Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků

(1) Při výpočtu průměrné měsíční pracovní odměny se nehledí k době pracovní činnosti

a) v kalendářním roce, v němž družstevník začal pracovat,

b) v kalendářním roce, v němž družstevníku vznikl nárok na důchod, popřípadě v němž dosáhl věku 60 let.

Nehledí-li se k těmto dobám pracovní činnosti, nepřihlíží se ani k pracovním odměnám (hrubým výdělkům, služebním příjmům) za ně dosaženým.

(2) Je-li kalendářní rok předcházející bezprostředně kalendářnímu roku, v němž vznikl nárok na důchod, také rokem, v němž se družstevník stal poprvé účastným důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření), vypočítá se průměrná měsíční pracovní odměna za celou dobu pracovní činnosti a z pracovních odměn (z hrubých výdělků, služebních příjmů) za ni dosažených; to platí též, jestliže nárok na důchod vznikne v kalendářním roce, v němž se stal poprvé účastným důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření).

Do doby, z níž se vypočítává průměrná měsíční pracovní odměna, se zahrnují také období, v nichž družstevník neměl žádnou pracovní odměnu ani výdělek; nezahrnují se však do ní

a) náhradní doby (§ 32 odst. 2 zákona),

b) doby, po které družstevník pobíral invalidní důchod,

c) doby, po které byla pracovní činnost přerušena z jiných vážných důvodů uznaných okresním národním výborem podle § 34 odst. 2 zákona, a

d) u družstevníka činného v družstvu, které není družstvem s vyšší úrovní hospodaření, též doba uznané pracovní neschopnosti.

(k § 37 odst. 2 zákona)

(1) Odbornými pracovníky v jednotných zemědělských družstvech jsou předseda, agronom, zootechnik, mechanizátor, ekonom (účetní), vedoucí dílen, vedoucí výrobních úseků, vedoucí komplexních mechanizačních brigád a čet, vedoucí výrobních skupin, vedoucí chovů, vedoucí stavební skupiny, vedoucí přidružené výroby, skladník, zemědělec mechanizátor (traktorista, kombajnér, řidič), meliorační technik a inseminační technik.

(2) Za předního pracovníka může okresní národní výbor k návrhu sociální komise družstva projednanému na členské schůzi uznat pracovníka, který dosahuje soustavně ve své práci mimořádně dobrých výsledků.

(K § 33 a 88 zákona)

(1) Vstoupil-li nebo vstoupí-li do družstva pracovník v pracovním poměru nebo člen výrobního družstva anebo příslušník ozbrojených sil, jimž se neposkytuje starobní důchod (výsluhový důchod příslušníků ozbrojených sil) nebo invalidní důchod, posuzuje se doba jejich důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření) jako doba důchodového zabezpečení družstevníků; to platí též, vstoupila-li nebo vstoupí-li do družstva osoba samostatně hospodařící nebo spolupracující člen rodiny, bylo-li za celou dobu trvání jejich dosavadního důchodového pojištění zaplaceno pojistné.

(2) Náhradní doby započitatelné podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců se započítávají pro vznik nároku na důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení družstevníků; jestliže však družstevník byl pracovníkem v pracovním poměru alespoň po dobu 1 roku, započte se náhradní doba jako doba činnosti v pracovním poměru. Doba vojenské služby před 1. říjnem 1948, doba vojenské služby v československých ozbrojených silách a ve spojeneckých armádách a doby odbojové činnosti a věznění z politických nebo rasových důvodů v době nesvobody (§ 32 odst. 2 zákona) se započítávají i pro výši nároků.

(3) Nesplňuje-li družstevník, který byl před vstupem do družstva pracovníkem v pracovním poměru nebo členem výrobního družstva nebo příslušníkem ozbrojených sil, podmínky stanovené v § 43 anebo není-li úprava nároků družstevníka, který splňuje podmínky stanovené v tomto paragrafu, příznivější než úprava podle předpisů platných pro ostatní družstevníky, zvyšuje se základní výměra starobního nebo invalidního důchodu družstevníka z důchodového zabezpečení družstevníků za každý rok důchodového zabezpečení zaměstnanců o 2 %, 1,5 % nebo 1 % základní výměry důchodu podle toho, ve které pracovní kategorii byl družstevník činný.

(1) Družstevníku, který byl před vstupem do družstva pracovníkem v pracovním poměru, získal v důchodovém zabezpečení zaměstnanců alespoň 5 let, byl poté vyslán okresním národním výborem do vedoucí funkce v jednotném zemědělském družstvu ke kádrovému posílení družstva, a plní v družstvu své poslání podle zjištění okresního národního výboru, náležejí dávky důchodového zabezpečení podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, jsou-li tyto předpisy pro družstevníka příznivější; přitom nesmí být důchod vyměřen z nižší průměrné měsíční pracovní odměny, než by činila dvanáctina průměrného ročního výdělku vypočteného ke dni vstupu do družstva podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců. Činnost v družstvu se posuzuje pro účely důchodového zabezpečení zaměstnanců jako činnost ve III. pracovní kategorii.

(2) Družstevníku, který byl před vstupem do družstva pracovníkem v pracovním poměru, získal v důchodovém zabezpečení zaměstnanců alespoň 5 let a vstoupil poté bezprostředně do družstva v pohraničí v rámci organizovaného náboru pro doosídlení pohraničí, náležejí dávky důchodového zabezpečení podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, jsou-li tyto předpisy pro družstevníka příznivější; jinak platí i zde ustanovení odstavce 1 o výši průměrné měsíční pracovní odměny a o hodnocení činnosti v družstvu pro účely důchodového zabezpečení zaměstnanců.

(3) Vstoupil-li nebo vstoupí-li bezprostředně do družstva pracovník v pracovním poměru, který získal v důchodovém zabezpečení zaměstnanců alespoň 5 let a jde-li o nárok na starobní důchod, alespoň 10 let, posuzuje se jeho nárok na důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, jsou-li tyto předpisy pro něho příznivější; přitom se průměrný roční výdělek stanoví z pracovních odměn dosažených v družstvu a z hrubých výdělků z činnosti v pracovním poměru, kterých družstevník dosáhl za posledních 10 popřípadě 5 let před vznikem nároku na důchod.

(4) Za bezprostřední vstup do družstva se považuje, jestliže pracovník v pracovním poměru vstoupil do družstva do tří měsíců od skončení činnosti v pracovním poměru. Za bezprostřední vstup do družstva se považuje též, jestliže se pracovník v pracovním poměru stal jednotlivě hospodařícím rolníkem jako osídlenec zemědělské půdy nebo na půdě přidělené podle předpisů o pozemkové reformě a poté vstoupil do družstva do konce kalendářního roku následujícího po roce, v němž bylo družstvo založeno, a v něm setrval.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně též o nárocích družstevníků, kteří byli před vstupem do družstva členy výrobních družstev nebo příslušníky ozbrojených sil; neplatí však pro družstevníky, kterým vznikl a trvá nárok na starobní důchod (výsluhový důchod příslušníků ozbrojených sil) nebo invalidní důchod z činnosti před vstupem do družstva.

Nároky družstevníka, který byl před vstupem do družstva důchodově pojištěn jako osoba samostatně hospodařící nebo spolupracující člen rodiny, se posuzují podle předpisů platných pro družstevníky.

(K § 74 zákona)

(1) Za peněžní pracovní odměny se považují pro výpočet příspěvku na částečnou úhradu sociálního zabezpečení veškeré peněžní pracovní odměny družstevníků poskytované jim družstvem; za peněžní pracovní odměny se nepovažují peněžní náhrady za nevydané naturálie.

(2) Družstvo je povinno samo vypočítat příspěvek z úhrnu peněžních pracovních odměn za kalendářní měsíc, za který se vyplácejí peněžní pracovní odměny a jde-li o doplatky peněžních pracovních odměn, za bezprostředně předcházející kalendářní rok.

(3) Příspěvek je splatný vždy při výběru peněžních prostředků na výplatu peněžních pracovních odměn od pobočky Státní banky československé za každé výplatní období.

(4) Družstvo odečte od příspěvku vypočteného podle předchozích odstavců, popřípadě zvýšeného o náhrady přeplacených dávek z předchozích výplatních období, úhrn peněžitých dávek ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte vyplácených ze státních prostředků za uplynulé výplatní období. Na zbývající částku příspěvku včetně náhrad přeplacených dávek vydá družstvo převodní příkaz k převodu této částky ze svého běžného účtu u pobočky Státní banky československé na příjmový účet okresního národního výboru. Je-li úhrn výplat peněžitých dávek ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte za uplynulé výplatní období vyšší než příspěvek vypočtený podle předchozích odstavců, vydá družstvo převodní příkaz k převodu rozdílu z provozního účtu okresního národního výboru na svůj běžný účet u pobočky Státní banky československé.

(5) Družstvo vyhotoví vyúčtování příspěvku a výplat peněžitých dávek ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte za uplynulé výplatní období a předloží je pobočce Státní banky československé spolu s převodním příkazem k převodu příspěvku včetně náhrad nebo k výběru prostředků na peněžité dávky (odstavec 4).

(6) Splátky příspěvku odvádí družstvo současně s čerpáním peněžních prostředků na pracovní odměny. Pobočka Státní banky československé neuvolní prostředky na výplatu peněžních pracovních odměn družstevníků, jestliže družstvo nepředložilo převodní příkaz na úhradu příspěvku na příjmový účet okresního národního výboru, nebo převodní příkaz na výběr prostředků z provozního účtu okresního národního výboru a jestliže nepředložilo vyúčtování příspěvku a výplat peněžitých dávek.

(7) Splatný příspěvek na úhradu nákladů sociálního zabezpečení družstevních rolníků má na běžném účtě družstva u Státní banky československé přednostní pořadí.

Oddíl šestý

(K § 75 a 76 zákona)

(1) Okresní národní výbor přenese rozhodování o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a o dávkách zabezpečení matky a dítěte na sociální komisi družstva po předchozím vyjádření místního národního výboru v sídle družstva.

(2) Pokud nejsou vytvořeny předpoklady k přenesení rozhodování podle odstavce 1 na sociální komisi družstva, může okresní národní výbor přenést toto rozhodování na místní národní výbor, a to zpravidla na místní národní výbor v sídle družstva; i v tomto případě připravuje podklady pro rozhodnutí místního národního výboru a provádí výplatu dávek družstvo.

Sociální komise družstva je tří až pětičlenná. Počet členů komise stanoví a členy, jakož i předsedu komise z členů představenstva družstva volí členská schůze družstevníků. Tajemníkem komise je ekonom (účetní) družstva. K jednání o věcech sociálního zabezpečení družstevních rolníků přizve sociální komise zástupce místního národního výboru.

(1) Sociální komise družstva rozhoduje, pokud byla na ni přenesena působnost podle § 46 odst. 1:

a) o nemocenském,

b) o podpoře při ošetřování člena rodiny,

c) o pohřebném,

d) o peněžité pomoci v mateřství,

e) o podpoře při narození dítěte,

f) o přídavcích na děti.

(2) Sociální komise družstva

a) podává okresnímu národnímu výboru návrhy pro účely důchodového zabezpečení na zápočet kalendářního roku, v němž družstevník nesplnil pracovní úvazek (§ 32 odst. 4 zákona), a návrhy na poskytnutí lázeňské péče,

b) sleduje vývoj nemocnosti a pečuje o to, aby dávek sociálního zabezpečení nebylo zneužíváno,

c) vyjadřuje se k žádostem družstevníků (jejich rodinných příslušníků) o dávky a služby, o nichž rozhodují orgány sociálního zabezpečení národních výborů nebo Státní úřad sociálního zabezpečení,

d) dbá o řádné a včasné vyúčtování výdajů na dávky, které jsou uhražovány ze státních prostředků a o řádné a včasné odvádění příspěvku na sociální zabezpečení,

e) kontroluje, zda sociální a zdravotnická zařízení družstva plní řádně své poslání.

(3) Při plnění těchto úkolů vykonává sociální komise družstva působnost orgánu sociálního zabezpečení.

(1) Místní národní výbor zejména

a) poskytuje družstvům pomoc při plnění úkolů sociálního zabezpečení,

b) kontroluje ve spolupráci s okresním národním výborem správnost poskytování peněžitých dávek zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte a správnost evidenčních podkladů pro účely sociálního zabezpečení a účetních dokladů o prováděných výplatách dávek sociálního zabezpečení,

c) rozhoduje o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte a o dávkách a službách sociální péče, pokud rozhodování o těchto dávkách a službách bylo na něj přeneseno,

d) vysílá k jednání komise družstva, pokud projednává věci sociálního zabezpečení družstevních rolníků, předsedu komise sociálního zabezpečení nebo jiného jejího člena, který není členem družstva.

(2) Místní národní výbor přibírá k jednání o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte ekonoma (účetního) družstva.

Okresní národní výbor při plnění svých úkolů na úseku sociálního zabezpečení družstevních rolníků zejména

a) pomáhá družstvům a jejich sociálním komisím při provádění sociálního zabezpečení především tím, že pro ně organizuje školení, instruktáže, že zajišťuje výměnu zkušeností a pod.,

b) kontroluje činnost sociální komise družstva ve věcech sociálního zabezpečení, správnost evidenčních podkladů pro stanovení dávek, jakož i účetní a statistickou evidenci družstev pro účely sociálního zabezpečení družstevníků,

c) rozhoduje ve sporných otázkách o vzniku a zániku sociálního zabezpečení družstevníků, o povinnosti družstva nahradit dávky (hodnotu služeb), jež byly poskytnuty neprávem nebo v nesprávné výši (§ 81 odst. 3 zákona) a o odvoláních proti rozhodnutím sociálních komisí družstev o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a o dávkách zabezpečení matky a dítěte,

d) schvaluje rozhodnutí sociální komise družstva o přeplatku na dávce zabezpečení v nemoci nebo zabezpečení matky a dítěte (§ 60 odst. 2 zákona),

e) zaujímá stanovisko v případech, v nichž ekonom (účetní) družstva neprovede rozhodnutí o dávce proto, že není v souladu se zákonem.

(1) Družstva vedou

1. evidenci o družstevnících, která musí obsahovat zejména tyto údaje:

a) jméno, příjmení, data a místo narození a rodné číslo;

b) přesná data vzniku a zániku sociálního zabezpečení a dobu, od kdy se družstevník stal poživatelem důchodu, kterého a jaká je jeho výše;

c) úhrnnou výši pracovní odměny, rozsah splnění pracovního úvazku (počet pracovních dní, výkonových norem, pracovních jednotek), popřípadě důvody, pro které jeho nesplnění sociální komise družstva omluvila či nikoliv;

d) údaje potřebné k určení výše dávek zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, dobu pracovní neschopnosti pro nemoc (úraz) nebo mateřství;

e) druh a výši vyplácených dávek zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte a povolení lázeňské péče jednotlivým družstevníkům;

f) dobu vojenské služby;

g) jméno a příjmení a data narození nezaopatřených dětí, na něž se poskytují přídavky na děti;

h) neomluvené pracovní dny (směny);

2. statistickou evidenci.

(2) Družstevník je povinen sdělit družstvu údaje potřebné k vedení těchto evidencí.

(3) Administrativní práce spojené s prováděním sociálního zabezpečení zajišťuje ekonom (účetní) družstva, a to i tehdy, jestliže o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte rozhoduje místní národní výbor.

Oddíl sedmý

(K § 77 až 82 zákona)

(1) Nárok na nemocenské při pracovní neschopnosti uplatňuje člen družstva předložením hlášení o pracovní neschopnosti vydaného příslušným lékařem nebo lékařskou poradní komisí podle předpisů ministerstva zdravotnictví.**) Pro výplatu nemocenského za určité období je mimo to třeba, aby předložil poukaz na peněžité dávky za toto období vydaný příslušným lékařem nebo lékařskou poradní komisí.

(2) Nárok na nemocenské při karanténě uplatňuje člen družstva způsobem stanoveným v předpisech ministerstva zdravotnictví.

(3) Nárok na podporu při ošetřování člena rodiny uplatňuje člen družstva předložením potvrzení o potřebě ošetřování vydaného příslušným lékařem podle předpisů ministerstva zdravotnictví na zvláštním tiskopise. Uplatňuje-li člen družstva nárok na podporu z důvodu, že jesle, mateřská škola nebo dětský, popřípadě zemědělský útulek, v jejichž péči dítě jinak je, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, předloží o tom potvrzení tohoto zařízení péče o dítě.

(4) Nárok na pohřebné uplatňuje ten, kdo vypravil pohřeb, předložením vyplněného tiskopisu, v němž místní národní výbor pověřený vedením matrik potvrdí údaje o úmrtí.

(1) Nárok na peněžitou pomoc v mateřství uplatňuje družstevnice způsobem stanoveným v předpisech ministerstva zdravotnictví.

(2) Nárok na podporu při narození dítěte uplatňuje družstevnice, popřípadě rodinná příslušnice družstevníka předložením vyplněného tiskopisu, v němž místní národní výbor pověřený vedením matrik potvrdí údaje o narození dítěte.

(3) Nárok na přídavky na děti uplatňuje družstevník na předepsaných tiskopisech. Údaje uvedené v tiskopisech musí osvědčit doklady. Neuplatnil-li družstevník nárok na přídavky na děti, ačkoliv by mu jinak z jeho zabezpečení náležely, je oprávněn uplatnit tento nárok z jeho zabezpečení v zájmu dítěte druhý z rodičů nebo ten, kdo má dítě v přímém zaopatření, poručník, opatrovník, popřípadě orgán péče o mládež.

(1) Sociální komise družstva jedná o dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte zpravidla na žádost; může však řízení o těchto dávkách zahájit i z vlastního podnětu.

(2) Žadatel o dávku je povinen spolupůsobit v řízení, zejména podávat vysvětlení a předkládat doklady potřebné pro posouzení uplatňovaného nároku.

(3) Ekonom (účetní) družstva prozkoumá, zda lze již na podkladě žádosti a předložených dokladů rozhodnout o dávce. Není-li tomu tak, zařídí potřebné doplnění.

(1) Sociální komise je schopna jednat a se usnášet, jsou-li přítomni aspoň tři její členové.

(2) Žadatel o dávku se přizve k jednání, je-li účelné, aby byl sociální komisí družstva slyšen pro objasnění skutečného stavu věci. Jde-li o odnětí nebo snížení dávky, o zastavení její výplaty nebo o povinnost vrátit dávku neprávem vyplacenou, musí být příjemce dávky před rozhodnutím vždy vyslechnut.

(3) Sociální komise družstva jedná na podkladě návrhu předloženého ekonomem (účetním) družstva. Ekonom (účetní) učiní bez průtahu opatření k provedení rozhodnutí komise. Má-li však ekonom (účetní) zato, že rozhodnutí není v souladu se zákonem, neprovede je a předloží věc neprodleně okresnímu národnímu výboru k zaujetí stanoviska [§ 50 písm. e)].

(4) Vyhoví-li sociální komise družstva žádosti o peněžitou dávku zabezpečení v nemoci nebo zabezpečení matky a dítěte v plném rozsahu, rozhodnutí žadateli neoznamuje. Jestliže sociální komise družstva dávku nepřizná vůbec nebo v žádaném rozsahu, nebo jestliže dávku odejme, sníží její výši nebo zastaví její výplatu, anebo rozhodne o povinnosti vrátit družstvu neprávem poskytnutou dávku nebo její část, vydá sociální komise družstva vždy písemné rozhodnutí.

(5) Pokud trvají podmínky pro výplatu opakující se peněžité dávky v přiznané výši, nerozhoduje sociální komise družstva znovu o jednotlivých výplatách; dávka se vyplácí podle původního rozhodnutí a o výplatách podává ekonom (účetní) zprávu komisi. Vyjde-li však najevo okolnost, která by mohla mít vliv na další výplatu dávky nebo na její výši, předloží ekonom (účetní) nebo kterýkoliv člen komise věc komisi znovu k rozhodnutí.

(6) O jednání sociální komise družstva vede se stručný zápis. Rozhodla-li komise, že žádost o dávku se zamítá nebo že se dávka odnímá, snižuje nebo její výplata zastavuje, anebo že neprávem vyplacená dávka má být vrácena, jakož i rozhodla-li komise o dávce, na kterou není právní nárok, uvedou se v zápise stručně též důvody rozhodnutí. Zápis podpisuje ten, kdo jej vyhotovil, a předseda komise.

(7) Písemné rozhodnutí obsahuje označení orgánu, který je vydal, datum vyhotovení, vlastní rozhodnutí o věci, jeho stručné a výstižné odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Rozhodnutí vyhotovuje ekonom (účetní) družstva. Podpisuje je předseda sociální komise družstva a ekonom (účetní).

(1) Přiznané dávky vyplácí družstvo podle dokladu o rozhodnutí sociální komise družstva. Doklad podpisuje předseda komise a ekonom (účetní) družstva.

(2) Opakující se peněžité dávky vyplácí družstvo téhož dne, kdy vyplácí peněžní pracovní odměny za bezprostředně uplynulé výplatní období. Družstvo oznámí, kdy nejpozději před výplatním dnem mají být předloženy doklady pro poskytnutí dávky, aby dávka mohla být v tento den vyplacena. Nelze-li vyplatit opakující se peněžitou dávku v den, kdy se vyplácejí peněžní pracovní odměny, vyplatí se do konce měsíce, v němž měla být vyplacena. Jednorázové peněžní dávky se vyplácejí běžně.

(3) Dávka se vyplácí zpravidla v hotovosti. Nelze-li ji takto vyplatit, poukáže se neprodleně poštou. Poštovné platí družstvo z vlastních prostředků.

(4) Doklady a písemnosti účetní evidence vedené družstvem o sociálním zabezpečení družstevníků se považují za účetní doklady, pro jejichž ukládání a úschovu platí předpisy o účetní evidenci jednotných zemědělských družstev.

(1) Odvolání proti rozhodnutí o odnětí, snížení nebo zastavení výplaty dávky (§ 46) nemá odkladný účinek.

(2) Odvolání se podává ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí a nebylo-li vyhotoveno písemné rozhodnutí, do 15 dnů ode dne ústního vyhlášení u sociální komise družstva.

(3) Nevyhoví-li sociální komise družstva sama odvolání v plném rozsahu do 15 dnů, předloží je bez průtahu k rozhodnutí okresnímu národnímu výboru příslušnému podle sídla družstva.

(4) Rozhodnutí o odvolání se vydává písemně; doručuje se odvolateli a sociální komisi družstva, která ve věci rozhodovala.

(1) Předchozí ustanovení platná pro řízení o dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte prováděné sociálními komisemi družstev platí přiměřeně pro řízení prováděné o těchto dávkách místními národními výbory.

(2) Ekonom (účetní) družstva připravuje podklady pro jednání komise sociálního zabezpečení místního národního výboru, předkládá jí návrhy, účastní se jednání této komise a provádí její rozhodnutí. Má-li ekonom (účetní) za to, že rozhodnutí komise není v souladu se zákonem, upozorní komisi na nezákonnost rozhodnutí; setrvá-li komise na svém rozhodnutí, ekonom (účetní) je neprovede a předloží věc neprodleně okresnímu národnímu výboru k zaujetí stanoviska [§ 50 písm. e)].

Oddíl osmý

(K § 78 zákona)

Ustanovení tohoto oddílu se vztahují

a) na žadatele o dávky důchodového zabezpečení nebo o dávky (služby) sociální péče podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, na důchodce, kterým byl přiznán důchod z důchodového zabezpečení družstevních rolníků, a na rodinné příslušníky těchto osob, kteří se v řízení o těchto dávkách nebo službách na vyzvání podrobili lékařskému vyšetření zdravotního stavu nebo se dostavili k jednání posudkové komise sociálního zabezpečení (dále jen „posudková komise“),

b) na průvodce osob uvedených pod písm. a), uzná-li vyšetřující lékař, že tyto osoby potřebují průvodce k cestě k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise,

c) na zákonné zástupce mladistvých s těžkými zdravotními vadami, jestliže doprovázejí tyto mladistvé na vyzvání k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise.

(1) Osobám uvedeným v § 60 náleží náhrada jízdních výdajů při použití veřejných dopravních prostředků pro hromadnou dopravu osob za cestu z místa bydliště do místa, kam jsou předvolány, a zpět, je-li bydliště vzdáleno od tohoto místa více než 2 km.

(2) Při použití železnice se hradí jízdné za druhou vozovou třídu. Příplatek na rychlík za cestu do místa předvolání se hradí jen tehdy, jestliže osoba uplatňující nárok na náhradu jízdného by při použití jiného veřejného dopravního prostředku pro hromadnou dopravu osob musila nastoupit cestu před šestou hodinou, aby se mohla včas dostavit k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise; za cestu zpět se hradí příplatek na rychlík obdobně jen tehdy, jestliže by se jinak cesta do místa bydliště prodloužila přes 24. hodinu.

(3) Měla-li oprávněná osoba možnost uplatnit nárok na slevu jízdného, náleží jí náhrada jen ve výši zlevněného jízdného; má-li možnost použít volné jízdenky, náhrada jízdného jí nenáleží.

(4) Náhrada jízdného při použití nájemního automobilu nebo povozu, jakož i náhrada jízdních výdajů při použití vlastního motorového vozidla se poskytne jen tehdy, uzná-li vyšetřující lékař se zřetelem na zdravotní stav vyšetřované osoby nutnost takové dopravy. Výše náhrady se řídí sazbami stanovenými obecnými předpisy.*)

(5) Náhrada jízdních výdajů se poskytuje jen tehdy, jsou-li tyto výdaje prokázány.

(1) Denní stravné náleží osobám uvedeným v § 60, jestliže řízení v místě mimo jejich bydliště trvalo - čítajíc v to dobu cesty do místa řízení a zpět -

nejméně 6, avšak nejvíce 10 hodinčástkou 5 Kčs,více než 10, avšak nejvíce 14 hodinčástkou 8 Kčs,více než 14 hodinčástkou 14 Kčs.

(2) Nocležné náleží osobám uvedeným v § 60, jestliže při použití veřejného dopravního prostředku pro hromadnou dopravu osob by se nemohly vrátit do místa svého bydliště do 24. hodiny téhož dne, kdy skončilo lékařské vyšetření nebo jednání posudkové komise. Nocležné náleží částkou 10 Kčs za jeden nocleh. Nestačí-li nocležné k úhradě nutného výdaje za ubytování, hradí se tento výdaj v prokázané částce podle předloženého dokladu, nejvýše však částkou 20 Kčs. Výdaj za ubytování do částky 10 Kčs není třeba prokazovat.

(3) Stravné a nocležné nenáleží za dobu pobytu v léčebném ústavu; rovněž nenáleží, je-li bezplatné poskytnutí stravy, popřípadě noclehu, zajištěno orgánem národního výboru.

Jiné nutné výdaje, které měly osoby uvedené v § 60 v souvislosti s lékařským vyšetřením nebo s účastí na jednání posudkové komise, k nimž byly předvolány (např. úschovné za vozík pro invalidy), se nahrazují v prokázané výši.

(1) Družstevníkům, kteří se v řízení o dávkách důchodového zabezpečení nebo o dávkách (službách) sociální péče na vyzvání podrobili vyšetření zdravotního stavu nebo se na vyzvání dostavili k jednání posudkové komise, náleží za dobu, za kterou jim z této příčiny ušla pracovní odměna, její náhrada.

(2) Náhrada ušlé pracovní odměny náleží ve výši poměrné části základní odměny družstevníka, vyplacené v předchozím zúčtovacím období za vykonanou práci v družstvu.

(3) Náhrada ušlé pracovní odměny nenáleží za dobu, za kterou družstevníku náleží nebo bylo vyplaceno nemocenské nebo byla nebo bude nahražena ušlá pracovní odměna (podpora) družstvem.

(4) Náhrada ušlé pracovní odměny náleží ve výši a za podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3 také družstevníkům, kteří jako průvodci provázejí osoby, které se na vyzvání podrobily vyšetření zdravotního stavu nebo se dostavily k jednání posudkové komise, potvrdil-li vyšetřující lékař, že předvolaná osoba se nemohla dostavit k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise bez průvodce.

(5) Nárok na náhradu ušlé pracovní odměny lze uplatnit do 30 dnů po skončení vyšetření zdravotního stavu nebo jednání posudkové komise. Žádost o náhradu je třeba doložit potvrzením vydaným sociální komisí družstva, které obsahuje všechny údaje potřebné pro zjištění nároku na náhradu ušlé pracovní odměny a její výše.

Nárok na náhrady podle tohoto oddílu lze uplatnit u národního výboru, při němž je zřízena posudková komise, jež působila v řízení o dávce (službě). Tento národní výbor je také příslušný rozhodnout o její náhradě a provést její výplatu.

Oddíl devátý

(K § 91 zákona)

Ustanovení této vyhlášky platná pro družstevníky platí též pro osoby pracující trvale v jednotném zemědělském družstvu, které nejsou jeho členy ani nejsou v pracovním poměru k družstvu (§ 91 zákona).

Oddíl desátý

(K § 83, 86 a 95 zákona)

(1) Vznikla-li dočasná neschopnost člena družstva k výkonu dosavadní činnosti v družstvu pro nemoc nebo úraz před 1. dubnem 1962 a trvá-li nepřetržitě i po tomto dni, posuzuje se nárok na nemocenské tak, jako by zákon platil již v době vzniku této neschopnosti, avšak výplata nemocenského započne nejdříve až ode dne 1. dubna 1962; to platí též o podpoře při ošetřování člena rodiny.

(2) Vznikla-li dočasná neschopnost člena družstva k výkonu dosavadní činnosti v družstvu pro nemoc nebo úraz přede dnem, k němuž bylo uznáno družstvo za družstvo s vyšší úrovní hospodaření, a trvá-li i po tomto dni, posuzuje se nárok na nemocenské tak, jako by zákon platil již v době vzniku této neschopnosti a družstvo bylo v tento den družstvem s vyšší úrovní hospodaření, avšak výplata nemocenského započne až dnem, k němuž bylo uznáno družstvo za družstvo s vyšší úrovní hospodaření, nejdříve však od 1. dubna 1962; to platí též o podpoře při ošetřování člena rodiny.

(3) Porodila-li družstevnice před 1. dubnem 1962, posuzuje se její nárok na peněžitou pomoc v mateřství tak, jako by zákon již platil v době porodu, pokud již přede dnem účinnosti zákona neuplynulo více než 14 týdnů po dni porodu; výplata peněžité pomoci v mateřství započne však nejdříve až ode dne 1. dubna 1962.

Příklady:

1. Dočasná neschopnost člena družstva s vyšší úrovní hospodaření k výkonu dosavadní činnosti v družstvu pro nemoc nebo úraz vznikla dne 10. února 1962 a trvá i po 31. březnu 1962. Člen družstva byl v družstvu nepřetržitě činný 6 let. Od 1. dubna 1962 obdrží ze státních prostředků nemocenské ve výši 80 % průměrné denní pracovní odměny. Průměrná denní pracovní odměna se vypočítá z příjmu z pracovní činnosti, jehož člen družstva dosáhl v posledních 12 kalendářních měsících před 10. únorem 1962. Do jednoroční podpůrčí doby, po kterou je nárok na nemocenské, se započítává i doba od 10. února do 31. března 1962 bez ohledu na to, zda a v jaké výši dostával člen družstva nemocenské v této době od družstva.

2. Družstevnice porodila dne 11. března 1962. Před tímto dnem byla v družstvu v posledních dvou letech před porodem činna způsobem zakládajícím sociální zabezpečení po dobu delší než 270 dní. Peněžitá pomoc v mateřství náleží podle zákona ode dne porodu po dobu 14 týdnů. Poněvadž od 11. března uplynuly do počátku platnosti zákona (1. dubna 1962) tři týdny, počne se vyplácet peněžitá pomoc v mateřství ze státních prostředků od 1. dubna 1962 po dobu 11 týdnů bez ohledu na to, zda a v jaké výši družstevnice obdržela peněžitou pomoc v mateřství od družstva v době před 1. dubnem 1962.

3. Dočasná neschopnost člena družstva, který je činný 11 let v některém z ostatních družstev, vznikla 5. února 1962 a trvá nepřetržitě i přes 1. duben 1962. Družstvo bylo uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření od 1. dubna 1962. Od tohoto dne obdrží člen družstva ze státních prostředků nemocenské ve výši 80 % průměrné denní pracovní odměny. Do jednoroční podpůrčí doby, po kterou je nárok na nemocenské, se započítá doba od 5. února do 31. března 1962 bez ohledu na to, zda a v jaké výši dostával člen družstva nemocenské v této době od družstva. Průměrná denní pracovní odměna se vypočítá z příjmu z pracovní činnosti, jehož člen družstva dosáhl v posledních 12 kalendářních měsících před 5. únorem 1962.

Naturální požitky se oceňují stejně jako v § 1 odst. 3 i za dobu před počátkem účinnosti této vyhlášky.

(1) Vyhláška č. 63/1960 Sb., kterou se upravuje rozhodování o některých dalších dávkách důchodového zabezpečení (pojištění) národními výbory jihomoravského kraje, se považuje za vydanou podle zákona.

(2) Zrušují se:

1. ustanovení § 5 a 6 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 77/1957 Ú. l., o zhodnocení různých druhů důchodového zabezpečení (pojištění),

2. § 3 a 10 vyhlášky č. 205/1957 Ú. l., o zhodnocení nároků příslušníků ozbrojených sil ze sociálního zaopatření při přestupu do důchodového zabezpečení zaměstnanců (důchodového pojištění).

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1962.

Předseda:

Erban v. r.

Příloha k vyhlášce č. 33/1962 Sb.

Novou úpravou sociálního zabezpečení družstevních rolníků přejímá stát v širším rozsahu než dosud péči o družstevníky a jejich rodiny, pokud jde o preventivní a léčebnou péči, zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte a důchodové zabezpečení. Tím se však nesnižuje význam sociálního fondu, který i po nové úpravě zůstává výrazem družstevní solidarity a plní významnou funkci při uspokojování sociálních potřeb družstevníků a jejich rodin.

Správné užívání prostředků sociálního fondu je jedním ze základních předpokladů pro upevňování členské základny družstva. Družstevník, který je se svojí rodinu plně zabezpečen, není odváděn od plnění povinností, vyplývajících ze stanov a pracovního řádu družstva, což příznivě ovlivňuje jeho pracovní morálku. Proto se družstvo - jako řádný hospodář - stará o to, aby družstevníkům byly ze sociálních fondů vypláceny podpory a příspěvky ve všech případech, kdy toho jejich sociální situace vyžaduje.

Pro jednotné hospodaření se sociálními fondy jednotných zemědělských družstev vydává předseda Státního úřadu sociálního zabezpečení a ministr zemědělství, lesního a vodního hospodářství toto doporučení:

Článek 1

1. Družstva oddělí každoročně do sociálního fondu potřebnou částku, a to

a) na úhradu příspěvku na sociální zabezpečení podle Zásad pro placení a vyúčtování příspěvku na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení družstevních rolníků,*)

b) k zajištění sociálních potřeb družstevníků a jejich rodin nejméně 1 % celkových peněžních výnosů a potřebnou část naturálií,

2. Prostředků sociálního fondu, které zbudou po zaplacení příspěvku na sociální zabezpečení družstevníků, použije družstvo k zajištění ostatních sociálních potřeb družstevníků podle zásad dále uvedených.

Článek 2

Peněžních prostředků sociálního fondu - po úhradě příspěvku družstva na sociální zabezpečení družstevníků - se použije na:

1. doplnění přídavků na děti,

2. nemocenské,

3. příspěvek rodině družstevníka po dobu výkonu jeho vojenského cvičení,

4. příspěvek k nízkým důchodům družstevníků,

5. příspěvek na výstavbu a provoz jeslí a mateřských škol,

6. příspěvek na výstavbu jiných zařízení sociální péče,

7. příspěvek na společné stravování družstevníků,

8. podporu družstevníkům v sociálně odůvodněných naléhavých případech,

9. jinou pomoc.

Článek 3

I. Dávky, příspěvky a podpory uvedené v článku 2 se poskytují za těchto podmínek:

1. Doplnění přídavků na děti

Družstva, která nebyla uznána za družstva s vyšší úrovní hospodaření a nesplnila vlastním zaviněním státní plán nákupu zemědělských výrobků (§ 27 odst. 2 zákona) doplňují každý měsíc z prostředků sociálního fondu přídavky na děti poskytované ze státních prostředků nejvýše do částek, které jsou poskytovány v družstvech s vyšší úrovní hospodaření. Částky určené na doplnění přídavků na děti mají být po celý rok stejné a mají být určeny s ohledem na peněžní situaci sociálního fondu.

2. Nemocenské

Nemocenské může být poskytnuto, jen bylo-li předloženo hlášení o pracovní neschopnosti, vydané družstevníku příslušným lékařem, popřípadě lékařskou poradní komisí, podle předpisů ministerstva zdravotnictví o způsobu potvrzování pracovní neschopnosti.

a) Členům družstev s vyšší úrovní hospodaření, kteří mají nárok na nemocenské podle zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, se vyplácí ze sociálního fondu nemocenské za pracovní dny v prvních sedmi kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz.

Výše nemocenského je stanovena zákonem a odstupňována podle délky nepřerušené činnosti v témže družstvu příslušným procentem z průměru denní pracovní odměny zjištěné za posledních 12 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících vzniku pracovní neschopnosti, a činí: při nepřerušené činnosti do 1 roku - 60 %, nad 1 rok do 5 let - 70 % a nad 5 let - 80 % z průměrné denní pracovní odměny; za první tři pracovní dny pracovní neschopnosti činí při nepřerušené činnosti do 1 roku - 50 %, nad 1 rok do 5 let - 60 %, nad 5 let - 65 % z průměrné denní pracovní odměny. Jak se určuje průměrná denní pracovní odměna, stanoví zákon a prováděcí vyhláška k němu. Do nepřerušené doby činnosti v témže družstvu se započítává i činnost v jiném družstvu nebo v pracovním poměru, jestliže družstevník nejpozději do 6 týdnů po jejich skončení začal pracovat v družstvu.

b) Ostatním družstevníkům se může poskytovat nemocenské od prvního dne pracovní neschopnosti do jejího skončení nebo do dne uznání invalidity (částečné invalidity) nebo do přiznání invalidního (částečného invalidního) důchodu, nejdéle však po dobu jednoho roku od počátku pracovní neschopnosti.

Nemocenské se poskytuje nejvýše do částek stanovených v zákoně o sociálním zabezpečení družstevních rolníků. Při výpočtu nemocenského se postupuje obdobně jako u členů družstev s vyšší úrovní hospodaření; průměrná denní pracovní odměna, podle které se stanoví výše nemocenského, se zjišťuje ze základních odměn a prémií, které byly družstevníku zúčtovány za posledních 12 kalendářních měsíců včetně hodnoty naturálních požitků oceněných jednotně částkou 1500 Kčs ročně.

Nemůže-li družstevník pracovat, protože musí ošetřovat nemocného člena rodiny, poskytuje se mu za podmínek stanovených zákonem podpora při ošetřování člena rodiny ve výši nemocenského.

3. Příspěvek rodině družstevníka po dobu jeho vojenského cvičení*)

Příspěvek se poskytuje:

a) při pevném peněžním odměňování ve výši jedno- až dvojnásobku základní denní odměny družstevníka stanovené pro první třídu;

b) při odměňování podle pracovních jednotek částkou v hodnotě 1 až 2 pracovních jednotek.

4. Příspěvek k nízkým důchodům družstevníků

Příspěvek může být přiznán jako pravidelný přídavek, jehož výše se stanoví individuálně podle povahy konkrétního případu. Při stanovení výše příspěvku je třeba přihlížet k pracovním zásluhám důchodce a jeho rodinným a sociálním poměrům.

5. Příspěvek na výstavbu a provoz jeslí a mateřských škol

Příspěvek se může poskytnout podle potřeb a možností družstva.

6. Příspěvek na výstavbu jiných zařízení sociální péče

Příspěvek se může poskytnout podle potřeb a možností družstva.

7. Příspěvek na společné stravování družstevníků

Příspěvek mohou poskytovat družstva družstevníkům stravujícím se v zařízeních společného stravování mimo družstvo, a to nejvýše v rozsahu platném pro pracovníky v pracovním poměru.

8. Podpora v sociálně odůvodněných naléhavých případech

Družstvo může poskytnout družstevníkům, ocitne-li se družstevník nebo jeho rodina nezaviněně ve finanční tísni, podporu. Podpora má být přiměřená celkovým hospodářským, zdravotním a rodinným poměrům družstevníka.

II. Při určování výše dávek, příspěvků, podpor nebo jiných druhů pomoci přihlíží družstvo k celkové výši prostředků sociálního fondu. Pokud není v předpisech o sociálním zabezpečení družstevních rolníků stanoveno jinak, dodržuje družstvo zásadu, aby ze sociálního fondu neposkytovalo opakující se peněžní podpory ve vyšší výměře ani po delší dobu, než se poskytují zákonné dávky ze sociálního zabezpečení, které sledují obdobný účel.

Článek 4

Naturální podpory ze sociálního fondu se poskytují zejména důchodcům a výměnkářům, jestliže se ten, kdo má výměnek poskytovat, stal členem družstva. Podpory se poskytují v rozsahu nepřesahujícím odůvodněné osobní potřeby rodiny důchodce, popřípadě výměnkáře.

Článek 5

O poskytování dávek, příspěvků a podpor ze sociálního fondu rozhoduje sociální komise družstva.

Článek 6

Přídavky na děti za měsíc březen 1962 vyplatí družstva ze sociálního fondu nejpozději do konce dubna 1962, pokud je nevyplatila již dříve.

Náměstek ministra zemědělství, lesního a vodního hospodářství:

Mestek v. r.

Předseda Státního úřadu sociálního zabezpečení:

Erban v. r.

*) Usnesení vlády ze dne 14. března 1962, č. 191, o odměňování pracovníků vyslaných do vedoucích funkcí v jednotných zemědělských družstvech z prostředků družstev; obdobné vyrovnávací příspěvky se poskytovaly ze státních prostředků i v době před 1. dubnem 1962.

*) Vyhláška č. 102/1957 Ú.l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení studentů a vědeckých aspirantů.

**) Např. doba výkonu funkce plně uvolněného funkcionáře národního výboru.

*) § 6 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.

*) Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 361/1952 Ú. l., o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dětí po porodu a úmrtí matek.

*) Jde o důchody, k nimž nenáleží výchovné.

*) Vyhláška č. 186/1958 Ú. l., o účetní evidenci jednotných zemědělských družstev.

**) Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 164/1958 Ú. l., kterou se stanoví rozsah a podmínky poskytování preventivní a léčebné péče (léčebný řád) v platném znění.

*) Vyhláška č. 74/1961 Sb., o pronájmu a používání silničních vozidel pro motorovou dopravu.

*) Sbírka směrnic pro národní výbory částka 10/1962.

*) Vládní nařízení č. 148/1961 Sb., o zaopatřovacím příspěvku při vojenském cvičení vykonávaném členy JZD a umělci, předpokládá, že družstva tyto příspěvky ze sociálního fondu poskytují.