Zákon ČNR o ochraně zemědělského půdního fondu

(1) Zjistí-li katastrální úřady při novém mapování nebo při dalších činnostech spojených s vedením katastru nemovitostí, nebo Státní pozemkový úřad při řízení o pozemkových úpravách, jejichž výsledky slouží pro obnovu katastrálního operátu, že v důsledku drobných pozvolných dlouhodobých posunů hranic pozemků náležejících do zemědělského půdního fondu, včetně přirozených posunů koryt vodních toků, došlo k přirozené změně druhů pozemků, projednají zjištěné skutečnosti s vlastníky dotčených pozemků a uvedou evidenční stav do souladu se stavem zjištěným v terénu.

(2) Zjistí-li katastrální úřady při novém mapování nebo při revizi údajů katastru, že došlo ke změně ve způsobu využití nebo druhu pozemku náležejícího do zemědělského půdního fondu, pro kterou není vyžadován souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, uvede po projednání s vlastníkem pozemku a na základě souhlasného vyjádření orgánu ochrany zemědělského půdního fondu evidenční stav do souladu se stavem zjištěným. Vyjádření orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, ve kterém musí být potvrzeno, že k úpravě evidenčního stavu může v souladu s podmínkami tohoto zákona dojít, se uvede do protokolu o nesouladu nebo do přílohy protokolu o výsledku revize podle jiného právního předpisu18).

Rozhodnutí o pozemkových úpravách podle zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech44) nahrazuje v případě pozemků řešených v obvodu pozemkových úprav souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu.

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. a) znečistí zemědělskou půdu,

b) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. d) poškodí fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti zemědělské půdy,

c) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. e) vnese jiné než povolené látky nebo přípravky do zemědělské půdy nebo na ni,

d) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. f) použije upravené kaly nebo sedimenty na zemědělské půdě, u níž došlo k překročení preventivní hodnoty,

e) v rozporu s § 3a odst. 5 neoznámí zahájení použití sedimentů ve stanovené lhůtě,

f) nesplní opatření k nápravě uložené podle § 3c odst. 3,

g) vykoná stavební, těžební nebo průmyslovou činnost nebo provede terénní úpravy v rozporu s § 8 odst. 1,

h) provede geologický nebo hydrogeologický průzkum nebo buduje, opravuje nebo udržuje nadzemní nebo podzemní vedení v rozporu s § 8 odst. 2,

i) realizuje záměr podle § 8a nebo 8b bez souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu,

j) nesplní některou z podmínek stanovenou rozhodnutím o souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 9 nebo rozhodnutím, pro které byl souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu závazným podkladem,

k) v rozporu s § 11 odst. 4 písm. a) nedoručí kopii rozhodnutí ve stanovené lhůtě,

l) v rozporu s § 11 odst. 4 písm. b) neoznámí zahájení realizace záměru ve stanovené lhůtě,

m) v rozporu s § 11 odst. 5 neoznámí změnu způsobu využití ve stanovené lhůtě, nebo

n) v rozporu s § 11 odst. 6 neoznámí a nedoloží změnu v osobě povinného k platbě odvodů ve stanovené lhůtě.

(2) Vlastník nebo jiná fyzická osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, se dopustí přestupku tím, že

a) změní trvalý travní porost na ornou půdu bez souhlasu podle § 2,

b) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. b) způsobí ohrožení zemědělské půdy erozí,

c) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. c) užívá zemědělskou půdu k nezemědělským účelům bez souhlasu s jejím odnětím ze zemědělského půdního fondu,

d) v rozporu s § 3 odst. 3 neužívá nebo neudržuje zemědělskou půdu v souladu s charakteristikou druhu pozemku,

e) v rozporu s § 3c odst. 2 neučiní bezodkladná opatření k nápravě závadného stavu,

f) v rozporu s § 8a odst. 5 neoznámí zahájení realizace stavby agrovoltaické výrobny elektřiny ve stanovené lhůtě,

g) v rozporu s § 8a odst. 6 neoznámí ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřiny ve stanovené lhůtě,

h) v rozporu s § 8a odst. 6 nezahájí rekultivaci neprodleně po ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřiny nebo ji neprovede v souladu s plánem rekultivace,

i) v rozporu s § 8a odst. 7 neukončí provoz agrovoltaické výrobny elektřiny,

j) v rozporu s § 8c odst. 2 neodstraní pařezy nebo neprovede rekultivaci,

k) v rozporu s § 8c odst. 2 nezmění způsob využití zemědělské půdy, nebo

l) neoznámí výsadbu nebo sklizeň dřevin podle § 8c odst. 3.

(3) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), g) nebo j) nebo podle odstavce 2 písm. c) nebo e),

b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo i) nebo podle odstavce 2 písm. b), h), i), j) nebo k), nebo

c) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d), e), h), k), l), m) nebo n) nebo podle odstavce 2 písm. a), d), f), g) nebo l).

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. a) znečistí zemědělskou půdu,

b) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. d) poškodí fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti zemědělské půdy,

c) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. e) vnese jiné než povolené látky nebo přípravky do zemědělské půdy nebo na ni,

d) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. f) použije upravené kaly nebo sedimenty na zemědělské půdě, u níž došlo k překročení preventivní hodnoty,

e) v rozporu s § 3a odst. 5 neoznámí zahájení použití sedimentů ve stanovené lhůtě,

f) nesplní opatření k nápravě uložené podle § 3c odst. 3,

g) vykoná stavební, těžební nebo průmyslovou činnost nebo provede terénní úpravy v rozporu s § 8 odst. 1,

h) provede geologický nebo hydrogeologický průzkum nebo buduje, opravuje nebo udržuje nadzemní nebo podzemní vedení v rozporu s § 8 odst. 2,

i) realizuje záměr podle § 8a nebo 8b bez souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu,

j) nesplní některou z podmínek stanovenou rozhodnutím o souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 9 nebo rozhodnutím, pro které byl souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu závazným podkladem,

k) v rozporu s § 11 odst. 4 písm. a) nedoručí kopii rozhodnutí ve stanovené lhůtě,

l) v rozporu s § 11 odst. 4 písm. b) neoznámí zahájení realizace záměru ve stanovené lhůtě,

m) v rozporu s § 11 odst. 5 neoznámí změnu způsobu využití ve stanovené lhůtě, nebo

n) v rozporu s § 11 odst. 6 neoznámí a nedoloží změnu v osobě povinného k platbě odvodů ve stanovené lhůtě.

(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, dopustí přestupku tím, že

a) změní trvalý travní porost na ornou půdu bez souhlasu podle § 2,

b) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. b) způsobí ohrožení zemědělské půdy erozí,

c) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. c) užívá zemědělskou půdu k nezemědělským účelům bez souhlasu s jejím odnětím ze zemědělského půdního fondu,

d) v rozporu s § 3 odst. 3 neužívá nebo neudržuje zemědělskou půdu v souladu s charakteristikou druhu pozemku,

e) v rozporu s § 3c odst. 2 neučiní bezodkladná opatření k nápravě závadného stavu,

f) v rozporu s § 8a odst. 5 neoznámí zahájení realizace stavby agrovoltaické výrobny elektřiny ve stanovené lhůtě,

g) v rozporu s § 8a odst. 6 neoznámí ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřiny ve stanovené lhůtě,

h) v rozporu s § 8a odst. 6 nezahájí rekultivaci neprodleně po ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřiny nebo ji neprovede v souladu s plánem rekultivace,

i) v rozporu s § 8a odst. 7 neukončí provoz agrovoltaické výrobny elektřiny,

j) v rozporu s § 8c odst. 2 neodstraní pařezy nebo neprovede rekultivaci,

k) v rozporu s § 8c odst. 2 nezmění způsob využití zemědělské půdy, nebo

l) neoznámí výsadbu nebo sklizeň dřevin podle § 8c odst. 3.

(3) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), g) nebo j) nebo podle odstavce 2 písm. c) nebo e),

b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo i) nebo podle odstavce 2 písm. b), h), i), j) nebo k), nebo

c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d), e), h), k), l), m) nebo n) nebo odstavce 2 písm. a), d), f), g) nebo l).

Pokuty uložené obecním úřadem obce s rozšířenou působností jsou z 50 % příjmem obce, v jejímž územním obvodu byl přestupek spáchán, a z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky; pokuty uložené inspekcí jsou příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.

Burešová v. r.

Pithart v. r.

Příloha k zákonu ČNR č. 334/1992 Sb.

ČÁST A

ČÁST B

Skupina faktorůCharakteristika faktorů životního prostředí negativně ovlivněného odnětím půdy ze zemědělského půdního fonduEkologická váha vlivuANárodní parky – zóna soustředěné péče o přírodu, národní přírodní rezervace nebo národní přírodní památky20Národní parky – zóna kulturní krajiny, chráněné krajinné oblasti – I. zóna, přírodní rezervace, přírodní památky, evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti15Chráněné krajinné oblasti – II. zóna nebo územní systémy ekologické stability10Ochranná pásma národních parků, chráněné krajinné oblasti – III. zóna nebo významné krajinné prvky5BChráněné oblasti přirozené akumulace vod, ochranná pásma vodních zdrojů II. stupně, ochranná pásma I. stupně přírodních léčivých zdrojů nebo ochranná pásma I. stupně zdrojů přírodních minerálních vod10CÚzemí mimo plochy určené územně plánovací dokumentací k zástavbě nebo pro jiné urbanistické funkce5DChráněná ložisková území5EPozemky, které nenavazují na zastavěné území, jsou-li na nich umisťovány stavební záměry pro obchod, výrobu nebo skladování. Pro účely tohoto ustanovení se za výrobu a skladování nepovažují výroba a uskladňování uvedené v energetickém zákoně45), dále se za skladování nepovažuje ukládání podle horního zákona8).10

ČÁST D

Zpracovatel výpočtů odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (§ 9 a 11) postupuje při této činnosti takto:

1. Zjistí zařazení pozemku nebo jeho částí do bonitovaných půdně ekologických jednotek a jeho základní cenu podle oceňovací vyhlášky27).

2. Zjistí, bude-li odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu negativně ovlivněn některý z faktorů životního prostředí, vyjmenovaných v části B, a v návaznosti na to určí odpovídající ekologickou váhu tohoto ovlivnění. V případech, že bude ovlivněno více faktorů životního prostředí, uplatní se nejvyšší určená ekologická váha vlivu. Ekologická váha vlivu se nepoužije při výpočtu odvodů za zemědělskou půdu odňatou ze zemědělského půdního fondu na plochách

a) průmyslových zón určených k podpoře vyváženého a dynamického hospodářského rozvoje státu, které podle zákona o investičních pobídkách schvaluje na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu vláda39); Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá na žádost orgánu ochrany zemědělského půdního fondu vyjádření, ve kterém posoudí, zda se jedná o takovou průmyslovou zónu a zda je stanovení výše odvodu podle tohoto ustanovení v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými přímo použitelnými předpisy Evropské unie46), 47), nebo

b) rodinných domů včetně souvisejících staveb umisťovaných na jednom stavebním pozemku, pokud je stavebníkem fyzická osoba a rodinný dům má sloužit vlastní bytové potřebě stavebníka.

Věta třetí se nepoužije pro plochy potřebné pro umístění staveb pro skladování věcně nesouvisející se záměrem investiční akce ve výrobě.

3. Základní cenu zemědělské půdy dotčené odnětím ze zemědělského půdního fondu (bod 1.) vynásobí ekologickou vahou ovlivnění příslušného faktoru životního prostředí. Tím je stanovena základní sazba odvodů za odnětí.

4. Výslednou sazbu odvodů zjistí tak, že základní sazbu odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu zjištěnou podle bodů 2 a 3 vynásobí koeficientem třídy ochrany.

Třída ochranykoeficientI. třída11II. třída8III. třída5IV. třída4V. třída4

Celková výsledná částka odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu je součtem výsledných sazeb podle výměr jednotlivých bonitovaných půdně ekologických jednotek a jejich zařazení do tříd ochrany zastoupených na odnímaném pozemku.

5. Jde-li o trvalé odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, při kterém se odvody platí jednorázově, je stanovená částka skutečné výše odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (bod 4.) konečná.

6. Při dočasném odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu nebo při trvalém odnětí této půdy, za které mají být odvody placeny každoročně, stanoví výši odvodů za každý kalendářní rok trvání uvedeného odnětí půdy jako stý díl částky skutečné výše odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu na dotčeném pozemku, vypočtené podle bodu 4. V případě, že uvedené odnětí se uskuteční nebo bude ukončeno v průběhu kalendářního roku, stanoví odvody ve výši jedné dvanáctiny stého dílu částky skutečné výše odvodů, a to za každý i započatý měsíc.

7. Je-li zemědělská půda odňata ze zemědělského půdního fondu pro těžební účely na pozemcích nalézajících se ve schváleném dobývacím prostoru nebo na chráněném ložiskovém území, ekologická váha vlivu skupiny faktorů D „Chráněná ložisková území“ v části B se nepoužije.

8. Došlo-li k nezemědělskému využití zemědělské půdy pro záměr podle stavebního zákona6), který byl realizován na zemědělské půdě bez příslušného povolení podle stavebního zákona, celková výše odvodů se násobí hodnotou dvacet.

ČÁST E

Faktory životního prostředí, které budou negativně ovlivněny odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu, se zjistí například z mapové a spisové dokumentace k vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací, přírodních památek, významných krajinných prvků, územních systémů ekologické stability, chráněných oblastí přirozené akumulace vod, ochranných pásem vodních zdrojů, ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, z územně plánovací dokumentace, z výsledků geologického průzkumu a z jiných účelových podkladů, popřípadě z účelového měření.

(1) Souhlas vydaný podle tohoto zákona pro záměr, který nevyžaduje povolení podle jiného právního předpisu, je rozhodnutím vydaným ve správním řízení.

(2) Souhlas vydaný podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle jiného právního předpisu je závazným stanoviskem podle správního řádu.

(3) Souhlas vydaný podle tohoto zákona formou závazného stanoviska lze změnit formou rozhodnutí, pokud na změnu souhlasu nenavazuje změna rozhodnutí vydaného podle jiného právního předpisu.

(4) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko40), souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu a souhlas podle § 2, § 8a odst. 2 nebo § 8b odst. 1 se nevydávají. Pokud se záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko nebo jeho část nachází na území národního parku, správa národního parku vydá souhlas podle tohoto zákona jako součást společného rozhodnutí podle zákona o ochraně přírody a krajiny.

(1) Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou

a) půdy nevhodné pro změnu trvalého travního porostu na ornou půdu z hlediska jejich fyzikálních nebo biologických vlastností a jejich erozního ohrožení (§ 2),

b) preventivní hodnoty obsahů rizikových prvků a rizikových látek a indikačních hodnot obsahů rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě a jejich vztah k požadavkům na zdravotní nezávadnost potravin nebo krmiv, k přímému ohrožení zdraví lidí nebo zvířat při kontaktu se zemědělskou půdou a k produkční funkci zemědělské půdy (§ 3),

c) postupy pro zjišťování a hodnocení obsahů rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě (§ 3),

d) způsob hodnocení míry erozního ohrožení zemědělské půdy, přípustnou míru erozního ohrožení zemědělské půdy a postup jejího výpočtu, opatření k jeho snížení a obsah plánu opatření ke snížení erozního ohrožení a způsob jeho vyhotovení,

e) postupy při předávání údajů do evidence informací o kvalitě zemědělské půdy, způsob zhodnocení informací, podrobnosti o správě evidence informací o kvalitě zemědělské půdy a o údajích zasílaných a vedených v evidenci odnětí zemědělské půdy (§ 3b),

f) způsob vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (§ 5 odst. 1) a způsob posuzování územně plánovací dokumentace včetně rámcového obsahu stanoviska (§ 5 odst. 2),

g) postupy k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při zpracovávání a projednávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů stanovením obsahu a způsobu vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, včetně údajů potřebných pro vyhodnocení (§ 6),

h) postupy k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při stavební, těžební a průmyslové činnosti, terénních úpravách a při geologickém a hydrogeologickém průzkumu stanovením obsahu a způsobu vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, včetně údajů potřebných pro vyhodnocení a náležitostí pedologického průzkumu (§ 8 a 9), a

i) způsob provádění rekultivace půdy, obsah plánu rekultivace a podklady pro změnu rekultivace z titulu ochrany přírody (§ 9 a 10).

(2) Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou třídy ochrany.

(3) Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou druhy zemědělské kultury evidované podle zákona o zemědělství, které se mohou nacházet na zemědělské půdě, na které má být umístěna agrovoltaická výrobna elektřiny, a podmínky týkající se podoby nezbytných zařízení agrovoltaické výrobny elektřiny a zařízení sloužícího pro ukládání elektřiny z agrovoltaické výrobny elektřiny, maximálního výkonu, technického provedení, referenčního výnosu, následné rekultivace, protierozní ochrany, zachování drenáží a závlahových systémů a dalších technických parametrů zajišťujících soulad záměru agrovoltaické výrobny elektřiny se zemědělským obhospodařováním půdy.

(1) Rozhodnutí orgánů ochrany zemědělského půdního fondu vydaná podle zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb. (§ 1 odst. 4, § 2, 3, 4, 5, § 12 odst. 4, § 13a, 14, 15, 19, 21 a 27) před účinností tohoto zákona, zůstávají v platnosti.

(2) Povinnost odstranit ekonomickou újmu, která byla stanovena v pravomocných rozhodnutích vydaných podle § 13a nebo § 12 odst. 4 anebo § 14 zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb., před účinností tohoto zákona, se nevykoná.

(3) V případech, že povinnost odstranit ekonomickou újmu, vzniklou zřízením ochranných pásem k ochraně zdravotní nezávadnosti nádrží povrchových vodních zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva nebo k ochraně přírodních léčivých zdrojů, byla stanovena podle dosavadních předpisů rozhodnutím orgánu ochrany zemědělského půdního fondu vydaným před účinností tohoto zákona, se tato povinnost rovněž nevykoná.

(4) Předchozí souhlas podle § 13a nebo souhlas podle § 12 odst. 4 zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb., který byl vydán před účinností tohoto zákona, nahrazuje souhlas podle § 9 tohoto zákona. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který ho vydal, však upřesní, upraví nebo změní jeho části týkající se odvodů za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě v souladu se zněním § 11 tohoto zákona.

S působností pro Českou republiku se zrušují:

1. Zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb.

2. Zákon České národní rady č. 77/1976 Sb., o působnosti orgánů ochrany zemědělského půdního fondu České socialistické republiky.

3. Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 102/1976 Sb., o odstraňování ekonomické újmy socialistických zemědělských organizací.

4. Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 39/1984 Sb., o sazbách odvodů za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě.

Ustanovení § 2 odst. 1 písm. d) zákona České národní rady č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, se mění takto:

„d) odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu ve výši 60 % jejich celkového objemu určeného orgánem ochrany zemědělského půdního fondu.5)“.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.

6) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.

8) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.

18) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).

Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška).

20) § 502 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

23) § 78 zákona ČNR č. 114/1992 Sb.

27) Vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.

28) Například zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kód R10a přílohy č. 5 k zákonu č. 541/2020 Sb., o odpadech.

29) Vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě, ve znění pozdějších předpisů.

30) Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

31) § 24 odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

32) Například stavební zákon, zákon č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

34) § 9 vyhlášky č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění pozdějších předpisů.

36) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

38) § 6 odst. 1 vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.

38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.

39) § 1b zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění zákona č. 84/2015 Sb.

40) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.

41) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění pozdějších předpisů.

42) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

43) Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.

44) Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

45) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

46) Čl. 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie.

47) Například nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis, v platném znění, nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu, v platném znění, nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, v platném znění.

48) Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury.