Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
334/2003

Vyhláška, kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních

334/2003 Sb. · 18 paragrafů

Obsah zákona – části a hlavy

Úplné znění

18
↑ Předchozí paragrafy
Část šestá

§ 13 PODROBNOSTI ORGANIZAČNÍHO ZABEZPEČENÍ UMÍSŤOVÁNÍ A POBYTU DĚTÍ – CIZINCŮ

(1) Zařízení pro děti – cizince se zřizuje s počtem nejméně tří a nejvíce šesti rodinných nebo výchovných skupin, z toho nejméně jedna skupina se zřizuje za účelem diagnostického vyšetření dětí – cizinců.

(2) Rodinná nebo výchovná skupina se může sestavit s přihlédnutím k věku a pohlaví dětí – cizinců a k jejich specifickým náboženským a sociálně a kulturně historickým zvyklostem.

§ 14

(1) Zařízení zřízené podle § 13 plní úkoly diagnostické, výchovně vzdělávací, terapeutické a sociální.

(2) V rámci diagnostických úkolů se zjišťuje úroveň dosažených znalostí, dovedností a schopností dítěte – cizince, dále míra jeho znalostí českého jazyka a míra sociálně kulturních, náboženských a sociálně právních potřeb.

(3) V rámci výchovně vzdělávacích úkolů se dětem – cizincům zajišťuje předškolní výchova, základní vzdělávání nebo střední vzdělávání, a to podle míry jejich rozumových a jazykových schopností. Výuku směřující k prohloubení znalostí českého jazyka zajišťuje vždy zařízení pro děti – cizince.

(4) V rámci terapeutických úkolů se provádějí individuální konzultace zaměřené na zklidnění dítěte, odbourávání úzkosti a traumat, posilování pocitu jistoty a bezpečí, které směřují k sebeuvědomění dítěte – cizince a rozvoji jeho osobnosti. Terapeutickými postupy se usiluje o adaptaci na systém výchovné péče v zařízení, k vytváření vztahů k ostatním dětem v rámci zařízení i mimo ně. Dítě – cizinec je postupně připravováno na poznání osobních perspektiv po ukončení pobytu v zařízení, podle potřeb i na následný samostatný život v zemi původu, popřípadě v jiné zemi.

(5) Při plnění sociálních úkolů jsou v rámci možností akceptovány kulturně historické a náboženské zvyklosti, například v ubytování, stravování, oblékání.

(6) Podle individuální potřeby jsou pro děti – cizince smluvně realizovány tlumočnické služby.

Část sedmá

§ 15

(1) Územní obvody diagnostických ústavů vymezují správní obvody krajů nebo obcí s rozšířenou působností, z nichž diagnostické ústavy přijímají děti. Současně stanoví území, ve kterých jsou rozmístěny dětské domovy, dětské domovy se školou a výchovné ústavy, do nichž diagnostické ústavy děti umísťují.

(2) Dětský diagnostický ústav v Liberci má územní působnost pro obce s rozšířenou působností Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jilemnice, Liberec, Nový Bor, Tanvald, Turnov, Železný Brod, Bílina, Děčín, Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Litvínov, Louny, Lovosice, Most, Podbořany, Roudnice nad Labem, Rumburk, Teplice, Ústí nad Labem, Varnsdorf a Žatec.

(3) Dětský diagnostický ústav v Hradci Králové má územní působnost pro obce s rozšířenou působností Broumov, Dobruška, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Hradec Králové, Jaroměř, Jičín, Kostelec nad Orlicí, Náchod, Nová Paka, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov, Rychnov nad Kněžnou, Semily, Trutnov, Vrchlabí, Česká Třebová, Hlinsko, Holice, Chrudim, Králíky, Lanškroun, Litomyšl, Moravská Třebová, Pardubice, Polička, Přelouč, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto a Vamberk.

(4) Dětský diagnostický ústav v Českých Budějovicích má územní působnost pro obce s rozšířenou působností Blatná, České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Milevsko, Písek, Prachatice, Soběslav, Strakonice, Tábor, Trhové Sviny, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vimperk, Vodňany, Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Pacov, Pelhřimov a Světlá nad Sázavou.

(5) Dětský diagnostický ústav v Plzni má územní působnost pro obce s rozšířenou působností Aš, Cheb, Karlovy Vary, Kraslice, Mariánské Lázně, Ostrov, Sokolov, Blovice, Domažlice, Horažďovice, Horšovský Týn, Klatovy, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Plzeň, Přeštice, Rokycany, Stod, Stříbro, Sušice a Tachov.

(6) Dětský diagnostický ústav v Praze 4 má územní působnost pro hlavní město Prahu a pro obce s rozšířenou působností Benešov, Říčany, Vlašim a Votice.

(7) Dětský diagnostický ústav v Dobřichovicích má územní působnost pro obce s rozšířenou působností Beroun, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Čáslav, Černošice, Český Brod, Dobříš, Hořovice, Kladno, Kolín, Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, Lysá nad Labem, Mělník, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Neratovice, Nymburk, Poděbrady, Příbram, Rakovník, Sedlčany a Slaný.

(8) Dětský diagnostický ústav v Brně má územní působnost pro obce s rozšířenou působností Blansko, Boskovice, Brno, Břeclav, Bučovice, Hodonín, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Veselí nad Moravou, Vyškov, Znojmo, Židlochovice, Bystřice nad Pernštejnem, Jihlava, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě, Telč, Třebíč, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou, Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž, Uherské Hradiště a Uherský Brod.

(9) Dětský diagnostický ústav v Bohumíně má územní působnost pro obce s rozšířenou působností Bílovec, Bohumín, Bruntál, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablunkov, Karviná, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Nový Jičín, Odry, Opava, Orlová, Ostrava, Rýmařov, Třinec a Vítkov.

(10) Dětský diagnostický ústav v Olomouci má územní působnost pro obce s rozšířenou působností Olomouc, Přerov, Šternberk, Uničov, Litovel, Hranice, Jeseník, Mohelnice, Konice, Prostějov, Zábřeh, Šumperk, Lipník nad Bečvou, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Vsetín, Luhačovice, Otrokovice, Valašské Klobouky, Vizovice a Zlín.

(11) Diagnostický ústav pro mládež v Praze 2 má územní působnost pro hlavní město Prahu a kraje Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Liberecký, Ústecký, Jihočeský, Královéhradecký a pro obce s rozšířenou působností Hlinsko, Holice, Chrudim, Pardubice, Přelouč, Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Pacov, Pelhřimov a Světlá nad Sázavou, a to pro chlapce.

(12) Diagnostický ústav pro mládež v Praze 4 má územní působnost pro hlavní město Prahu a kraje Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Liberecký, Ústecký, Jihočeský, Královéhradecký a pro obce s rozšířenou působností Hlinsko, Holice, Chrudim, Pardubice, Přelouč, Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Pacov, Pelhřimov a Světlá nad Sázavou, a to pro dívky.

(13) Diagnostický ústav pro mládež v Brně má územní působnost pro kraje Jihomoravský a Zlínský a pro obce s rozšířenou působností Litomyšl, Moravská Třebová, Polička, Svitavy, Bystřice nad Pernštejnem, Jihlava, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě, Telč, Třebíč, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou, a to pro chlapce. Územní působnost pro dívky je rozšířena o kraj Olomoucký a obce s rozšířenou působností Bílovec, Bruntál, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov, Kopřivnice, Krnov, Nový Jičín, Odry, Opava, Rýmařov, Třinec a Vítkov.

(14) Diagnostický ústav pro mládež v Ostravě má územní působnost pro kraje Moravskoslezský a Olomoucký a pro obce s rozšířenou působností Ústí nad Orlicí, Žamberk, Králíky, Lanškroun, Česká Třebová, Vysoké Mýto, a to pro chlapce. Územní působnost pro dívky zahrnuje obce s rozšířenou působností Bohumín, Havířov, Hlučín, Karviná, Kravaře, Orlová a Ostrava.

(15) Zařízení pro děti – cizince má územní působnost pro celou Českou republiku a nepodléhá územní působnosti diagnostických ústavů v odstavcích 2 až 14.

Část osmá

§ 16

Při zpracování vnitřního řádu postupují zařízení podle přílohy této vyhlášky, v níž jsou uvedeny náležitosti, které musí obsahovat vnitřní řád, a to přiměřeně podle druhu a typu zařízení, a s přihlédnutím k vnitřní struktuře zařízení a k věkovým a specifickým potřebám dětí.

Část devátá

§ 17 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Zrušuje se vyhláška č. 247/1996 Sb., o výši kapesného a věcné pomoci poskytované dětem a mládeži s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou.

§ 18 Náležitosti vnitřního řádu

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Ministryně:

JUDr. Buzková v. r.

Příloha k vyhlášce č. 334/2003 Sb.

1. Charakteristika a struktura zařízení:

– název zařízení, adresa a telefonní číslo,

– součásti zařízení a jejich organizační členění,

– charakteristika jednotlivých součástí zařízení a jejich úkolů,

– personální zabezpečení,

– organizační zajištění spolupráce s osobami odpovědnými za výchovu.

2. Postup při přijímání, přemísťování a propouštění dětí:

– vymezení odpovědnosti pracovníků zařízení,

– spolupráce s kompetentními orgány a institucemi,

– zajišťování pomoci po propuštění ze zařízení.

3. Organizace výchovně vzdělávacích činností v zařízení:

– organizace výchovných činností,

– organizace vzdělávání dětí,

– organizace zájmových činností,

– systém prevence sociálně patologických jevů.

4. Organizace péče o děti v zařízení:

– zařazení dětí do rodinných nebo výchovných skupin,

– ubytování dětí,

– materiální zabezpečení,

– finanční prostředky dětí,

– systém stravování,

– postup v případě útěku dítěte ze zařízení.

5. Práva a povinnosti dětí:

– systém hodnocení a opatření ve výchově,

– kapesné, osobní dary a věcná pomoc,

– organizace dne (pracovní dny, volné dny),

– pobyt dětí mimo zařízení (vycházky, pobyt u rodičů či jiných osob, přechodné ubytování mimo zařízení),

– kontakty dětí s rodiči a dalšími osobami (návštěvy, písemné a telefonické kontakty),

– spoluspráva dětí,

– smluvní pobyt zletilých nezaopatřených osob v zařízení.

6. Práva a povinnosti osob odpovědných za výchovu.

7. Úhrada nákladů na péči o děti v zařízení:

– vydání rozhodnutí,

– způsob odvolání.

8. Bezpečnost a ochrana zdraví:

– postup při úrazech dětí,

– zdravotní péče a zdravotní prevence.

1) § 2 odst. 2 a 3 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 518/2002 Sb.

2) § 5 vyhlášky č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení.

3) Vyhláška č. 48/1993 Sb., o školním stravování, ve znění vyhlášky č. 20/1995 Sb., vyhlášky č. 313/1997 Sb. a vyhlášky č. 69/2003 Sb.

4) § 10 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů.

5) § 2 odst. 2 zákona č. 109/2002 Sb.

6) § 5 odst. 5 zákona č. 109/2002 Sb.

7) § 38 zákona č. 109/2002 Sb.

8) § 12 odst. 3 zákona č. 109/2002 Sb.

9) § 13 odst. 1 písm. c) zákona č. 109/2002 Sb.

10) § 14 odst. 2 zákona č. 109/2002 Sb.

11) § 8 a 9 vyhlášky č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, ve znění vyhlášky č. 425/1990 Sb.