§ 4 Zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí – Úplata

Stručně

Paragraf 4 zákona o dani z nabytí nemovitých věcí vysvětluje, co se pro účely této daně rozumí „úplatou“, tedy protihodnotou za nabytí nemovitosti, a jak se tato úplata stanoví, pokud není vyjádřena pouze v penězích.

Co to znamená v praxi

• Úplata je buď peněžní částka, nebo hodnota nepeněžního plnění. To znamená, že daň se platí nejen z peněz, které za nemovitost zaplatíte, ale i z hodnoty jakéhokoli jiného plnění, které za ni poskytnete (např. jiná nemovitost, služby, zboží).
• Hodnota nepeněžního plnění se určuje podle zákona o oceňování majetku. Pokud tedy za nemovitost dáte například jinou nemovitost, její hodnota pro účely daně se stanoví podle znaleckého posudku nebo jiných metod stanovených zákonem o oceňování majetku.
• Pokud nelze hodnotu nepeněžního plnění určit, použije se zjištěná cena nemovitosti. V případě, že v okamžiku nabytí vlastnického práva nelze stanovit hodnotu nepeněžního plnění podle zákona o oceňování majetku, úplata se určí jako zjištěná cena nabývané nemovitosti snížená o tu část úplaty, jejíž hodnota určitelná je (např. peněžní část).

Na co si dát pozor

• Nepeněžní plnění má pro daňové účely stejnou váhu jako peníze. I když za nemovitost nezaplatíte ani korunu, ale poskytnete za ni jinou hodnotu (např. jinou nemovitost), vzniká daňová povinnost z hodnoty tohoto nepeněžního plnění.
• Správné určení hodnoty nepeněžního plnění je klíčové. Pokud je součástí úplaty nepeněžní plnění, je důležité zajistit jeho správné ocenění, aby nedošlo k podhodnocení základu daně a následným problémům s finančním úřadem.