Nařízení o organisaci silniční, letecké a vodní dopravy a cestovního ruchu

(1) Ministr dopravy může vyčlenit majetek (práva a závazky) svěřený do správy některého podniku a začlenit jej do jiného podniku. Ministr dopravy může začlenit do podniku jiný národní majetek. Spadá-li takový majetek do působnosti jiného ministra, provede se začlenění v dohodě s tímto ministrem.

(2) Ministr dopravy může z podniku vyjmout majetek (práva a závazky) a učinit o něm opatření ve vlastním oboru působnosti nebo jej v dohodě s příslušným ministrem převést do jeho pravomoci, aby o něm učinil opatření ve vlastním oboru působnosti.

(3) Opatření podle odstavců 1 a 2 není zapotřebí tam, kde se podniky dohodly mezi sebou nebo s jiným národním, po případě komunálním podnikem o převodu majetkových částí jimi spravovaných menší hodnoty, které jsou určeny k trvalému užívání; výši hodnoty rozhodné pro převody podle tohoto odstavce stanoví ministr dopravy v dohodě v ministrem financí a ostatními zúčastněnými ministry. Taková dohoda má účinky vyčlenění, po případě začlenění.

O hospodářském plánování, hospodaření, financování, platebním styku a peněžní kontrole podniků platí zvláštní předpisy.

(1) V čele podniku je ředitel, který vede jeho činnost, zastupuje podnik a jedná jeho jménem. Je přímo podřízen řediteli hlavní správy (§ 12 odst. 1) a jemu odpovídá za splnění svých povinností.

(2) Ředitele podniku se sídlem v českých krajích, jakož i ředitele národního podniku „Československá plavba dunajská, národní podnik“ jmenuje a odvolává ministr dopravy, ředitele ostatních podniků se sídlem na Slovensku jmenuje a odvolává pověřenec dopravy se souhlasem ministra dopravy.

(3) Na jmenování a odvolání ředitelů podniků se nevztahují předpisy o spolupůsobení závodního zastupitelstva při přijímání a zařazování zaměstnanců na pracovní místa, po případě předpisy o souhlasu závodního zastupitelstva při propouštění zaměstnanců; k jmenování a odvolání ředitelů podniků také není potřebí souhlasu jinak nutného při sjednání a rozvázání pracovního poměru.

(4) Organisaci podniků podrobně upraví ministr dopravy ve statutech. Organisace podniků musí odpovídat zásadám socialistického hospodářství, musí zajišťovat dokonalou spolupráci, umožňovat úspěšné plnění plánovaných úkolů a musí se v ní důsledně uplatnit zásada vedení jediným osobně odpovědným vedoucím.

(5) Ve statutech ministr dopravy blíže vymezí také předmět podnikání jednotlivých podniků, určí způsob užívání jejich jména v cizích jazycích a určí způsob jejich znamenání a zastupování.

(1) Pracovní a mzdové poměry ředitelů a ostatních zaměstnanců podniků se řídí pracovními, kázeňskými a mzdovými řády, které vydá ministr dopravy podle zásad státní mzdové politiky.

(2) Ministr dopravy stanoví, kdy zaměstnanci podniků mají ve službě nosit stejnokroj nebo služební odznak a určí v dohodě s ministry vnitra a národní obrany zevní úpravu stejnokroje nebo služebního odznaku a podmínky jeho užívání.

(3) Zaměstnanci národních podniků, z nichž byly zřízeny podniky podle tohoto nařízení, jakož i zaměstnanci národních výborů a jejich zařízení (§ 4 odst. 2 a § 6 odst. 5), pokud trvale obstarávali úkoly přecházející na podniky podle tohoto nařízení, se stávají zaměstnanci těchto podniků. Až do vydání pracovních a mzdových řádů podle odstavce 1 platí pro ně dosavadní předpisy.

(1) V čele hlavní správy je ředitel, jehož jmenuje a odvolává vláda. Je podřízen ministru dopravy a jemu odpovídá ze své činnosti.

(2) Organisaci hlavních správ upraví podrobně statuty, které vydá ministr dopravy.

(3) Pro hlavní správy platí obdobně ustanovení § 11 odst. 2.

(4) Hlavní správy budou ve vzájemných vztazích usilovat o to, aby bylo co nejhospodárněji využito všech provozních zařízení podniků a aby bylo dosaženo s nejmenšími náklady co nejlepšího plnění úkolů dopravy.

(1) Při ministerstvu dopravy se zřizuje „Hlavní správa civilního letectví Československé republiky - Československé aerolinie (ČSA)“ (dále jen „hlavní správa civilního letectví“).

(2) Hlavní správa civilního letectví vykonává dosavadní působnost ministerstva dopravy ve věcech civilního letectví a bezprostředně řídí všechny své podřízené provozní jednotky (letiště, letecké oddíly, dílny a j.). Hlavní správa civilního letectví je samostatná právnická osoba.

(3) Hlavní správa civilního letectví se řídí předpisy platnými pro orgány státní správy. Pro provozní jednotky podřízené hlavní správě civilního letectví platí obdobně předpisy upravující hospodaření, financování, platební styk a peněžní kontrolu národních podniků; ministr financí může v dohodě s ministrem dopravy stanovit odchylky od těchto předpisů.

(4) Pro hlavní správu civilního letectví platí obdobně ustanovení § 7 odst. 3 a § 11 odst. 2.

(5) Organisaci hlavní správy civilního letectví podrobně upraví statut, který vydá ministr dopravy v dohodě s ministrem národní obrany.

(6) V čele hlavní správy civilního letectví je ředitel, jehož jmenuje a odvolává vláda. Je podřízen ministru dopravy a jemu odpovídá ze své činnosti.

(7) Národní dopravní podnik „Československé aerolinie, národní podnik“ se zrušuje bez likvidace; jeho majetek (práva a závazky) přechází do správy hlavní správy civilního letectví, po případě jejích provozních jednotek.

(8) Zaměstnanci hlavní správy civilního letectví jsou státními zaměstnanci. Pracovní a mzdové poměry zaměstnanců provozních jednotek podřízených hlavní správě civilního letectví se však řídí pracovními a mzdovými řády, které vydá ministr dopravy v souhlasu se zásadami státní mzdové politiky. Na všechny zaměstnance civilního letectví se vztahuje kázeňský řád, který vydá ministr dopravy.

(1) Působnost, kterou dosud vykonává ministerstvo dopravy podle zvláštních předpisů v oboru silniční, letecké a vodní dopravy, zůstává nedotčena. V oboru vodní dopravy přísluší ministerstvu dopravy také určovat podmínky pro používání zařízení ve veřejných přístavech a překladištích, jakož i upravovat podmínky pro dopravu osob a zboží a za tím účelem v dohodě s ministrem národní obrany vydávat, po případě schvalovat potřebné přepravní, překladištní a skladovací řády.

(2) Na ministerstvo dopravy přechází z působnosti ministerstva stavebního průmyslu:

a) plánování výstavby (s částečným jejím prováděním), správa a udržování státních silnic,

b) plánování, výstavba, investiční opravy a údržba československých přístavních pásem v cizině,

c) plánování, výstavba, investiční opravy a údržba všech staveb a zařízení v tuzemských přístavech a překladištích s výjimkou hydrotechnických staveb a prací, vyhrazených ministerstvu stavebního průmyslu,

d) správa a provoz přístavů a překladišť.

(3) Pravomoc ministerstva dopravy rozhodovat o rozsahu znárodnění podle § 1 odst. 5 zákona č. 311/1948 Sb., o národních dopravních podnicích, ve znění zákona č. 148/1950 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních dopravních podnicích, se přenáší na krajské národní výbory.

(4) Do služeb ministerstva dopravy přecházejí z ministerstva stavebního průmyslu zaměstnanci obstarávající úkoly působnosti tohoto ministerstva, uvedené v odstavci 2; určí je ministr stavebního průmyslu v dohodě s ministrem dopravy.

(1) Zápisy v podnikovém rejstříku vyplývající z ustanovení tohoto nařízení budou provedeny s odvoláním na toto nařízení.

(2) Zápisy v ostatních veřejných knihách budou provedeny s odvoláním na toto nařízení na návrh ministerstva dopravy nebo jednotlivých podniků při příležitosti nejbližšího zápisu.

(1) Zrušují se ustanovení předpisů, která odporují tomuto nařízení.

(2) Zejména se zrušují:

1. zákon č. 311/1948 Sb. ve znění vyhlášky č. 149/1950 Sb. s výjimkou ustanovení části první a § 24,

2. vládní nařízení č. 123 až 128/1949 Sb., jimiž se vydávají organisační statuty národních dopravních podniků.

Do doby, než budou zřízeny podniky podle tohoto nařízení, plní jejich úkoly dosavadní podniky, orgány a zařízení podle dosavadních předpisů.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1952; provede je ministr dopravy v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Gottwald v. r.

Zápotocký v. r.

Pospíšil v. r.