Zákon o soudech a soudcích

Kárnou odpovědnost soudců upravuje zvláštní zákon.

Za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem soudu odpovídá stát. Zvláštní zákon stanoví, kdy a v jaké míře může stát vymáhat tuto škodu na soudci.

Zvláštní zákon upraví působnost profesních zájmových organizací soudců v otázkách upravených tímto zákonem.

(1) Přísedící se povolávají k výkonu funkce přísedícího na dobu zpravidla nepřesahující 12 dní v roce; prodloužení této doby je přípustné.

(2) Přísedící vojenských soudů povolávají se zpravidla z ozbrojených sil nebo z ozbrojeného sboru, jejichž je obviněný příslušníkem; musí mít alespoň stejnou hodnost jako ten z obviněných, který má hodnost nejvyšší. Velitelé jsou povinni umožnit přísedícím plnění povinností vyplývajících z jejich funkce.

(1) Přísedícím, kteří jsou v pracovním poměru, přísluší za dobu, po kterou vykonávají funkci přísedícího nebo plní jiné povinnosti spojené s touto funkcí, náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Náhradu mzdy je povinen poskytovat stát.

(2) Přísedícím, kteří nejsou v pracovním poměru, nahrazuje ušlý výdělek za dobu výkonu funkce přísedícího nebo jiných povinností spojených s touto funkcí stát. Způsob a výši náhrady stanoví ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.

(3) Stát hradí přísedícím hotové výdaje, které vzniknou vykonáváním funkce přísedícího nebo jiných povinností spojených s touto funkcí. Způsob náhrady stanoví ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.

(4) Přísedícím přísluší mimo náhrady podle předchozích odstavců za každý den jednání paušální náhrada za výkon jejich funkce. Tuto paušální náhradu vyplácí stát ve výši, kterou určí ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. Náhrady příslušející přísedícím vojenských soudů upraví vyhláškou ministerstvo obrany v dohodě s resortními ministerstvy, kterým jednotlivé ozbrojené sbory podléhají.

Účelem přípravné služby je odborně připravit justiční čekatele pro výkon funkce soudce. Přípravná služba justičních čekatelů trvá tři roky. Ministr spravedlnosti, popřípadě ministr obrany může na žádost justičního čekatele zčásti započítat do přípravné služby dobu právnické činnosti v jiném pracovním nebo obdobném poměru, jestliže čekatel získal za jejího trvání zkušenosti potřebné pro výkon funkce soudce. Zkrácení čekatelské praxe nemůže přesahovat dva roky.

(1) Do pracovního poměru justičního čekatele může být přijat jen ten, kdo splňuje předpoklady pro funkci soudce (§ 34 odst. 1, 2 a 3) s výjimkou věku, zkušeností a odborné justiční zkoušky.

(2) Justiční čekatelé jsou oprávněni vykonávat pod dozorem soudce jednoduché úkony vyhrazené samosoudci, které určí ministerstvo spravedlnosti (ministerstvo obrany) vyhláškou.

(3) Justiční čekatelé jsou povinni, a to i po skončení přípravné služby, zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděli při výkonu své činnosti, ve stejném rozsahu jako soudci. Zprostit této povinnosti je může předseda krajského soudu z vážných důvodů.

(4) Justičním čekatelem u vojenského soudu se může stát pouze voják v činné službě.

(5) Justiční čekatel skládá při nástupu do práce do rukou předsedy příslušného krajského soudu (vyššího vojenského soudu) tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit zákony, budu se svědomitě připravovat na výkon soudcovské funkce a osvojím si zásady soudcovské etiky.“.

(6) Platové poměry justičních čekatelů upraví zvláštní zákon.

Po skončení přípravné služby jsou justiční čekatelé povinni podrobit se odborné justiční zkoušce, jejímž účelem je zjistit, zda má justiční čekatel potřebné vědomosti a je dostatečně připraven na to, aby mohl zastávat funkci soudce.

(1) Státní arbitři, kteří byli ke dni účinnosti tohoto zákona v pracovním poměru v orgánech hospodářské arbitráže, se stávají dnem nabytí účinnosti tohoto ustanovení soudci podle tohoto zákona, jestliže mají úplné vysokoškolské právnické vzdělání, byli ke dni účinnosti tohoto zákona ustanoveni státními arbitry podle dřívějších předpisů, dosáhli předepsaného věku a souhlasí s ustanovením do funkce soudce (§ 34 odst. 1).

(2) Podmínkou výkonu funkce soudce je složení slibu podle tohoto zákona (§ 35 odst. 3, § 37 odst. 1). Slib lze složit písemně.

(3) Soudci podle odstavce 1 se přidělují k výkonu funkce:

a) ke krajským soudům v sídlech krajských státních arbitráží, u nichž byli státními arbitry,

b) k nejvyššímu soudu příslušné republiky, pokud byli státními arbitry u Státní arbitráže České republiky a u Státní arbitráže Slovenské republiky,

c) k Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky, pokud byli státními arbitry u Státní arbitráže České a Slovenské Federativní Republiky.

(4) Z vážných důvodů může ministr spravedlnosti příslušné republiky rozhodnout o jiném přidělení než v odstavci 3 písm. a) a b). Týká-li se změna přidělení nejvyššího soudu republiky, rozhodne ministr spravedlnosti příslušné republiky po dohodě s předsedou tohoto soudu. O jiném přidělení soudce, který byl státním arbitrem u Státní arbitráže České a Slovenské Federativní Republiky, rozhoduje předseda Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky po dohodě s ministrem spravedlnosti příslušné republiky. Ustanovení § 40 odst. 1 se použije přiměřeně.

(5) Ustanovení § 67 a 68 se u soudců, jejichž funkce vznikla podle odstavce 1, použijí přiměřeně.

(1) Arbitrážní čekatelé, kteří byli ke dni účinnosti tohoto zákona v pracovním poměru v orgánech hospodářské arbitráže, se stávají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona justičními čekateli. Doba arbitrážní čekatelské praxe se jim započítává do přípravné služby justičního čekatele.

(2) Ostatní pracovníci, kteří byli ke dni účinnosti tohoto zákona v pracovním poměru v orgánech hospodářské arbitráže, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají pracovníky soudů ve funkcích odpovídajících jejich dosavadnímu funkčnímu zařazení.

(3) O přidělení arbitrážních čekatelů a ostatních pracovníků hospodářské arbitráže k jednotlivým soudům se použijí přiměřeně ustanovení § 64 odst. 3 a 4.

Majetek a závazky Státní arbitráže České a Slovenské Federativní Republiky přecházejí dnem účinnosti tohoto zákona na Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky, majetek a závazky Státní arbitráže České republiky na ministerstvo spravedlnosti České republiky a majetek a závazky Státní arbitráže Slovenské republiky na ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky.

(1) Návrh na odvolání soudce (§ 44 odst. 2) lze podat ve lhůtě do 31. 12. 1993 také proto, že v době od 25. 2. 1948 do 31. 12. 1989 svým rozhodováním porušil povinnosti, které měl jako nezávislý soudce plnit, nebo neoprávněně zasahoval do nezávislého a nestranného rozhodování soudů.

(2) Soudce lze též odvolat z důvodů uvedených ve zvláštním zákoně, který stanoví podmínky, postup a způsob odvolání soudce.

(1) Návrh na odvolání soudce (§ 44 odst. 2) lze podat ve lhůtě do 31. 12. 1993 též proto, že je pro výkon funkce soudce odborně nezpůsobilý.

(2) Není-li soudce soudu vyššího stupně dostatečně odborně způsobilý pro zastávání funkce, lze jej ve lhůtě jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona přeložit na soud nižšího stupně (§ 40).

(1) Soudci ustanovení do funkce podle dosavadních předpisů po 1. lednu 1990 se dnem účinnosti tohoto zákona považují za soudce ustanovené podle tohoto zákona.

(2) Soudci ustanovení do funkce podle dosavadních předpisů před 1. lednem 1990 musí být ve lhůtě dvanácti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona ustanoveni do funkce podle tohoto zákona, jinak jejich funkce zaniká. Ustanovení § 51 odst. 1 se použije přiměřeně.

(3) Ustanovení odstavce 2 platí rovněž pro státní arbitry (§ 64) ustanovené před 1. lednem 1990.

(4) Soudcům ustanoveným do funkce podle dosavadních předpisů před 1. lednem 1990 neskončí funkční období před uplynutím dvanácti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

(5) Ustanovení § 40 odst. 1 se nepoužije.

(1) Soudci z lidu zvolení do funkce podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona považují za přísedící podle tohoto zákona na funkční období, na které byli jako soudci z lidu zvoleni.

(2) Pokud jiné předpisy mluví o soudcích z lidu, rozumějí se tím přísedící podle tohoto zákona.

Splňuje-li podmínky uvedené v § 34 odst. 1, může být v době pěti let ode dne účinnosti tohoto zákona jmenován soudcem též občan, který má úplné vysokoškolské právnické vzdělání a který svou nejméně šestiletou právní praxí nebo vědeckou nebo pedagogickou činností v oboru práva a úspěšným složením justiční zkoušky prokázal způsobilost k výkonu soudcovské funkce.

V době pěti let ode dne účinnosti tohoto zákona může ministr spravedlnosti (ministr obrany) na žádost justičního čekatele zkrátit dobu trvání přípravné služby (§ 61), nikoli však na dobu kratší dvou let, jestliže justiční čekatel vynikajícími výsledky práce prokazuje odbornou způsobilost pro výkon soudcovské funkce.

Zrušují se:

1. zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců;

2. článek 5 zákona č. 29/1968 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s úpravou postavení Národního výboru hlavního města Slovenska Bratislavy;

3. zákon č. 156/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 36/1964 Sb.;

4. čl. I zákona č. 29/1978 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o organizaci soudů a o volbách soudců, zákon o prokuratuře, trestní řád a notářský řád;

5. článek I a II zákona č. 196/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, a zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře;

6. vyhláška ministra spravedlnosti České republiky č. 74/1974 Sb., jíž se určuje pro vyřizování sporů z mezinárodní přepravy zboží na území hlavního města Prahy obvodní soud pro Prahu 2.

1. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1991 s výjimkou ustanovení § 64 až 66, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1992.

2. Ustanovení § 33 odst. 1 bude provedeno nejpozději do 31. prosince 1992.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

1) § 2 odst. 1 zákona č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu.

2) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.

3) § 250l a násl. občanského soudního řádu.