§ 69 vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody – Zabrání věci
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody · 345/1999 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 69 vyhlášky 345/1999 stanovuje, kdo může rozhodnout o zabrání věci ve věznici, jak se postupuje při stížnosti proti takovému rozhodnutí, co musí obsahovat rozhodnutí o zabrání věci a jak se nakládá se zabranou věcí. O zabrání věci může rozhodnout vedoucí oddělení výkonu trestu nebo ředitel věznice. (§ 69 zákona č. 345/1999 Sb., vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Zabrání věci
- Týká se: vlastník
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 345/1999 Sb.
(1) O zabrání věci má právo rozhodnout vedoucí oddělení výkonu trestu (oddělení výkonu vazby a trestu) a ředitel věznice.
(2) O stížnosti proti zabrání věci rozhoduje ředitel věznice. Pokud o zabrání věci rozhodl ředitel věznice, rozhoduje o takové stížnosti generální ředitel Vězeňské služby.
(3) Výrok rozhodnutí o zabrání věci obsahuje též přesný popis zabrané věci a označení vlastníka věci, je-li znám. V odůvodnění je třeba označit skutkové okolnosti, které odůvodňují užití ustanovení zákona o zabrání věci (§ 50 zákona). Součástí rozhodnutí o zabrání věci je vždy poučení o opravném prostředku.
(4) Věc, o jejímž zabrání bylo pravomocně rozhodnuto, se spolu s opisem rozhodnutí předá příslušnému pracovišti Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových3), pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- O zabrání věci může rozhodnout vedoucí oddělení výkonu trestu nebo ředitel věznice.
- Pokud s rozhodnutím o zabrání věci nesouhlasíte, můžete podat stížnost, o které rozhoduje ředitel věznice, nebo v případě, že o zabrání rozhodl ředitel, pak generální ředitel Vězeňské služby.
- Rozhodnutí o zabrání věci musí být velmi konkrétní – musí přesně popsat zabranou věc, uvést vlastníka (pokud je znám) a vysvětlit, proč byla věc zabrána, s odkazem na § 50 zákona. Vždy musí obsahovat poučení o možnosti odvolání.
- Věc, která byla pravomocně zabrána, se předá Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, pokud speciální předpis nestanoví jinak.
Na co si dát pozor
- Je důležité, aby rozhodnutí o zabrání věci obsahovalo přesný popis věci a odůvodnění, proč byla zabrána.
- Vždy máte právo na poučení o opravném prostředku, tedy o možnosti podat stížnost.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 102 Zabrání náhradní hodnoty (Zákon trestní zákoník)§ 104 Účinek zabrání (Zákon trestní zákoník)§ 358a Výkon zabrání části majetku (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 73a Zabrání náhradní hodnoty (Trestní zákon)§ 35 Zabrání zboží (Zákon o působnosti orgánů Celní správy Č)