby podle § 176 zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

Žadatel o udělení mezinárodní ochrany, cizinec, který je strpěn na území podle tohoto zákona, azylant a osoba požívající doplňkové ochrany jsou povinni do 60 dnů ode dne narození dítěte na území podat za dítě žádost o udělení mezinárodní ochrany nebo podat žádost o strpění na území podle tohoto zákona anebo žádost o jiný druh pobytu na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Lhůta 60 dnů se považuje za zachovanou, a to i pro účely veřejného zdravotního pojištění nebo poskytování zdravotních služeb, prokáže-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany, cizinec, který je strpěn na území podle tohoto zákona, azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany, že jim ve splnění povinnosti podle věty první zabránila překážka na jejich vůli nezávislá. Žadatel o udělení mezinárodní ochrany, cizinec, který je strpěn na území podle tohoto zákona, azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany jsou povinni splnit povinnost podle věty první do 3 pracovních dnů po odpadnutí překážky.

Je-li to v nejlepším zájmu dítěte, zahájí se v případě potřeby s pomocí mezinárodní nebo jiné organizace co nejdříve po podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany vyhledávání rodinných příslušníků nezletilého bez doprovodu. Při vyhledávání rodinných příslušníků dítěte, které podalo žádost o udělení mezinárodní ochrany, je třeba postupovat tak, aby nebyl ohrožen život a svoboda dítěte a jeho rodiny zejména ve státě, jehož státní občanství mají, nebo, v případě, že jsou osobami bez státního občanství, ve státě jejich posledního trvalého bydliště.

Ministerstvo zajistí nezletilým žadatelům o udělení mezinárodní ochrany hlášeným k pobytu v pobytovém středisku školní potřeby v rámci rozsahu povinné školní docházky.

(1) Česká republika může udělit cizinci azyl bez předchozího řízení, pokud je uznán uprchlíkem dle mezinárodní smlouvy rozhodnutím Úřadu Vysokého komisaře za podmínky dodržení zásady spravedlivého rozdělení břemene se smluvními státy Úmluvy o právním postavení uprchlíků.

(2) Česká republika může dále udělit azyl nebo doplňkovou ochranu bez předchozího řízení cizinci přesídlenému ministerstvem na území.

(3) Ministerstvo pro činnosti související s přesídlením vede provozní informační systém, jehož je správcem. V provozním informačním systému jsou vedeny údaje v rozsahu nařízení o přesídlování. Provozní informační systém nevyužívá vazeb na informační systémy veřejné správy ani na evidenci podle tohoto zákona.

Působnost stanovená podle tohoto zákona krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností je výkonem přenesené působnosti.

Při vydávání cestovních dokladů uprchlíkovi, kterému byl status uprchlíka přiznán podle mezinárodní smlouvy22) v jiném státě a v jehož případě přešla odpovědnost podle mezinárodní smlouvy na Českou republiku, se postupuje podle hlavy VII dílu 4.

O odvolání proti rozhodnutí podle § 53d a 53e rozhoduje Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců zřízená podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

Ministerstvo může plněním úkolů uvedených v § 4b, § 21 odst. 4 a 5, § 42 odst. 1 až 6, 10, 11, 13 a 14, § 42a odst. 1 až 3, § 43 odst. 3 větě druhé, § 45 odst. 3, § 47 odst. 6, § 47a odst. 5, jde-li o dopravu do azylového zařízení, § 48 písm. c), § 50a, § 53a odst. 1, § 54a, § 68 až 70, § 71 odst. 3 a 4, § 77 odst. 1, § 79 odst. 5, § 79 odst. 6 písm. c), § 79 odst. 7 až 10, § 80 odst. 2 a 3, § 80a, § 81a odst. 2, § 82 odst. 1 a 2, § 83 odst. 1 a 6, § 87 odst. 9 pouze v rozsahu zajištění dopravy, § 88 odst. 5 a § 89a pověřit organizační složku státu zřízenou ministerstvem.

(1) Cizinec, který je strpěn na území, se dopustí přestupku tím, že neučiní alespoň jeden z úkonů podle § 88a.

(2) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 3c neoznámí bez zbytečného odkladu policii nebo ministerstvu překážku na jeho vůli nezávislou,

b) v rozporu s § 45 odst. 7 neohlásí ministerstvu příslušný údaj nebo jeho změnu,

c) odmítne strpět některý z identifikačních úkonů podle § 45 odst. 6,

d) v rozporu s § 41 odst. 1 nepředloží nebo neodevzdá cestovní doklad,

e) neodevzdá průkaz o povolení k dlouhodobému pobytu podle § 41 odst. 3,

f) v rozporu s § 45 odst. 1 nepřizná finanční prostředky, které má k dispozici, nebo v době pobytu v azylovém zařízení neodevzdá věc ohrožující život nebo zdraví osob nebo alkohol a jinou návykovou látku,

g) odmítne strpět osobní prohlídku nebo prohlídku svých věcí podle § 45 odst. 2,

h) v rozporu s § 46 odst. 1 opustí přijímací středisko,

i) poruší omezení uvedené v § 45a,

j) nesplní některou z povinností podle § 48,

k) nesplní některou z povinností podle § 49,

l) nezajistí, aby mu mohly být doručovány písemnosti podle § 77 odst. 11,

m) v rozporu s § 82 opustí pobytové středisko, nebo

n) neučiní alespoň jeden z úkonů podle § 88a.

(3) Azylant se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 41 odst. 2 neodevzdá svůj cestovní doklad,

b) nesplní některou z povinností podle § 52 písm. a) až g) nebo j),

c) odmítne strpět některý z identifikačních úkonů podle § 52 písm. h) a i) nebo v rozporu s § 53 odmítne strpět některý z identifikačních úkonů podle § 45 odst. 6,

d) nesplní povinnost podle § 78 odst. 1 nebo 2, nebo

e) neučiní alespoň jeden z úkonů podle § 88a.

(4) Osoba požívající doplňkové ochrany se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 41 odst. 2 neodevzdá svůj cestovní doklad,

b) nesplní některou z povinností podle § 53b písm. b) až f) nebo j),

c) odmítne strpět některý z identifikačních úkonů podle § 53b písm. h) a i) nebo v rozporu s § 53b písm. g) odmítne strpět některý z identifikačních úkonů podle § 45 odst. 6,

d) v rozporu s § 78 odst. 3 nesplní povinnost podle § 78 odst. 1 nebo 2, nebo

e) neučiní alespoň jeden z úkonů podle § 88a.

(5) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní povinnost podle § 56,

b) jako osoba ubytovaná v azylovém zařízení nesplní některou z povinností podle § 79 odst. 6, nebo

c) jako osoba ubytovaná v přijímacím nebo v pobytovém středisku poruší zákaz podle § 81a odst. 1.

(6) Za přestupek podle odstavců 1 až 5 lze uložit pokutu až 3 000 Kč.

(1) Poskytovatel zdravotních služeb se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 56b neumožní ministerstvu činit nezbytné úkony v souvislosti s řízením o udělení mezinárodní ochrany.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.

Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie37) a zároveň v nutném rozsahu navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie.

(1) Žádost o přiznání postavení uprchlíka podaná žadatelem před nabytím účinnosti tohoto zákona se považuje za návrh na zahájení řízení o udělení azylu a posuzuje se podle tohoto zákona.

(2) Cizinec, kterému bylo přiznáno postavení uprchlíka podle dřívější úpravy, se dnem účinnosti tohoto zákona považuje za azylanta podle tohoto zákona.

Zrušuje se zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění zákona č. 317/1993 Sb., a čl. III zákona č. 150/1996 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

2a) § 129 zákona č. 326/1999 Sb.

3) § 130 až 151 zákona č. 326/1999 Sb.

4) Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

4a) Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států.

Nařízení Komise (ES) č. 1560/2003 ze dne 2. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států.

5b) § 22 správního řádu.

5c) § 26 správního řádu.

5d) § 32 odst. 2 písm. d) správního řádu.

5e) § 33 odst. 4 správního řádu.

5f) § 38 odst. 2 správního řádu.

5g) § 49 správního řádu.

5ga) § 64 a 65 správního řádu.

5h) § 69 odst. 4 věta druhá správního řádu.

5i) § 71 odst. 1 a 3 správního řádu.

5j) § 81 až 93 a § 152 správního řádu.

6) Zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky).

7) § 250l a násl. občanského soudního řádu.

8) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.

8a) Díl 1 hlavy III části třetí zákona č. 150/2002 Sb.

9) § 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

9a) § 15 a 180 zákona č. 326/1999 Sb.

9a) § 20 zákona č. 326/1999 Sb.

9b) § 56 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění zákona č. 165/2002 Sb.

9d) § 118 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9e) § 150 správního řádu.

9f) Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy, v platném znění.

11) § 167 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb.

12) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů.

12b) Nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu.

12c) Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích.

12c) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

13) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

14) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

15) Nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, v platném znění.

16) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění zákona č. 274/2008 Sb.

18) Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, ve znění Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/51/EU ze dne 11. května 2011, kterou se rozšiřuje oblast působnosti směrnice Rady 2003/109/ES na osoby požívající mezinárodní ochrany.

22) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 208/1993 Sb., o sjednání Úmluvy o právním postavení uprchlíků a protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíků.

23) § 140 správního řádu.

25) § 94 až 99 správního řádu.

26) § 100 až 102 správního řádu.

27) Čl. 20 Smlouvy o fungování Evropské unie.

28) Protokol č. 24 ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie o poskytování azylu státním příslušníkům členských států Evropské unie.

30) § 18 správního řádu.

31) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.

33) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

34) Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění pozdějších předpisů.

35) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.

§ 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.

36) § 49 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

37) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1346 ze dne 14. května 2024, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (přepracované znění).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí.